Trápení: chybí mi spřízněná duše
- O životě
- Aiiko
- 20.03.17
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Deníček, jako svěření mého trápení.
Chtěla bych si tady trošku ulevit a vyventilovat svá trápení, tak doufám, že ti co to budou číst mě aspoň trochu pochopí.
V podstatě jsem spokojená a šťastná maminka 18měsíčního syna. Manželka úžasného chlapa, spokojená studentka dálkového studia na VŠ a nastávající maminka druhého darebáčka.
Nic jsem neplánovala a už vůbec ne, takhle dohromady. Ale jsem ráda, že se to všechno tak seběhlo. Na co si tedy vlastně chci stěžovat, že? Možná jsou to jen těhotenské hormony.
Víte, všechno by to bylo snazší, kdybych to aspoň měla s kým probrat. Hodila by se mi nějaká kamarádka, bohužel všechny tak nějak odešly, když začaly poměřovat rozdíly mezi našimi nejmenšími. Nepřijde mi, že bych do syna nějak cpala vědomosti. Jen si s ním hodně povídáme, zpíváme a hrajeme si. Ale to je snad běžné a normální.
Moje kamarádky nerozdýchaly, že syn chodil v 9 měsících, že má bez zadních stoliček všechny zoubky a jako bonus hodně opakuje a se svým slovníkem si odříká 5 obyčejných krátkých básniček. Marně jsem se snažila vysvětlovat, že je každé dítě jiné. Jako učitelka v mateřské škole jsem těch rozdílů u dětí viděla už spoustu… Ale tímto jsem se nikdy neohrazovala, no bohužel.
Jako další kritiku, kterou slyším z každé strany, je, že jsme blázni, když jsme si „udělali“ druhé dítě už teď. Ve spojení se školou a rok a půl starým dítětem je to prý sebevražda a nezodpovědnost. Neplánovali jsme to, jen jsme nebyli na 120% opatrní, ale jsme šťastní. Není to úplně procházka růžovým sadem - jsem dost unavená, není mi dobře a děsnou bolest zad podporuje sezení ve škole. Ale ty 2 měsíce už nějak doklepu.
Někdy jsem ze všeho tak na dně, že svou jedinou volnou hodinku probrečím. Nechci ze sebe dělat chudinku, každá máme starostí nad hlavu. Nejvíc mi prostě chybí nějaká spřízněná duše, i když tu mám v manželovi. Toho teď nechci zatěžovat, mění v zaměstnání pozici, takže zaučuje za sebe nového kolegu a sám se musí připravovat na nové povinnosti. Má toho hodně. Ale každá určitě pochopí, že kamarádka je kamarádka.
Svůj život bych nijak neměnila a miluju svou rodinu. A snažím se věřit tomu, že za chvilku už bude líp.
Děkuji za možnost vypsání se.
Přečtěte si také
Přítelovy děti jsem brala jako vlastní. Po rozchodu mi zakázal se s nimi stýkat
- Anonymní
- 05.06.26
- 4328
Milana jsem poznala před deseti lety, když jeho dětem byly teprve tři a pět let. Byl vdovec a po smrti manželky se snažil zvládnout péči o dvě malé děti, jak nejlépe uměl. Nejprve jsme byli jen...
Zmlátil mého muže s kočárkem a zlomil mu nos. Tvrzení proti tvrzení, smál se
- Anonymní
- 05.06.26
- 2678
Člověk si říká, že žijeme v civilizované společnosti. Že když pošlete manžela na obyčejnou odpolední procházku s kočárkem, vrátí se domů s vyvětraným dítětem a dobrou náladou. Minulý týden jsem se...
Vezla jsem sousedku do města. V autě mě seřvala, že nemám děti
- Anonymní
- 05.06.26
- 7781
Říká se, že žádný dobrý skutek nezůstane nepotrestán. Minulý týden jsem se o pravdivosti tohoto přísloví přesvědčila na vlastní kůži a upřímně – pořád mi nad tím zůstává rozum stát. Že jsou lidé...
Koupili jsme chatu. Příbuzní si myslí, že u nás mohou trávit prázdniny zdarma
- Anonymní
- 05.06.26
- 7842
Na chalupu jsme šetřili několik let. Žijeme v paneláku a byl to náš sen. Mít možnost vyrazit na víkend, o svátcích nebo během dovolené do vlastního místa obklopeného přírodou. Nedaleko je krásné...
Soused si pořídil venkovní udírnu. Od té doby nemůžeme v létě otevřít okna
- Anonymní
- 05.06.26
- 1756
Když jsme před třemi lety koupili starší domek na kraji obce, byli jsme šťastní. Po letech v bytě jsme se těšili na zahradu, terasu a prostor pro děti. Nejvíc jsem se těšila na letní večery s...
Měla jsem 39 a zánět v uších. Manžel zůstal doma a chtěl teplou večeři
- Anonymní
- 04.06.26
- 6084
Znáte ten pocit, kdy máte pocit, že vám hlava exploduje do tisíce malých kousků, svět se točí a jediné, co si přejete, je zalézt pod duchnu a čtrnáct dní nespatřit denní světlo? Přesně v tomhle...
Manžel chce dát syna do lesní školky. Já se bojím bláta, klíšťat a nemocí
- Anonymní
- 04.06.26
- 1982
S manželem se vůbec nemůžeme shodnout na tom, kam v září nastoupí náš čtyřletý Toníček. Nechávala jsem ho dlouho doma, protože jsem nemusela spěchat do práce. Jenže teď už nastal čas, aby se...
ChatGPT se stal třetím rodičem. Dcera se chodí raději radit za ním než za mnou
- Anonymní
- 04.06.26
- 750
Julie je v náročném pubertálním období a poslední dobou se mi čím dál víc vzdaluje. Přijde ze školy, hodí tašku do kouta a zavře se v pokoji. Snažím se s ní povídat, zajímat se o to, co prožívá,...
Syn odjel se školou do Itálie. Kvůli jedné hlouposti málem přišel o celý výlet
- Anonymní
- 04.06.26
- 1954
Lukáš je v deváté třídě. Po náročném školním roce, který se točil hlavně kolem přijímaček na střední, si konečně může užívat zasloužený odpočinek. Se školou nedávno vyrazil na týdenní pobyt do...
Chtěla jsem se vrátit do práce brzy po porodu. Na realitu jsem nebyla připravená
- Anonymní
- 04.06.26
- 1591
Do práce jsem se chtěla vrátit sama. S mužem jsme se domluvili, že po šestinedělí nastoupí na rodičovskou on. Nebylo to rozhodnutí z nutnosti ani tlak zvenku, spíš jsem měla pocit, že mi to pomůže...