Za vše můžou mandarinky
- Partnerské vztahy
- Anonymní
- 03.05.22
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Tragikomický příběh mojí lásky, aneb I těch pár týdnů bylo super.
Já jsem typ, co hledal partnery přes seznamky. Neumím se seznamovat jen tak (vždycky to dopadlo blbě). Tentokrát se zdálo, že to byla trefa do černého. Přišel na schůzku děsný sympaťák s šibalským kukučem. Jmenoval se stejně jak já. Rozuměli jsme si, celou schůzku prosmáli. Pohoda.
Začali jsme spolu chodit. Zahrnoval mě pozorností i dárky. Nebudu lhát, velmi mi to imponovalo. V noci mi třeba zavolal, koukni na odkaz a na YouTube mi věnoval písničku s textem. Zamilovala jsem se a slepě přehlížela první varovné signály.
Jednoho dne mi poslal fotku, kde ležel v nemocniční posteli a rozbité čelo s prosbou - dojeď lásko. Tak jsem se za ním hned vydala. Přivítal mě krásně, ale čekal na mě na chodbě, že na pokoj nemůžeme kvůli návštěvě dalšího pacienta, že je jich tam moc. Mě to nevadilo, byli jsme hezky zašití a tulili se. Přirozeně mě zajímalo, co se stalo.
Bylo to dva dny po Silvestru. Šel koupit mandarinky pro mě, které mi chtěl přivézt (miluji je). Když šel z obchodu, najednou ho někdo napadl, rozházel mandarinky a praštil ho kovovou trubkou po hlavě. Omdlel. Po hodině se probudil, odpotácel se na přechod, kde ho srazila oranžová škodovka 120 a odmrštila ho ke krajnici, kde ležel dvě hodiny bez pomoci (za bílého dne). Nakonec si ho přece jen někdo všiml a zavolal rychlou.
Nakřáplá lebka a naražené žebra. Rozbrečel se mi na rameni, že jakmile slyší slovo mandarinka, začne se třepat hrůzou. No já měla celou dobu nutkání se začít smát, ale ovládla se. Bylo to tak absurdní. Ale myslela jsem si, že se jen styděl za nějakou kravinu. Dokonce se pochlubil, že zakázal tu historku zveřejnit na webu, neb jeho brácha je docela velké zvíře. Nakonec nás tam vyhmátla jeho máma. Pracovala tam jako lékařka. Hezky jsme si popovídaly, docela rozuměly, vyměnily si kontakty. Smála se, že se má co otáčet s 11 vnoučaty (ehm, partner říkal, že má 9 synovců a neteří…). Partner se pak přiznal, že proto nechtěl na pokoj, nechtěl mě hodit do chřtánu matce. Ok ok. To beru.
Druhý den mi ale nebral telefon, v nemocnici nebyl a jeho máma měla dovolenou.
Po třech dnech mi přišel odkaz od anonyma na web zpráv z jeho města. Opilý muž „MW“ rozmlátil dveře do bytu své expřítelkyně a jejího partnera napadl kovovou trubkou, kterou mu ten dotyčný vytrhl z ruky, a bránil se a praštil útočníka do hlavy. Útočník neunesl, že od něj utekla i s dětmi kvůli dluhům a násilnému chování. Dále tam byly odkazy na exekuční řízení, kdy se dražilo vše včetně hraček. Holky, tam byl normálně seznam dražených věcí (růžový kočárek, panenka, kuchyňka…).
Věřím, že mi to musela poslat jeho máma. A děkuji za to do teď. Už chápu, proč mě nechtěl pozvat k sobě domů. Vždy jsme byli u mě, kde jsem byla zasypána dary, proto mě to nijak nevadilo. Vydělal, hned utratil (šéf byl kámoš a dostával peníze na ruku bokem kvůli exekuci).
Nakonec se dal dohromady zase zpátky se svou bývalou přítelkyní, tehdy tu písničku, co mi věnoval, věnoval i jí. Ta moje zmizela, její zůstala. Hodně dlouho jsem to rozdýchávala. Jednak to, jakého ze mě dělal pitomce tou směšnou historkou, jednak způsob, jakým se se mnou (ne)rozešel.
A perlička na závěr, po cca půl roce se ozval, že chce vrátit dárky, co mi dal. Holt mám štěstí na podivíny.
Přečtěte si také
Máma mě od svatby s cizincem odrazovala. Teprve po letech jí dávám za pravdu
- Anonymní
- 07.06.26
- 719
Když jsem začala chodit s Lucasem, máma mi říkala, že jsem blázen. Lucas je Angličan, ale jeho kořeny jsou mnohem pestřejší. Přišel mi atraktivní, rád cestoval a byla s ním legrace. A tak jsem...
Život v paneláku je peklo. Kvůli financím jsme museli prodat dům a teď trpíme
- Anonymní
- 07.06.26
- 525
S manželem jsme krátce před důchodem. Děti nemáme a na dům se zahradou už jsme přestávali stačit. Jak finančně, tak fyzicky. Údržba byla rok od roku náročnější a náklady stále vyšší. Nakonec jsme...
SOS: Moje dítě smrdí jako pubertální tchoř a já jsem pro něj biologická hrozba!
- Anonymní
- 07.06.26
- 464
„Mami, prosím tě, hlavně na mě nemluv před školou. A sundej si ten svetr, děláš mi takovou ostudu, že se chci propadnout do západního Německa.“ Tohle byla moje ranní facka od vlastního...
Instamatky vs. moje realita: Jsem kvůli vyhoření a jedné facce nejhorší máma?
- Anonymní
- 07.06.26
- 160
Znáte ten pocit, kdy se večer unavená na smrt svalíte do postele, otevřete Instagram nebo Facebook a tam na vás vyskočí ty dokonalé bioekorespektující matky? Ty, co mají doma naklizeno jako v...
Přítelovy děti jsem brala jako vlastní. Po rozchodu mi zakázal se s nimi stýkat
- Anonymní
- 05.06.26
- 5462
Milana jsem poznala před deseti lety, když jeho dětem byly teprve tři a pět let. Byl vdovec a po smrti manželky se snažil zvládnout péči o dvě malé děti, jak nejlépe uměl. Nejprve jsme byli jen...
Zmlátil mého muže s kočárkem a zlomil mu nos. Tvrzení proti tvrzení, smál se
- Anonymní
- 05.06.26
- 3209
Člověk si říká, že žijeme v civilizované společnosti. Že když pošlete manžela na obyčejnou odpolední procházku s kočárkem, vrátí se domů s vyvětraným dítětem a dobrou náladou. Minulý týden jsem se...
Vezla jsem sousedku do města. V autě mě seřvala, že nemám děti
- Anonymní
- 05.06.26
- 9911
Říká se, že žádný dobrý skutek nezůstane nepotrestán. Minulý týden jsem se o pravdivosti tohoto přísloví přesvědčila na vlastní kůži a upřímně – pořád mi nad tím zůstává rozum stát. Že jsou lidé...
Koupili jsme chatu. Příbuzní si myslí, že u nás mohou trávit prázdniny zdarma
- Anonymní
- 05.06.26
- 10360
Na chalupu jsme šetřili několik let. Žijeme v paneláku a byl to náš sen. Mít možnost vyrazit na víkend, o svátcích nebo během dovolené do vlastního místa obklopeného přírodou. Nedaleko je krásné...
Soused si pořídil venkovní udírnu. Od té doby nemůžeme v létě otevřít okna
- Anonymní
- 05.06.26
- 2110
Když jsme před třemi lety koupili starší domek na kraji obce, byli jsme šťastní. Po letech v bytě jsme se těšili na zahradu, terasu a prostor pro děti. Nejvíc jsem se těšila na letní večery s...
Měla jsem 39 a zánět v uších. Manžel zůstal doma a chtěl teplou večeři
- Anonymní
- 04.06.26
- 6870
Znáte ten pocit, kdy máte pocit, že vám hlava exploduje do tisíce malých kousků, svět se točí a jediné, co si přejete, je zalézt pod duchnu a čtrnáct dní nespatřit denní světlo? Přesně v tomhle...