Tvrdá realita
- O životě
- Jitulaa
- 20.04.14
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Jak jsem si myslela po porodu syna, že jsem konečně šťastná ženská, která má milujícího muže a rodinu, a že má moje dítě úžasného tatínka. Jak jsem byla naivní... Ti z vás, kteří četli můj první deníček Můj Alex, tomu možná ani nebudou věřit.
Začnu asi takhle. První Vánoce mého syna pro mě budou nejhorší vzpomínkou mého života. Ten den nám totiž tatínek oznámil, že už nechce rodinu, respektive rodinný přízemní život, takhle to řekl.
„Už tě nemám rád, přestal jsem tě milovat, nevím, co se mnou je, mám špatné období, dusím se v bytě, nedávno jsem měl rozhovor s někým, kdo mi otevřel oči.“
Tohle je něco z mnoha vět, které jsem slyšela. Štedrý večer jsem strávila sama v prázdném bytě, jen ve vedlejším pokoji spokojeně spal můj syn, který neměl ani tušení, že za chvilku už nebude mít úplnou rodinu. Můj přítel byl celou dobu u své matky ve vedlejším bytě. Jak už říkal, v bytě se mnou se dusil.
Nejhorší bylo, že to přišlo všechno z čista jasna ze dne na den. Žádné hádky, žádné probémy, jen přítel od rána do večera v práci, protože ho povýšili. Nevím, jestli to tím všechno začalo, ale nikdy jsem po něm nic nechtěla. Moje mateřská mi stačila i na pokrytí veškerých potřeb Alexe i našich, kromě nájmu, který platil on. Mohl si dělat, co chce, jít, kam chce. Nikdy ode mě neslyšel náznak výčitky, věděla jsem, že má náročnou práci.
Ale já se přece také neflákala, zažila jsem si své. Po porodu zákrok na srdci, protože jsem zkolabovala, a pak starání o Alexe. Neříkám, že když jsem byla na JIPce, že se skoro dva dny staral o Alexe v porodnici sám.
Proto jsem si také myslela, že je úžasný a jaký spolu budou mít vztah. Vždyť muž si má ženy vážit už za to, že mu dala dítě. Kor u nás, když podle doktorů přítel neměl mít děti a s první manželkou také neměl. Když se to stalo, byl štastný, slova „Mmiluju tě, miluju vás“ byla na denním pořádku. I v smskách „zůstanu déle v práci, miluju vás“.
Jak jsem mohla tehdy tušit, že v tu dobu už měl něco s jinou ženou, se kterou se seznámil údajně pracovně. Co se stalo? Kde jsem udělala chybu? Je to vůbec moje chyba? Po Vánocích už jsem to psychicky neustála, sbalila se se všemi věcmi a se synem se přestěhovala k matce zpět do rodného města. Až poté, co jsem si našla svůj byt a trochu se uklidnila, mi přiznal, že v tom byla jiná žena, že se zamiloval a nemohl jinak. Že pro něj bohužel rodinné štěstí není to nejdůležitější a že má jiné priority, že na syna mi samozřejmě bude platit a bude si ho půjčovat.
Tohle všechno sice dodržel, ale já se ptám proč? Tohle přeci dítěti tátu nevynahradí. Jak tohle může někdo udělat? Odmilovat se během týdne defakto, spálit všechny mosty a popírat, co se kdy stalo a že vlastně to tak nemělo být. Jak? Ptám se každý den už skoro 4 měsíce a snažím se to hodit za hlavu a naplno se věnovat synovi.
A i když mi jeho otec tvrdí, že na tom nebude bitej, tak bude. Zažil, jak maminka celé noci brečela, a cítil, že něco není v pořádku. Teď nás čeká ještě soud o péči a smíření se s tím, že se s tou ženou, co mu vzala tátu, bude muset jednou zřejmě setkat.
Věřte, že nikomu nepřeju tohle zažít. Je to krutá životní zkušenost, z které se budu oklepávat ještě dlouho a ještě dlouho ji nebudu chápat. Nebo si mám říct, jak říkají ostatní „To jsou prostě chlapi“? Ale já myslela, že ten můj je výjimka a že si bude vážit toho, že mu osud dal zdravého krásného syna…ne že se od maminky odmiluje, protože už zřejmě neměl tolik pozornosti jako dříve.
Věty typu „Stejně by se to jednou stalo.“, „Našel jsem sám sebe.“ atd. mě dovádějí už spíše k smíchu, protože přesně tyhle jsem slyšela, když jsem ho poznala…
Co dodat? Snad jen tu ohranou větu: Jednou bude lépe a naše děti jsou naše budoucnost. 
Přečtěte si také
Děti chtěly pořád něco kupovat. Jedno pravidlo nás zbavilo většiny proseb
- Anonymní
- 26.09.26
- 817
„Mami, já to potřebuju.“ Věta, kterou jsem za poslední roky slyšela tolikrát, že už přesně vím, že ve většině případů následuje něco, co dítě ještě před pěti minutami vůbec neznalo. Dlouho jsem si...
Myslela jsem, že je to konečně ten pravý. Pak mě kontaktovala jeho manželka
- Anonymní
- 26.09.26
- 553
Už jsem si skoro začínala říkat, že jsem konečně měla štěstí. Po několika vztazích, které nikam nevedly, jsem potkala muže, se kterým mi bylo dobře. Byl pozorný, zajímal se o mě, pamatoval si...
První měsíc školy je za námi. A já už přesně vím, co jsme letos podcenili
- Anonymní
- 26.09.26
- 340
Nějak pevně doufám, že to, co zažívám doma teď já, prožívají v nějaké menší obměně i ostatní matky. Upřímně prázdniny byly náročné a na školní rok jsem se těšila jako na smilování, jenže kde je ten...
Chtěla jsem rodičům říct o hypotéce a novém autě. Místo radosti přišel výslech
- Anonymní
- 26.09.26
- 1344
Nedávno jsme s manželem podepsali hypotéku. Nebyla to žádná malá věc. Dlouho jsme vybírali dům, počítali peníze a přemýšleli, jestli do toho opravdu jít. Nakonec jsme se rozhodli, že ano.
Syn měl před každou návštěvou lékaře hysterický záchvat. Až tohle zabralo
- Anonymní
- 26.09.26
- 289
Vždycky, když jsem svému sedmiletému synovi Nicolasovi oznámila, že půjdeme k lékaři, okamžitě zbledl. Odmalička má z doktorů panický strach. Je to bohužel spojené s jednou nepříjemnou zkušeností,...
Začala jsem nakupovat jídlo podle jídelníčku. Ušetřili jsme víc, než jsem čekala
- Anonymní
- 25.09.26
- 1139
S manželem jsme pořád hádali o tom, kolik utrácíme za jídlo. Je pravda, že náklady byly obrovské, návštěvy supermarketů čím dál častější. Vždycky jsem si říkala, že jen koupím pár věcí k večeři, a...
Pracuji jako chůva, děti miluju. A nikdo nechápe, proč jsem vlastní nechtěla
- Anonymní
- 25.09.26
- 2729
V dnešní době každý řeší toho druhého. Když se něčím „lišíte“, je to špatně. Mně je 45 let, už roky pracuji jako chůva, mám vystudovaný peďák, učila jsem ve škole, vedla kroužky a nakonec si...
Osm let jsem byla jen na rodičáku. Teď mi manžel oznámil krutou zprávu
- Anonymní
- 25.09.26
- 3069
Osm let. Přesně tak dlouho jsem strávila na rodičovské dovolené. Tři děti jsem si pořídila hned po vysoké škole, takže mé pracovní zkušenosti byly prakticky nulové. Ale byla to naše společná...
Dcera odmítá jíst normální jídlo. Ale když ho nazvu jinak, najednou ho miluje
- Anonymní
- 25.09.26
- 3620
Dceři jsou právě 4 roky. Má úžasnou fantazii a prakticky cokoliv řekne, je jak vystřižené z nějaké kouzelné pohádky. Stromy prostě nejsou stromy, ale jsou to nádherní gigantičtí tvorové, co...
Chtěla jsem vrátit peníze za nefunkční kroužek. Odpověď vedení mě rozzuřila
- Anonymní
- 25.09.26
- 4179
Na letáku to vypadalo jako naprosto dokonalá investice do budoucnosti naší dcery. Slibovali intenzivní rozvoj řeči, stimulaci kognitivních funkcí a dokonce i speciální cvičení na posílení středu...
. Jiny druh to neumi… je to moc smutne, ale vidim to kolem. Mam tehotnou sestru, ktere ve 3m tehotenstvi pritel rekl… uz te nemiluji. Je nyni sama, uvidime, co bude dal. Musis si rikat, ze nejsi sama a ze jsi aspon zdrava. Vzdy muze byt jeste hur. Vaz si zivota a toho, ze mas krasneho syna. A neboj, partnera najdes, o to se nebojim.
Já teda do teď nevím, jestli je v tom ženská, nebo jestli se (podle jeho chování) u něj rozjíždí nějaká psychická porucha. Ale naprosto ti rozumím, taky to přišlo ze dne na den, z krásného vztahu se najednou vypařil a člověk nechápe a neví, co udělal špatně.
…/odešel ještě v šestinedělí/… chtěl volnost a svobodu… rodinný život ho nenaplňuje… dlouho jsem se vzpamatovávala… a i když už jsem opět vdaná a čekám své třetí dítě… /a to jsem si myslela, že už se nebudu nikdy smát, opravdu se mi zhroutil svět/.. občas i teď mě přepadne pocit úzkosti, takový zvláštní pocit křivdy…
drž se!
určitě na vás někde čeká pořádný chlap, co vás bude milovat! Hodně štěstí 
Každej, kdo tvrdí jak děěěsně pracuje, tak se leda vymlouvá a šous. tá někde bokem. Hnít víc jak dejme tomu 10 hodin denně v práci není normální. To si myslete co chcete, ale naprosto vždycky z takovýho workoholismu vylezla jen špatně skrývaná nevěra. Neznám případ, kdy ne a jestli ne, je jen otázka času, kdy vyleze 
fakt zjednodušenej a ubohej bude, to souhlasím. Na druhou stranu - nikdo se ti nemůže divit, pokud mu zahneš taky.
takže jsem přesvědčená, že nevěra se skrejvá za kde co, to je fakt, takže za práci samozřejmě asi často taky, ale fakt to není pravidlem. Někde by se za to dostal i vyhazov.
se budu dělit ne 
