Zázraky se dějí!
- Snažení
- Market333
- 27.09.23 načítám...
Chtěla bych tímto příběhem dodat naději těm, kteří ji už ztrácejí...
Za celá léta, co jsem registrována na eMiminu, jsem žádný deníček nenapsala, ale tohle si prostě nemohu nechat jen pro sebe, pořád nemůžu uvěřit tomu, že se to skutečně děje.
S manželem jsme se vzali v roce 2014 a hned po svatbě se začali snažit o miminko. Po půl roce nezdaru (tenkrát to člověku připadalo jako věčnost) jsem zašla na gynekologii, aby nám udělal nějaká základní vyšetření… Vše bylo v pořádku.
V roce 2016 jsme podstoupili první IVF (1× ET + 2× Ket).
V roce 2017 druhé IVF - 1× ET, embryo se chytilo, ale bohužel z toho bylo mimoděložní těhotenství, které skončilo odebráním pravého vejcovodu + 2× KET.
V roce 2018 - 2019 třetí IVF - 1× ET + 2× KET.
Mezi tím vším probíhala průběžně různá vyšetření, imunita, genetika, zkoušela jsem akupunkturu, bylinky, cvičení podle Mojžíšové, jela jsem na 3 týdny do lázní…
Rok 2020 čtvrté IVF - embrya poslána na genetiku - 2× zdravé, 1× k transferu podmíněné 50% mozaika.
Podstoupili jsme v tomto centru ještě jeden neúspěšný transfer a pak jsme si řekli, že potřebujeme změnu a odešli jinam a zbylá 2 embrya si nechali převézt.
V novém centru nám udělali znovu všechna možná vyšetření, ale opět nic zásadního… Po snaze o snížení imunity (kortikoidy, intralipidy) proběhl neúspěšný transfer posledního zdravého embrya.
Ono podmíněné embryo s mozaikou jsme se rozhodli po konzultaci s lékaři nechat zatím u ledu a podstoupili poslední, páté IVF z něhož po genetickém vyšetření zbyla 2 zdravá embrya k transferu.
V roce 2021, mě paní doktorka poslala na laparoskopickou operaci, pro kontrolu zbylého vejcovodu, jelikož jediné, co jí ještě napadlo, jestli v něm nemám zánět, který by mohl tvořit toxické prostředí pro zaváděná embrya.
Tento zánět se potvrdit a vejcovod mi byl pro jeho neprůchodnost odebrán a já se tedy stala tak nějak definitivně neplodnou.
Do následného transferu, který se konal v roce 2022, jsem vkládala velké naděje, nicméně opět byly plané.
Zbývalo tedy poslední zdravé embryo + 1× mozaika…
V tuto chvíli jsme se již rozhodli pro zahájení procesu adopce, protože cestou IVF už jsme ve šťastný konec opravdu nedoufali.
Rok 2022 byl tedy ve znamení psychotestů a kurzů potřebných pro adopci a v lednu 2023 jsme byli úspěšně zařazeni mezi čekatele na vytoužené miminko.
A tak jsme si řekli, že tedy dojdeme pro to poslední zdravé embryo, abychom mohli tuto kapitolu definitivně uzavřít.
V den transferu ráno (leden 2023) nám volají, že embryo nepřežilo rozmražení… Super, to tu ještě nebylo… Poslední naděje zhasla, bulím jak želva a paní se mě ptá, jestli chceme zavést tu mozaiku, co tam ještě máme z roku 2020… A tak říkám že jo, přece ji nevyhodíme…
A tak jsme 26. ledna 2023 postoupili náš poslední Ket, ve který jsme tedy už absolutně nevěřili…
A TADY SE ZAČÍNÁ DÍT ONEN ZÁZRAK. Pozitivní test, první kontrola, je v děloze, srdíčko bije, a tak dále… Ale stále nevíme, jestli je embryo zdravé… Ve 4. měsíci odběr plodové vody, 3 týdny nekonečného čekání na výsledky…
Ale je to tam… Čekáme zdravého chlapečka. Ještě ho sice nedržím v náruči, ale jsem 37. týden a už si žádný špatný konec nepřipouštím.
Vím, že to takto šťastně nemusí dopadnout pokaždé, ale může.. I po 9 letech dlouhého nekonečného čekání se může ten zázrak stát, a já za to nepřestanu děkovat celému vesmíru do konce svého života. ❤️
Posílám sílu vám všem, které bojujete, i těm, které jste to již vzdaly… Život je někdy boj, ale musíme se naučit žít s tím, co je. BUĎTE SILNÉ ❤️
Přečtěte si také
„Vím, kdy máš termín!“ Tchyně mi prohrabala věci a úplně mě tím vytočila
- Anonymní
- 30.04.26
- 28
Fakt jsem si po té scéně, kdy nám vlezla do ložnice, říkala, že tohle už byl úplný strop. Že horší už to být nemůže. No… může. Mám prostě tchyni stíhačku, která využije každé příležitosti zasáhnout.
Miminko jsem nechtěla, a tak jsem šla na party a hulila trávu. Teď toho lituji
- Anonymní
- 30.04.26
- 57
Hudba duněla tak nahlas, že jsem konečně neslyšela vlastní myšlenky. A přesně to jsem potřebovala. Vypnout. Na pár hodin nebýt tou holkou, co řeší, že je těhotná s chlapem, kterého nemiluje. Prostě...
Náš tajný vztah trval tři roky. Konec přišel mnohem krutěji, než jsem čekala
- Anonymní
- 29.04.26
- 3800
Mám trápení, se kterým se prakticky nikomu nemůžu svěřit. Jen jedné kamarádce, která o všem věděla. Tři roky jsem žila dvojí život. S manželem jsme spolu 20 let, náš vztah je hodně vyčpělý,...
Moje přítelkyně nemá nikdy dost. Kamarádi mi to závidí, já z toho šílím
- Anonymní
- 29.04.26
- 2813
Jana je krásná žena, která je navíc sexuálně velmi náruživá. Všichni si myslí, že je to výhoda. Kluci v hospodě mi říkají, jak skvěle jsem si vybral. Já se tvářím jako „borec“, ale ve skutečnosti...
Dcera (14) odešla k otci za „svobodou“: Ničí si budoucnost a já to mám platit
- Anonymní
- 29.04.26
- 1400
Dneska jsem ze skříně v dětském pokoji vyndala poslední učebnici dějepisu, kterou si tu Klára zapomněla. Sedla jsem si na její postel a rozbrečela se. Ne proto, že by mi chyběl její smích – ten už...
Lékař mi odmítl napsat Mounjaro. Uvažuju, že si ho seženu „jinde“
- Anonymní
- 29.04.26
- 1447
Dneska jsem odcházela z ordinace a měla jsem regulérně slzy v očích. Cítila jsem se ponížená, odmítnutá a neuvěřitelně naštvaná. Šla jsem tam s takovou nadějí! Říkala jsem si, že konečně existuje...
Naše vymodlená holčička se ve školce mění v agresorku. Denně jsem na koberečku
- Anonymní
- 29.04.26
- 966
Na Anežku jsme čekali pět let. Už jsme měli zažádáno o adopci, když se konečně po pátém umělém oplodnění zadařilo a já donosila zdravou a krásnou holčičku. Strašně jsem si přála právě dceru,...
Tři děti, dluhy a tři lahve vína denně: Bez pití bych mateřství na vsi nezvládla
- Anonymní
- 28.04.26
- 4895
Dům konečně utichl. Venku se stmívá a jediný zvuk, který slyším, je bzučení lednice a tiché oddychování Adámka v kolébce. Kluci – pětiletý Honzík a tříletý Mareček – konečně po dvou hodinách...
Syna ve škole šikanují kvůli tloušťce. Sáhl k bizarnímu řešení
- Anonymní
- 28.04.26
- 3863
Sedím v obýváku a stále se mi třesou ruce. V celém domě je ticho, Lukáš konečně usnul – doufám, že aspoň na chvíli zapomene na ten dnešní horor. Na stole přede mnou leží ten zatracený zapalovač....
Děti jsou pořád nemocné a šéf mi dává ultimátum. Co mám dělat?
- Anonymní
- 28.04.26
- 1139
Sedím v kuchyni, je půl jedné ráno a jediné světlo v domě vydává displej mého notebooku. Vedle mě chladne páté kafe a v ložnici slyším ten známý, štěkavý kašel, ze kterého se mi už týdny svírá...
Gratuluji, nádherný deníček
Dej určitě vědět, až se chlapeček narodí
