Ze dna až k miminku
- Snažení
- Avelina
- 21.01.14
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Takže milé budoucí maminky, nevěřte vždy doktorům, kteří vám říkají, že nemůžete mít děti. Příroda v mém případě rozhodla velice dobře, s kým mám dítě mít, kdo bude ten nejlepší tatínek na světě. Tak doufám, že se nám druhý mimčo povede počít stejně rychle.
Napíši vám zde takové menší povídání o tom, jak jsem se dostala ke svému vytouženému miminku. Vše začalo chození s přítelem, později svatbou, postavením baráčku. Když se blížilo konec stavění a konec toho všeho blázince, řekli jsme si, že bychom mohli zkusit mimčo.
Rok, dva se nic nedělo, nebyla jsem nějak extra vystrašená, ale určitě takový ten červíček ve mně hlodal, jestli je vše ok. Takové ty ovulační testy a pití různých bylinek atd., no bylo toho dost. Přes jednoho známého človíčka, který na mě jen koukl a řekl mi, že mám neprůchodné vejcovody, jsem naklusala ke své gynekoložce s tím, že bych chtěla zkusit laparoskopii vejcovodů, jestli mám vše ok. To víte, neřekla jsem jí, že na mě sáhl můj známý jakousi pružinkou a vyřkl takový ortel. Ale byla milá a objednala mě tenkrát hodně rychle.
Po zákroku jsem se cítila hrozně, bylo mi dost špatně. Celkově jsem se necítila dobře, jakobych čekala, co přijde. A ono fakt, přišla doktorka a suše mi oznámila, že bohužel oba vejcovody jsou uzavřené, takže žádné dítě nebude. Jen pokud budeme chtít, tak musíme vyrazit do nějakého CAR. Probrečela jsem tenkrát snad celou noc, protože jsem věděla, že manžel do toho asi nebude chtít jít. Je to takovej ten „super chlap“, kterej si o sobě myslí, že je prostě king.
Ale přemluvila jsem ho. Vybrali jsme si CAR, které pro nás bylo nejblíž. Ani mě nezajímalo, jaká má procenta úspěchu. Pan doktor byl fajn, vše krásně vysvětlil, rovnou nám řekl, že půjdeme do IVF, jinudy cesta nevede. Manželovi udělali spermiogram a cestovali jsme domů. Výsledek spermiogramu byl dobrý, takže, některé to znáte, začal kolotoč kolem IVF, až jsme se dopracovali k odběru vajíček a následnému oplodnění.
Myslím, že mi jich tenkrát odsáli 11. Bylo to celkem slušné. Podle embryoložky jsem se měla rozhodnout, zda si připlatit napíchnutí vajíček, ale to jsem zamítla. Bylo mi řečeno, že to vypadá velice dobře i bez napíchnutí.
Ráno jsem si měla zavolat pro výsledky, byla jsem napnutá jako struna. Jako by mi někdo šplíchnul do očí kýbl vody, tak jsem si připadala hned po telefonátu s CAR. Ani jednou vajíčko se neoplodnilo.
Ta bezmoc, nedá se to popsat, co jsem cítila. Manžel mne objímal a utěšoval. Říkala jsem si, že hold to půjde na druhý pokus a už ty vajíčka nechám napíchnout. Jenže když jsem to po měsíci sdělila manželovi, že chci jít do druhého pokusu, odmítl. A tím začala naše krize.
Možná jsem se za ty dva roky opravdu hodně upnula na miminko, že jsem zapomněla na něj, nevím. Ale došlo to tak daleko, že jsme se od pokusu o umělé oplodnění dostali až k rozchodu, následně rozvodu. Nechce se mi tu popisovat, co to bylo za hrůzu, zjistit, že vlastně měl asi rok milenku. Ale musela jsem to zvládnout.
Po tom všem jsem si řekla, že hold se upnu na práci a pokusím se vybudovat nějakou kariéru. Postavení v práci jsem měla dobré, tak co se dívat po nějakým chlapovi…
Jenže práce mi nestačila, chybělo mi to pohlazení, to bezpečí, že se máte o koho opřít a nestojí vše jen na vás. A tak jsem se potkala se svým nynějším přítelem, se kterým slovo dalo slovo a byla z toho láska jako trám. Bála jsem se navázat nový vztah. Přece jen ta bolest, co jsem prožila… ale já prostě vsadila vše na tu jednu kartu.
Dávali jsme si při sexu pozor, znala jsem svoje tělo, tak jsem přesně věděla, kdy mohu a kdy nemohu otěhotnět. Jenže příroda si dělá, co chce, a já najednou nedostala ms. Teda bylo mi to hodně divné, ale přítel si byl jistý, že jsem těhu…
A opravdu pár dní nato jsem šla k doktorce, která mi prvně řekla, že to není možný, že to je mimoděložní. Ale ultrazvuk nám ukázal toho našeho drobečka tam, kde měl být. No a za 9 měsíců se ten náš zázrak, jak ho všichni doktoři pojmenovali, narodil.
Přečtěte si také
Šéf mě pozval na oběd. Snažil se být vtipný, ale utrhl si pořádnou ostudu
- Anonymní
- 02.06.26
- 1777
Na oběd s šéfem? Proč ne, řekla jsem si. Můj šéf je milý chlapík a myslím, že máme hezký kolegiální vztah. Nikdy spolu mimo práci nikam nechodíme, ale v kanceláři nám to klape. Dost mě proto...
Chtěli jsme si užít Den dětí. Místo toho jsme skončili na pohotovosti
- Anonymní
- 02.06.26
- 820
Na Den dětí v naší vesnici jsme se moc těšili. Každý rok ho pořádají místní hasiči a bývá to krásná akce. Různé atrakce, úkoly, sladkosti, hudba, pěna, dobré jídlo a pití. Vyrazila jsem tam s...
„Sbal si svých pět švestek a odejdi,“ řekl mi přítel z ničeho nic po pěti letech
- Anonymní
- 02.06.26
- 1782
S Mirkem jsme chodili pět let, z toho jsme tři roky společně žili v jeho bytě. Z mého pohledu bylo vše v pořádku. Věřila jsem, že spolu zůstaneme navždy. Ale on měl jiné plány. Z ničeho nic otočil...
Dceři je deset a přeje si krém na vrásky. Mám pocit, že jsme se zbláznili
- Anonymní
- 02.06.26
- 519
Když jsem byla malá, utrácela jsem kapesné za žvýkačky, samolepky a časopisy o koních. Moje dcera si za něj chce koupit sérum proti stárnutí a pleťovou masku.
Když skončily nevolnosti, myslela jsem, že bude líp. Bylo mi ještě hůř
- Anonymní
- 02.06.26
- 496
Ten den, kdy jsem si poprvé po týdnech ráno neodběhla se zvedajícím se žaludkem k záchodu, jsem si fakt myslela, že je vyhráno. Že to nejhorší mám za sebou. Že teď přijde to „krásné těhotenství“, o...
Myslela jsem, že jsem připravená na porod. Třetí trimestr mě vyvedl z omylu
- Anonymní
- 01.06.26
- 1641
Ty poslední měsíce těhotenství přišly nějak moc rychle. Ještě jsem měla v hlavě, že „je čas“, ale tělo už jelo na úplně jiný režim než moje představy. Najednou jsem se nemohla pořádně vyspat,...
Ex mi po rozchodu poslal fakturu. Prý mu dlužím za večeře, dárky i dovolenou
- Anonymní
- 01.06.26
- 4623
S Davidem jsem se rozešla po čtyřech letech. Nebyl to hezký rozchod, přesto jsem doufala, že ho zvládneme důstojně a třeba si časem zachováme alespoň přátelský vztah. Prožili jsme spolu spoustu...
Celý život závidím krásným ženám. Připadá mi, že mají všechno zadarmo
- Anonymní
- 01.06.26
- 1284
Vždycky jsem chtěla být krásná. Ne jen hezká nebo sympatická. Krásná. Taková ta žena, za kterou se lidé otočí na ulici, která vejde do místnosti a okamžitě na sebe strhne pozornost. Nikdy jsem...
Dva roky lžu manželovi. Myslí si, že chodím na cvičení, ale pravda je úplně jiná
- Anonymní
- 01.06.26
- 3452
Dva roky tvrdím Karlovi, že chodím na pilates. Každý čtvrtek v půl sedmé si sbalím sportovní tašku, rozloučím se a odcházím z domova. Vrátím se kolem deváté s tím, že jsme si po lekci ještě zašly s...
Jak mám vyjít s penězi? Šetřím na jídle, kočce i lécích. A stejně vyjdu tak tak
- Anonymní
- 01.06.26
- 1674
Je mi 54 let, jsem v invalidním důchodu a mám velký problém vyjít s penězi. Musela jsem si najít přivýdělek, jinak bych asi skončila na ulici. Žiju sama, děti nemám a manžel mi před několika lety...