Vysněná láska
Nevím, jak začít. Chtěla bych se s vámi podělit o zážitky ze svého života, o partnerských vztazích, o dětech. Je mi 39 let a mám za sebou dva rozvody. Když mi bylo 19 let, vzala jsem si psychopata, ale dodnes dost dobře nevím proč. Snad proto, že jsem neuměla říct ne, nebo že mi mamča řekla, ať si ho neberu a já si přece nenechám do ničeho mluvit.
Za chvíli jsem zjistila, že mamča měla pravdu a já po dvou měsících od manžela odešla. Naštěstí, kromě psychické újmy, zůstalo první manželství bez následků. Až na to, že mě první manžel vyděsil při představě, že bych s takovým člověkem měla dítě. A tak při výběru dalšího chlapa jsem se zaměřovala hlavně na to, aby byl jednou hodný otec. To se mi celkem povedlo, druhý manžel byl hodný a pracovitý. Narodily se nám spolu dvě holčičky, ale bohužel ani tohle manželství mi nevydrželo.
Nechci tady líčit detaily toho,proč manželství zkrachovalo, měli jsme na tom určitě podíl viny oba dva, ale ať jsem se snažila, jak jsem chtěla, najednou to dál nešlo. Byla jsem z toho tak zoufalá, že když jsem jednou jela autem, chtěla jsem to napálit do stromu, protože jsem se nechtěla rozvést, abych dětem nerozbila rodinu. V tu chvíli mi došlo, že bych tu rodinu svojí smrtí taky rozbila a že rozvod přece neznamená, že musí přijít holky o rodiče. Tak jsem to doma rozsekla a chtěla zkusit žít s manželem chvíli odděleně, jestli třeba nezjistíme, že bez sebe nemůžem žít. Ale happyend se nekonal.
Po odchodu manžela se mi hrozně ulevilo. Holkám bylo 9 a 12 a jelikož táta bydlel kousek do nás, tak ho mohly vidět skoro kdykoliv. Samozřejmě, že to pro ně snadné nebylo a dodnes mi to je moc líto, že jsem jim tohle způsobila, ale vím, že to opravdu jinak nešlo. Já jsem byla z chlapů zklamaná, ale moc jsem toužila po lásce a tak jsem brzy začala hledat někoho přes internet. Ještě předtím jsem si ale psala s kamarádem, se kterým jsem se seznámila v době svojí manželské krize a který bydlel celkem daleko, tak jsme se setkali jen jednou. I když jsem si v tu chvíli, kdy jsem ho viděla poprvé, řekla, že to je „on“, brzy mě to přešlo, protože pro nás vidina společné budoucnosti v tu chvíli neexistovala.
No a tak jsem se po rozpadu manželství seznamovala přes internet a čím dál víc jsem se děsila toho, že nejsem normální, když mi každý kluk na inzerát připadá nenormální. Pár lásek sice bylo, ale jen takové chvilkové, nic silného. Pak jsem jednou o prázdninách jela na výlet ke svému kamarádovi s holkama, on nás vzal na pár výletů po okolí a od té doby jsme se jednou za 14 dní o víkendech navštěvovali. Oba dva jsme k sobě přistupovali hodně opatrně, po zkušenostech, co jsme oba měli, jsme si jeden druhýho nechtěli pustit k tělu, ale pomaličku jsme prolomovali bariéry. Bylo to i bolestivé, několikrát jsme se chtěli rozejít, ale nakonec jsme začali mluvit o společném životě.
Domluvili jsme se, že se přítel nastěhuje ke mně, ale pak dlouho otálel, až jsem náš vztah chtěla minulé léto ukončit, protože jsem se jen trápila tím věčným loučením. V tu chvíli se přítel rozhoupal a začal se pomalu stěhovat a ke konci roku dal výpověď. Od ledna bydlí se mnou a s holkama a docela dobře se spolu snáší. Navíc spolu čekáme miminko a přestože mám trochu strach kvůli svému věku, tak jsem moc šťastná. Čekám chlapečka a všichni se na něj moc těšíme, dokonce už i moje holky, které jsou momentálně obě v pubertě, takže mi občas dají zabrat. Víc než těhotenství ![]()
Přečtěte si také
Kolega mi očumuje zadek a má oplzlé narážky. Šéf ze mě udělal hysterku
- Anonymní
- 18.11.26
- 10
Už mě vážně nebaví chodit do práce s pocitem, že si musím dávat pozor nejen na to, co říkám, ale i na to, jak se otočím, co si obléknu a jestli se zrovna někdo nedívá na moje pozadí. Jeden kolega...
Děti chtějí Vánoce jako spolužáci. Já počítám, jestli zaplatím nájem
- Anonymní
- 18.11.26
- 56
Letos před Vánoci počítám každou stovku. Dárky pro děti koupit chci, ale nejdřív musím odložit na nájem, jídlo a zimní boty. Nejhůř nesu chvíle, kdy odmítnu malou radost a potom zjistím, že jejich...
Chtěla jsem pro svého šikovného syna hlavní roli. Dostal ji totální trouba
- Anonymní
- 17.11.26
- 995
Každoročně se u nás na vsi odehrává tradice, kterou milují všichni kromě mých pocuchaných nervů – rozsvěcení vánočního stromečku spojené s místní divadelní pohádkou. Režii a casting má pevně v...
Dřel jsem od rána do večera, aby byla žena šťastná. Místo toho si našla milence
- Anonymní
- 17.11.26
- 1389
Největší životní facku jsem nedostal od šéfa ani jsem nepřišel o peníze. Dostal jsem ji od vlastní ženy, když jsem ji jednoho odpoledne přistihl, jak se líbá s cizím chlapem. A víte, co mě štvalo...
Nesnáším podzim a manžel mi vyčítá, že kazím náladu celé rodině
- Anonymní
- 17.11.26
- 484
Zatímco všichni kolem mě obdivují barevné listí, těší se na dýňové latté a plánují podzimní výlety, já bych nejraději přeskočila rovnou do jara. S příchodem září se mi pravidelně zhoršuje nálada,...
Dcera mi pořád cpe svoje nevychované děti na hlídání. Já ale toužím po klidu
- Anonymní
- 17.11.26
- 933
Vím, že to bude znít, jako bych neměla svá vnoučata ráda. Ale to není pravda. Mám šestiletého vnuka Davida a čtyřletou vnučku Elišku. Miluju je, ale hlídání je pro mě očistec. Dcera je totiž...
Za soukromou školu jsem dala 150 tisíc. Pak jsem zjistila, co syn neumí
- Anonymní
- 17.11.26
- 790
„Mami, já to neumím přečíst.“ Když mi tohle syn řekl nad obyčejnou dětskou knížkou, došlo mi, že jsme možná udělali pořádně drahou chybu. Za jeho soukromou školu jsme totiž každý měsíc platili 15...
Dostala jsem práci snů, manžel mi místo gratulace vyčetl, že zanedbám syna
- Anonymní
- 16.11.26
- 1192
Když jsem manželovi oznámila, že jsem dostala nabídku vrátit se po rodičovské do práce, jeho první otázka nebyla, kolik budu vydělávat ani jestli mě ta pozice těší. Zajímalo ho, kdo bude hlídat...
Manžel mi vyčítá pohodlný život v domácnosti, chce za to po mně další dítě
- Anonymní
- 16.11.26
- 1608
Manžel mi pokaždé, když přijde řeč na druhé dítě, opakuje, že nemůže být jen po mém. Jenže já už jedno dítě mám a další nechci. Je mi čtyřicet, máme malého syna, bydlíme v domě se zahradou a já...
Nácvik vánoční pohádky na vsi je noční můra. Zkazila jsem dětem radost?
- Anonymní
- 16.11.26
- 615
Blíží se čas adventu a s ním i ty nejkrásnější, ale také nejstresovější chvíle celého roku. Zatímco ostatní maminky se v obecní sokolovně na nácviku vánoční pohádky s písničkami usmívají a chválí...