Tvrdá realita
- O životě
- Jitulaa
- 20.04.14
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Jak jsem si myslela po porodu syna, že jsem konečně šťastná ženská, která má milujícího muže a rodinu, a že má moje dítě úžasného tatínka. Jak jsem byla naivní... Ti z vás, kteří četli můj první deníček Můj Alex, tomu možná ani nebudou věřit.
Začnu asi takhle. První Vánoce mého syna pro mě budou nejhorší vzpomínkou mého života. Ten den nám totiž tatínek oznámil, že už nechce rodinu, respektive rodinný přízemní život, takhle to řekl.
„Už tě nemám rád, přestal jsem tě milovat, nevím, co se mnou je, mám špatné období, dusím se v bytě, nedávno jsem měl rozhovor s někým, kdo mi otevřel oči.“
Tohle je něco z mnoha vět, které jsem slyšela. Štedrý večer jsem strávila sama v prázdném bytě, jen ve vedlejším pokoji spokojeně spal můj syn, který neměl ani tušení, že za chvilku už nebude mít úplnou rodinu. Můj přítel byl celou dobu u své matky ve vedlejším bytě. Jak už říkal, v bytě se mnou se dusil.
Nejhorší bylo, že to přišlo všechno z čista jasna ze dne na den. Žádné hádky, žádné probémy, jen přítel od rána do večera v práci, protože ho povýšili. Nevím, jestli to tím všechno začalo, ale nikdy jsem po něm nic nechtěla. Moje mateřská mi stačila i na pokrytí veškerých potřeb Alexe i našich, kromě nájmu, který platil on. Mohl si dělat, co chce, jít, kam chce. Nikdy ode mě neslyšel náznak výčitky, věděla jsem, že má náročnou práci.
Ale já se přece také neflákala, zažila jsem si své. Po porodu zákrok na srdci, protože jsem zkolabovala, a pak starání o Alexe. Neříkám, že když jsem byla na JIPce, že se skoro dva dny staral o Alexe v porodnici sám.
Proto jsem si také myslela, že je úžasný a jaký spolu budou mít vztah. Vždyť muž si má ženy vážit už za to, že mu dala dítě. Kor u nás, když podle doktorů přítel neměl mít děti a s první manželkou také neměl. Když se to stalo, byl štastný, slova „Mmiluju tě, miluju vás“ byla na denním pořádku. I v smskách „zůstanu déle v práci, miluju vás“.
Jak jsem mohla tehdy tušit, že v tu dobu už měl něco s jinou ženou, se kterou se seznámil údajně pracovně. Co se stalo? Kde jsem udělala chybu? Je to vůbec moje chyba? Po Vánocích už jsem to psychicky neustála, sbalila se se všemi věcmi a se synem se přestěhovala k matce zpět do rodného města. Až poté, co jsem si našla svůj byt a trochu se uklidnila, mi přiznal, že v tom byla jiná žena, že se zamiloval a nemohl jinak. Že pro něj bohužel rodinné štěstí není to nejdůležitější a že má jiné priority, že na syna mi samozřejmě bude platit a bude si ho půjčovat.
Tohle všechno sice dodržel, ale já se ptám proč? Tohle přeci dítěti tátu nevynahradí. Jak tohle může někdo udělat? Odmilovat se během týdne defakto, spálit všechny mosty a popírat, co se kdy stalo a že vlastně to tak nemělo být. Jak? Ptám se každý den už skoro 4 měsíce a snažím se to hodit za hlavu a naplno se věnovat synovi.
A i když mi jeho otec tvrdí, že na tom nebude bitej, tak bude. Zažil, jak maminka celé noci brečela, a cítil, že něco není v pořádku. Teď nás čeká ještě soud o péči a smíření se s tím, že se s tou ženou, co mu vzala tátu, bude muset jednou zřejmě setkat.
Věřte, že nikomu nepřeju tohle zažít. Je to krutá životní zkušenost, z které se budu oklepávat ještě dlouho a ještě dlouho ji nebudu chápat. Nebo si mám říct, jak říkají ostatní „To jsou prostě chlapi“? Ale já myslela, že ten můj je výjimka a že si bude vážit toho, že mu osud dal zdravého krásného syna…ne že se od maminky odmiluje, protože už zřejmě neměl tolik pozornosti jako dříve.
Věty typu „Stejně by se to jednou stalo.“, „Našel jsem sám sebe.“ atd. mě dovádějí už spíše k smíchu, protože přesně tyhle jsem slyšela, když jsem ho poznala…
Co dodat? Snad jen tu ohranou větu: Jednou bude lépe a naše děti jsou naše budoucnost. 
Přečtěte si také
„Ostříhej se, děláš tu bordel!“ Tchyně mě seřvala kvůli dlouhým vlasům
- Anonymní
- 16.07.26
- 773
Mít „dokonalou“ tchyni je někdy pěkně o nervy. Člověk se může snažit sebevíc, chodit kolem ní po špičkách, uklízet po sobě do sterilního lesku, ale stejně to nikdy nebude dost dobré. Tenhle víkend...
„Ty můžeš zůstat.“ Protože nemám děti, jsem v práci vždycky ta poslední
- Anonymní
- 16.07.26
- 616
Nikdy jsem netvrdila, že rodiče to mají jednoduché. Naopak. Obdivuju každého, kdo zvládá práci, školku, kroužky, domácnost i probdělé noci. Jen mě už unavuje být automaticky tou, která všechno...
„Nejste na dovolené, slečno.“ Z ordinace gynekologa jsem odcházela se slzami
- Anonymní
- 16.07.26
- 1155
Byla to obyčejná preventivní prohlídka. Aspoň jsem si to myslela, když jsem ráno odcházela z domu. Je mi třiatřicet a ke gynekologovi chodím pravidelně. Nikdy to není příjemné, ale beru to jako...
Manžel mě opustil, když jsem onemocněla. Prý už vedle mě nedokázal žít
- Anonymní
- 16.07.26
- 885
Nikdy by mě nenapadlo, že jednou budu přemýšlet nad tím, jestli mě opustila nemoc, nebo manžel. Možná obojí přišlo ve stejnou dobu. A také bych nevěřila, kolik toho člověk unese, když musí.
Pronesla jsem větu, kterou jako rodič na cestách nesnáším
- Anonymní
- 16.07.26
- 493
Po deseti letech jsme s manželem vyrazili na pořádnou horskou túru jen ve dvou. Těšila jsem se na ticho, klid a čas bez neustálých dětských otázek. Nakonec jsem ale byla právě já ta, kdo položil tu...
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 2001
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 1225
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 2249
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 929
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 553
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
. Jiny druh to neumi… je to moc smutne, ale vidim to kolem. Mam tehotnou sestru, ktere ve 3m tehotenstvi pritel rekl… uz te nemiluji. Je nyni sama, uvidime, co bude dal. Musis si rikat, ze nejsi sama a ze jsi aspon zdrava. Vzdy muze byt jeste hur. Vaz si zivota a toho, ze mas krasneho syna. A neboj, partnera najdes, o to se nebojim.
Já teda do teď nevím, jestli je v tom ženská, nebo jestli se (podle jeho chování) u něj rozjíždí nějaká psychická porucha. Ale naprosto ti rozumím, taky to přišlo ze dne na den, z krásného vztahu se najednou vypařil a člověk nechápe a neví, co udělal špatně.
…/odešel ještě v šestinedělí/… chtěl volnost a svobodu… rodinný život ho nenaplňuje… dlouho jsem se vzpamatovávala… a i když už jsem opět vdaná a čekám své třetí dítě… /a to jsem si myslela, že už se nebudu nikdy smát, opravdu se mi zhroutil svět/.. občas i teď mě přepadne pocit úzkosti, takový zvláštní pocit křivdy…
drž se!
určitě na vás někde čeká pořádný chlap, co vás bude milovat! Hodně štěstí 
Každej, kdo tvrdí jak děěěsně pracuje, tak se leda vymlouvá a šous. tá někde bokem. Hnít víc jak dejme tomu 10 hodin denně v práci není normální. To si myslete co chcete, ale naprosto vždycky z takovýho workoholismu vylezla jen špatně skrývaná nevěra. Neznám případ, kdy ne a jestli ne, je jen otázka času, kdy vyleze 
fakt zjednodušenej a ubohej bude, to souhlasím. Na druhou stranu - nikdo se ti nemůže divit, pokud mu zahneš taky.
takže jsem přesvědčená, že nevěra se skrejvá za kde co, to je fakt, takže za práci samozřejmě asi často taky, ale fakt to není pravidlem. Někde by se za to dostal i vyhazov.
se budu dělit ne 
