Vyvolaná rychlovka
- Porod
- Anonymní
- 11.01.17
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Můj rychloporod, na který strašně ráda vzpomínám. K dnešnímu dni je to teprve měsíc a kousek, co se nám narodil ten uzlíček štěstí. Termín porodu jsem měla 1.12. a na každé kontrole jsem slyšela, že hlavička sice naléhá, ale všechno je v pořádku, takže předčasný porod tak nějak nebyl očekáván.
27.11. v neděli jsem ale měla stále mokré kalhotky, tak jsem zajela na pohotovost, kde teda odtok plodové vody vyloučili, ale jelikož jsem jí měla velmi málo, tak mi řekli, ať přijdu v pondělí a že mi porod vyvolají. Vůbec nevím, kam ta plodová voda mizela, ale ubývala.
V pondělí 28.11. jsem v 8:00 byla přijata na oddělení, vyplnili se mnou různé formuláře, natočili monitor. Manžel byl poslaný do práce, že porod bude trvat nejspíš až do odpoledne a on pracuje ve stejným městě, jako já jsem rodila, takže bude případně za chvíli u mě.
Po natočení monitoru mi zavedli okolo 8:45 čtvrtku čípku na vyvolání a šla jsem na čekačku. V 9:00 další monitor, při kterém jsem začínala mít slabé kontrakce. Okolo 9:30 začínaly být kontrakce silnější a při kontrole jsem byla otevřená na 3 prsty.
Doktorka řekla, že můžeme udělat klystýr, které ho jsem se teda neskutečně bála, víc než samotnýho porodu. Po klystýru to šlo ale celkem rychle, po 10:00 kontrakce po cca minutě až dvou, trvaly cca 40 vteřin, takže kdo jste už rodil, víte, že to není nic příjemnýho.
Nejsem žádná hysterka, takže jsem si u jedný řekla akorát „Ty vole“, jinak jsem byla zticha a snažila se chodit, sedět, stát, sprchovat se, skákat na míči. Někdy okolo 11:50 jsem pocítila, že se normální bolavá kontrakce změnila na tlačící kontrakci a že při každým zatlačení ze mě něco teče.
Když přišla porodní asistentka, tak mi prý udělají monitor, ale já jí říkám, že musím furt tlačit. Ona mi na to řekla, že ještě nemůžu, protože si akorát ublížím, že nejsem natolik otevřená. Tak jsem jí řekla, že to nejde zastavit a že se musím vyčůrat. Tak jsem si sedla na wc, ale čůrat mi nešlo, jen jsem tlačila.
V 11:58 mě táhla na sál, v 11:59 volám manželovi, ať přijede co nejdřív. Na sále už byla doktorka a doktor, položili mě na bok a ať se snažím ještě prodýchávat, že je potřeba, abych se aspoň o 1 nebo 2 cm víc otevřela. Tak jsem 2 kontrakce prodýchávala a najednou řekli, že jdeme na to.
Byly to zase pouhé 2 kontrakce, při kterých jsem celkem asi 6× zatlačila a naše Klárka byla venku. Bylo přesně 12:18. Manžel přiběhl ve chvíli, kdy mi malou pokládali na břicho. Takže samotný porod nestihl, ale byl tam alespoň potom.
I přes nastalé komplikace, kdy se mi nezavinula děloha a museli mi dávat infuzi, přešívat spodek a další věci, vzpomínám na porod velmi ráda. Člověk si řekne, že tuhle bolest už nechce nikdy zažít, ale když pak vidí svoje miminko, rychle na tu bolest zapomene. Když mi tohle říkaly zkušený maminy, nevěřila jsem jim. Teď už ano. ![]()
Přečtěte si také
Neustálá soutěž tchyně: Jak se nenechat rozhodit srovnáváním
- Anonymní
- 31.05.26
- 2793
Každá návštěva tchyně je pro mě test trpělivosti. Mezi snídaní a obědem neustále připomíná úspěchy dcery své kamarádky, zatímco moje děti jsou podle ní pořád „méně schopné“. Jak přežít den plný...
Po pozitivním testu jsem se psychicky složila. První trimestr byl brutální
- Anonymní
- 31.05.26
- 1284
Dvě čárky na testu. Ten moment jsem si představovala roky a čekala jsem příval štěstí, dojetí a možná i nějaký ten filmový okamžik. Jenže místo toho přišla panika. Seděla jsem na zemi v koupelně a...
Když tajemné místo rande překvapí: Baseballové pálky a tma
- Anonymní
- 31.05.26
- 446
Rande s partnerem na opuštěném místě mělo být vzrušující a tajemné. Jenže večer pod mostem se proměnil v okamžiky strachu, když se z tmy objevili dva muži s bejzbolovými pálkami. Jediná šance byla...
Chtěla jsem domácí porod. Nakonec šlo o život mně i miminku
- Anonymní
- 31.05.26
- 1171
Když jsem oznámila rodině, že chci rodit doma, spustilo to menší válku. Máma si klepala na čelo, tchyně mě strašila historkami z devadesátek a kamarádka mi poslala asi deset článků o tom, proč je...
Děsí mě představa, že bych měla děti. Jenže bez nich jako žena nikoho nezajímám
- Anonymní
- 31.05.26
- 855
Potkala jsem několik mužů, se kterými jsem měla kratší i delší vztahy. U toho posledního to už vypadalo nadějně. Jenže jakmile přijde řeč na děti, většinou se všechno zadrhne.
Přítel ukázal moje nahé fotky svému bratrovi. Dodnes nechápe, co provedl
- Anonymní
- 30.05.26
- 3217
Můj přítel se někdy chová jako malé dítě. Někdo by možná řekl, že je hloupý nebo že to dělá schválně. Já si ale spíš myslím, že je jen naivní. Hrozně rád mě fotí nahou, což mi samo o sobě nepřipadá...
Deník ticha: Odejít znamená přežít
- Anonymní
- 30.05.26
- 3062
Sedím u okna a pozoruju, jak se za sklem pomalu snáší déšť. Kapky stékají v nepravidelných cestičkách, jedna se honí za druhou, až splynou. Připomíná mi to můj vlastní život posledních pěti let.
Finanční realita po porodu: Peníze mi po narození dcery vydržely jen 14 dní
- Anonymní
- 30.05.26
- 1519
Jsem máma samoživitelka a věděla jsem už v těhotenství, že na všechno budu sama. Když jsem si před porodem sedla nad papíry a kalkulačku, měla jsem pocit, že to mám celkem pod kontrolou. Mateřská,...
Myslela jsem, že horší než porod nic nebude. Pak přijela moje tchyně
- Anonymní
- 30.05.26
- 3091
„Tak mu dej ještě čajík, vždyť má určitě žízeň.“ „Proč ho pořád nosíš?“ „Ty dnešní matky všechno moc řeší.“ Nevím, co bylo horší. Jestli to, že jsem po porodu fungovala na dvě hodiny spánku denně,...
„Tobě babička všechno sežere,“ řekla prodavačka mé dceři. Okamžitě jsme odešly
- Anonymní
- 30.05.26
- 2147
Být matkou po čtyřicítce má své výhody. Člověk je klidnější, má něco odžito a na svět se dívá s nadhledem. Má to ale i svou stinnou stránku – okolí vás neustále škatulkuje. Moje čtyřletá dcera je...