Ti, co pomáhají
- Snažení
- Arny
- 28.02.08
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Zdravím všechny snažilky! Předem mého psaní, bych chtěla moc pozdravit Zebřičky z deníčku, kde i já nějakou dobu působila, holky mi tu moc pomáhly, je to fajn parta. Ale v zájmu toho, abych si od veškerého snažení a všeho kolem miminka odpočinula, jsem tyto stránky opustila, abych si pročistila hlavu a tak moc na to nemyslela.
S manželem se snažíme o miminko 2,5 roku. Na doporučení mého gynekologa, jsme se svěřili do péče Unicy v Brně. Tady nám pan prof.Malý diagnostikoval, že já mám polycystické vaječníky, tedy řekl, že Vánoce jsou častěji než moje ovulace a manžel měl dost špatný spermiogram. Verdikt zněl, že přirozeně zkrátka nemůžu otěhotnět a jedinou možností je pro nás IVF/ICSI. Nutno podotknout, že jsem v tu dobu neměla ani laparoskopické vyšetření a manžel měl za sebou jen jeden spermiogram z nemocnice v našem bydlišti, kde to s výsledkem sice nebyla žádná sláva, ale hodnoty byly lepší, než jaké vyšly na Unice. Nějak jsem doufala, že se na Unice začnou pídit po tom, proč tento stav u nás je takový. Ale to jsem se zklamala, takový je prý úděl sudiček. Nechápala jsem, že ani u manžela se nedá zjistit podrobněji, proč je to tak špatné, ale bylo mi řečeno, že to prostě nejde.
Rozhovor s manem prof.Malým v nás zanechal zvláštní dojem. Těžko definovat přesně jaký, ale rozhodně to byl spíše negativní pocit. Především proto, že jsme cítili, že tohle všechno je také velký obchod, pan profesor dobrý řečník (odborník zcela jistě také) a tak proč by u nás zjišťovali nějaké příčiny, když takhle to pro ně bude rychlejší a hlavně finančně zajímavé. Ale řekli jsme si, že oni jsou zkrátka odborníci a svěříme se jim do péče, hlavně aby to mělo nějaký výsledek.
Během roku jsme na Unice podstoupili dvě IVF/ICSI. První z části úspěšné, kde se mi podařilo na pár týdnů otěhotnět, ovšem plod se brzy přestal vyvíjet a druhé s transferem, ale bohužel se nic neuchytilo. Hned po prvním neúspěchu nám pan profesor nabízel možnost použití cizí spermie a také konstatoval, že jim kazíme statistiky (co si o tom po prvním neúspěchu mám mylset, že?!) a při druhém neúspěchu opět použití cizí spermie, popřípadě celého embrya, na pokaženou statistiku také došlo. Už jsme si říkali, že jde snad o naše těhotenství, než nějakou statistiku!Zdálo se nám brzy, vlastně po roce a půl snažení, podstupovat takový kompromis a vzdávat se tak šance na naše vlastní miminko. V tu chvíli jsme věděli, že tady končíme. Po listování na Internetu a setkání jednou paní, která se setkala z mnoha ženami z řad snažilek, jsem se dozvěděla, že takových příběhů jako byl ten náš je spousta a především z Unicy, kde na tom byli podobně a teď někteří už vozí kočárek a to i přirozenou cestou!
A tak jsme si s manželem dali rok přestávku a naše miminko nějak speciálně neřešili. Před půl rokem jsem vyměnila i mého gynekologa za velice ochotnou gynekoložku, z jejíž strany cítím, že je tu konečně někdo, kdo nám chce opravdu pomoci a nejsme pro ni jen „další případ“. I tohle jsem potřebovala, povzbudit a cítit snahu a ochotu. Paní doktorka to vše vzala pěkně od začátku, jak už to mělo být dávno! Poslala mě na laparoskopii, která dopadla dobře, v bříšku je to vše tak, jak má být, dokonce mi nepotvrdili polycystické vaječníky a zjistili, že u mě k ovulaci dochází a manžela poslala na speciální spermiogram, kde mu zjistí proč je ten jeho stav takový, jaký je. Přesně to, co jsme chtěli znát od Unicy a řekli nám, že to nejde. A ono to jde. Sice to bude znít zvláštně, ale takoví odborníci jsou ve Výzkumném ústavu veterinární léčby v Brně. Pan profesor Věžník, velice příjemný pán a jeho kolektiv. Tady zjistitli, že manžel má ve spermatu mykoplasmata, která brání spermiím v jejich množství, kvalitě, pohyblivosti. Oba jsme se tedy museli přeléčit antibiotiky. A právě tohle byl zřejmě důvod, proč nám nevyšla dvě IVF, protože takto napadené spermie se projeví až ve finálním stádiu. Tak jsme si říkali, že celý ten kolotoč na Unice, byl „zřejmě“ zbytečný a kdyby se tohle vědělo dříve, mohlo být vše jinak. Když si přestavíme, že by jsme přitoupili na možnost dárcovství, vzbudí se v nás vlna vzteku, jak velký obchod to je. Ani lékaři, s kterými jsme se setkali během dalších kroků, se nechtěli k této klinice vyjadřovat.
Jistě, ještě nemáme vyhráno. Zda jsme přeléčeni zcela a vše je dobré se zjistí po kontrolním spermiogramu, na jehož výsledky čekáme, pokud to bude vše OK, rozhodně se posuneme v našem snažení o velký kus vpřed. Ovšem to, že se vše odehrává zcela jiným směrem, kterým mělo už na začátku, věci se daly do pohybu a víme skutečnosti, o kterých jsme neměli ani páru, nám dává určitou naději. Ještě chceme podstoupit urologické vyšetření, které je prý také při snažení důležité. Kdo ví, třeba budeme muset podstoupit i tak další IVF, ale to už by bylo někde jinde a třeba nám bude přáno a půjde to i přirozenou cestou.
Jsme rádi, že jsem změnila gynekologa a následně i CAR. Tentokrát nám byla doporučena Repromeda v Brně. Pevně doufám, že nás tu nepoženou hned na IVF, ale budeme to řešit jinými variantami, zda to bude možné.Cesta za miminkem je někdy dlouhá a trnitá, ale zkusit se má vše a my chceme bojovat, snad se nám zadaří.
Nemáte, prosím, někdo zkušenosti s touto klinikou Repromeda? Rovněž jsme slyšeli dobré recenze na Obilňák v Brně. Budu vděčna za každou radu.
Arny
P.S. Na závěr bych chtěla moc, moc pogratulovat Maru z deníčku Zebřiček k jejímu těhotenství. Maru, je to opravdu krásný zázrak, jsi pro všechny snažilky příkladem, že nic se nemá vzdávat, a že i zázraky se ději, Přeji bezproblémové těhotenství a především zdravé miminko.
Přečtěte si také
Tchyně mi tajně vyzvedávala syna ze školky. Pak jsem zjistila, co mu říká
- Anonymní
- 17.10.26
- 6614
Nikdy jsem si nemyslela, že budu řešit problém s tím, že někdo chce trávit čas s mým dítětem. Jenže moje tchyně začala dělat věci za mými zády – a nejhorší nebylo samotné vyzvedávání ze školky, ale...
Našla jsem způsob, jak manžela udržet po sexu vzhůru. Za vším hledej peníze
- Anonymní
- 17.10.26
- 1427
Existuje několik věcí, které jsou po sexu téměř jisté. Člověk je příjemně unavený, spokojený a má pocit, že by svět mohl na chvíli počkat. U mého manžela je ale jisté ještě něco. Usne. Prakticky...
Manžel zastavil rekonstrukci. Vadí mu trvalé bydliště mého bratra v našem domě
- Anonymní
- 17.10.26
- 3276
Žijeme v rodinném domě, který nám darovali moji rodiče. Ti si na stáří pořídili malý byt, můj bratr se osamostatnil, naši mu dali peníze na jeho bydlení a dům zůstal nám s manželem a dětmi. Rodiče...
Manžel jezdí stále častěji na služebky. Když usnou děti, tajně pláču
- Anonymní
- 17.10.26
- 1665
Ještě před pár lety bych si myslela, že mám doma ideálního chlapa. Pracuje, stará se o rodinu, a když musí odjet na služební cestu, přiveze mi čokoládu nebo alespoň nějakou historku z hotelu....
Křičela jsem na dceru kvůli špatnému prospěchu. Místo reakce omdlela
- Anonymní
- 17.10.26
- 2755
Představa, že moje čtrnáctiletá dcera nezvládne přijímačky a zničí si budoucnost, mě v posledních týdnech budila ze spaní. Jenže dnes ráno jsem pochopila, že hranice mezi motivací a nebezpečným...
„Podle numerologie se k sobě nehodíte.“ Babička ničí neteři první lásku
- Anonymní
- 16.10.26
- 2776
Moje patnáctiletá neteř Lucie nedávno prožila to nejkrásnější, co věk dospívání nabízí – poprvé se zamilovala. Kluk se jmenuje Filip, chodí spolu na gymnázium, učí se velmi dobře a chová se k ní...
On chtěl sex bez kondomu. Já řekla ne a najednou jsem byla ta, která prudí
- Anonymní
- 16.10.26
- 3352
„S kondomem mě to prostě nebaví.“ Řekl mi přítel při našem asi čtvrtém milování. Dosud to toleroval, protože jsem mu několikrát vysvětlovala, že antikoncepci užívat nemůžu a nechci.
Učitelka kreslí prvňáčkovi do sešitu prasátka. Po 6 týdnech školu nesnáší
- Anonymní
- 16.10.26
- 5436
Před dvěma měsíci zářil nadšením, do batohu si natěšeně chystal penál a nemohl se dočkat, až z něj bude velký školák. Dnes? Ranní slzy, otrávený výraz a neustálé opakování: „Maminko, já už tam...
Trapas na letišti mě stál místo v letadle. Klidně bych si to ale zopakovala
- Anonymní
- 16.10.26
- 6179
Někdy se dějí věci, které možná ze začátku vypadají jako světové neštěstí, mě se ale jedna taková nehoda opravdu vyplatila. Dnes té katastrofě říkám miláčku.
Manžel už má čtyři vánoční večírky, já nejsem zvaná. Jsem totiž na mateřské
- Anonymní
- 16.10.26
- 7638
Je teprve říjen a já už mám od manžela v kalendáři čtyři termíny vánočních večírků, na které nejsem zvaná. Čtyři! Do Vánoc zbývají dva měsíce, takže se těším, co dalšího se ještě dozvím. Třeba že...