Založit rodinu: Jak krásné, dalo by se říci až knižní, sousloví

Založit rodinu. Jak krásné, dalo by se říci až knižní, sousloví. Jako by ladná ruka držela krasopisem psaný dokument s velkým nadpisem Rodina a zakládala jej do nádherné zdobené složky. A tak jsme se nechali zlákat i my a v manželské lóži až podezřele snadno za-lóžili rodinu. A v tomto momentě veškerá ladnost a knižnost tohoto sousloví skončila a začala nekonečná a velmi tvrdá realita. Těhotenské nevolnosti, chutě, kila, strie a velmi nepříjemné hlazení břicha cizími lidmi pominu…

Toto takzvané nejkrásnější období v životě ženy, tedy těhotenství, skončilo překotným porodem v sanitce na parkovišti před porodnicí. Dostupná literatura a předporodní kurzy tak naprosto zklamaly všechna očekávání, jak by vlastně takový porod měl probíhat. Nevadí. Trocha panické hrůzy, že tohle všechno se má dít dle zmíněných přípravných materiálů úplně jinak, brzy pominula, když mi do náruče vložili téměř čtyřkilové, a dle všech indicií zdravé, dítě. Začalo období mateřství, skončil spánek a třetí den po porodu jedeme domů. A až zde teprve začíná ta pořádná párty plná okamžiků bezmoci, nočního googlování a rad mnohdy hraničících se selským rozumem, který ale stejně počínaje porodem někam odešel nebo byl nahrazen souborem hormonů a živočišných instinktů.

Jen tak namátkou bych zmínila kojení. Nikdy předtím bych neřekla, že něco tak jednoduchého, jako dát dítěti prso do úst, může být složité asi jako jaderná fyzika. V jaké poloze, jak často, jak dlouho, kolik toho vypije… Každá z těchto otázek se stává nekonečným stresem dávkovaným několikrát denně a nočně. A tak na scénu přichází dětská doktorka a laktační poradkyně, obě s naprosto opačným názorem na celou problematiku. Pocit zoufalství a vlastní neschopnosti se jen prohlubuje. Naštěstí po mém boku stojí pragmatický ajťák, který během probděných nocí empaticky prostudoval všechny možné i nemožné internetové zdroje, a to včetně erudovaných diskuzí na Modrém koníkovi. Doznal, že našeho nového tvora nutno jednoduše trochu dokrmit a bude dobře. A tak i bylo.

Kromě příjímání potravy patří mezi koníčky kojence také vylučování. I zde je však háček. Jste zodpovědná a moderní uvědomělá matka a není vám životní prostředí lhostejné? Je správné zatěžovat naši planetu přibližně šesti až osmi potřísněnými jednorázovými plenami denně? Ne! A tak přichází na scénu alternativy. Jednou z těch rozumnějších jsou super eko rozložitelné jednorázové plíny, které sice pravděpodobně protečou při každém ucvrnknutí, takže pohromu v případě té druhé potřeby není třeba podrobněji popisovat, ale dobrý pocit může zvítězit. Poněkud časově náročnější alternativou jsou pleny látkové. Kdo má doma sušičku, ten má vyhráno. Svědomí a příroda zde opět netrpí.

My jsme si však nevybrali ani jednu z těchto poměrně rozumných variant. My jsme pořídili kakací kyblík za 50 korun. Princip je jednoduchý. Vycházíme z toho, že ani to nejmenší dítě není rádo špinavé, tedy ani počůrané. Proto nám rodičům dává signály, které značí, že se dítě chystá vykonat potřebu. V této chvíli rodič sundává dítěti plínu, kterou má tedy vlastně jen pro jistotu, a dítě v klubíčku pokládá na tento speciální nočník. Tato teorie je, řekla bych, přírodě po všech stránkách nejvíce nakloněná. Ovšem… nese s sebou spoustu ne vždy úplně příjemných situací, jako je nesnadná manipulace s kojencem v přeplněné šalině či ne vždy správné zamíření celé potřeby do nočníku. Mnohdy také zbytečné čekání s dítětem v klubíčku nad nočníkem (buď špatné vyložení signálu nebo trocha humoru ze strany dítěte). Podtrženo sečteno, naše druhé dítě nepozná nic jiného než levné jednorázové pleny. Svou účast na záchraně planety jsem splnila s tím prvním. Možná i dvakrát!

Toliko k nástinu jen naprostého zlomku témat, která do života spolu s tou ohromnou náloží lásky a radosti člověku při založení rodiny přicházejí. Nejdobrodružnější na nich shledávám fakt, že když už si jen tak tak myslíte, že jste jejich problematice porozuměli či alespoň trochu ovládli, dítko vás velmi rychle vyvede z omylu, případně připraví nějaké ty výzvy nové. V našem případě tu nejnovější vlastně ani tak nepřichystalo to naše milované stvoření. Právě se totiž v koupelně dívám na dvě svítící čárky…