Tři nesplněná přání...
- Snažení
- Zyxel01
- 17.01.18
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
V životě jsem si přála mnohem víc věcí, avšak co se týká tohoto tématu, měla jsem přání tři.
Už od dětství se v mém životě vše odehrávalo tak nějak jinak. Nebylo to úplně veselé a okolnosti mě donutily dospět rychleji - to by ovšem vydalo na úplně jiný a samostatný deníček.
V mých 18 letech, rok před smrtí mého tatínka, se mi zhroutil svět. Přála jsem si zemřít s ním, ale poznala jsem skvělého muže, bez kterého si dodnes svůj život nedokážu představit. Jsem mu za mnoho věcí vděčná a každé ráno děkuji Bohu za to, že ho mám. Je to totiž to jediné, co se mi v životě opravdu povedlo.
Vždy jsem měla velice kladný vztah k dětem a doufala v početnou, krásnou a zdravou rodinu. Zhruba po třech letech vztahu s partnerem jsem začala na téma miminka narážet.
Nebyl proti, sám rodinu chtěl, ale jako chlap to bral více pragmaticky. Miminko, bude ale nejdříve si uděláme vlastní společné bydlení. Proč ne, má pravdu. Je mi 21, mám spoustu času, tak kam spěchat - řeka jsem si a tím se začal realizovat náš první sen.
Po dalších zhruba dvou letech jsme se dočkali krasného baráčku. Následovala žádost o ruku a v roce 2015 pohádková, krásná svatba. Cítila jsem, že v mém životě špatným časům odzvonilo, teď už bude jen lépe a šťastněji, jsme na to přeci dva… o svatební noci jsme se však shodli, že ve třech nám bude ještě veseleji…
Březen 2016
Sedm měsíců po svatbě jsem zjistila, že jsem těhotná. Své pocity asi nemusím popisovat. Euforie, naprostá radost, štěstí, touhy… přála jsem si v tu chvíli jediné, ať je vše v pořádku. Euforie bohužel netrvala dlouho, v sedmém týdnu se špinění změnilo v silné krvácení a následný samovolný potrat. Šok, bolest a tisícero otázek PROČ? Jako všechny z nás co zažily jsem se ptala - proč JÁ?
Můj gynekolog se zachoval skvěle. Poměrně dlouho se mnou seděl, poslouchal a vysvětloval… jistě znáte lékařské fráze „to se stává, jste mladá, ještě budete mít kopu dětí.“ Pak jsem si přečetla několik diskuzí mezi vámi, což mi dodalo odvahu otřepat se a jít dál. Mé první přání se nesplnilo.
Září 2016
Sedím v koupelně s těhotenským testem v ruce a klepou se mi ruce. Výsledkem jsem si téměř jistá, ale chci to mít potvrzené… jsou tam, ty tolik vymodlené čárky. Najednou se ale nekoná ta obrovská radost a vzrušení. Odehrává se ve mě spíše mišmaš prazvláštních myšlenek, strachu a očekávání… co když to dopadne stejně jako posledně?
Za pár dní se mi podaří nejčernější myšlenky zahnat a znovu uvěřit, že tentokrát se to jistě podaří. Moc si to přeji. V osmém týdnu mě osud pokouší znovu a já o své vytoužené miminko opět přicházím. Druhé přání se nesplnilo…
Březen 2017
Menstruace již týden nepřišla. Bez známek nadšení nebo očekávání jdu koupit test a doma se zavírám do koupelny. Test pozitivní. Nic už nečekám, manželovi nic neříkám - proč taky, vždyť to dopadne to stejně.
Na začátku 7 týdne jdu na pohotovost, začínám špinit a tak nějak zvláštně to bolí. Doktorka dlouho na ultrazvuku hledá, ale nic nenachází. Sestra je starší nevrlá ženská která mi dá přednášku o tom, jak mi nedočkavky nedostaneme 3 dny menses a už letíme k doktorce. Nakonec mi v ordinaci provádí těhotenský test - negativní. Div ne s radostí mi s ním mává před obličejem a ukazuje, že jsem zbytečně hysterická.
Gynekoložka mi jen mezi dveřmi potichu řekla, jak kdyby to snad neměla ta protivná sestra slyšet „Mladá paní, asi to odešlo. Běžte domů odpočívat a buďte silná.“ Já v tu chvíli nebyla nijaká. Prostě vypnutá.
Za dva dny jsem se cítila ale stále zvláštně, doma byl poslední test. Stojím u zrcadla a dívám se na sebe. Blázním už? Přeskočilo mi? Test je totiž pozitivní. A silněji než ten předešlý. Když jsem to řekla manželovi, jen mě objal a v jeho tváří bylo vidět zoufalství a z očí se mu daly číst myšlenky, jestli mě nemá rovnou dovézt k psychiatrovi.
Ležím v ordinaci svého lékaře a potí se mi ruce. Zdlouhavě se dívá do monitoru ultrazvuku a mlčí. Slyším jen hlasitý tikot nástěnných hodin. Pak prolomí nekonečně ticho, „nevím, kdo vás vyšetřoval, ale o těhotenství se opravdu jedná, dokonce i se srdeční akcí.“
Asi mi pukne srdce, nejsem blázen! Děkuji tam nahoru, že konečně…
„Bohužel je uložené v pravém vejcovodu,“ přeruší tok myšlenek věta, která najednou bodá jako nůž. Pak už moc nevnímám. Slyším jen něco jako nemocnice, operace, akutní… Vnímám, jak mě manžel odvádí do auta a tam teprve dávám průchod emocím. Nemůžu ani dýchat a jen si přeji, aby to byl zlý sen. Bohužel, ani třetí přání se neplní… ještě ten den jdu na sál, kde mi je pravý vejcovod odstraněn.
Nyní je to bez pár měsíců téměř rok. Zůstaly jen jizvy a bolest v srdci, když někde vidím miminko či těhulku. Můj strach se ztrojnásobil. Nevím, co mě ještě čeká, ale stále věřím.
Děkuji za váš čas, který jste věnovali k přečtení toho deníčku a omlouvám se za jeho rozsáhlost.
Přeji vám, ať se vám splní všechna vaše přání, ať už jsou jakákoliv. Ať jediné slzy, které uroníte, jsou slzy štěstí. A kdyby se náhodou něco nevydařilo dle vašich představ, ať máte stále sílu nevzdávat se a jít dál.
Protože já věřím, že přání se plní…
Přečtěte si také
„Telefon mi nezvonil,“ lhala jsem šéfovi do ucha. Pak přišel strach z vyhazovu
- Anonymní
- 14.05.26
- 1861
Sedím u kuchyňského stolu, zírají na mě tři monitory a já se nemůžu přestat třást. Moje dlaně jsou zpocené, srdce mi buší až v krku a vzduch v místnosti jako by najednou došel. Ten pocit znám moc...
„U vás je zase binec,“ slyším pořád. Jenže u tchyně se štítím i sednout na gauč
- Anonymní
- 14.05.26
- 2553
Stojím v kuchyni, v ruce držím igelitovou tašku s krabičkami domácích těstovin a řízků a cítím, jak se mi svírá žaludek. Není to hladem. Je to úzkost z toho, co přijde za dvě hodiny, až zastavíme...
„Paní učitelka řekla, že některé mámy nemají rády svoje děti,“ řekl mi syn (6)
- Anonymní
- 14.05.26
- 1882
Když jsem dnes vyzvedávala Matyáše ze školy, tvářil se nějak divně. Neposkakoval kolem mě jako obvykle, jen šel tiše vedle kočárku a kopal do kamínků na cestě.
Celý den jsem se nezastavila. Večer mi manžel řekl větu, která mě úplně dorazila
- Anonymní
- 14.05.26
- 2181
Děti, práce, úkoly, domácnost. Jela jsem na autopilota. Večer jsem byla úplně vyčerpaná. A právě tehdy mi manžel řekl, že jiné ženy to přece zvládají mnohem lépe.
Tchyně mého syna jen peskuje nebo přehlíží. Veškerou pozornost dává vnučce
- Anonymní
- 14.05.26
- 1132
Mít babičku, která svá vnoučata nemiluje stejně a dává to dost okatě najevo, je skutečně k nezaplacení. Moje tchyně je přesně taková. Má pouze dvě vnoučata, Anetu, které je deset, a Matěje, kterému...
Matka mého přítele ho v dětství ponižovala. Dnes se o ni stará a dává jí peníze
- Anonymní
- 13.05.26
- 1413
Potřebuji se svěřit s něčím, co mě hodně trápí. Tři roky chodím s Jakubem, je to skvělý a moc hodný kluk. Jenže je hodný až moc. Na začátku našeho vztahu mi vyprávěl o svém těžkém dětství. Otec od...
Můj jediný syn se chce odstěhovat k otci. Nemůže vystát mého nového partnera
- Anonymní
- 13.05.26
- 1476
Můj syn Dominik je doslova vymodlený. Kdysi jsem ještě s prvním manželem Petrem nemohla otěhotnět. Absolvovali jsme několik cyklů umělého oplodnění, až se nám narodil náš vytoužený chlapeček. Od...
Nejsem hlídací služba zdarma. Nemůžu hlídat vnoučata kdykoliv si mladí vzpomenou
- Anonymní
- 13.05.26
- 1219
Dnešní doba je v mnoha ohledech jiná než ta, když jsem sama měla malé děti. Moje mamka sice chodila do práce, ale měla jsem ještě babičku, která pohlídala pravnoučata. Děti byly tak nějak méně...
Porodní plán jsem měla dokonalý. Realita? Totální chaos a slzy
- Anonymní
- 13.05.26
- 967
Měla jsem to sepsané do posledního detailu. Kdy zavést klystýr ne, jaké polohy chci zkusit, že nechci zbytečné zásahy, že chci co nejvíc přirozený průběh a ideálně klidnou atmosféru. Porodní plán...
Syn přistihl tátu v posteli s milenkou. Od té doby ho nenávidí a nechce ho vidět
- Anonymní
- 12.05.26
- 4141
Kdybyste se mě zeptali, co je horší, jestli přistihnout manžela v posteli s cizí ženou, nebo když je přistihne vaše společné dítě, řekla bych bez váhání, že druhá možnost. O tom, že mě Mirek...