Totální vyčerpanost

O tom, že jsem to chtěla celý jinak.

Je to osm let, co jsem s přítelem, máme dva kluky 4 a 2r. Seznámili jsme se v bývalé práci, já se do něj zakoukala a bylo. Jenže chyba lávky, hloupá jsem bojovala, už tenkrát mi mohlo dojít, že to není dobrá volba, je o 15 let starší než já, byl rozvedenej, dvě děti ve vlastní péči, byt v nájmu,. Já bezdětná, po škole, chvíli v práci, se svým barákem, (zděděným po mamce) s autem.

No nic, bylo to fajn.

Jen mě štvalo, že je výbušnej a náladovej, ale říkala jsem si, že každej jsme nějakej.

Po pár měsících jsme bydleli spolu, chtěli miminko, oba. Jenže se nedařilo, po dvou letech jsme byli na vyšetření a oba zdraví, tak jsme zkusili inseminaci a povedlo se.

Kdybych nepřibrala 25 kg, tak ani nevím, že jsem těhotná, prostě lážo plážo těhotenství i porod, a mně se zdálo, že bude už jen dobře, hodné mimiko. Ale u nás to začalo skřípat, nemohli jsme moc nikam a chlap prostě začal chlastat. Nabořil mi auto, přišel o papíry… Hrozný, zhnusil se mi a přestala jsem s ním spát, pořád jsem měla strach, že něco udělá zase za průser… někde se ožere…

Já ho v tom deliriu viděla tolikrát, jenže, on ne že by pil pořád, to ne, spíš občas, ale dal tomu… pak má ke všemu blbou opici, je agresivní. Jednou v noci mě prostě ukecal a já se s ním vyspala, i když teda pro klid… A hups na cestě druhý dítě… Byla jsem nešťastná, probrečela jsem půl těhotenství, bála jsem se, jak to zvládnu, s tímhle chlapem. Objevily se šílený panický ataky, psychiatrie, léky. Plus těhotenství, ve kterým ani zdaleka nebylo vše v pohodě tak, jako u prvního syna. Porod těžkej, Mareček od první chvíle jen brečel a brečel, ve dne v noci do 3 m. Bylo to šíleně období. Chlap byl ale fajn, to se musí nechat, mezi námi nic moc, ale o děti se vždycky staral, koupal, přebaloval, hrál si s nima od narození. Táta roku.

Všichni z něho paf, ale jak se chová ke mně, už nikdo neviděl… a já na to neupozorňovala. Jen jsem potichu brečela, když byl ve svým stavu a vyčítal kde co… Až mi přišlo, že toho ví nějak moc, a on ví… nedávno jsem přišla na to, že mi sleduje mobil.

Nevím, jak dlouho tohle vydržím, kvůli dětem a taky penězům, zní to hrozně, já vím. Vztah není už žádnej, tolerujeme se, nehádáme se, ale já jsem děsně sama, buď po brigádách, nebo s detma, nemám se komu svěřit, protože všichni vidí jen to, že je bezvadnej táta. Venku se ke mně chová hezky, peníze dává, to všem stačí. To, že pije a slovně napadá a vyhrožuje, to za zavřenýma dveřma nikdo nevidí…

Přečtěte si také

Váš příspěvek

Odesílám...
Velikost písma:
10251
29.12.19 03:45

Ahoj,
myslim, ze tve okoli citi, ze nejsi stastna a je pripravene te podporit.
Ja kdysi sjryval problemy a pak se bal rict, ze se chci rozvest, kdyz jsem ale basel idvahu to rict, slysel jsem ze vsech stran jen,,no konecne…"
Nikdy neni cas zabalit sve sny o zivote, vzdy se muzem snazit o sve sny a predstavy.

  • načítám...
  • Zmínit
1331
29.12.19 08:31

Holky, já vás opravdu nechápu. Často čtu, že ve vztahu nejste spokojeně a uděláte si další dítě?(i když jen omylem ale proboha, tak se chráním, když vím, že vztah je naprd). Nejlepší ráda je odejít. Vím, že se to lehce říká ale zkus si sednout, zamyslet se co ti vztah dává a co naopak bere. Zkus se zamyslet nad tím, zda ti stojí za to trpět ve vztahu než děti vyrostou/bude dost peněz/něco se změní… Až si to urovnas v hlavě pak se ti bude dělat zásadní rozhodnutí snadněji :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
8864
29.12.19 16:23

Nechápu, jak ti jako svobodné mohl imponovat rozvedený chlap se dvěma dětmi. :nevim: 8o o věku nemluvě…takové jsem přehlížela jako širé lány…vše mohlo být jinak se svobodným a bezdětný klukem :zed:

  • načítám...
  • Zmínit
29.12.19 16:38

Asi budu mít opačný názor než většina, ale zapracovat na záchraně vztahu - tzn. léčba závislosti na alkoholu, rodinná poradna, psycholog pro oba, hlídání pro děti a čas být spolu a mluvit. :nevim:

  • načítám...
  • Zmínit
stv
9
29.12.19 18:39

@Mia25 přesně

  • načítám...
  • Zmínit
3542
29.12.19 21:54

No holka jsi bohužel hloupá. Antikoncepce ti nic neříká. Pokud jsi tedy druhé dítě nechtěla, měla jsi jít na interupci. S agresivním chlapem dvě děti…
Tak ho vyhoď a je to. Co chceš za radu? Lepší to už nebude. Sama si ničíš život, bohužel musíš dojít do fáze kdy si řekneš dost.
Nebude to snadné, ale stokrát lepší než tohle. Já bych takhle žít nechtěl ani za nic. 8o

  • načítám...
  • Zmínit
3542
29.12.19 21:56

@Čtyřlístek2 no tady není co zachraňovat. Ten okamžik kdy se dalo něco zachránit je dávno pryč.

  • načítám...
  • Zmínit
5
10.1.20 08:44

Všichni chceme být šťastni, a k tomu je zapotřebí celá řada skutečností. Když jedna chybí, to že jiné je nadbytek to nevyváží. Myslím, že základní problém je v tom obcizení, když žena přestane spát s mužem, je to začarovaný kruh, ona s ním nespí, protože sejí nevěnuje, on se jí nevěnuje, protože s ním nespí (hodně to zjednodušuju). Do toho alkohol, což je velký problém. Myslím, že by to chtělo pár hodin opravdu pravdivých hovorů mezi vámi dvěma, ženy toto umí, muži výjimečně, ale pomáhá to. Za mě bych doporučila nějaký dobrý seminář pro páry nebo psychoterapeuta nejdřív jednotlivě a potom ve dvou, myslím, že to je jediná šance jak se přestat trápit…
I když je to těžké, je dobré připustit, že by to mohlo ještě někdy klapat…
Přeji hodně štěstí.

  • načítám...
  • Zmínit
18.1.20 12:26

Nezanedbávala jsi/nezanedbáváš děti? Píšeš, jaké všechny činnosti ohledně dětí muž dělal, označila jsi ho za tátu roku… Věnuješ se dostatečně svým dětem ty? Znám případ, kdy si matka stěžovala na svého partnera, ale její vlastní děti strádaly jejím chováním, její špatnou psychikou, nedostatkem vnímavosti pro jejich dětský svět… Dokážeš se v téhle situaci vůbec dětem věnovat, když máte s mužem tak špatný vztah?

  • načítám...
  • Zmínit
30
21.1.20 14:02

To se ani dlouho vydržet nedá. Asi je lepší se postavit na vlastní nohy a utéct. Dříve, než se to na tobě projeví natolik, že to začnou odnášet děti :,(

  • načítám...
  • Zmínit

Všechny deníčky uživatele