Třetí šance
- O životě
- hhrusticka
- 30.12.10
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Rozhodla jsem se s vámi podělit o náš příběh.
Rozhodla jsem se s vámi podělit o náš příběh. Začali jsme s přítelem (teď už pár let manželem) spolu chodit na podzim v roce 2002. Na začátku léta 2005 jsem zjistila, že čekáme mimčo. Byli jsme z toho oba překvapení, ale začali jsme se na miminko hodně těšit. Odjeli jsme spolu na dovolenou (naštěstí v ČR) a tam se to stalo. Byla jsem už ve 13. týdnu a pyšnila se svojí těhotenskou průkazkou, když jsem o miminko přišla. Snad ani nejde popsat, čím jsme si oba procházeli.
Po dvou letech, v létě 2007 jsem opět otěhotněla. Zase jsme se na miminko začali těšit a já tentokrát nechtěla nic zakřiknout. Celé těhotenství probíhalo v pořádku (alespoň podle mojí – teď už bývalé – doktorky).
A pak jednoho dne, přesně ve 35. týdnu mi bylo ráno špatně. Ne, jako na porod, spíš jenom mírná bolest břicha, zato ale vytrvalá. A tak jsme ráno v 8 hodin vyrazili do porodnice v Rakovníku. V porodnici nás přijali na vyšetření a sloužící pan doktor hned řekl, že to jsou kontrakce a že miminko chce jít ven.
Protože jsem ale do porodu měla mít ještě 5 týdnů, dali mi nejprve kapačky, aby se porod zastavil. To už se blížilo k poledni. Moje kontrakce prý ale stále sílily. Já je necítila. Pak se pan doktor rozhodl, že udělá ultrazvuk, aby zjistil, jak je miminko veliké a jestli se tedy může už porodit. A to byla ta zlomová chvíle, kdy jsem se z myšlenky „Hurá, bude miminko“ dostala k „Panebože, co budeme dělat?!“. Doktor totiž koukal na monitor ultrazvuku a říká: Ježiši, co to má v hlavičce? To jsem nikdy neviděl.
No ve mně by se krve nedořezal. Tak se ptám, co se děje a on, že miminko má něco v mozku – buď nádor, nebo krvácení. Domluvil rychlý převoz do Motola. Tam následoval další ultrazvuk a vyplňování stupidního dotazníku, jako zda bydlíme v bytě a kolik má místností. To je opravdu to, co rodičku nejvíc v tuhle chvíli zajímá. Nakonec za mnou přišel doktor a dal nám dvě možnosti – buď miminko vyndají a pokusí se ho zachránit, nebo porod úplně zastaví a já ho donosím, ale mrtvé. Rozhodli jsme se pro císaře.
Takže po cca 12 hodinách kontrakcí se malý narodil. Neslyšela jsem pláč a přítel říkal, že ho rovnou odnesli. Druhý den jsem se na něj mohla jet poprvé podívat. Byl strašně malinký a napojený na spoustu hadiček. Doktoři říkali, že bude žít, ale nikdo nám nechtěl říci, zda bude postižený a jak moc. A my už to dneska víme – Štěpánkovi jsou skoro 3 roky, chováním i myšlením je stále na úrovni tříměsíčního miminka, neumí se sám přetočit ze zad na bříško, ani naopak, nesedí, neleze, nechodí, nemluví.
A teď, na konci roku 2010 jsem opět těhotná. Miminko si moc přejeme a doufáme, že tentokrát už všechno dopadne dobře. Držte nám palce!
Přečtěte si také
Přítelovy děti jsem brala jako vlastní. Po rozchodu mi zakázal se s nimi stýkat
- Anonymní
- 05.06.26
- 4424
Milana jsem poznala před deseti lety, když jeho dětem byly teprve tři a pět let. Byl vdovec a po smrti manželky se snažil zvládnout péči o dvě malé děti, jak nejlépe uměl. Nejprve jsme byli jen...
Zmlátil mého muže s kočárkem a zlomil mu nos. Tvrzení proti tvrzení, smál se
- Anonymní
- 05.06.26
- 2737
Člověk si říká, že žijeme v civilizované společnosti. Že když pošlete manžela na obyčejnou odpolední procházku s kočárkem, vrátí se domů s vyvětraným dítětem a dobrou náladou. Minulý týden jsem se...
Vezla jsem sousedku do města. V autě mě seřvala, že nemám děti
- Anonymní
- 05.06.26
- 7996
Říká se, že žádný dobrý skutek nezůstane nepotrestán. Minulý týden jsem se o pravdivosti tohoto přísloví přesvědčila na vlastní kůži a upřímně – pořád mi nad tím zůstává rozum stát. Že jsou lidé...
Koupili jsme chatu. Příbuzní si myslí, že u nás mohou trávit prázdniny zdarma
- Anonymní
- 05.06.26
- 8066
Na chalupu jsme šetřili několik let. Žijeme v paneláku a byl to náš sen. Mít možnost vyrazit na víkend, o svátcích nebo během dovolené do vlastního místa obklopeného přírodou. Nedaleko je krásné...
Soused si pořídil venkovní udírnu. Od té doby nemůžeme v létě otevřít okna
- Anonymní
- 05.06.26
- 1782
Když jsme před třemi lety koupili starší domek na kraji obce, byli jsme šťastní. Po letech v bytě jsme se těšili na zahradu, terasu a prostor pro děti. Nejvíc jsem se těšila na letní večery s...
Měla jsem 39 a zánět v uších. Manžel zůstal doma a chtěl teplou večeři
- Anonymní
- 04.06.26
- 6188
Znáte ten pocit, kdy máte pocit, že vám hlava exploduje do tisíce malých kousků, svět se točí a jediné, co si přejete, je zalézt pod duchnu a čtrnáct dní nespatřit denní světlo? Přesně v tomhle...
Manžel chce dát syna do lesní školky. Já se bojím bláta, klíšťat a nemocí
- Anonymní
- 04.06.26
- 2055
S manželem se vůbec nemůžeme shodnout na tom, kam v září nastoupí náš čtyřletý Toníček. Nechávala jsem ho dlouho doma, protože jsem nemusela spěchat do práce. Jenže teď už nastal čas, aby se...
ChatGPT se stal třetím rodičem. Dcera se chodí raději radit za ním než za mnou
- Anonymní
- 04.06.26
- 752
Julie je v náročném pubertálním období a poslední dobou se mi čím dál víc vzdaluje. Přijde ze školy, hodí tašku do kouta a zavře se v pokoji. Snažím se s ní povídat, zajímat se o to, co prožívá,...
Syn odjel se školou do Itálie. Kvůli jedné hlouposti málem přišel o celý výlet
- Anonymní
- 04.06.26
- 1976
Lukáš je v deváté třídě. Po náročném školním roce, který se točil hlavně kolem přijímaček na střední, si konečně může užívat zasloužený odpočinek. Se školou nedávno vyrazil na týdenní pobyt do...
Chtěla jsem se vrátit do práce brzy po porodu. Na realitu jsem nebyla připravená
- Anonymní
- 04.06.26
- 1611
Do práce jsem se chtěla vrátit sama. S mužem jsme se domluvili, že po šestinedělí nastoupí na rodičovskou on. Nebylo to rozhodnutí z nutnosti ani tlak zvenku, spíš jsem měla pocit, že mi to pomůže...
Sama bych to určitě nezvládla 
jste opravdu silní 
držím pěsti ať máte vše o.k 
máte můj obdiv. Přeji hodně štěstíčka 