Zase ty peníze
- O životě
- PetulaPl
- 12.05.12
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Říkala jsem si, že mi to nedá, a tak se musím podělit o své pocity. Možná se mi i uleví. Jsem opravdu jiná než ostatní? Od září 2011 jsme se rozhodli, že si pořídíme miminko, je mi 27 let, příteli je 37 let (i je mu občas tak 15 :D), strašně moc se milujeme a jsme spolu strašně moc moc šťastní.
Oba máme již i nějaké vztahy za sebou, převážně dlouhodobé, a ani jednomu z nás to nevyšlo. Až teď, u každého z nás je to do třetice všeho dobrého. Mám báječného chlapa, který mi nosí neustále dárky, který se o mě stará, zažíváme pořád něco nového a krásného, nikdy není nuda. Ale to už stačí, o tom jsem psát nechtěla ![]()
Před měsícem jsme se konečně dozvěděli tu radostnou zprávu, že čekáme miminko. Vzhledem k tomu, že mám problémy s ledvinou, a to nemalé, tak jsme za tuto zprávu byli neskutečně šťastní.
Zatím to prakticky nikdo neví, kromě mé nejlepší kamarádky a druhé kamarádky v práci. A teď nás čekalo říci to doma rodině, mamce a bráchovi. Tak jsme tam o víkendu zajeli – brácha má velkou a neskutečnou radost! Hned si chtěl poslechnout miminko, i přesto, že tam je jenom flíček
, z něho jsem byla nadšená. Jsem trochu zklamaná z mamči, a to mě docela mrzí – na jednu stranu má radost, na druhou stranu má strach. Ale zároveň jí vadí následující věci a já musela čelit otázkám typu:
Proč si tě Milan nevezme? To se ti to jako líbí žít na psí knížku?
Proč nemáte svůj vlastní byt? Kam to dítě přivedete?
To chcete žít celý život v podnájmu?
Kam dáte dítěti trvalý pobyt?
To ti to připadá, že jsi udělala ten správný krok? To sis přála? Mít děti a nebýt vdaná? Bydlet v podnájmu? To jsi to teda dopracovala.
Nevím, jak to vy ostatní máte, ale já prostě takhle. Vážně jsem jediná, kdo nemá peníze na svůj vlastní byt? Vážně jsme jediná, kdo nemá na ruce prstýnek, a přesto čeká dítě?
Holt prostě nemáme (žijeme v Praze) 3 miliony na to, abychom si koupili alespoň 3+kk a zadlužili se. A ani možná nechci dlužit 25 let a bydlet na jednom místě.
Holt jsem asi divná, ale já jsem prostě takhle šťastná – ano, nemám svůj vlastní byt. Ano, nemám prstýnek na ruce a nebudu se vdávat, ale kdo ví? Třeba až se prcek narodí, třeba ještě do porodu. Ale můžu to ovlivnit? Sama sebe si těžko vezmu
A můj chlap to ví, takže to nechávám plně na něm, ať se rozhodne.
Jsem vážně jiná? Jsem divná? To, že nemám svůj vlastní byt, znamená, že přivedu dítě do „nedomova“? Nemůžu mu dát lásku, něhu a vše co potřebuje, i přesto, že bude žít v podnájmu? To je opravdu tak hrozné?
Jsem ale i tak šťastná, mám milujícího chlapa, nosím naše první miminko, žiji v podnájmu a nemám prstýnek. Přesto se raduji ze života a užívám každé minuty.
Přečtěte si také
Přítel ztratil práci a přestal o sebe pečovat. Začíná mi být fyzicky odporný
- Anonymní
- 08.06.26
- 6406
Dokud Lukáš pracoval, byl to skvělý chlap, se kterým byla legrace a navíc dobře vypadal. Ještě před pár lety mi ho kamarádky skoro záviděly. Měl energii, sportoval, zajímal se o svět kolem sebe a...
Apokalypsa jménem červen: Výrobky z odpadu o půlnoci a EduPage na infarkt
- Anonymní
- 08.06.26
- 799
Milé maminky, taky máte pocit, že červen vynalezl někdo, kdo upřímně, hluboce a z celého srdce nenávidí rodiče školních dětí? Protože já už regulérně melu z posledního a v kalendáři škrtám dny jako...
Mluvči, dělači a já: Z deníčku ženy, která nesnáší tiskové konference
- SOVIČKA93
- 08.06.26
- 574
Sedím večer u čaje, za oknem se prohání letní vánek, a v hlavě mi zní věta, kterou jsem dneska slyšela snad šestkrát: „To by chtělo udělat.“ Ta věta ve mně spouští zvláštní alergickou reakci. Ne na...
Manžel mě vytáčí i tím, jak dýchá. Kam se poděl chlap, kterého jsem si brala?
- Anonymní
- 08.06.26
- 1779
Jsme spolu s manželem dvanáct let. Máme dvě relativně zdravé děti, hypotéku na krku, auto na leasing a... stereotyp tak hustý, že by se dal krájet motorovou pilou. Sedím v kuchyni, koukám na něj,...
Máma mě od svatby s cizincem odrazovala. Teprve po letech jí dávám za pravdu
- Anonymní
- 07.06.26
- 4772
Když jsem začala chodit s Lucasem, máma mi říkala, že jsem blázen. Lucas je Angličan, ale jeho kořeny jsou mnohem pestřejší. Přišel mi atraktivní, rád cestoval a byla s ním legrace. A tak jsem...
Život v paneláku je peklo. Kvůli financím jsme museli prodat dům a teď trpíme
- Anonymní
- 07.06.26
- 3416
S manželem jsme krátce před důchodem. Děti nemáme a na dům se zahradou už jsme přestávali stačit. Jak finančně, tak fyzicky. Údržba byla rok od roku náročnější a náklady stále vyšší. Nakonec jsme...
SOS: Moje dítě smrdí jako pubertální tchoř a já jsem pro něj biologická hrozba!
- Anonymní
- 07.06.26
- 2480
„Mami, prosím tě, hlavně na mě nemluv před školou. A sundej si ten svetr, děláš mi takovou ostudu, že se chci propadnout do západního Německa.“ Tohle byla moje ranní facka od vlastního...
Instamatky vs. moje realita: Jsem kvůli vyhoření a jedné facce nejhorší máma?
- Anonymní
- 07.06.26
- 724
Znáte ten pocit, kdy se večer unavená na smrt svalíte do postele, otevřete Instagram nebo Facebook a tam na vás vyskočí ty dokonalé bioekorespektující matky? Ty, co mají doma naklizeno jako v...
Přítelovy děti jsem brala jako vlastní. Po rozchodu mi zakázal se s nimi stýkat
- Anonymní
- 05.06.26
- 8209
Milana jsem poznala před deseti lety, když jeho dětem byly teprve tři a pět let. Byl vdovec a po smrti manželky se snažil zvládnout péči o dvě malé děti, jak nejlépe uměl. Nejprve jsme byli jen...
Zmlátil mého muže s kočárkem a zlomil mu nos. Tvrzení proti tvrzení, smál se
- Anonymní
- 05.06.26
- 3912
Člověk si říká, že žijeme v civilizované společnosti. Že když pošlete manžela na obyčejnou odpolední procházku s kočárkem, vrátí se domů s vyvětraným dítětem a dobrou náladou. Minulý týden jsem se...
Proč to,cos napsala sem,neřekneš mámě.Měla by ses snažit ji i pochopit.V době,kdy měla sama děti,byla většinou napřed svatba,pak děti.Když se zadařilo,tak i byt.Většinou státní(zadarmo) nebo družstevní za nějaký ten peníz.Máma si asi myslí,že by to tak mělo být v tomto pořadí i dnes.Pochop,žě tě vychovala,má tě ráda a tak ti prostě řekla jen to,jak by si přála,aby jsi to měla stejné jako ona.Víš,většinou člověk pochopí starosti svých rodičů až v době,kdy je začne řešit sám.Tak se zkus nad máminy připomínky povznést a neber si je,jako útok proti tobě.