Zavítal k nám zázrak
- Snažení
- ladun
- 14.06.12
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
O mimčo jsme se začali snažit v listopadu 2009, přesně na moje narozeniny, což byl pro mě ten největší dárek. Tehdy by mě nenapadlo, jaké peripetie nás čekají. První půl rok jsem si říkala, že je ještě čas, že to přijde v tu pravou chvíli. Po roce jsme si však řekli, že bude asi někde problém.
- 2
první roztřesený testík :-)
- 2
ještě jeden digitální
o pět dní později
první fotečka
- 1
Dohodli jsme se tedy navštívit centrum asistované reprodukce. Objednali jsme se klasicky na vyšetření a odběry. Výsledek nás celkem srazil na kolena – velmi špatné spermio, progresivně pohyblivá jen 3 % a špatná morfologie a u mě anovulace. Dohodli jsme se tedy na umělém oplodnění.
Následovaly měsíce příprav, braní antikoncepce (pro mě zcela paradoxní), píchání injekcí do břicha, až nadešel den odběru vajíček a jejich oplodnění. Z 12 oocytů jsme nechali oplodnit 6 metodou ICSI a 6 ICSI i PICSI, abychom zbytečně něco nepodcenili, když bylo spermio tak špatné. Oplodnilo se 8 vajíček a za 4 dny byl transfer dvou, dle embryoložky krásných, embryí. 4 embrya nám zamrazili.
Následných 12 dní do testu bylo šílených, kdo tím prošel, jistě ví, jak je to na psychiku náročné, když tomu člověk obětoval tolik bolesti, peněz, nervů, a dělal to rád, pro ten kýžený výsledek v náruči. Říkala jsem si, že nebudu citlivka a zvládnu to v práci. Doma bych se jen užírala, kde mě zase píchlo. Bohužel den před krevním testem jsem začala krvácet a už mi začínalo být jasné, že se IVF nepovedlo. Což následující den potvrdily i krevní testy. Měli jsme zrovna ten den výročí a bylo to asi naše nejsmutnější, když jsme leželi vedle sebe doma na gauči, já jsem brečela a přítel, normálně tvrďák, byl taky naměkko. Říkali jsme si, že jestli to někdy vyjde, tak to bude velký zázrak.
Zklamání bylo obrovské, ale touha po miminku větší, tak jsme si řekli, že to ještě zkusíme s mrazáčkama. Na další kontrole však byla výška sliznice nedostačující, tak za stimulace jejího růstu proběhl v červenci transfer 2 rozmražených embryí. Tentokrát jsem nechtěla riskovat a zůstala doma na nemocenské. Ale ani domácí klid nepřinesl úspěch, opět to nevyšlo. Připadala jsem si jako neschopná ženská, že nedokážu otěhotnět, ani když mi dají hotová embrya a že už 4 moje potenciální děti odešly.
Doktorka se tedy rozhodla, že se problému podívají na zoubek při laparoskopii a hydroskopii. Tato proběhla v srpnu a dopadla na jedničku – vejcovody průchodné, spontánní otěhotnění možné. Zbývala nám ještě dvě zmražená embrya, takže po odmlce pro regeneraci těla po laparce jsme chtěli zavést tyto. Zklamání, když jsem v den transferu volala a dozvěděla se, že nepřežily rozmrazení, bylo obrovské.
Tak jsme si tedy řekli, že když nepomáhá IVF, tak třeba to půjde jinou cestou a zkoušeli jsme inseminace, se stimulací ovulace, protože jsem ji přirozeně neměla a ani sliznice sama nedorůstala. Ať to zkrátím, tak jsme absolvovali celkem 4 inseminace bez úspěchu. Buď jsem já měla malinký folikul, nebo bylo přítelovo spermio špatné.
Tak jsme se rozhodli pro druhé IVF a pro změnu kliniky, pro což jsem se rozhodla při 4. inseminaci, kdy se mě sestra ptala, jestli už jsem u nich někdy byla. A Dr. se o můj případ nezajímala o nic víc. Vybrali jsme tedy jiné centrum a šli na vstupní vyšetření. Přítel šel na vyšetření integrity DNA spermií a já na nový hormonální profil. Byla zjištěna zhoršená kvalita spermií, nižší počet a špatná morfologie, na spontánní otěhotnění špatné, ale na IVF by to bylo o. k. U mě však našli protilátky na lepek, takže doporučeno vyšetření na celiakii a bezlepková dieta na tři měsíce před IVF. Prý u nás nějaká šance na přirozené otěhotnění je, ale s pravděpodobností tak jednou za 10 let. Tohle se odehrálo na začátku března.
Tak jsem se vrhla na bezlepkovou dietu, navštívili jsme dispozičního prognostika a já jsem se začala soustředit na plánování malé svatby. Snažení v tu dobu nepřipadalo úvahu, bez ovulace, sliznice, se špatnými spermiemi a šancí jednou za 10 let jsme tomu nedávali šanci.
24. 4. 2012 jsem si uvědomila, že MS už vážně dlouho mešká, tak jsem zkusila test. Testovací čárka vyskočila ještě dřív, než kontrolní a já jsem měla co dělat, abych to rozdýchala. Nemohla jsem tomu uvěřit! Po tolika trápeních a slzách, konečně //. Přemohly mě slzy šoku a radosti, ty pocity se ani nedají popsat, neuvěřitelná radost, ruce se nedaly zastavit. Však je to na prvním testíku vidět, jak je rozmazaný 
Měla jsem co dělat, abych vydržela, než přijde přítel z práce. Pozvala jsem ho do naší oblíbené kavárny – vinotéky, kde se hned po příchodu divil, že nepiji víno. Tak jsem mu oznámila, že už nemůžu. Dlouho mu to nedocházelo, tak jsem ho musela naťuknout, že k nám zavítal ten zázrak.
Za tři dny nato jsem šla na gynekologii, aby se těhotenství potvrdilo. Dle MS už bych byla nějaký 7–8. týden, ale měla jsem ji vždy nepravidelnou, takže jsem nějakou odchylku čekala. Jaké bylo mě zděšení, když na UTZ nebylo vidět nic! Prý nelze říct, zda se jedná o těhotenství. Tak jsem si myslela něco o tom, že co bych to jako měla při pozitivním těhu testu mít jiného v břiše, chobotnici snad? Verdikt tedy zněl – v pondělí a ve čtvrtek dojít na krev, zda vůbec HCG roste a podle toho se případně domlouvat dál.
Víkend byl nekonečný, v pondělí byly konečně odběry a odpoledne jsem si měla volat na výsledky. Ale ejhle, prý se jim porouchal přístroj, a jelikož byl další den státní svátek (1. 5.), tak výsledky měly být až ve středu 
Ale čekání se vyplatilo, ve středu jsem od paní doktorky uslyšela, že HCG je tak vysoké, že už na UTZ něco být musí, takže mám v pátek přijít. Bylo to naprosto nádherné vidět, jak si v děloze hoví malinkatý zázrak a krásně mu bije srdíčko.
Dnes jsme 12+4 tt a doufám, že to spolu dotáhneme až do úspěšného konce…
Moc bych přála všem snažilkám, aby se, ať už jakoukoli cestou, taky brzy dočkaly svého miminka, protože, i když to tak v dobu snažení nevypadá a člověka napadá spousta zoufalých myšlenek, tak to nakonec stojí za to!
Přečtěte si také
Přistihla jsem tchyni, jak fotí moje dítě nahé. Seřvala mě, že z ní dělám úchyla
- Anonymní
- 10.05.26
- 1098
S tchyní jsme měly kvůli fotkám našeho syna neshody už několikrát. Jenže když jsem ji jednou přistihla, jak si ho fotí nahého při koupání, vznikl mezi námi konflikt, který od té doby pořád visí ve...
Nehtařka se mi vysmála, že mám „ruce uklízečky“. Myslím, že mě chtěla ponížit
- Anonymní
- 10.05.26
- 578
Chtěla jsem jen nové nehty a chvíli vypnout. Místo toho se mi nehtařka během manikúry vysmála kvůli mým rukám tak, že jsem měla chuť okamžitě odejít.
Doktorka dala dceři antibiotika. Až po brutální reakci uznala, že to byla chyba
- Anonymní
- 10.05.26
- 443
Někdy jsem na doktory opravdu strašně naštvaná. Třeba jako teď. Moje čtyřletá dcera měla virózu, která se zhoršila tím, že ji začalo bolet ucho. Šli jsme jako obvykle na ORL, kde paní doktorka...
Nachytala mě s milencem v restauraci. A sama tam přišla s mladším mužem
- Anonymní
- 10.05.26
- 575
Když mě tchyně přistihla, jak se líbám s milencem v restauraci, myslela jsem si, že je po všem. Jenže během pár vteřin mi došlo, že ani ona tam nebyla nevinně, přišla totiž za ruku s o dost mladším...
Máme doma více dětí a je u nás živo. Soused nám kvůli hluku vyhrožuje sociálkou
- Anonymní
- 10.05.26
- 547
Žijeme v panelovém domě, máme tři děti a psa. Jsme všichni tak nějak od přírody hlučnější a děti jsou navíc hodně živé a temperamentní. Pod námi bydlí starší pán, který nás nemá rád a už několikrát...
„Už na mě nesahejte!“ Na tchyni jsem vyjela před rodinou a pleskla ji přes ruku
- Anonymní
- 09.05.26
- 4628
Možná jsem to přehnala. Jenže po měsících, kdy moje tchyně ignorovala, že mi její neustálé sahání na břicho vadí, ve mně při jedné rodinné návštěvě něco prostě prasklo. A reakce, která přišla,...
Děti jsem si vysnila. Realita mateřství je pro mě ale velkým zklamáním
- Anonymní
- 09.05.26
- 2877
Vždycky jsem chtěla být mámou. Celý život jsem se těšila, až budu mít děti. Také mě stálo hodně úsilí vůbec otěhotnět. Věřila jsem, že mateřství bude krásné a naplňující, přesně tak, jak o něm...
Pokladní okomentovala moje vložky tak nahlas, že se otočila celá fronta
- Anonymní
- 09.05.26
- 1879
Chtěla jsem jen rychle nakoupit pár běžných věcí. Jenže když pokladní u pásu nahlas okomentovala balení vložek, které jsem kupovala, otočila se za mnou skoro celá fronta. A já měla chuť z toho...
Shodila jsem prvních pět kilo. Podle manžela je to jen „šroubek z tanku“
- Anonymní
- 09.05.26
- 1046
Mateřství mi dalo dvě nádherné děti, ale vzalo mi mou postavu. Po porodu mi zůstalo dvacet kilo navíc. Dvacet kilo, která pro mě nejsou jen číslem na váze, ale těžkým batohem únavy, hormonálních...
Život na vedlejší koleji (4. díl)
- Anonymní
- 09.05.26
- 1276
Dva týdny. Přesně tak dlouho trvalo, než se můj život smrskl do dvanácti banánových krabic a jednoho podepsaného papíru s hlavičkou „Dohoda o vypořádání společného jmění“.
…Pro mě zase další náznak, že se mám toho snažení na chvilku vzdát a nemyslet na to a třeba to půjde po 2 letech samo-věřím tomu!! 
je to opravdu zázrak že se vám to povedlo přirozenou cestou, držím palce aby bylo vše v pořádku a narodilo se vám krásné a zdravé miminko 
Gratuluji, hezky pribeh. Myslim si, ze odvest myslenky, planovat svatbu, nevyvadet urcite taky pomohlo. Neuroendokrinni osa je proste mocna, a je prima, ze to takhle dopadlo.
Preji vse dobre, at se dari a miminko pekne prospiva.