Zatracená kočka

Mám ryze bytového kocoura. Není to žádný fon, jediné PP, které si kdysi přinesl z útulku, byl Podivný Průjem. Jeho zásadní předností je jeho psychická odolnost, díky které je v domácnosti s malými dětmi a psem úplně v pohodě, děti miluje, psa miluje. Mě má myslím taky rád.

Bydlíme v řadovém domku se zahrádkou, nicméně kocour ven nechodí. Nedaleko je les, pod okny silnice, zkrátka nějak není moc, o co stát, pokud chce člověk, aby se kocour dožil nějakého úctyhodného věku. A protože zakázané ovoce nejvíc chutná, kocour se snaží při různých příležitostech dostat ven.

Už jsem tedy běhala po zahradě za vydatného deště v ponožkách a naháněla kocoura. Minulé léto se mu povedlo vylézt na betonovou zeď na konci zahrady a po ní odejít na úroveň o dvě zahrady dál. Tam seděl a mňoukal, zatímco já mu nahazovala kolečko šunky na provázku. Dobrá věc se tehdy podařila, kocour nakonec neodolal, ulovil šunku, já ulovila kocoura.

Nedávno mi maminka hlídala nemocné děti a v pokojíčku v patře se rozhodla větrat. Já přišla domů a ona se najednou začala shánět po kocourovi. Po sdělení, že nahoře je otevřené okno, jsem nečekala a běžela, kocour byl venku na parapetu a už si to vyměřoval, jak skočí na střechu terasy. V té době měl břicho seštupované jak ponožku, byl po operaci kýly, ale v touze po venkovních objevech ho to zjevně neomezovalo.

A pak přišel dnešní večer. Pustila jsem starouše psa na zahradu vyčůrat, někdo z dětí ho pustil zpět. A špatně zavřel. Četla se pohádka, dobrou, pusu, přijdu do obýváku a cítím svěží vzduch ze zahrady, dveře pootevřené, kocour fuč. A do háje!

Běhám po zahradě, volám, pátrám, obhlížím zeď, nikde nic, pobíhám venku, volám kocoura, ani mňouk. Znovu na zahradu, volám, lákám. A ve chvíli, kdy to balím, chci jít domů, tak uvidím nahoře nade zdi v hustém křoví se mihnout ocas. Tak fajn, zase volám, teď se uráčil mňouknout.

Věc se má tak, že betonová zeď na konci zahrady je dva metry vysoká a na jejím vrcholu začíná plot a zahrady sousedů naproti, kteří mají úroveň zahrady o ty dva metry výš. Beru staré štafle, opírám je o plot zprava, ne kecám, opírám je o hustě spletené šlahouny vistárie, která se pne po plotě. Lezu na štafle, ty se laškovně pohupují. Z druhé strany plotu je kůlna s plochou střechou.

Moc se mi tam nechce, nicméně kocour pochopil, že se blížím a řve jak na lesy. Říkám si, chudák můj kočičák, výdrž broučku, maminka už jde a po kolenou se plížím po tenké střeše kůlničky. Kocour sice mohutně ječí, jenže zůstává v nějakém hustém křoví na vrcholu plotu, cca metr od hrany střechy kůlny.

Odpočítávám protější řadové domky, slézám dolů a jdu zazvonit na sousedy, které jsem v životě neviděla. Je mi trapně jak nikdy, neděle večer, až cestou mi dochází, že mám na sobě tričko, ve kterém jsem stříhala syna, tj. celé od vlasů, ze svých vlasů si snažím vyndat chroští, které mi tam uvízlo při těsném kontaktu s vlezlou vistárií a modlím se, aby byli tolerantní a pustili mě tam.

Starší manželský pár mě opravdu pouští, v obýváku dospělá dcera na mě třeští oči, padesátkrát se omlouvám, že ruším a chtěla bych se zahrabat pod zem. Na zahradě se snažím jim nezdupat záhonky, snažím se zachytit kocoura hovícího si vysoko v křoví. A začíná boj.

Kocourovi se zjevně z jeho hnízdečka nechce. Nejen že se urputně brání, ale řve u toho tak, že mám strach, jestli ho někde nenapichuju na ostrou větev. Vyděšení sousedé stojí opodál, kocouří skřeky se linou nedělním večerem. Nakonec přeci jen vyhraju, servu kocoura dolů za cenu krvavých škrábanců a nesu si svůj úlovek šťastně domů a syčím mu do ucha sprosté nadávky.

Kocour se doma lísá, olizuje mi nos a celkově dává najevo, že je vlastně rád, že jsem ho našla, sundala a odnesla domů. Co by člověk pro ty své mazlíčky neudělal!

Váš příspěvek

Odesílám...
Napsat příspěvek
17308
25.5.17 06:29

Pekne :) Ja se pobavila.

  • Nahlásit
  • Zmínit
11840
25.5.17 06:42

Krásné, směju se po ránu. Pěkně napsané, úplně jsem to viděla jako film :)

  • Nahlásit
  • Zmínit
10433
25.5.17 07:29

:lol:
Kocour je celkem borec, ze se ti ozve, ten nas zdrhac vzdycky sedel nekde schovanej a ani nedutal :mrgreen:

  • Nahlásit
  • Zmínit
25.5.17 07:41

Soucitim, mam tři exempláře. Moc hezky napsané, příjemné čtení k snídani :palec:

  • Nahlásit
  • Zmínit
280
25.5.17 08:49

Já tomu nerozumím. Proč máte rádi kočky? Pro jejich nezkrotnou duši? Obdivujete v nich tu divokost, kterou nedokázala vymýtit ani tisíciletá domestifikace? Tak proč je držíte zavřené v bytech? A když se kocour snaží dostat ven (co přirozenějšího by asi tak mohl udělat), tak ho pro jistotu vykastrujeme. Jestli toužíte po zvířátku na mazlení, kupte si králíčka, ne šelmu…

  • Nahlásit
  • Zmínit
7026
25.5.17 09:26

:lol: našeho kocoura jsem ještě venku nechytala, ale parádně se umí schovat i v domě a já pak vyslýchám všechny obyvatele baráku, kdo viděl kocoura, případně kdo se odvážil nechat otevřené dveře :lol: venku anebo v druhé polovině domku totiž číhá pejsek naučený venku kočky prohánět.
:mrgreen: budu se těšit na další veselé kočičí příběhy :palec:

  • Nahlásit
  • Zmínit
2330
25.5.17 09:41

Moc hezké :) my máme v jednom oknem kočičí sít a to jediné otevíráme do kořán :) na parapet sem pořídila velký květináč a v něm má kočina trávu aby si tam mohla lebedit :) Dřív to byl taky takový šílenec co pořád utíkal, ted už je ráda že je v postýlce :)

  • Nahlásit
  • Zmínit
3533
25.5.17 09:49

Perfektní, pobavilo :palec: Taky jsem měla takového výtečníka. Jednou se léčil se zlomenou kůstkou v noze a bylo potřeba ho odvézt na kontrolu. Ten den se manžel vracel s autem z práce až pozdě večer, takže jsem pacienta s dlahou nacpala do přepravky a že pojedeme vlakem. Kocour bušil do dvířek přepravky tak mocně, že se mu je na konci naší ulice podařilo vyrazit a zmizel i s tou zafixovanou nohou někde v okolních zahradách :cert: :D Hledala jsem ho dvě hodiny, vylezl až poté, co slyšel z nádraží odjíždět poslední vhodný spoj do města :D Byl skvělej, nikdy potom už jsem takovou kočku neměla, pořád na něj vzpomínáme, i když už s námi tři roky není.

  • Nahlásit
  • Zmínit
25.5.17 09:53

Jsem se opravdu pobavila, nejvíce u kombinace slov, laškovně se pohipujících štaflí :mrgreen:

  • Nahlásit
  • Zmínit
140
25.5.17 10:21
:potlesk: :potlesk:
  • Nahlásit
  • Zmínit
1576
25.5.17 10:32

Super! Já jsem kočičková, ne psí, takže mě to potěšilo moc. :) Děkuji! :srdce:

  • Nahlásit
  • Zmínit
5707
25.5.17 11:27

@vantili přesně tohle. A já se divím, že ostatním to přijde vtipné.

  • Nahlásit
  • Zmínit
3650
25.5.17 11:39

Já to nechápu. Nejdřív jsem si myslela, že „ryze bytový“ je proto, že se mu ven nechce…

Na kočce přece obdivujeme jejich nezávislost, to, že ne ony bydlí s námi, ale že „ony nám dovolí bydlet s nimi“, jak se říká, nebo ne?

Tak proč toho koucoura nepustíš ven? Neřeknu, když byste bydleli v bytě v centru města, ale v rodinném domku?

  • Nahlásit
  • Zmínit
1576
25.5.17 11:56

@J_Doe Tady je vidět, že s kočkou nemáte žádné zkušenosti. Psa přece taky nepustíte na ulici nebo na zahradu s otevřenou brankou ven. Zajetá kočka, rozervaná kočka od jiných kocourů nebo zatoulaná kočka. Hlavně, že psí páníčci drží psy v bytech. To je úplně OK. :mavam:

  • Nahlásit
  • Zmínit
3650
25.5.17 12:08

@Twin_Star
Kočku v rodině mají, do baráku nesmí, děti si s ní hrají venku. Kdysi jsem kočku měla, v bytě, občas jsem jí ven pouštěla :nevim:

  • Nahlásit
  • Zmínit
3650
25.5.17 12:17

@Twin_Star
No a mezi kočou a psem je taky trochu rozdíl… Ještě jsem neslyšela, že by volně puštěná kočka napadla a těžce zranila nebo usmrtila člověka, kdežto o psech se to dočteme co chvilku…

  • Nahlásit
  • Zmínit
661
25.5.17 12:19

Super deníček, po dlouhé době jsem se pořádně nasmála :lol: :palec:
My si jedem v neděli zamluvit koťátko, v červenci si ho berem domů a bude opravdu bytová kočka. Za 1) bydlim v paneláku na sídlišti, za 2) nepotřebuju dát za kočku 4 litry aby mi ji pak přejelo auto/pokousal pes/ natahala domů klíšťata a blechy atd.
Příbuzní mají kočku, taky nějaká šlechtěná, je domácí ale v létě ji pouštěj na zahradu. Ovšem kočka je strašpytel, venku se bojí a stejně celou dobu sedí na schodě u baráku a žalostně mňouká.

  • Nahlásit
  • Zmínit
Lenka 80
25.5.17 12:33

Krasny a vtipny denicek :-) dekuju

  • Upravit
280
25.5.17 12:51

@Twin_Star To myslíte vážně? Srovnávat kočku a psa? A co jablka a hrušky? :mrgreen:

  • Nahlásit
  • Zmínit
2059
25.5.17 13:28

Deníček je napsaný hezky a pobavil mě :)

I když obsahově taky nechápu, proč kocoura, který chce zjevně moc a moc ven, trápit a zavírat ho na doživotí uvnitř.

  • Nahlásit
  • Zmínit
3797
25.5.17 13:34

Pěkný deníček, pobavilo. Taky jsme měli některé kočky jen v bytě, prožily spokojený život, 19ti se dožila nejstarší, která tedy přijala později i zahradu, když jsme se stěhovali. Ale v bytě byla také spokojená, takže kočka nutně zahradu nepotřebuje, s bytem si vystačí.

  • Nahlásit
  • Zmínit
1599
25.5.17 14:06

Moc pěkný deníček ;)
já osobně teda chápu, že máš kocourka jen doma, aby ho něco nesejmulo na silnici u baráku

  • Nahlásit
  • Zmínit
158
25.5.17 14:26

Super denicek, jako bys psala o zvirene u nas doma :D.

  • Nahlásit
  • Zmínit
3154
25.5.17 14:33

Ahoj, jsem ráda, že většina se pobavila a zasmála  :D

Pro rejpaly, já mám kočku mazlíčka, není to žádné divoké zvíře, jak tu někdo psal. Nechci u kočky řešit svrab, klíšťata atd, zranění či ztrátu, o jednu kočku už jsem tu přišla. Navíc kocour má vadu srdce, zatím je jen sledovaný, ale i tak už jsem byla veterinářkou nabadana, aby byl v klidu a srdíčko nepretezoval, takže i z této strany jero něj lepší být výhradně doma.

  • Nahlásit
  • Zmínit
738
25.5.17 14:59

@Helileli ahoj super denicek!!;) fandim ti pokud mas mit kock doma je dobre ze ji necces poustet je to o tom co vse za nemoce muze prinest ale hlavne aby se nic nestalo..;) mam slechtene zvire -cicinu a i kdybych bydlela 30× v domecku tak ji proste nepustim stejne jako to mam ted v byte mame i na balkone sit proti vypadnuti…;) ale pokud ti to prostor na zahrade dovoli a tvuj kocourek opravdu touzi po venku tak aby se mu nic nestalo - stavy se volierky.;) :palec: tak by jsi mohla byt ty v klidu a kocourek stastny…:-)

  • Nahlásit
  • Zmínit
1576
25.5.17 15:43

@J_Doe No tak jde spíš o bezpečí té kočky.

  • Nahlásit
  • Zmínit
25.5.17 15:49

:D hezky napsané

  • Nahlásit
  • Zmínit
1085
25.5.17 16:26

Nevim no. Take jsme meli kocky ciste bytove. Pak jsme se prestehovali do domku se zahradkou. Mam otevrene dvere na terasu cele leto. Bud bych musela mit zavreno do baraku, coz vzhledem k tomu, ze mame vystup primo do zahrady, by byla velka skoda, nebo zavrit nekam kocky. Ani jedno se mi nechce.
Poznatek je ten, ze stejne zevluji jen na zahrade kolem baraku. Pozoruji brouky a ptaky. Kdyz se unaví, jdou si domu lehnout. Myslim, ze jsou venku fakt spokojene.
Treba by se kocour nijak daleko nepoustel…

  • Nahlásit
  • Zmínit
25.5.17 16:34

A je vykastrovaný? To by dost pomohlo, neměl by tendence utíkat :-)

  • Nahlásit
  • Zmínit
1085
25.5.17 16:57

Jeste bych dodala, ze kdyz jsme se prestehovaly a kocky pricuhly možnosti jit na zahradu, tak pak chodily po baraku a rvaly a rvaly a rvaly do zblazneni. A to doslova.
Takze bytova kocka venku byt nepotrebuje do te doby, nez zjisti, jake to tam je.
Kocour okusil,,svobodu,, nedivim se, ze se snazi zdrhnout.

  • Nahlásit
  • Zmínit
2059
25.5.17 17:22

@Luca82 Fakt nic ve zlém, kočku jsem nikdy neměla, ale není to trápení zvířete? Chápu, že uvnitř je bezpečí dětí, ale jestli ten kočičí život pak stojí za to? Třeba by si kočka vybrala trochu svobody výměnou za to nebezpečí.

Znám kočku, kterou to ven ani netáhne, je to nějaká papírová perská. Ale tohohle to zjevně táhne :)

  • Nahlásit
  • Zmínit
7139
25.5.17 19:00

:) hezký deníček, taky máme takovou šelmu domácí, našeho to taky táhlo ven, tak jednou utekl na necelý měsíc, potuloval se kolem domu, nedařilo se nám ho odchytit, pak nám ho vyčmuchal náš pes, byl zbídačený, vyhublý, potrhaný…Od té doby ho to přešlo :) ne každá bytová kočka si umí poradit venku

  • Nahlásit
  • Zmínit
25.5.17 23:25

Ježíííš, jsem taaaak ráda, že nejsem jediná takhle střelená! Hned se mi dneska bude líp spát… :pankac: U nás je to úplně stejné… Rozdíl je snad jen v tom, že můj kocour přežil srážku s nějakým dopr. prostředkem a má v háji kyčle. Pokud mi někam přes další baráky sleze dolů, strmě do výšek se nedokáže vrátit. Už mi připravil taktéž pár horkých chvil… Díky za deníček. :potlesk:

  • Nahlásit
  • Zmínit
1576
26.5.17 01:26

@Tute Tak to máte štěstí. Já jsem měla u babi kočičku vesnickou, která žila životem naprosto volným, nikam zavírána nebyla a přišla se vždycky jenom nažrat a pomazlit. Dokonce i porodit koťata přišla k babi do botníku. Jednoho krásného dne ji zajelo auto. Je to už skoro třicet let zpátky, ale dodneška na tu kočičku vzpomínám, moc jsem ji jako dítě milovala.

  • Nahlásit
  • Zmínit
1835
27.5.17 00:04

Tak asi tady budu taky za rejpalku, ale toto taky moc nepochopím. Podle mě je to utrpení pro každého živého tvora, prožít celý život zavřený v bytě nebo domě. Natož tak pro kočku, která je odjakživa vnímána jako od přírody toulavý tvor. No, jo, degenerujeme všichni, ale ty zvířata za to nemůžou, z těch to děláme my…

  • Nahlásit
  • Zmínit
3797
27.5.17 20:02

@bigl netrpí. Když je doma od kotěte, nezná nic jiného. Naše bytové, když se jim ze zvědavosti podařilo vypadnout z balkonu, tak se venku bály, zalezly pod auto a byly rády, že jsme je našli a dali domů. Prožily krásný dlouhý život.

  • Nahlásit
  • Zmínit
28.5.17 20:05

@vantili Souhlas, že omezovat kocoura na svobodě pohybu, když bydlím v řadovém domku, kde tu možnost pohybu má, je blbost.

Nicméně kastrace je nutnost. Kočičí útulky a depozita praskají ve švech právě kvůli těm nekastrujícím majitelům, protože kastrace přece není přirozená (jako by celý proces domestikace, soužití se zvířaty, krmení a veterinární péče byla čistá naturalita).

  • Nahlásit
  • Zmínit
28.5.17 20:12

@bigl Pojď se podívat k nám domů na naše dvě děsně trpící kočky ;) Jako koťata jsme je brávaly ven, to byly vcelku rády, ale v dospělejším věku už naše procházky většinou probíhaly tak, že jsme kočky zanesly daleko od vchodu do baráku, tam je pustily na zem, aby se proběhly, no, a ony se proběhly: úprkem trefily zpátky ke vchodovým dveřím, škrábaly na ně a mňoukaly, načež po otevření dveří vystartovaly do třetího patra k bytu. Doma zalezly pod stůl, hystericky si tam čistily ušpiněné packy a nemluvily s námi pak hodně dlouho. A to je jedna papírovka, druhá útulková.

  • Nahlásit
  • Zmínit
2357
31.5.17 13:33

O je jako u nás. Taky pravidelně lovíme kocoura po dvoře. Nechat ho volně venku nejde, to už můžu „kopat hrobeček“. Protože než se stihne rozhlédnout bude z něj placka pod koly nějakého auta.

  • Nahlásit
  • Zmínit
8816
12.6.17 02:12

Ja vubec nechapu proc ten kocour nemuze ven. Ja mela uz pac kocouru, ale abych je nepoustela ven me nikdy nenapadlo :roll:

  • Nahlásit
  • Zmínit
1376
13.6.17 17:07

Skvěle napsané! :D

  • Nahlásit
  • Zmínit
2001
15.6.17 20:02

Mě teda taky napadlo, že je kočičí přirozenost chtít ven… Naše kočka, původně čistě bytová se po přestěhování do domku rychle adaptovala a miluje být venku, lovit myšky a také se vždy vrací domů. Beru ji jako svéprávnou bytost a nedokázala bych ji takhle omezovat. Pravidelně odčervujeme, odblešujeme a je pohoda. Je chytrá a na blízkou silnici nechodí.
Jediné, co pro mě coby městskou holku bylo těžké je způsob, jakým chytá myši - trápí je někdy dlouho, než je zabije. A někdy přinese i ptáčka nebo zajíčka. :zed:

  • Nahlásit
  • Zmínit