Zázraky se dějí
- Snažení
- magda07
- 13.02.12
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Anebo bychom těm doktorům neměli tolik věřit? Musím se smát, když se snažím zrekapitulovat poslední rok. V prosinci 2010 mi má gynekoložka oznámila, že mám v děloze myom, který bude pravděpodobně bránit otěhotnění i případnému zdárnému průběhu těhotenství.
Poslala mě na speciální pracoviště do Motola, kde mi myom potvrdili a zároveň pan doktor vyloučil možnost operace před dětmi, kvůli velkému riziku ruptury dělohy při tomto zákroku. Dodnes mi zní v uších jeho verdikt po ultrazvukovém vyšetření: dávám vám šest měsíců, zkuste otěhotnět. Pokud se to podaří, budu vám držet moc palce, abyste „to“ udržela co nejdéle, ale počítejte s předčasným porodem. A samozřejmě s císařským řezem. Pokud se to nepodaří, pokusíme se o operaci s nejasným výsledkem. Zhroutil se mi svět, dodnes si pamatuji, jak jsem seděla začátkem února v zimě na obrubníku v areálu v Motole a brečela a brečela…
Na Valentýna měl přítel naplánovanou operaci kolene, tak jsem se rozhodla, že až se po operaci vzpamatuje a dá trošku do kupy, nastoupím na něj, že bychom se tedy měli začít snažit. Byli jsme spolu teprve pár měsíců, tak jsem ho nechtěla vyděsit
Přesně v den operace jsem si uvědomila, že mám pár dnů zpoždění a letěla do lékárny pro test, i když mi to po verdiktech lékařů přišlo jako naprostá bláznovina. A byly tam //, druhá hodně slaboučká. Mamka mě vyhecovala, ať jedu pro další, koupila jsem hned 3 testy (citlivější) a byly všechny pozitivní. Brečely jsme s mamkou štěstím a já se chystala za přítelem do nemocnice. Měl asi nejzajímavější probrání z narkózy, jaké si mohl představit
Ale byli jsme oba moc šťastní.
Začalo ovšem období, které jsem si sama pro sebe nazvala „Jak udělat z pohodové vysmáté budoucí maminky uzlíček nervů“. Počínaje první kontrolou u mé doktorky - to snad ani není možné, že se vám to podařilo, já vás okamžitě pošlu na neschopenku, nic nedělejte, ležte. Přitom bylo vše prozatím v pořádku, srdíčko bilo jako zvon, žádné nevolnosti, nic. A takto to šlo každou kontrolu po 3 týdnech – vždy mi přišlo, že na mě už ve dveřích vytřeštila oči, jako že jsem stále těhotná a že je stále vše v pořádku. Každou kontrolu jsem odcházela s upozorněním, že „i kdybyste to nakrásně donosila, počítejte s císařem“, takže jsem byla naprosto zdeptaná a bohužel natolik nezkušená, než abych věřila spíše svým instinktům, které mi říkaly, že vše probíhá v pořádku.
Koncem 5. měsíce už to přítel nevydržel a zavelel ke změně gynekologa. Má kamarádka mi dala kontakt na naprosto úžasného gynekologa/porodníka z porodnice, kde jsem byla zaregistrovaná k porodu, a začala jsem chodit k němu. A nastal obrat o 180 stupňů. Vše je v naprostém pořádku, není důvod se stresovat, chovejte se tak, jak je vám příjemné. Cvičte, jak vám bude příjemné. Hlavně buďte v pohodě. O způsobu porodu se dohodneme až podle aktuální situace, přirozenou cestu bych vůbec nevylučoval.
No, zkrátím to. Porod jsme nakonec museli vyvolávat, náš chlapeček se narodil přirozeně s krásnými mírami 3,8 kg a 50 cm. O myomu jsme při porodu ani nevěděli a při prohlídce po šestinedělí byl dokonce o více než polovinu menší. Teď mi spinká v chodbě v kočárku náš 4měsíční „zázrak“ a já začínám pomalinku uvažovat nad sourozencem, přece jen – kdyby měli ti doktoři pravdu
Takže tímto bych chtěla povzbudit všechny budoucí maminky, že se někdy i naprosto bezvýchodná situace může velice rychle změnit a pak je to opravdu „fofr“ ![]()
Přečtěte si také
Šéf mě pozval na oběd. Snažil se být vtipný, ale utrhl si pořádnou ostudu
- Anonymní
- 02.06.26
- 1870
Na oběd s šéfem? Proč ne, řekla jsem si. Můj šéf je milý chlapík a myslím, že máme hezký kolegiální vztah. Nikdy spolu mimo práci nikam nechodíme, ale v kanceláři nám to klape. Dost mě proto...
Chtěli jsme si užít Den dětí. Místo toho jsme skončili na pohotovosti
- Anonymní
- 02.06.26
- 867
Na Den dětí v naší vesnici jsme se moc těšili. Každý rok ho pořádají místní hasiči a bývá to krásná akce. Různé atrakce, úkoly, sladkosti, hudba, pěna, dobré jídlo a pití. Vyrazila jsem tam s...
„Sbal si svých pět švestek a odejdi,“ řekl mi přítel z ničeho nic po pěti letech
- Anonymní
- 02.06.26
- 1914
S Mirkem jsme chodili pět let, z toho jsme tři roky společně žili v jeho bytě. Z mého pohledu bylo vše v pořádku. Věřila jsem, že spolu zůstaneme navždy. Ale on měl jiné plány. Z ničeho nic otočil...
Dceři je deset a přeje si krém na vrásky. Mám pocit, že jsme se zbláznili
- Anonymní
- 02.06.26
- 560
Když jsem byla malá, utrácela jsem kapesné za žvýkačky, samolepky a časopisy o koních. Moje dcera si za něj chce koupit sérum proti stárnutí a pleťovou masku.
Když skončily nevolnosti, myslela jsem, že bude líp. Bylo mi ještě hůř
- Anonymní
- 02.06.26
- 534
Ten den, kdy jsem si poprvé po týdnech ráno neodběhla se zvedajícím se žaludkem k záchodu, jsem si fakt myslela, že je vyhráno. Že to nejhorší mám za sebou. Že teď přijde to „krásné těhotenství“, o...
Myslela jsem, že jsem připravená na porod. Třetí trimestr mě vyvedl z omylu
- Anonymní
- 01.06.26
- 1663
Ty poslední měsíce těhotenství přišly nějak moc rychle. Ještě jsem měla v hlavě, že „je čas“, ale tělo už jelo na úplně jiný režim než moje představy. Najednou jsem se nemohla pořádně vyspat,...
Ex mi po rozchodu poslal fakturu. Prý mu dlužím za večeře, dárky i dovolenou
- Anonymní
- 01.06.26
- 4737
S Davidem jsem se rozešla po čtyřech letech. Nebyl to hezký rozchod, přesto jsem doufala, že ho zvládneme důstojně a třeba si časem zachováme alespoň přátelský vztah. Prožili jsme spolu spoustu...
Celý život závidím krásným ženám. Připadá mi, že mají všechno zadarmo
- Anonymní
- 01.06.26
- 1319
Vždycky jsem chtěla být krásná. Ne jen hezká nebo sympatická. Krásná. Taková ta žena, za kterou se lidé otočí na ulici, která vejde do místnosti a okamžitě na sebe strhne pozornost. Nikdy jsem...
Dva roky lžu manželovi. Myslí si, že chodím na cvičení, ale pravda je úplně jiná
- Anonymní
- 01.06.26
- 3514
Dva roky tvrdím Karlovi, že chodím na pilates. Každý čtvrtek v půl sedmé si sbalím sportovní tašku, rozloučím se a odcházím z domova. Vrátím se kolem deváté s tím, že jsme si po lekci ještě zašly s...
Jak mám vyjít s penězi? Šetřím na jídle, kočce i lécích. A stejně vyjdu tak tak
- Anonymní
- 01.06.26
- 1710
Je mi 54 let, jsem v invalidním důchodu a mám velký problém vyjít s penězi. Musela jsem si najít přivýdělek, jinak bych asi skončila na ulici. Žiju sama, děti nemám a manžel mi před několika lety...