Žádost o ruku
- O životě
- Lamiia
- 02.04.11
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Je mi 23 let, mám dvě krásné děti a sem tam jsem si posteskla ohledně příjmení, že k nim vlastně nepatřím, když oni tři s přítelem mají stejné, jen já jiné. Jak jsme k sobě s přítelem přišli, píši ve svém prvním deníčku, dnes napíši trošku víc z přítomnosti, staré už skoro přesně rok.
Tak tedy, nadešel týden, na jehož konci jsem měla mít 22 narozeniny. Můj miláček začal být velmi tajemný, jak ho neznám… Jako správně praštěná žena jsem hned myslela na nejhorší. Vůbec mi nedošlo dát si cokoli z toho týdne do souvislosti s tím mým dnem. Můj partner měl odpolední směnu ze které se vrací v jedenáct večer a já vždy v tuto dobu v pyžamu, připravená jej jen nakrmit, on se vysprchuje, nají a uleháme.
Tento den byl jiný… můj miláček na mě hned po příjezdu z práce volá od dveří, ať se jako koukám ihned obléct, že jedeme na výlet. Koukala jsem na něj jako na úplného šílence… nedal si říct, mé námitky, že jsem už připravená jen skočit do postele a co děti, jestli je mám budit a oblékat? Chlácholil, že je vše zařízeno… stál tam tak v těch dveřích culil se a ať si jako pospíším. Nakonec jsem se teda převlékla do tepláků, vzala si kecky a nasedla si s ním do auta, stále si ho prohlížejíc, jestli něco nepožil.
Měl to vymyšlené dokonale, než jsme nasedli do auta, byla už u nás v bytě jeho maminka dělat dozor našim princeznám. Vyjeli jsme… cesta směřovala na benzínku, ve finále spíš na její parkoviště, kde jsme se podruhé viděli a odkud jsme jeli na své první oficiální rande, zastavil tam přesně na místě na kterém stál tehdy… vypnul motor a povídal něco o tom, jestli vím co je to za místo a jestli vím, kam cesta dál pokračuje… začala jsem bulet.
Osudové místo bylo pod Bezdězem, hluboký les, strmá lesní cesta, po které se naše cupé… pěkně potilo. Dojeli jsme na místo určení, zhasla světla na autě… tma jak v hrobě. Stále jsem neměla tucha, co na mě kuje a problesklo mi hlavou, jestli jsem na něj v poslední době nebyla přespříliš zlá. Jestli mě sem náhodou nepřišel zakopat ![]()
Z batohu vyhrabal cédé, za chvilku se autem rozezněl můj milovaný Jon Bon Jovi, vylezl z auta, slyšela jsem bouchnutí kufru a za vteřinu otvíral mé dveře… poklekl, v jedné ruce krásný prstýnek z bílého zlata s bílým kamenem… v druhé kytici bílých růží a začal breptat něco o krásných letech, co se mnou prožil a jestli se stanu jeho ženou… brečela jsem tak, že ani žádné ano nezaznělo, jen sem kývala na souhlas a utírala si zamáčený obličej, objala ho, aby neviděl, jak mi začínají téct nudle a byla tak šťastná.
Závěrem… můj miláček se nikdy neprojevoval jako romantik, bylo záhy, když si vůbec vzpomněl ve který že to den narozeniny či výročí vůbec je… Tento den se mi nesmazatelně vryl do paměti a vím, že svatba bude podobně úžasná, protože si beru toho nejbáječnějšího chlapa pod sluncem.
Přečtěte si také
Přítelovy děti jsem brala jako vlastní. Po rozchodu mi zakázal se s nimi stýkat
- Anonymní
- 05.06.26
- 3138
Milana jsem poznala před deseti lety, když jeho dětem byly teprve tři a pět let. Byl vdovec a po smrti manželky se snažil zvládnout péči o dvě malé děti, jak nejlépe uměl. Nejprve jsme byli jen...
Zmlátil mého muže s kočárkem a zlomil mu nos. Tvrzení proti tvrzení, smál se
- Anonymní
- 05.06.26
- 1877
Člověk si říká, že žijeme v civilizované společnosti. Že když pošlete manžela na obyčejnou odpolední procházku s kočárkem, vrátí se domů s vyvětraným dítětem a dobrou náladou. Minulý týden jsem se...
Vezla jsem sousedku do města. V autě mě seřvala, že nemám děti
- Anonymní
- 05.06.26
- 4826
Říká se, že žádný dobrý skutek nezůstane nepotrestán. Minulý týden jsem se o pravdivosti tohoto přísloví přesvědčila na vlastní kůži a upřímně – pořád mi nad tím zůstává rozum stát. Že jsou lidé...
Koupili jsme chatu. Příbuzní si myslí, že u nás mohou trávit prázdniny zdarma
- Anonymní
- 05.06.26
- 4655
Na chalupu jsme šetřili několik let. Žijeme v paneláku a byl to náš sen. Mít možnost vyrazit na víkend, o svátcích nebo během dovolené do vlastního místa obklopeného přírodou. Nedaleko je krásné...
Soused si pořídil venkovní udírnu. Od té doby nemůžeme v létě otevřít okna
- Anonymní
- 05.06.26
- 1329
Když jsme před třemi lety koupili starší domek na kraji obce, byli jsme šťastní. Po letech v bytě jsme se těšili na zahradu, terasu a prostor pro děti. Nejvíc jsem se těšila na letní večery s...
Měla jsem 39 a zánět v uších. Manžel zůstal doma a chtěl teplou večeři
- Anonymní
- 04.06.26
- 4397
Znáte ten pocit, kdy máte pocit, že vám hlava exploduje do tisíce malých kousků, svět se točí a jediné, co si přejete, je zalézt pod duchnu a čtrnáct dní nespatřit denní světlo? Přesně v tomhle...
Manžel chce dát syna do lesní školky. Já se bojím bláta, klíšťat a nemocí
- Anonymní
- 04.06.26
- 1299
S manželem se vůbec nemůžeme shodnout na tom, kam v září nastoupí náš čtyřletý Toníček. Nechávala jsem ho dlouho doma, protože jsem nemusela spěchat do práce. Jenže teď už nastal čas, aby se...
ChatGPT se stal třetím rodičem. Dcera se chodí raději radit za ním než za mnou
- Anonymní
- 04.06.26
- 678
Julie je v náročném pubertálním období a poslední dobou se mi čím dál víc vzdaluje. Přijde ze školy, hodí tašku do kouta a zavře se v pokoji. Snažím se s ní povídat, zajímat se o to, co prožívá,...
Syn odjel se školou do Itálie. Kvůli jedné hlouposti málem přišel o celý výlet
- Anonymní
- 04.06.26
- 1675
Lukáš je v deváté třídě. Po náročném školním roce, který se točil hlavně kolem přijímaček na střední, si konečně může užívat zasloužený odpočinek. Se školou nedávno vyrazil na týdenní pobyt do...
Chtěla jsem se vrátit do práce brzy po porodu. Na realitu jsem nebyla připravená
- Anonymní
- 04.06.26
- 1378
Do práce jsem se chtěla vrátit sama. S mužem jsme se domluvili, že po šestinedělí nastoupí na rodičovskou on. Nebylo to rozhodnutí z nutnosti ani tlak zvenku, spíš jsem měla pocit, že mi to pomůže...