Zatracená kočka
- O životě
- Helileli
- 25.05.17
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Mám ryze bytového kocoura. Není to žádný fon, jediné PP, které si kdysi přinesl z útulku, byl Podivný Průjem. Jeho zásadní předností je jeho psychická odolnost, díky které je v domácnosti s malými dětmi a psem úplně v pohodě, děti miluje, psa miluje. Mě má myslím taky rád.
Bydlíme v řadovém domku se zahrádkou, nicméně kocour ven nechodí. Nedaleko je les, pod okny silnice, zkrátka nějak není moc, o co stát, pokud chce člověk, aby se kocour dožil nějakého úctyhodného věku. A protože zakázané ovoce nejvíc chutná, kocour se snaží při různých příležitostech dostat ven.
Už jsem tedy běhala po zahradě za vydatného deště v ponožkách a naháněla kocoura. Minulé léto se mu povedlo vylézt na betonovou zeď na konci zahrady a po ní odejít na úroveň o dvě zahrady dál. Tam seděl a mňoukal, zatímco já mu nahazovala kolečko šunky na provázku. Dobrá věc se tehdy podařila, kocour nakonec neodolal, ulovil šunku, já ulovila kocoura.
Nedávno mi maminka hlídala nemocné děti a v pokojíčku v patře se rozhodla větrat. Já přišla domů a ona se najednou začala shánět po kocourovi. Po sdělení, že nahoře je otevřené okno, jsem nečekala a běžela, kocour byl venku na parapetu a už si to vyměřoval, jak skočí na střechu terasy. V té době měl břicho seštupované jak ponožku, byl po operaci kýly, ale v touze po venkovních objevech ho to zjevně neomezovalo.
A pak přišel dnešní večer. Pustila jsem starouše psa na zahradu vyčůrat, někdo z dětí ho pustil zpět. A špatně zavřel. Četla se pohádka, dobrou, pusu, přijdu do obýváku a cítím svěží vzduch ze zahrady, dveře pootevřené, kocour fuč. A do háje!
Běhám po zahradě, volám, pátrám, obhlížím zeď, nikde nic, pobíhám venku, volám kocoura, ani mňouk. Znovu na zahradu, volám, lákám. A ve chvíli, kdy to balím, chci jít domů, tak uvidím nahoře nade zdi v hustém křoví se mihnout ocas. Tak fajn, zase volám, teď se uráčil mňouknout.
Věc se má tak, že betonová zeď na konci zahrady je dva metry vysoká a na jejím vrcholu začíná plot a zahrady sousedů naproti, kteří mají úroveň zahrady o ty dva metry výš. Beru staré štafle, opírám je o plot zprava, ne kecám, opírám je o hustě spletené šlahouny vistárie, která se pne po plotě. Lezu na štafle, ty se laškovně pohupují. Z druhé strany plotu je kůlna s plochou střechou.
Moc se mi tam nechce, nicméně kocour pochopil, že se blížím a řve jak na lesy. Říkám si, chudák můj kočičák, výdrž broučku, maminka už jde a po kolenou se plížím po tenké střeše kůlničky. Kocour sice mohutně ječí, jenže zůstává v nějakém hustém křoví na vrcholu plotu, cca metr od hrany střechy kůlny.
Odpočítávám protější řadové domky, slézám dolů a jdu zazvonit na sousedy, které jsem v životě neviděla. Je mi trapně jak nikdy, neděle večer, až cestou mi dochází, že mám na sobě tričko, ve kterém jsem stříhala syna, tj. celé od vlasů, ze svých vlasů si snažím vyndat chroští, které mi tam uvízlo při těsném kontaktu s vlezlou vistárií a modlím se, aby byli tolerantní a pustili mě tam.
Starší manželský pár mě opravdu pouští, v obýváku dospělá dcera na mě třeští oči, padesátkrát se omlouvám, že ruším a chtěla bych se zahrabat pod zem. Na zahradě se snažím jim nezdupat záhonky, snažím se zachytit kocoura hovícího si vysoko v křoví. A začíná boj.
Kocourovi se zjevně z jeho hnízdečka nechce. Nejen že se urputně brání, ale řve u toho tak, že mám strach, jestli ho někde nenapichuju na ostrou větev. Vyděšení sousedé stojí opodál, kocouří skřeky se linou nedělním večerem. Nakonec přeci jen vyhraju, servu kocoura dolů za cenu krvavých škrábanců a nesu si svůj úlovek šťastně domů a syčím mu do ucha sprosté nadávky.
Kocour se doma lísá, olizuje mi nos a celkově dává najevo, že je vlastně rád, že jsem ho našla, sundala a odnesla domů. Co by člověk pro ty své mazlíčky neudělal!
Přečtěte si také
Začala jsem nakupovat jídlo podle jídelníčku. Ušetřili jsme víc, než jsem čekala
- Anonymní
- 25.09.26
- 119
S manželem jsme pořád hádali o tom, kolik utrácíme za jídlo. Je pravda, že náklady byly obrovské, návštěvy supermarketů čím dál častější. Vždycky jsem si říkala, že jen koupím pár věcí k večeři, a...
Pracuji jako chůva, děti miluju. A nikdo nechápe, proč jsem vlastní nechtěla
- Anonymní
- 25.09.26
- 105
V dnešní době každý řeší toho druhého. Když se něčím „lišíte“, je to špatně. Mně je 45 let, už roky pracuji jako chůva, mám vystudovaný peďák, učila jsem ve škole, vedla kroužky a nakonec si...
Osm let jsem byla jen na rodičáku. Teď mi manžel oznámil krutou zprávu
- Anonymní
- 25.09.26
- 259
Osm let. Přesně tak dlouho jsem strávila na rodičovské dovolené. Tři děti jsem si pořídila hned po vysoké škole, takže mé pracovní zkušenosti byly prakticky nulové. Ale byla to naše společná...
Dcera odmítá jíst normální jídlo. Ale když ho nazvu jinak, najednou ho miluje
- Anonymní
- 25.09.26
- 128
Dceři jsou právě 4 roky. Má úžasnou fantazii a prakticky cokoliv řekne, je jak vystřižené z nějaké kouzelné pohádky. Stromy prostě nejsou stromy, ale jsou to nádherní gigantičtí tvorové, co...
Chtěla jsem vrátit peníze za nefunkční kroužek. Odpověď vedení mě rozzuřila
- Anonymní
- 25.09.26
- 161
Na letáku to vypadalo jako naprosto dokonalá investice do budoucnosti naší dcery. Slibovali intenzivní rozvoj řeči, stimulaci kognitivních funkcí a dokonce i speciální cvičení na posílení středu...
Nechala jsem děti manželovi a odjela. Reakce mojí mámy mě zarazila
- Anonymní
- 24.09.26
- 2015
Mám dvě skvělé děti a musím říct, že na nedostatek pomoci si stěžovat nemůžu. Moje máma hlídala odjakživa velmi pravidelně a já jí za to byla vděčná. Jenže se postupně stal zvykem vzorec, který mě...
Chtěla jsem si přivydělat pronájmem pokoje. Spolubydlící si spletl byt s hotelem
- Anonymní
- 24.09.26
- 2721
Když mi letos zvedli nájem, začala jsem přemýšlet, jak si trochu ulevit. Bydlím sama ve větším bytě a jeden pokoj jsem stejně používala jen jako skladiště. Řekla jsem si, že ho nabídnu někomu, kdo...
Kroužky nám měly zpříjemnit podzim. Místo toho máme každý den závody s časem
- Anonymní
- 24.09.26
- 2730
Když se mě někdo v létě zeptal, na jaké kroužky budou děti chodit, měla jsem z toho ještě docela radost. Připadalo mi to jako hezká součást podzimu. Děti budou mít nějaké aktivity, najdou si...
Doma se pořád hádáme o peníze. Manžel prý jen vydělává a já na rodičáku utrácím
- Anonymní
- 24.09.26
- 948
Dokud jsme neměli Anežku a já chodila do práce, peníze jsme nikdy moc neřešili. Každý jsme měli svůj účet a bylo to v pohodě. Jenže na rodičovské jsem přišla o svůj příjem a co si budeme povídat,...
Pořád si stěžuju, že mi je zima. Manžel už mě prý nemůže poslouchat
- Anonymní
- 24.09.26
- 1018
V poslední době je mi pořád zima. Stačí, aby se venku trochu ochladilo, a já už vytahuju mikinu. Ráno mám studené ruce, večer si beru ponožky a když sedím delší dobu na gauči, nejraději se zabalím...