Vysněná Šarlota
- Porod
- Senci
- 25.01.17
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Byla sobota, poslední teplý víkend v roce. Čtyři dny do termínu porodu. Dodělávali jsme bourání vstupu u našeho domu. Já jsem si ještě vyplela zahrádku před domem, na kterou jsem se chystala už dlouho. Když se začalo stmívat, práce byla hotova a ostatní pracanti, co nám pomáhali, odjeli domů. Šli jsme se domů a smyli ze sebe prach a špínu z celého dne. A začali našeho syna připravovat na spaní.
Jako už zkušená rodička jsem se porodu trochu bála, protože jsem věděla, do jaké bolesti jdu. Také jsem ale věděla, co chci a co ne. Napsala jsem si porodní plán, kde jsem měla svá přání: např. nechci píchnout vodu, nechci žádnou medikaci, chci bonding, nenastřihávat atd. Byla jsem už měsíc hlídaná v rizikové poradně, protože malá byla menší, než měla být a hrozili mi, že pokud do termínu neporodím, tak mi porod vyvolají, což jsem nechtěla.
Zpátky k našemu příběhu. Manžel mi povídá, že by dnes nechtěl jet do porodnice, protože je úplně vyřízený. Ta naše malá potvůrka ho asi slyšela. Chvíli na to cítím mokro mezi nohama. Říkám manželovi, že mi asi praskla voda. Bylo 18:45. Když si stoupnu a voda mi teče i po nohách, je mi jasné, že už je to tady.
Jelikož příroda a tělo ženy ví, co má dělat, šla jsem na záchod a začala jsem se čistit. Ještě jsem nechala trochu plodové vody vytéct na intimku, abych ji měla do porodnice pro test. Mezi běháním na wc jsem si vyfénovala hlavu, dobalovala věci a oblékala se. Manžel mezi tím zavolal babičce, aby přijela pohlídat malého.
Babička přijela a ve dveřích jsme si jen vyměnili informace a my jeli. V autě mi začaly kontrakce, jedna byla v pohodě a jedna byla tedy dost hustá, šla mi až do zad a pěkně bolela. Říkala jsem si: „No, to to pěkně začíná.“
Porodnici máme jen pět minut od domu, takže jsme tam byli hned. Do porodnice jsme dorazili 19:45. Dole jsme zazvonili a šli k výtahu, kde jsme potkali našeho kamaráda, kterému se narodil syn a zrovna odcházel. Trochu jsme se s ním zakecali. Sestra už si myslela, že jsme se ztratili.
No a znáte to, papíry. Manžela poslali na chvíli pryč, než vyplníme papíry. Říkám sestrám, že mi praskla voda, a tak po mě chtěla vložku, nabízím jí intimku, kterou jsem doma použila, ale ona po mně chtěla vložku, co mám na sobě. Polije ji a vložka nezmodrá, tak si tedy ode mne vezme intimku a ta už je jasně modrá.
Posadili mě na monitor a nechali podepsat snad milion papírů. Mezitím jsem si prodýchala dvě kontrakce, které zas bolely jak čert. Sestra odešla a řekla mi, ať chvíli počkám, že přijde doktorka vyšetřit mě. Chodila jsem sem a tam a prodýchávala si další kontrakci, když v tom cítím dole tlak.
Volám na sestru a říkám jí, že už dole cítím tlak, ta mě hned žene na kozu. Když do mě sáhne, říká, že branka už je zašlá, no rodíme. Pomáhá mi z kozy dolů a žene mě na porodní sál. Jdou pro manžela, aby se převlékl. Sestra mi pomáhá na křeslo a dává mě na bok, aby dorotovala hlavička a ještě mi připíná monitor, což mi přijde zbytečné, ale nebráním se.
Manžel přichází a diví se, jak to jde rychle. Já si lehám na záda a cítím další kontrakci, s kterou už jde malá ven. Jen mi hlavou bleskne, že asi bych měla trochu zatlačit, a tak zatlačím a malá je venku.
Sestra jen křičí na ostatní, že rodíme, a chytá malou. Bylo 20:24. Ostatní přibíhají a pomáhají. Koukám dolů na to naše miminko a dojde mi, že nevím, jestli je to holčička nebo chlapec, a tak se sestry ptám, ona jen rozevírá nožky a já vidím, že je to naše vytoužená holčička Šarlota. Měla krátký pupečník, tak jsem chvilku čekala, než jí přestřihnou šňůru a pak už byla celá jen moje. Byla jsem zcela bez poranění. Malá se narodila s váhou 2640 g a 46 cm.
Ještě na sále se přisála k prsu a trochu se napila.
Porod byl krásný, kojení nám také vyšlo (syn byl na umělém mléku), ale o čem mi nikdo neřekl, je, že stahování dělohy po druhém dítěti bolí a prý s každým další porodem to bolí víc a víc. No není to nic příjemného, ale pro ty naše drobečky co bychom nevydrželi, že?
Nejsem žádná spisovatelka a ani gramatika mi nejde na jedničku, jen jsem vám chtěla napsat svůj porod a znovu si ho připomenout. Děkuji vám za chvilku, kterou jste strávili nad mým deníkem.
Přečtěte si také
Manžel chtěl otevřený vztah. Teď zuří, že mám víc milenců než on
- Anonymní
- 12.10.26
- 3203
S manželem jsme spolu patnáct let a vždycky jsme měli poměrně liberální vztah. Když tedy před časem přišel s návrhem na otevřený vztah, vlastně mě tím nepřekvapil. Prý jsme spolu dlouho, máme se...
Šéf k nám přijal člověka, aby stmelil kolektiv. Povedlo se mu to dokonale
- Anonymní
- 12.10.26
- 5740
Jednoho pondělního rána nám šéf oznámil, že do kanceláře nastupuje nový člověk. Prý aby nám pomohl se stmelit. Chvíli jsme na něj všichni jen koukali a nikdo pořádně nevěděl, co si pod tím...
Dcera přišla ze školy se zprávou: Táta čeká dítě s jinou ženou
- Anonymní
- 12.10.26
- 3727
O manželově vztahu jsem neměla tušení. Dozvěděla jsem se o něm až ve chvíli, kdy se naše desetiletá dcera vrátila ze školy a zeptala se mě, jestli bude mít sourozence. Někdo jí totiž řekl, že její...
Našla jsem manželovi porno v počítači, dost mě to uklidnilo
- Anonymní
- 12.10.26
- 1301
Nikdy by mě nenapadlo, jak budu ráda za to, že u manžela najdu porno. Jenže před pár měsíci, kdy se nám narodila dcera, skončil celý náš sexuální život a já marně hledala, co se stalo. Do té doby...
Tchyně nám dala milion na byt. Po poslední hádce chce ale všechno zpátky
- Anonymní
- 12.10.26
- 7143
Když nám tchyně před několika lety nabídla peníze na vlastní bydlení, připadalo mi to skoro neuvěřitelné. Měli jsme našetřeno, ale na byt, který jsme chtěli, nám pořád několik set tisíc chybělo....
Milenec mi slíbil nový život. Pak jsem uviděla jeho těhotnou manželku
- Anonymní
- 11.10.26
- 3624
Tvrdil, že jeho manželství už dávno skončilo a čeká jen na správnou chvíli, kdy se odstěhuje. Věřila jsem mu a začala plánovat naši společnou budoucnost. Pak jsem na internetu našla fotografie,...
Dceřiny spolužačky chodí do školy jako lehké děvy. Proč jim to rodiče dovolí?
- Anonymní
- 11.10.26
- 3251
Ráno před školou je někdy zajímavější podívaná než módní přehlídka. Jen místo modelek postávají před vchodem holky, kterým ještě není ani patnáct. A já si čím dál častěji říkám, jestli jsem jediná,...
Manželka mě šokovala návrhem. Prý má nápad, jak oživit náš milostný život
- Anonymní
- 11.10.26
- 2207
S Lídou jsme spolu už nějaký ten pátek. A poslední roky je náš milostný život dost nudný. Před ní bych to neřekl, ale tuším, že to cítí podobně. Ani jeden jsme nějak nedokázali vymyslet, jak ho...
Občas s ním spím jen proto, aby byl doma klid. A začínám z toho mít špatný pocit
- Anonymní
- 11.10.26
- 1873
Přiznat si to není zrovna příjemné. Někdy s přítelem spím, i když sama vůbec nemám chuť. Ne proto, že by mě nutil. On na mě netlačí tak, abych nemohla říct ne. Spíš tlačím sama na sebe a mám pocit,...
Máma chce, abych k ní jezdila častěji. Jenže mě pokaždé rozhodí
- Anonymní
- 11.10.26
- 3196
Moje máma si poslední dobou stěžuje, že k ní málo jezdím. A já vlastně chápu, že jí to může být líto. Jenže kdykoli se návštěva blíží, začínám mít trochu sevřený žaludek. Vím totiž, jak bude probíhat.
taky me to ted u druheho pekelne bolelo hlavne pri kojeni a to jsem se jaksi nemohla hnout, tak jsem okusovala polstar jako v kontrakci.
zavinování dělohy můžu taky potvrdit, teď napočtvrté jsem měla pocit, že u každého kojení rodím a bála se, že malou upustím 
naštětí mi dávali nějaké kapky na rychlejší zavinutí, tak to trvalo ‚jen‘ skoro týden
uvidíme do třetice 
Potvrzuji to s tim zavinovanim delohy. Mne ted do tretice ta bolest uplne paralyzovala, ze jsem musela dite odlozit a jit se vyzvracet. Poprve, co jsem po porodu skemrala o leky na bolest.