Zobrazuji pouze komentáře k záznamu Už nevím, jak dál, zpět na záznam v deníčku můžete jít ZDE.

Přečtěte si také

Život na vedlejší koleji (4. díl)

Život na vedlejší koleji (4. díl)
  • Anonymní
  • 09.05.26
  • 973

Dva týdny. Přesně tak dlouho trvalo, než se můj život smrskl do dvanácti banánových krabic a jednoho podepsaného papíru s hlavičkou „Dohoda o vypořádání společného jmění“.

Váš příspěvek

Odesílám...
Velikost písma:
2797
6.3.14 13:13

Ahojik :-) každý pise ze jsi negativní, ale asi malokdo prozil to co ty, to se to pak radi :roll: ja se snazim 5 let, iui, ivf atd mam take za sebou. Take pry nikde u me ani u partnera problem…mam uplne stejne mysleni jako ty. U me to nakonec skoncilo rozvodem, tak preji tobe vice stesticka. Ja si teda nasla sve uplatneni v zivote ve sve praci. A proste to beru jako životní udel ze deti mit nebudu. Docela se mi i psychicky ulevilo. Dost me pomohl i psycholog. Nekdo rika ze pomaha i lecitel, pokud tomu veris :) nebo jestli te netrapi vek tak di hodte odpocinek, dovolena, vylety. Nerikam ze se to pak povede ale spis si odpocinete od toho snazeni. Sama poradne nevim co ti poradit, protoze to same prozivam a take uz sem zkusila vse. Ted chci prejit do noveho caru a udelat vsechny testy znovu i s novym pritelem. Jinak fakt nevim :,( takze jsem ti moc neporadila ale aspoň vis ze v tom nejsi sama a je nas vic
Ahoj a klidne napis soukromou zpravu :-)

  • načítám...
  • Zmínit
815
6.3.14 13:39

Ahoj je mi lito cim prochazis.Znam to 5 let taky vseho mozneho a jsme zdravy. Negativitu chapu a neres ty co pisou ze nemas byt negativni, velice tezko to udelas.Co je velmi dulezite je vas vztah s muzem at vam to snazeni vztah neznici.Co si nechat z CAR napsat Frantiskovy lazne, ne proto aby ses vratila a hned na to vlitla a doufala ze to vyjde.Ale proto ze si odpocines, uvolnis, psychiku das do kupy. Prostě takova pohoda a odpocines si i od partnera. Mysli na sebe :kytka:.

  • načítám...
  • Zmínit
25123
6.3.14 13:58

@alcar ale tak jasně, že líp se smiřuje, pokud už jedno dítě máš, než když nemáš žádné…ale prostě jsem měla na mysli spíš takový to umět se s tím smířit a né každej to holt dokáže nebo jinak to napíšu existujou i jiný věci na světě než jsou děti, jde jen o to umět je najít…mám např. kamarádku co děti mít nemůže a realizovala se prostě jinak, je uplně úžasná učitelka 8) a není o to horší ani lepší než ostatní, že ty děti nemá…prostě každá mince má dvě strany a vždy se dá najít to dobré, mě z tohodle deníčku přijde, že zakladatelka vidí jen to špatné :nevim:

Příspěvek upraven 06.03.14 v 13:59

  • načítám...
  • Zmínit
3309
6.3.14 14:04

Ono je těžké být jen pozitivní v takovéto situaci. Já tě rozumím. Popsala jsi to co cítíš a už předem jsi očekávala neúspěch, protože už jsi prostě byla zoufalá. Jako oni mají pravdu všichni, i ti co tvrdí, že by jsi neměla už dopředu házet flintu do žita a naopak si říkat, že se to prostě povede. Já jsem taky byla hodně negativní a dopředu si říkala, no jo, zase to nevyšlo a přijde MS a ona přišla, protože jsem to prostě očekávala. Někde jsem četla, že to co si předem přivoláváme se stane, protože se to odráží ve vesmíru a vrací se nám to jako bumerang, například když si řekneme, že dneska to zase bude pěkně na houby den..tak bude, protože už si to dopředu vlastně podvědomě přejeme a ono se to odrazí a je to. Já bych tě doporučila si najít nějaký koníček nebo prostě něco co tě bude bavit a bude to jen tvoje…nebo třeba pejska. Já jsem si pořídila hafici když jsem byla už na dně a moc mi pomohla, netvrdím, že k otěhotnění, ale k tomu, že jsem měla jen jí pro sebe a naplňovala tu prázdnotu co jsem měla. Pak jsem se díky tomu soustředila na tisíc jiných věcí okolo, ale samozřejmě to, že nemám dítě ve mě bylo pořád, jen se to dařilo potlačovat..a pak jsem ještě nastoupila do nové práce a viděla smysl v něčem jiném, na miminko jsme tak nějak zapomněli-nezapomněli a najednou přišlo samo překvapivě po dvou letech a už jsme se o něj nesnažili. Já netvrdím, že tě pomůže to samé co mě, ale za pokusy to stojí. A hlavně věř, že to miminko přijde. Taky můžeš zkusit takové ty alternativní věci, jako je reponace pánce, léčitel apod. Kdo ví. Držím tě pěstičky :andel:

  • načítám...
  • Zmínit
741
6.3.14 15:22

Řekla jsi hodně důležitou věc „psychicky jsem dost labilní, nervák, takže třeba příroda ví, co dělá“
Pravděpodobně tam může být problém. Zkusit s tím něco udělat? Snažit se pochopit se…
Přeji mnoho zdaru

  • načítám...
  • Zmínit
5822
6.3.14 15:44

Naši známí počali prcka po 12 letech snažení, na sedmý pokus IVF. Nevzdávej to :kytka:.

  • načítám...
  • Zmínit
6.3.14 15:45

Ahoj,
pročetla jsem si Tvůj deníček i komentáře ostatních. Myslím, že je důležité zkusit si věnovat čas pro sebe sama, jak už mnohé psaly. Odreagovat se, odpočinout si, na chvíli to zkusit pustit z hlavy, i když to musí být těžké.
Napadá mě ještě jedno cvičení, kromě Mojžíšové, které pomáhá. Mrkni na www.mohendzodaro.cz
Je to spešl ženské cvičení vycházející z východní tradice. Třeba by Tě to zaujalo nebo někoho inspirovalo. Kdyby Tě to zajímalo víc, pošli mi klidně soukr. zprávu, můžu posdílet osobní zkušenosti. :)

  • načítám...
  • Zmínit
2235
6.3.14 15:58

A zkusili jste si dát pauzu ve „snažení“? Ono by to možná psychicky trošku pomohlo. Jsi opravdu hodně negativní. Já vím, že je to těžké, ale nesmíš žít jen tím otěhotněním… A doporučuji i nějakého psychologa a dovolenou a tak, prostě si od všech těch oplodnění a sledování cyklu apod. odpočinout, nabrat nové síly a hlavně pozitivní energii :kytka:

  • načítám...
  • Zmínit
169
6.3.14 16:44

Ahoj, my se snažili 3 roky - po 2 letech nás v CARu cpali na tu inseminaci a IVF, to jsme nechtěli, když jsme oba zdraví a máme všechno v pořádku, tak jsem se z CARu zase rychle vrátila ke své MuDr. a nechali tomu volný průběh. Našla jsem si práci, přišla na jiné myšlenky a doktorka mi předepsala prý zázračné vitamíny NOSIFOL, nevím, jestli byly zázračné, ale do 2měsíců jsem konečně otěhotněla a teď vedle mě leží naše vytoužené zlatíčko. Tak zkus tyhle vitamínky a držím pěsti ať zaberou :)

  • načítám...
  • Zmínit
681
6.3.14 19:40

Nečetla jsem komentáře, ale pravdu o tom, proč nemůžeš otěhotnět si podle mě sama píšeš v posledním odstavci. Vše je v tvé hlavě. Když už předem odsoudíš jakýkoli pokus, IVF a vše ostatní, je jasný, že je to psychický. Psychika je velmi mocná, když to budeš takhle vzdávat ještě před tím, než ten pokus učiníš, neotěhotníš. Já vím, že se lehce říká nemysli na to, ale ono to o tom je. Mám kamarádku, která 3 roky nemohla otěhotnět a tak si adoptovali chlapečka. A za pár měsíců zjistila, že je těhotná. A podobný případ má i kamarádka mojí mamky. Jak se na to ženská přestane upínat, jde to najednou úplně samo.

  • načítám...
  • Zmínit
319
6.3.14 20:05

Držím palce :kytka:. Zkuste se soustředit nějaký čas na něco jiného. Já otěhotněla v okamžiku, kdy jsem se smířila s tím, že holt žádné dítě mít nebudu. Že je v životě i plno jiných krásných věcí, které mě baví a kvůli kterým stojí za to žít.

  • načítám...
  • Zmínit
KackaDoup
6.3.14 20:16

V hlavě to nebude ;)

  • Upravit
11955
6.3.14 21:09

Tak minimálně budeš mít komplikaci v AMH, navíc ze dvou transferovaných embryí bych žádné závěry nedělala - neúspěch je statisticky normální. Nevím co Tě vede k domněnce, že je problém v uhnízdění, nicméně hematologii v Tvém výčtu nenacházím, možná by nebylo marné ji udělat. Ale spíš bych upřela pozornost ke kvalitě vajíček.

  • načítám...
  • Zmínit
4542
6.3.14 21:09

No, jenže on i ten negativistický postoj se přehodnocuje těžko, že… to je podobné jako „nemysli na to“… myslím, že i k tomu ale prostě dojdeš až časem, každý to má nastavené jinak, neporučíš si. Na druhou stranu, ono někdy stačí přečíst ty beznadějné deníčky taky, které nakonec dobrý konec mají, ne? Já taky nejsem zrovna optimista, v tomhle jsem to měla tak někde mezi… snažila jsem se neupínat na to ivf přede mnou, věděla jsem, že to vyjít nemusí, ale říkala jsem si, že někdy to prostě vyjde, že statistika je na mojí straně :-), asi 95% párů se to nakonec povede, a těm, co ne, tak ještě z větší části proto, že to prostě vzdali… a to by bylo, abych se do těch 95% nevešla… a fakt mi dost pomáhal i fakt, že naprostá většina mých známých, ale i lidí tady to dítě nakonec opravdu má, pokud to nevzdali. Navíc první ivf, žádné ivf, to by ti potvrdilo dost lidí :-), zatím není důvod k panice.
Co mne ještě napadá - cvičila jsem Mojžíšku, v podstatě jsem nemusela, ale měla jsem pocit, že pro to dělám něco já sama, no a navíc hodina času na přemýšlení o kravinách denně byla pryč… i tímhle směrem se můžeš vydat… ha, promiŇ, teď čtu, žes to zkoušela, nevím teda, jak dlouho a jak ses u toho cítila, ale asi teda rada naprd :-).

Příspěvek upraven 06.03.14 v 21:16

  • načítám...
  • Zmínit
39
6.3.14 21:16

Snad se na mě nebudete zlobit, ale nemyslím, že je to psychikou. Když by to tak bylo, mělo by to fungovat i obráceně - říct si, že nechci otěhotnět - popravdě, když jsem o miminko nestála, vždycky jsem se chránila. Na to snad nikdo nespoléhá. Řekla bych, že je to prostředím, ve kterém žijeme, a velkým dílem přírody. I když si dva lidé rozumí a chtějí založit rodinu, nemusí mít kompatibilní genetický materiál, aby vznikl zdravý potomek. Tak to v přírodě vždycky fungovalo a pořád funguje. Z praxe - kamarádka se s manželem tak dlouho snažila, až šel jejich vztah do kytek. Rozvedli se, oba mají nové partnery a oba mají děti. Tím neříkám, že máš vyměnit manžela. Jen je někdy těžké ošálit přírodu i přes asistovanou reprodukci (nic proti ní nemám, jen aby bylo jasno:-)). Doufám, že se vám nakonec zadaří!

  • načítám...
  • Zmínit
6.3.14 21:51

Moc ti preju aby se vam zadarilo, ale ten negativni pristup se mi nelibi..chce to bojovat a verit, ale nejdriv si udelat poradek v sobe a zkusit najit zdroj sily, ze ktereho cerpat…a ver mi, ze vim o cem mluvim…:) tak hodne sily a doufam, ze ten boj se svou jlavou a neplodnosti vyhrajes stejne jako ja :) :kytka:

  • načítám...
  • Zmínit
2245
6.3.14 22:06

Ahoj, napadá mě, zda by nebylo dobré chodit k nějaké dobré psycholožce, protože možná nemůžeš otěhotnět, protože by sis měla ještě předtím, než budeš mít dítě, vyřešit nějaké věci nebo změnit nějaké věci ve svém životě nebo na sobě, a na to by ti měla dobrá psycholožka pomoct přijít.

  • načítám...
  • Zmínit
5011
6.3.14 22:19

Ahoj Sovo. Napíšu Ti příběh mých kamarádek: Ve svých 30 letech se s manželem začali snažit o dítě, veškeré doporučované metody a babské rady jak otěhotnět vyzkoušeli - nepovedlo se.Po dvou neúspěšných letech začali řešit svůj zdravotní stav v lékařské praxi, kde odborníci konstatovali, že jsou oba naprosto zdrávi, ale dítě stále nikde, poté nasledovalo IVF, rozbor genetiky, další IVF a stále nic a roky plynuly, celkem absolvovali IVF 5× a stále neúspěšně. V jejich okolí se rodilo jedno dítko za druhým. Vše dopadlo se šťastným koncem, po 7,5 letech se začali smiřovat s tím, že budou bezdětným párem a naučí se s tím žít. A po 8 letech ta má kamarádka otěhotněla, dnes mají půl roční holčičkou - maminkou sice chtěla být ve 30 letech, ale povedlo se jí to ve 38 letech a věřím, že budou mít brzy i druhé dítko. Dostala se do začarovaného kruhu a koloběhu kolem dítka a neuměla z něj vystoupit, až po těch letech, kdy byla psychicky vyrovnaná.
Moje druhá kamarádka měla mimoděložní těhotenství a bohužel její zdravotní stav po zákroku bohužel už přirozenému otěhotnění zabránil, rok a půl se s tím smiřovala a věřila, že otěhotní, nepovedlo se (neměla vejcovody a tam by bylo přirozené otěhotnění opravdu zázrakem) Pak se s tím smířila a dala šanci IVF, silně věřila, že se to povede a povedlo se, nyní mají 5 měsíčního chlapečka.

Z lékařského hlediska je psychika 50% zdraví a hraje obrovskou roli, už jen vidno z těchto příběhů mých kamarádek. Návod, jak uzdravit psychiku nemám, protože rada - vymaž to z hlavy - se těžko koná. Přeji Ti moc, ať se Ti psychika dá do rovnováhy a ať jsi brzy šťastná s pozitivním testem.

  • načítám...
  • Zmínit
25123
6.3.14 22:44

@Rossa no dobře, ale ty manželství se rozpadají právě proto, že většinou žena všechno začne soustředit jen na to chci dítě, začne se „snažení“ jak já to slovo nesnášim :P místo aby si života užívala a ono opravdu i když to někdo nechce slyšet psychika člověka je velmi mocná…

co se týká onoho nechtít otěhotnět, tak i takhle to funguje, jen je logické, že se chráním nebo jinak to napíšu je to jednání v souladu…tedy pokud něco chci, taky proto musím něco udělat, ale nedělám to zas za každou cenu, což se na mě nezlobte, ale to kolikrát spousta žen dělá…

  • načítám...
  • Zmínit
39
6.3.14 23:15

@brumdinka Omlouvám se, asi jsem se předtím špatně vyjádřila :oops: Myslela jsem to tak, že špatná psychika je důsledkem neúspěšného snažení se, nikoliv příčina. Snad už je to teď vše jasné ;)

  • načítám...
  • Zmínit
3
7.3.14 15:30

Taky jsem tím prošla, taky jsem se nevyhla negativnímu myšlení. No říkala jsem si 3 věci:
1. v mém okolí každý, kdo měl problémy s početím a řešil to, ty děti nakonec má, tak proč ne my?
2. nerada bych, aby mi to zruinovalo vztah s úžasným mužem
3. možná to budu řešit dlouho, ale jednou to bude i pro mě minulost. A je, mám 2 děti z 3. pokusu IVF. Asi až tehdy byla tá správná doba.
Osobně znám 6 holek co podstupovali IVF (včetně sebe), nikomu nevyšel první pokus. Ten je často zkušební, co na koho vlastně funguje.
Přeju hodně síly do boje… povede se, uvidíš :)

  • načítám...
  • Zmínit
320
8.3.14 10:41

Ahoj Sovo, chci abys věděla, že jsou lidé, kteří to cítí podobně. Ono se to hezky řekne, mysli pozitivně, ale hůř se to provede. Já osobně tuto radu přímo nesnáším. Zajímavé je, že ji dostaneš vždy od těch, kteří už děti mají nebo jsou těhotné. To se to potom radí, ale kdo to neprožil, nemůže radit. Nikdo neví, jak by se sám v takové situaci zachoval. Mně také „kamarádka“ řekla, když jsem potratila, že mám být RÁDA, že se to stalo teď a ne později a dítě není poškozené. Ta „kamarádka“, která otěhotněla ještě v 38 na první pokus, má tři děti a o každé se snažili 14 dní.. to se to potom mluví, ale po našich 20 měsících snažení a mém věku to byl zázrak, který se prostě nekonal. Možná každý takový „radil“ by si měl přečíst knihu „Proč se dobrým lidem stávají zlé věci“. Mně tenkrát hodně pomohla. Je na to dokonce odborný termín „jobovi utěšitelé“, to je člověk, který tvou bolest snižuje tím, že ti říká, co všechno jsi neměla udělat, co všechno jsi udělala špatně a jak vlastně ještě mohlo být hůř. Pro všechny „jobovy utěšitelé“ tady píšu. Nikdo z Vás nemá právo snižovat cizí bolest, každá bolest je originální a každý to cítí jinak.

  • načítám...
  • Zmínit
26842
8.3.14 16:11

@Lena74 Ale problem je, ze tady radi i spousta zen co to zazila vis??Vcetne me, takze tady uz tve argumenty nejak dochazeji..
Chce to klid, pohodu a pokoru..Dite neni na prani, dite si cloveka vybira..Pokud budete mit jen negaticni myslenky nebude se mu do takoveho tela chtit..proc se stavaji spatnre veci hodnym lidem??Copak jste vazne nemnocne??? :roll: :roll:
Budte stastne za kazdy den a neschazujte to na ty, co uz deti maji kazdy si nese svuj kriz :kytka: :kytka: :kytka:
Ono se to povede, kazdy ma svuj cas…
Mne Doktor po tretim neuspechu IVF rekl, ze se nepovede jen tem, co to vzdaji…
Mimochodem, cekala Sem na dite 10 let ;) ;) ;) ;) ;) ;)

  • načítám...
  • Zmínit
14112
8.3.14 20:55

Dost se v tvém deníčku vidím…taky IVF nevyšlo a mražáčky máme dva chci si pro mě teď na jaře jít, ale bojím se přesně toho čeho ty! Drž se časem bude lépe!

  • načítám...
  • Zmínit
316
8.3.14 21:59

Jojo, psychika je potvora. Dve neuspesna IVF ji pripisuji na vrub. Pak mi primo v CAR napsali Lexaurin (bromazepamum, abych to tak nehrotila) a rodim za mesic. Co dodat :-)

Příspěvek upraven 08.03.14 v 22:01

  • načítám...
  • Zmínit
99
8.3.14 23:25

Milá Sovo Pálená,
ráda se podělím o svou zkušenost, třeba ti to pomůže…
Také jsme se dlouho (několik let) snažili, také jsme absolvovali několik IUI a IVF, bylo to nejhorší období v mém životě, navíc korunované skutečností, že mi před tím jedno dítě zemřelo v docela pokročilém stadiu těhotenství. Kdo to nezažil, tak nepochopí, jaké to jsou pocity, jak těžko se žije… V hodně příspěvcích tady radí, jak je důležité myslet pozitivně, soustředit se na jiné věci a nelpět na dítěti, nemyslet na to apod. Mně osobně se to nikdy nepodařilo, byla jsem pořád nešťastná, dostávala jsem depku z každé těhotné a z každého kočárku, který jsem potkala. Nebyl jediný měsíc, kdy bych na to nemyslela, kdy bych nemyslela na to, že se snažíme a nepřemýšlela nad tím, zda už to konečně vyjde. Později už to byl každý den, kdy jsem na to myslela a měla jsem normálně depresi, dokonce jsem uvažovala i o ukončení života! A i přes tento psychický stav SE TO POVEDLO!!!
Když jsme se snažili, tak jsem taky cvičila Mojžíšovou, chodila na mobilizace kostrče, pila všelijaké lektvary, studovala literaturu o tom, jak si pozitivními myšlenkami máme utvářet svou budoucnost atd. No až jsem jednoho dne úplně náhodou narazila na brožuru s přípravky tradiční čínské medicíny. Jakoby mě něco osvítilo - řekla jsem si, tohle je možná poslední věc, která by mi mohla pomoct, určitě jsem tu brožuru neobjevila náhodou… Začala jsem se o čínskou medicínu trošku více zajímat, něco jsem pročetla a hlavně konzultovala jsem svůj stav s léčitelkou dle čínské medicíny. Dostala jsem bylinné odvary udělané mně na míru, tyto jsem pak pila několik týdnů vždy ráno a večer, po nějaké době se složení měnilo podle toho, jak se vyvíjel můj zdravotní stav. Můj muž mimochodem taky něco z toho pil, aby se podpořil jeho spermiogram (on nebyl vyloženě špatný, ale prostě aby to bylo ještě lepší). A také jsem začala moxovat, přesně podle toho, jak mi čínská léčitelka řekla. Domnívám se, že už jen samotné moxování by mohlo přinést úspěch, ale bylinná léčba to jistila. A pak jsem se dočetla o tom, jaké zázračné účinky na ženskou plodnost a otěhotnění má drmek (obyčejná bylinka) a tak jsem zkusila k tomu přidat i tento drmek. A v tom měsíci se to povedlo. Nevím vlastně, čeho je to zásluha, jestli čínské byliny nebo moxování nebo ten drmek nebo Mojžíšová nebo prostě všechno dohromady… Každopádně v psychice to nebylo, protože ještě pár dní před tím, než jsem zjistila, že jsem těhotná, tak jsem byla samozřejmě s psychikou na dně. Zkus se podívat na www.patentnimedicina.cz - v záložce „Ze šuplíku TCM“ najdeš jak informace k čínské medicíně obecně, tak oddíl nazvaný „TCM pro ženy“, kde jsou popsány příčiny a způsob léčby různých ženských problémů, mezi nimi i neplodnost. Třeba se ti po přečtení toho článku rozsvítí a uvědomíš si, v čem může být tvůj problém, proč se vám to doteď nedaří. A co se týká toho drmku, tak jsem brala drmek tinkturu, kterou vyrábí firma Jukl (www.jukl.cz).
Osobně bych ti neradila absolvovat další IVF, ale spíše jít přirozenou cestou. Pokud jste dva zdraví lidé, tak IVF není na místě. Držím palce, ať to všechno dobře dopadne a pokud tě moje zkušenost zaujala a chtěla bys více info, klidně mi napiš soukromou zprávu.

Příspěvek upraven 16.03.14 v 22:40

  • načítám...
  • Zmínit
9.3.14 16:40

Děkuji všem za názory a zkušenosti.
K některým doporučením: psa mám i řadu dalších zvířat, negativní jsem, to vím, ale tak jsem se prostě narodila a moje rodina to ve mě řádně utužila, takže změnit to, je skoro nemožné. Ale kdyby něměla každá žena, která je od přírody negativní otěhtnět, tak je asi neplodná každá třetí…
Na jednu stranu mi spousta z vás doporučuje na to nemyslet, spousta naopak doporučuje zkusit dalších x věcí. Moc nevím, jak tyto protichůdné věci skloubit.
Co se týká podstupování dalších IVF - uvědomme si, že je to velký nápor pro tělo a nikdy nevíte, co vám to může odstartovat. Znám paní, která měla dítě a za každou cenu chtěla další, které se nedařilo, podstoupila tedy IVF. Z něj má dvojčata. Záhy po porodu jí však zjistili rakovinu prsu, kterou IVF notně přiživilo. Její stav je nyní kritický… O těchto rizicích IVF se moc nemluví. Ale nemyslím si, že je rozumné jich za každou cenu podstupovat řekněme více než tři.
Momentálně jsem ve fázi, kdy jsem si řekla, že to opravdu přestávám řešit. Jsem zvědavá, jak dlouho mi to vydrží…

  • načítám...
  • Zmínit
26842
9.3.14 16:55

@sova pálená Tak urcite na Tom hodne veci je pravdivych, ja sama si dala Limit 3 IVF..Pka sme to nechali na prirode a otehotnela Sem, mozna jeste z tech hormonu, mozna ne, nevim…
:nevim: Kazdopadne pokud jste zdravy a nepotrebujete IVF nechodila by jsme do toho..
V Tom mas pravdu..
Oni dneska na Tom jen rejzujou a neni dobre posilat treba uz po roce nebo dvou neuspechu hned na iVF..
Ja myslim, ze si na nejakou metodu prijdes nakonec sama a ono to vyjde toho se neboj-preju hodne stesti :srdce: :srdce: :srdce: ;)

  • načítám...
  • Zmínit
12262
9.3.14 17:53

Někdy je potřeba se dostat až na dno aby ses od něho mohla odrazit. nesouhlasím s holkama že jsi zbytečně negativní, prostě máš zrovna blbé období ale neboj, i přes depky a negativní postoj se může ivf podařit. já sice nemám děti přes umělko ale vždycky jsem otěhotněla v měsíc totálních depek a beznaděje takže nesouhlasím že je ot o psychice. je to prostěnějaký osud kdy to vyjde a kdy ne. držím ti moc palce aby se smůla prostě někdy unavila a sedlo na vás s manželem i štěstí. a není to o labilitě či mateřském typu, kdyby bylo nemám dítě ani já ani spousta jiných lidí ;) určitě nepřestávej bojovat, jen si vem třeba od toho kolotoče na chvilku dovolenou. jednou to vyjde…musí :palec:

  • načítám...
  • Zmínit
26842
9.3.14 18:55

Kazdy to ma proste jinak takze universalni Rada jak vidis neexistuje..U me to bylo v hlave na 100 procent, kdyz Sem to resila, neslo to, jakmile Sem to vypustila z hlavy s tim, ze uz nechci, a opravdu jsem uz nechtela, nebylo to takova jako hrana urazena zenska..Ne ja sem proste uz o detech atd slyset ani nechtela, nebavilo me nekde litat a pri vete odlozte si, ktera je casta u kazde prohlidky, jsem si pomalu vyslikala kalhoty i u kadernice :D
Takze za me ano(u me to bylo v hlave )u nekoho ne..
Tady zadna Rada nepomuze na to si prijdes fakt sama ;) ;) ;) ;)
Jak rikam kdo to nevzda podari se urcite at s depkama, ci bez nich :) :)

  • načítám...
  • Zmínit
80
12.3.14 19:56

Měla jsem to podobně, my s manželem čekali 2 roky, pro mě velmi psychicky náročné. Taky stimulace, hledání příčin, přitom oba zdraví. Máme dvouleté dítě. A víš co? Vztah se rozpadl, nyní máme oba nové partnery a co je pikantní-čekám druhé dítě a paradoxně s mužem, který sám s minulou ženou absolvoval několik IVF a smířil se, že s mizerným spermiogramem děti mít nebude. A tak my dva, co jsme měli problémy s početím, čekáme dítě, které vzniklo, když to nikdo vůbec nečekal!
Tak nečekej, je to těžké, ale vím, o čem mluvím. Děti přicházejí, když je jejich čas, ne, když my chceme a hodí se nám to.

  • načítám...
  • Zmínit
20
1.7.14 11:17

Držte se!!! :srdce:

  • načítám...
  • Zmínit

Všechny deníčky uživatele