Týden před dnem "D"
- Porod
- Mikuš
- 30.08.16
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
O tom, že poslední měsíc těhotenství je hrozný, není třeba mluvit. Avšak poslední týden před termínem, to byl můj běh na dlouhou trať ovšem se šťastným koncem.
Byla neděle a já jsem začínala 39.tt. S manželem jsme se už strašně těšili na naši milovanou holčičku. V úterý mě čekal první monitor a já se hrozně těšila.
Do nemocnice jsem přišla v klidu, usadila se do křesla, kde mi dělali monitor, a poslouchala, jak malé krásně buší srdíčko. Jenže skončil monitor a doktorka mi říká, že si mě vezmou ještě na jeden monitor (lepší přístroj u hekárny).
Tam to občas pípalo, ale já prd věděla, co to znamená. Pak přišla doktorka a řekli mi, že má malá tachykardie a že si mě tam musí nechat na pozorování.
Začala jsem být nervózní, co se to vlastně mojí prdelce děje. Celý den jsem byla na monitorech bylo to opravdu nudné a celkem znervozňující. Udělali mi utz na průtoky apod. a nic tam nebylo, prý vše v pořádku, tak mě ve středu ráno pustili domů, jenže…
V pátek jsem šla na kontrolu kvůli předchozímu stavu a bum - monitor opět děsnej - tachykardie. Tak jsem 2 hodiny čekala na další monitor, ten už byl lepší, opět utz a kontrola průtoků, ale vše v pořádku.
Bylo asi 21:15 a já začala pociťovat silnější poslíčky, interval jsem měla asi po 15 minutách. Jelikož jsem měla intuici, že se něco s malou děje, tak jsme asi ve 22:30 vyrazily do nemocnice. Udělali mi monitor a opět tachykardie, utz v pořádku, tak mi dal manžel tašku a šla jsem na pokoj.
V sobotu ráno mi udělali zátěžový oxycotinový test. Kontrakce to mírně vyvolalo, alespoň tak jsem to cítila já, jenže monitor to znamenal jako silné kontrakce. V duchu jsem si pomyslela, jestli takhle mají vypadat kontrakce u porodu, tak to nevím, jak porodím. Doktorka mi řekla, že teď udělá něco nepříjemného. Ano, bylo to nepříjemné a bolestivé, myslela jsem, že se mi rozpadne děloha.
Celý den jsem pak hodila na kontroly a dělali mi opět to „nepříjemné“. Netušila jsem, co to dělají, ale bylo mi řečeno, že se pomalu otvírám a že do večera porodím.
Neporodila jsem, měla jsem jen pár kontrakcí asi ve tři odpoledne jinak nic.
V neděli ráno mi bylo řečeno, že mě nechtějí dál trápit a že mi dají na výběr několik variant. První varianta byla, že mi dají teď tabletku, aby to popohnali trochu. Druhá varianta, že mi dají tabletku až večer, která působí přes noc. A třetí varianta, že počkáme do termínu a uvidíme.
Samozřejmě jsem moc neváhala a řekla, že souhlasím s první variantou, a ať už to mám za sebou. Nic moc se nedělo, tak mi dali asi ve čtyři odpoledne další část tabletky.
O půl osmé večer začalo vzrůšo, jaké jsem neznala. Břicho jak kámen a kontrakce asi po 3-5 minutách. Manžel byl se mnou na pokoji a já skoro lezla po stropě. Střídala jsem sprchu, masáž zad od manžela a opírání o zeď. Pak se přišly podívat doktorky, jak se mi daří. Já zrovna funěla a opírala se o zeď a doktorky se jen usmály, že to jde dobře.
Okolo osmé kontrakce ustávaly. Přišli mi udělat monitor (až po tom, co jsem prožívala) a samozřejmě jen mírné kontrakce a malá tachykardie. V devět za mnou přišla sestřička, ať si vezmu ručník, bačkory, mobil a toaleťák, že za chvíli půjdu na přípravu. Začali jsme se s manželem radovat, že ještě dneska budeme mít berušku u sebe.
Proběhla příprava a asi ve 21:40 jsem začala mít opět silnější kontrakce, tak mě šoupli na monitor a sestřička se nestačila divit. Malá tep 190. Přišla jedna doktorka a řekla, že je to špatný. Přišla druhá a opět mi sdělila to samé a nic víc. Pak přišly společně a řekly mi, že mi udělají akutní sekci, že se malé něco děje, tak jsem šla na sál.
Karolínka přišla na svět v neděli ve 22:12, vážila 3470 g a měřila 51 cm. Když mě vezli na JIpku, zastavili v předsálí a tam stál manžel s naší překrásnou holčičkou. Dali mi ji vedle mě na postel a manžel mě držel za ruku se slzami v očích. Chvilku jsme spolu pobyli jako rodina, vyfotili nás s manželem jsme se rozloučili a odvezli mě.
Na JIPce jsem byla jen celé pondělí a v úterý ráno jsem šla na normální pokoj. Tam mi pak sdělila doktorka, která mě rodila, že to proběhlo za pět dvanáct. Prý jsem měla špatnou plodovku, placenta už selhávala a bylo i něco s pupečníkem.
Jen jednu věc nechápu. Opravdu nebylo vidět na těch průtocích, že se něco děje? Vždyť přísun krve a kyslíku musel být značně omezen, když jsem tam měla takových problémů. Až ve zprávě jsem se pak dozvěděla, že malá měla apgar 5-9-10 a měla UPV masku. Trochu si myslím, že doktoři něco zanedbali, na druhou stranu jsem ráda, že nám naší holčičku zachránili.
Přečtěte si také
V 45 jsem dala výpověď a chci si splnit sen. Manžel mě nařkl z nezodpovědnosti
- Anonymní
- 15.11.26
- 808
Když jsem manželovi oznámila, že dávám výpověď a chci rozjet vlastní podnikání, čekala jsem překvapení, možná trochu obav, ale také podporu. Místo toho mě označil za nezodpovědnou ženskou, která si...
Dcera se zbláznila. Prý se cítí jako kluk a máme jí říkat Adam. Otec ji zabije
- Anonymní
- 15.11.26
- 877
Moje patnáctiletá dcera mi nedávno oznámila, že se necítí být dívkou. Vybrala si nové mužské jméno a chce, abych jí říkala v mužském rodě. Vím, že bych ji měla především vyslechnout a podpořit, ale...
Rozhodla jsem, že děti budou doma pomáhat. Manžel ze mě udělal hysterku
- Anonymní
- 15.11.26
- 516
Když jsem se doma vyjádřila k tomu, aby děti konečně začaly pomáhat s domácností, manžel mi před nimi předvedl takové divadlo, že jsem se nestačila divit. Prý jsem hysterka, která si neumí poradit...
Seřvala jsem spratka na hřišti, který hodil písek na dceru. Špatná jsem byla já
- Anonymní
- 15.11.26
- 506
V poslední době se nám několikrát stalo, že nějaké dítě házelo na dceru písek. Jednou ho dokonce měla plné oči. Většinou šlo o nepozornost rodičů, kteří někde seděli, povídali si a o své dítě se...
Na přípravné kurzy nemáme. Bojím se, že kvůli tomu dcera přijímačky neudělá
- Anonymní
- 15.11.26
- 248
Slíbila jsem dceři, že přípravu na přijímačky zvládneme spolu doma. Na placené kurzy nám teď nezbývají peníze. Jenže po práci mi často chybí energie a s některými úlohami si sama nevím rady. Když...
„Máš mu jednu vrazit. Tohle by sis ty nikdy nedovolila,“ připomněla mi máma
- Anonymní
- 14.11.26
- 995
Naši byli na mě a bráchu vždycky dost přísní. Táta dokonce nešel pro ránu daleko a máma to schvalovala. Já jsem se ale zařekla, že svoje děti nikdy bít nebudu. Jenže mladší syn je pořádné kvítko....
Zaplatíme 65 tisíc za dovolenou, abychom týden jen leželi. Letos už fakt ne
- Anonymní
- 14.11.26
- 1151
Letos jsem manželovi oznámila, že na další dovolenou u hotelového bazénu nepojedu. Jeho reakce mě utvrdila v tom, že už spolu možná ani neumíme trávit volný čas. Zatímco on si představuje další...
„Podívej se na sestru!“ vyčítá mi máma. Nechápe, že o víkendech musím pracovat
- Anonymní
- 14.11.26
- 772
„Podívej se na sestru, ta si na rodinu čas vždycky najde.“ Tuhle větu od mámy poslouchám skoro každý víkend. A pokaždé mám chuť jí připomenout, že zatímco moje sestra v sobotu dopoledne peče buchtu...
Vydělává 50 tisíc, ale doma nehne prstem. Jen chlastá pivo a čumí na televizi
- Anonymní
- 14.11.26
- 900
Už mě nebaví poslouchat, jak je můj manžel unavený z práce. Já totiž také pracuji, starám se o dvě děti, domácnost a všechno, co je potřeba zařídit. Jenže zatímco já večer padám únavou, Petr si...
Vysnila jsem si hodnou holčičku. Místo toho už 16 let trnu, co zase provede
- Anonymní
- 14.11.26
- 652
Nepíše se mi o tom vůbec snadno. Po dvou synech jsem strašně chtěla dceru. A dlouho se nedařilo. Kluci jsou dvojčata a porodila jsem je jako velmi mladá. Bylo mi 19 a já si to tehdy ani moc...
užívej si holčičku a už jen samé štěstí a zdraví!
já jsem dnes asi mimo, už čtu druhý koment který má smysl, super 
Ono co lékař to názor…
A to jsem měla řádný termín až o den později. Na konec se zjistilo, že jsem měla kontrakce už 1,5 dne, ale tím, jak malý šel ven salutující ručičkou, špatně se porodní cesty otevíraly a malý nesestupoval, vlivem toho stresu si prostě ukáknul a to byla ta špatná plodovka. Stalo se to v úterý, na kontrole jsem byla v pátek.
Nám se malá narodila 4 dny před termínem. A toho 25.2., kdy byl TP jsme už šly z porodnice domů 
To ano, zaplať pán Bůh za to, že je většina prcků zdravých 
nevěřila jsme tomu, ale taky to na mě v devátým padlo 