Tři nesplněná přání...

V životě jsem si přála mnohem víc věcí, avšak co se týká tohoto tématu, měla jsem přání tři.

*

Už od dětství se v mém životě vše odehrávalo tak nějak jinak. Nebylo to úplně veselé a okolnosti mě donutily dospět rychleji - to by ovšem vydalo na úplně jiný a samostatný deníček.

V mých 18 letech, rok před smrtí mého tatínka, se mi zhroutil svět. Přála jsem si zemřít s ním, ale poznala jsem skvělého muže, bez kterého si dodnes svůj život nedokážu představit. Jsem mu za mnoho věcí vděčná a každé ráno děkuji Bohu za to, že ho mám. Je to totiž to jediné, co se mi v životě opravdu povedlo.

Vždy jsem měla velice kladný vztah k dětem a doufala v početnou, krásnou a zdravou rodinu. Zhruba po třech letech vztahu s partnerem jsem začala na téma miminka narážet.
Nebyl proti, sám rodinu chtěl, ale jako chlap to bral více pragmaticky. Miminko, bude ale nejdříve si uděláme vlastní společné bydlení. Proč ne, má pravdu. Je mi 21, mám spoustu času, tak kam spěchat - řeka jsem si a tím se začal realizovat náš první sen.

Po dalších zhruba dvou letech jsme se dočkali krasného baráčku. Následovala žádost o ruku a v roce 2015 pohádková, krásná svatba. Cítila jsem, že v mém životě špatným časům odzvonilo, teď už bude jen lépe a šťastněji, jsme na to přeci dva… o svatební noci jsme se však shodli, že ve třech nám bude ještě veseleji…

Březen 2016

Sedm měsíců po svatbě jsem zjistila, že jsem těhotná. Své pocity asi nemusím popisovat. Euforie, naprostá radost, štěstí, touhy… přála jsem si v tu chvíli jediné, ať je vše v pořádku. Euforie bohužel netrvala dlouho, v sedmém týdnu se špinění změnilo v silné krvácení a následný samovolný potrat. Šok, bolest a tisícero otázek PROČ? Jako všechny z nás co zažily jsem se ptala - proč JÁ?

Můj gynekolog se zachoval skvěle. Poměrně dlouho se mnou seděl, poslouchal a vysvětloval… jistě znáte lékařské fráze „to se stává, jste mladá, ještě budete mít kopu dětí.“ Pak jsem si přečetla několik diskuzí mezi vámi, což mi dodalo odvahu otřepat se a jít dál. Mé první přání se nesplnilo.

Září 2016

Sedím v koupelně s těhotenským testem v ruce a klepou se mi ruce. Výsledkem jsem si téměř jistá, ale chci to mít potvrzené… jsou tam, ty tolik vymodlené čárky. Najednou se ale nekoná ta obrovská radost a vzrušení. Odehrává se ve mě spíše mišmaš prazvláštních myšlenek, strachu a očekávání… co když to dopadne stejně jako posledně?

Za pár dní se mi podaří nejčernější myšlenky zahnat a znovu uvěřit, že tentokrát se to jistě podaří. Moc si to přeji. V osmém týdnu mě osud pokouší znovu a já o své vytoužené miminko opět přicházím. Druhé přání se nesplnilo…

Březen 2017

Menstruace již týden nepřišla. Bez známek nadšení nebo očekávání jdu koupit test a doma se zavírám do koupelny. Test pozitivní. Nic už nečekám, manželovi nic neříkám - proč taky, vždyť to dopadne to stejně.

Na začátku 7 týdne jdu na pohotovost, začínám špinit a tak nějak zvláštně to bolí. Doktorka dlouho na ultrazvuku hledá, ale nic nenachází. Sestra je starší nevrlá ženská která mi dá přednášku o tom, jak mi nedočkavky nedostaneme 3 dny menses a už letíme k doktorce. Nakonec mi v ordinaci provádí těhotenský test - negativní. Div ne s radostí mi s ním mává před obličejem a ukazuje, že jsem zbytečně hysterická.

Gynekoložka mi jen mezi dveřmi potichu řekla, jak kdyby to snad neměla ta protivná sestra slyšet „Mladá paní, asi to odešlo. Běžte domů odpočívat a buďte silná.“ Já v tu chvíli nebyla nijaká. Prostě vypnutá.

Za dva dny jsem se cítila ale stále zvláštně, doma byl poslední test. Stojím u zrcadla a dívám se na sebe. Blázním už? Přeskočilo mi? Test je totiž pozitivní. A silněji než ten předešlý. Když jsem to řekla manželovi, jen mě objal a v jeho tváří bylo vidět zoufalství a z očí se mu daly číst myšlenky, jestli mě nemá rovnou dovézt k psychiatrovi.

Ležím v ordinaci svého lékaře a potí se mi ruce. Zdlouhavě se dívá do monitoru ultrazvuku a mlčí. Slyším jen hlasitý tikot nástěnných hodin. Pak prolomí nekonečně ticho, „nevím, kdo vás vyšetřoval, ale o těhotenství se opravdu jedná, dokonce i se srdeční akcí.“
Asi mi pukne srdce, nejsem blázen! Děkuji tam nahoru, že konečně…

Bohužel je uložené v pravém vejcovodu,“ přeruší tok myšlenek věta, která najednou bodá jako nůž. Pak už moc nevnímám. Slyším jen něco jako nemocnice, operace, akutní… Vnímám, jak mě manžel odvádí do auta a tam teprve dávám průchod emocím. Nemůžu ani dýchat a jen si přeji, aby to byl zlý sen. Bohužel, ani třetí přání se neplní… ještě ten den jdu na sál, kde mi je pravý vejcovod odstraněn.

Nyní je to bez pár měsíců téměř rok. Zůstaly jen jizvy a bolest v srdci, když někde vidím miminko či těhulku. Můj strach se ztrojnásobil. Nevím, co mě ještě čeká, ale stále věřím.
Děkuji za váš čas, který jste věnovali k přečtení toho deníčku a omlouvám se za jeho rozsáhlost.

Přeji vám, ať se vám splní všechna vaše přání, ať už jsou jakákoliv. Ať jediné slzy, které uroníte, jsou slzy štěstí. A kdyby se náhodou něco nevydařilo dle vašich představ, ať máte stále sílu nevzdávat se a jít dál.

Protože já věřím, že přání se plní…

Váš příspěvek

Odesílám...
Napsat příspěvek
413
17.1.18 00:15

Taky jsem zažila v 7 týdnu potrat… pak jsem otěhotněla znovu až po 6ti IVF cyklech.. nyní jsem v 8 týdnu a modlím se ať to konečně vyjde!! vím co zažíváš, je to boj.

  • Nahlásit
  • Zmínit
2874
17.1.18 00:23

To vis, ze se Tve prani splni. Taky jsem si musela nejakou dobu pockat. Po 4 zt se nam po komplikovanem tehotenstvi narodilo uplne zdrave ditko. V podstate az do porodu jsem neverila, ze se narodi zive a zdrave, odmitala jsem nakupovat veci, kazdou komplikaci jsem prijimala odevzdane, jako bych chtela rict: ja to vedela. Nastesti manzel byl optimista a timto mne kolem 35 tt castecne nakazil. Drzim palce a doufam, ze jeste v prubehu tohoto roku napises porodni denik.

  • Nahlásit
  • Zmínit
3251
17.1.18 00:24

Hodně štěstí, určitě to vyjde. já si to zažila jen 2×, ale měla jsem to o to jednodušší, že jedno miminko už jsem měla (po dvou letech snažení) a další bylo z třetího těhotenství během roku. počkat se vyplatí a vše má svůj čas :hug:

  • Nahlásit
  • Zmínit
40076
17.1.18 01:51

Jdi za svým snem. Mám za sebou 4 potraty a pak rizikové těhotenství, které vyšlo. Až těsně před císařem ze mě opadal strach a mozek si začal uvědomovat, že to fakt vyšlo. Hrozně moc držím palce a posílám sílu, ať to zvládneš :hug: :hug: :hug: :hug:
a jak tu čtu komentář ejhle - byla jsem vlastně to samé a i věci jsem kupovala na poslední chvíli.

  • Nahlásit
  • Zmínit
5030
17.1.18 05:24

:hug: :hug: :hug: posilam moc sily! Je to strasne, my o miminko prisli v 17tt, duvod nezjisten. Nyni jsem znovu tehotna v 19tt a porad cekam, co prijde…raduji se, ale porad je tam to ALE! Zatim mame vse v poradku…ty se drz, mit takoveho manzela je vyhra (vlastni zkusenost :srdce: ) pevne verim, ze miminko si k vam cestu najde :srdce: :hug:

Příspěvek upraven 17.01.18 v 05:25

  • Nahlásit
  • Zmínit
164
17.1.18 06:49

Děkuji vám všem za podporu. A nebojte, já to jen tak nevzdám! ;)
Je skvělé, že existuje taková stránka, jako takhle, protože nikdo vám neporuzumi tolik jako ten, co sám zažil.
Přeji vám ať jste zdravé, šťastné a vše se vám plní :srdce:

  • Nahlásit
  • Zmínit
7025
17.1.18 07:12

Jak moc Ti rozumím :hug: na druhou stranu, vlastně je to jediná nenaplněná oblast v mém životě, takže si každý den připomínám, že nemám důvod smutnit a i po 3takových nešťastných událostech stále nosím víru v to, že se to povede :hug: Držím Ti pěsti :kytka:

  • Nahlásit
  • Zmínit
Smazaný anonym
17.1.18 07:21

Přeji hodně štěstí, dočkáte se vytouženého miminka. Ja jsem si to zažila pouze jednou v 10tydnu a i to bylo velmi bolestné a to uz jsem dva chlapečky měla. Po nevydařeném tehu jsem otěhotněla po 5 měsících a ted jsem ve 25 týdnu a čekáme holčičku. Modlím se, at je vše v pořádku. Věřím, ze i tobě se poštěstí a budeš mit šťastnou a velkou rodinu. :hug:

  • Upravit
10319
17.1.18 07:22

Moc drzim palce, at to konecne klapne.Moc hezky pises a rada si prectu denicek se stastnym koncem ;) Jinak doufam, ze uz s gynekologem resite opakovane samovolne potraty, mozna by pro priste stacilo malo, aby se to neopakovalo :palec: hlavni je, ze otehotnet vam jde :*

  • Nahlásit
  • Zmínit
164
17.1.18 07:33

@unuděná děkuji ;) Dokonce jsem i zjistila, že mě psaní baví a vlastně se mi i po tom ulevilo… Jako kdybych kousek té tíhy v sobě ukrojila.
Proběhlo jen nějaké základní vyšetření jako hormonální profil atd.
Na nic dalšího zatím tak nějak nejsem připravená.

  • Nahlásit
  • Zmínit
164
17.1.18 07:36

@saphire asi máš pravdu.
Měla bych se radovat z toho ostatního, co se mi daří a to poslední přijde časem.
A když ne, naštěstí existují v dnešní době spousty metod. Na ty se ale v tuhle chvíli necítím.
I tobě přeji mnoho štěstí!! ;)

  • Nahlásit
  • Zmínit
164
17.1.18 07:40

@abcd32
Přeji Ti, tfuj, tfuj, tfuj ať je vše v pořádku a jste oba zdraví!! Moc ti to přeji.

  • Nahlásit
  • Zmínit
164
17.1.18 07:44

@Kukacka123 nevím, kde bych bez manžela byla, jsem za něj nesmírně vděčná.
Tobě přeji hodně sil, věřím, že tentokrát bude vše v pořádku a za pár měsíců se zde budeš chlubit fotky zdravého miminka. :hug:
To je jediné tzv. moje štěstí v neštěstí, že to vždy bylo takhle na začátku. V 17 týdnu si to nedokážu představit… Jsi statečná!

  • Nahlásit
  • Zmínit
19070
17.1.18 07:50

Človek, jako třeba já, si ani neuvědomuje, co vše musí někdo absolvovat, aby se miminka dočkal. Držím palce a přeji hodně štěstí!

  • Nahlásit
  • Zmínit
5030
17.1.18 08:34

@Zyxel01 dekuji moc za prani :hug: a ver, ze jsem statecna zas tak nebyla, chce to cas…strasne me to sebralo a bylo to hodne tezky, ale hned jsem vedela, ze chci co nejdrive dalsi miminko :srdce: a co se tyce manzela, naprosto vim, jak se citis, bez nej - bez toho jaky je, bych to takhle nezvladla :srdce: preju, aby to vse melo ten nejkrasnejsi konec a to male stesticko si k vam cestu naslo co nejdrive :andel: :hug: (P. S.: urguj doktora, at te posle na vsechna vysetreni, ktera jsou mozna. Moc preju, aby se prislo na nejakou „banalitu“, co jde resit a vase trapeni melo stastny konec :hug: )

  • Nahlásit
  • Zmínit
1267
17.1.18 08:41

Uprimne, mas spoustu stesti a dost veci, ktere se Ti podarily, mas milujiciho partnera, krasne bydlení… plno zen deti mit nemuze, jsou jine cesty k vytouzenemu miminku. Kdyz se neco nedari, vezmi to jako vyzvu bojovat dal, ne jako neuspech. Kazdy mame sve male ci velke trapeni. Cim vic budes vnímat úzkost a strach, tim hur Ti pujde splnit Tvuj sen.

  • Nahlásit
  • Zmínit
35471
17.1.18 09:03

:kytka: Přeji ti splnění tvého přání. Máš obdivuhodnou sílu se i po pádech zvedat! :potlesk:

  • Nahlásit
  • Zmínit
490
17.1.18 09:20

Ahojky,
moc držím palce. Zajímavé je, že jakmile nejde o mě, tak jsem naprosto přesvědčena, že si k vám určitě miminko cestu brzo najde.
My se snažíme přes dva roky a z pocitu „teď už to určitě musí vyjít“ jsem se nyní ustálila na pocitu „doufám, že jednoho krásného dne to vyjde, musím být prostě trpělivá, pokorná a snad…někdy…“ :kytka:.
Tedy my máme to ohromné štěstí, že máme už jednu dceru (také vymodlené miminko) :srdce:.
Tak přeji hlavně pozitivní myšlení a klid v duši a ono to určitě přijde :hug:

  • Nahlásit
  • Zmínit
959
17.1.18 09:21

Zkusím ti dodat i trochu pozitivní pohled.
Už třikrát jsi otěhotněla, to znamená, že jsi plodná! Jsi mladá a máš opravdu ještě spoustu času.
Byt tebou bych zkusila najít opravdového odborníka z oboru gynekologie, aby ti udelal všechny testy a zjistil příčinu toho potrácení takhle na začátku.
A dva příklady mých kamarádek. Jedna přišla o miminko 5×(jednou dokonce dvojčátka) a teď ve 40letech má dvouletého kluka a další miminko čeká.
A druhé kamarádce zemřela dcerka v osmi letech, pak nemohla dlouho otěhotnět, nakonec přes IVF otěhotněla a má dvojčátka a nakonec porodila ještě teď ve 45 letech.
Přeju ať se brzy zadari a těšíte se z miminka :srdce:

  • Nahlásit
  • Zmínit
164
17.1.18 09:26

@Aradhell já se rozhodně ani za žádnou chudinku nepovažuji, nelituji se. Vim, že sebelitosti se nikam neposunu. ;)

  • Nahlásit
  • Zmínit
164
17.1.18 09:31

@Kukacka123
Děkuji za tvá slova :srdce:
Jak jsem zmínila, gynekolog mi řekl o možnostech, vyšetření ale já v tu chvíli, pp té operaci věděla, že se musím dát nejdříve dohromady, sklidit se a pak to dal řešit.
Změnila jsem práci, začala cvičit a věnovat se sobě.
Co bude dál, uvidíme :kytka:

  • Nahlásit
  • Zmínit
164
17.1.18 09:37

@quinsley
Děkuji ti, je povzbuzující tohle číst!, :palec:
Můj gynekolog si myslí, že za to mohl špatný vejcovod a proto to skončilo mimodeloznim.
Vyšetření nabízel ale jak jsem psala výše, chtěla jsem se nejdříve dát sama do kupy a zaměřila jsem se na sebe. Nová práce, cvičení… :)
Děkuji za podporu. ;)

  • Nahlásit
  • Zmínit
115
17.1.18 09:41

Vim jak ti je a drzim palce, abyste tu smulu prolomili! ja jsem potratila asi 5× (pak uz jsem to prestala pocitat),vzdy v 5.-8.tt. Byli jsme na genetickych testech a vse ok. Nakonec se kamaradka zeptala svoji doktorky v Praze a ta mi doporucila testy v Immunii v Praze v Karline. Tam zjistili, ze mam protilatky proti prothrombinu, takze nasadili lek na redeni krve (hematolog na nic predtim neprisel!),a pri dalsim pokusu vse vyslo a za 2,5 mesice cekame holcicku, tak snad uz vse dopadne dobre.
Pisu to hlavne proto, abys neztracela nadeji.az budes mit silu, zkuste nejake testy, a treba bude pricina tak banalni, jako u me. Drzim palce!

  • Nahlásit
  • Zmínit
164
17.1.18 09:46

@Freya10
Já jsem teď taky ve fázi, kdy si říkám že buď a nebo.
Snažím se užívat toho, co mám, zaměřit se má sebe :)
Vše v životě jsem si musela vybojovat a věřím, že i z tohohle '' zápasu '' vyjdu jako vítěz tedy pardon - vyjdeme jako vítězky!!! :)
Přeji Ti, aby si se brzy dočkala toho druhého, vymodleneho miminka :srdce:

  • Nahlásit
  • Zmínit
164
17.1.18 09:56

@biancaa
To je krásné, moc ti blahopřeji a přeji, ať už je vše v pořádku a jste oba zdraví! :hug:
Kéž by to i u mě byla taková '' prkonina ''. A samozřejmě vím, že nemůžu vyšetření oddalovat věčně, takže brzy se pustím do dalšího boje :)

  • Nahlásit
  • Zmínit
5030
17.1.18 10:04

@Zyxel01 chapu, ono staci zaklad (genetika a imunologie - uz tam zjisti hodne a dokazi pomoct) :srdce: tak preji hodne sil a at se dari :kytka:

  • Nahlásit
  • Zmínit
17.1.18 10:07

Tvoje přani se Ti určitě splni. Mrzi me, co jsi prozila. Preni stesti :hug: :hug:

  • Nahlásit
  • Zmínit
1465
17.1.18 11:23

Strasne me to mrzi :((( ja mela potrat jen jeden, ale jinak celkem 6ivf transferu. Vim, jake trapeni to je. Drzim vsechny pesti, at brzo drzis sve miminko v naruci!!! :srdce: :hug:

  • Nahlásit
  • Zmínit
35221
17.1.18 11:53

Ja jsem proti hodnoceni denicku po strance stylisticke, ale tento musim pochvalit, vazne se moc dobre cte. Pres jeho smutny obsah. Je mi lito, co sis musela vsechno zazit, ale verim, ze se vse v dobre obrati. A treba te ty zazitky take obohati, treba nebudes v budoucnosti rikat „ranny potrat, to je toho“, nebo snazilkam „priroda to nechtela, vyrovnej se s tim“… nekdy z nas tezky zivot udela lepsiho cloveka. O hematologickem vysetreni bych uvazovala, ackoly ty jsi mela ZT jen 2×, treti byl GEU. Tak at ti rok 2018 nejake pranicko splni.

  • Nahlásit
  • Zmínit
7614
17.1.18 12:07

Určitě se Vám dřív nebo později podaří donosit vytoužené miminko. Sama jsem zažívala podobné pocity beznaděje. Dvakrát jsem zažila potrat, jednou dokonce s revizí. Doktor nás poslal na různá vyšetření, já vyfasovala diagnózu polycystické vaječníky, manžel se dozvěděl, že nemá téměř žádné kvalitní spermie…No, abych to zkrátila. Naše snažení trvalo rok a pak jsem potřetí zjistila, že jsem těhotná. Dnes se mi tady plazí 7 měsíční Šimonek :srdce: Takže hlavu vzhůru :pankac:

  • Nahlásit
  • Zmínit
1233
17.1.18 12:09

To je tak smutné číst… vím, jaká je touha po dětech, mám v podstatě celý život jen toto přání. I kdybych na dítě měla být sama. Ty máš štěstí, že jsi partnera takto skvělého potkala tak brzo, po mně v 18 ani pes neštěknul. Musí být úplně báječný, sama jsem nikdy takového nepotkala, ale u některých známých to vidím, že existují. Snad to teď už vyjde i jen s tím jedním vejcovodem. Nech si udělat i test na srážlivost krve, jedna teta potrácela stále a zjistili, že právě se jí příliš sráží krev, což ten plod nějak „zadusilo“ či co, takže pak dostala léky na ředění krve a další těhotenství už vyšlo. Může to být opravdu jen něco takového ;) přeji brzy úspěšné těhotenství a zdravé miminko brzy v náručí :kytka:

  • Nahlásit
  • Zmínit
754
17.1.18 12:28

Taky vím co prožíváš… prošla jsem si něčím podobným… proto držím pěsti a posílám ti hodně sil :hug:

  • Nahlásit
  • Zmínit
164
17.1.18 12:41

@Pudloslava
Děkuji Ti, ba dokonce jsem zjistila, že by mě i psaní bavilo ????
Nadhodila jsi něco, co strašně nesnáším : „ranny potrat, to je toho“, nebo snazilkam „priroda to nechtela, vyrovnej se s tim“….. Každý svá trápení snášíme jinak a myslím si, že nikdo nemá právo hodnotit, co je méně a co více bolestivé…
Přesně tak, můj gynekolog si myslí, že za to mohl špatný vejcovod, nabídl mi buď vyšetření a nebo ať to zkusíme ještě jednou.
;)

  • Nahlásit
  • Zmínit
35221
17.1.18 12:43

@Zyxel01 vejcovod mohl dělat potíže od začátku, třeba se to tím teďka vyřešilo. jak se jim při operaci zdál ten druhý?

  • Nahlásit
  • Zmínit
164
17.1.18 12:43

@Jullinka9
Děkuji Ti, tobě též :hug:

  • Nahlásit
  • Zmínit
164
17.1.18 12:45

@Pudloslava
Bohužel ho nezkontrovali i přes prosbu mého lékaře, takže netuším. :(

  • Nahlásit
  • Zmínit
164
17.1.18 12:53

@quera
Jak jsem psala v příspěvku, můj manžel je opravdu to jediné, na co jsem ve svém životě pyšná… A vím, že i kdyby jsme měli zůstat jen my dva, nebude tím můj život nijak méně hodnotný… ALE, ve třech by byl jistě veselejší ;)
A děkuji za milá slova. :kytka:

  • Nahlásit
  • Zmínit
164
17.1.18 13:01

@Izie
A nakonec vše přirozeně?
To je krásná zpráva, gratuluji ti a ať ti dělá prcek jen radost :srdce:
Věřím, že i psychika dělá své a proto se teď snažím hodit do pohody a zaměřit se na jiné věci. No a když nic, hold požádám o pomoc odborníky. :palec:

  • Nahlásit
  • Zmínit
3201
17.1.18 13:04

I s jedním to jde. Jsem toho důkazem. A nepřestávej věřit. Jak já říkám: Zázraky se dějí těm, kdo v ně věří. :srdce: Držím palce.

Příspěvek upraven 17.01.18 v 13:34

  • Nahlásit
  • Zmínit
663
17.1.18 13:06

Přeju mnoho štěstí! Věřím, že další miminko to dotahne do konce a vše Vám vynahradi :srdce:

  • Nahlásit
  • Zmínit
164
17.1.18 13:32

@Keshi
Děkuji za povzbuzení :kytka:

  • Nahlásit
  • Zmínit
17.1.18 13:54

Přání se splní, musime myslet pozitivne :srdce: ja prisla o miminko ve 31tt a verim ze to miminko proste prijde :palec: :srdce: Moje kamaradka potratila dvakrat, z toho jednou dvojcata…ted ma krasneho chlapecka zdraveho :-) drz se!!!

  • Nahlásit
  • Zmínit
17.1.18 14:52

Presne vim jak se citis :,( prosla jsem si tim samym jen v opacnem poradi. Nejdriv mimo a pak dva potraty.. :roll: V dubnu to bude 3roky co se snazime :zed: mame za sebou spermio, laparku, hematologii a genetiku, vse temer ukázkové. Jen ja mam zvyseny nejaky lipoprotein takze jsem mesic na lecbe a uvidime. DrzimTak palecky at se co nejdrive zadari :hug: :hug: :*

Příspěvek upraven 17.01.18 v 14:52

  • Nahlásit
  • Zmínit
3201
17.1.18 14:56

@Zyxel01 Pokud se Ti bude chtít, přidej se k nám v pozitivní snažilkovské diskuzi.
https://www.emimino.cz/…ta-d-303949/ ;-) Pozitivní mysl je velice důležitá i když je to mnohdy těžké. :hug:

  • Nahlásit
  • Zmínit
2406
17.1.18 15:10

Držím palce, ať to vyjde. Mám za sebou 3Ivf a 7 ketů. Dali jsme si cca rok a půl čas. S tím, že letos v lednu v lednu to zkusíme znovu. Na doporučení jsme zašli ke kinezioložce. Už jsme zkusili kde co, tak proč to nezkusit… Po 5,5 letech snažení. A najednou, jeden říjnový den, mě něco táhlo do lékárny koupit těhotenský test. A byli tam //. Radost obrovská. Nyní jsem v 18tt a to, že mám za sebou tolik umělých oplodnění, jsem dá se říci bez léků. Takže pokud můžu doporučit, zkuste ji také navštívit. A věřte, že naděje umírá poslední. Vím o čem mluvím… :)

  • Nahlásit
  • Zmínit
1038
17.1.18 15:20

Zazila jsem to jen jednou ted zkousim znovu tak uvidim…zatim se nepovedlo…nejspis… drzim pesti a preji mnoho sil.

  • Nahlásit
  • Zmínit
Anonymní
17.1.18 15:54

I já se po pěti letech, čtyřech IVF a jednom zamlklém těhotenství dočkala zdravého miminka, chce to neztratit naději. Teď se chystám na KET, máme tam posledního mohykána, tak doufám, že to vyjde. Přeji hodně štěstí a sil i tobě.

  • Nahlásit
11231
17.1.18 15:59

To mě mrzí :hug: Nevzdávej se :hug:

  • Nahlásit
  • Zmínit
164
17.1.18 16:27

@Raciolka22222
To je strašné, říkám si, že moje zážitky proti ztrátě miminka v takhle pokročilém těhotenství je úplné nic. Klobouk dolů před tvoji odhodlanosti a přeji ti už jen to dobré! :srdce:

  • Nahlásit
  • Zmínit
17.1.18 16:34

@Zyxel01 Tve ztraty jsou taky velke at se jedna o 8tt ci 31tt…ale ver, ze bude dobre.Vis,ja to beru tak ze se to proste melo stat a ze me to melo nekam nasmerovat, neco zmenit v zivote a ja diky tomu na svet ted koukam uplne jinak s stmelilo to nas vztah s pritelem.Viz mu denicek “muj andelicek”…jeste pred par tydny jsem takhle nepremyslela ale cas to otupil a zivot jde dal a prece ho nebudu zit ve smutku.Ani Kubicek mi strasne chybi ale uz to nevratim a tak na nej mluvim, zapaluji mu svicku a vzpominam…ale miminko chci a budu za nej bojovat…zijeme jen jednou.Ver tomu ze bude dobre!!!Vizualizuj si jakoze uz mas miminko u sebe, jsi stastna…a ono se to splni! :srdce:

Příspěvek upraven 17.01.18 v 16:34

  • Nahlásit
  • Zmínit