Život se schizofrenikem

Je sedm hodin večer. Radkův telefon se náhle rozezvoní. Není ani nutné se koukat, kdo volá. Moc dobře to vím. “Že by zase Bill Gates?,“ snažím se to, co bude nutně následovat, zlehčit. Na displeji však stojí staré známé „brácha Igor“. Schizofrenik.

Co tu bude tentokrát?

Smutný, uplakaný telefonát o tom, jak se celý svět proti němu spiknul? Jak mu všichni ubližují a ještě se na jeho neštěstí hromadně koukají online v televizi? Jak ho, takzvaní policisté a lékaři, kteří jsou ve skutečnosti pouze najatými herci (to dá přeci rozum), zavírají bezdůvodně v léčebnách, dopují ho léky a implantují mu do krku a zubů skryté čipy, aby ho mohli neustálým namlouváním, že je k ničemu, přivádět k šílenství?

Nebo je dnes v bojovné náladě? Naprosto přesvědčený o tom, že tentokrát už bráchu zlomí. Zlomí ho k potvrzení jeho konspirační teorie - konečně. Aby mu přiznal, že nejen, že je jeho vlastní brácha do celého toho tažení na štvanou zvěř zatažen, ale že je (a nemůže uvěřit, že mu to nešlo už dříve) mozkem celé této akce. Vlastně mu volá jen, aby ho informoval, že ho odhalil a není tedy nutné nadále pokračovat v této směšné komedii.

Těžko říct, zda opravdu věří, že tím svým grandiózním odhalením ve stylu Hercule Poirota, vše skončí a on bude konečně šťastný. Jistěže. Už přeci není nutné hrát tuhle odpornou hru. Opona spadla. Hlediště aplauduje ve stoje. Přichází generální ředitel celého projektu, aby Igorovi pogratuloval k jeho triumfu. Konečně. Konečně je tu uznání, které si tolik zaslouží. Jeho revoluční projekt zcela nového způsobu vzdělávání je geniální. Zcela jistě teď obdrží Nobelovu cenu. Přirozeně. Bude žít obklopen bohatstvím a obdivem, které mu byly tak dlouho nesmyslně odepírány.

Možná ale nevolá Igor. Je to jeho vystrašená máma. Máma, která si jen odskočila zavolat své sestře do vedlejšího pokoje, a když se vrátila, Igor už startoval mámino auto, směr neznámo kam. Teď už ho nedostanou. Nedovolí, aby ho zase odvlekli na to příšerné místo. Ne teď. Teď, když už je tak blízko velkému odhalení komplotu, který je na něm páchán. Musí se schovat. Ví naprosto přesně, kam míří. Za ní. Jitkou. Jedině u ní se cítí bezpečně. Jedině s ní se dokáže uvolnit. Co na tom, že se s ním nedávno rozešla. To je stejný nesmysl, jako že se mu všichni snaží namluvit, že je nemocný. Takové nesmysly. Teď bude ještě v práci. Vyzvedne ji tam a všechno bude zase krásné. Je si tím stoprocentně jist. Však mu při posledním telefonátu řekla, že ho stále miluje. To je jasné znamení, že ji donutili, aby se s ním rozešla. Ona ho miluje a nikdy by ho dobrovolně neopustila.

Není to ani máma. Mužský hlas v telefonu je velmi formální. Volá Policie ČR, aby Radka informovala o zadržení jeho bratra před budovou, kde pracuje Jitka. Bez dokladů, bez peněz, bez telefonu. Následuje staré známé kolečko. Převoz Igora na kliniku, návštěva policie, vyzvednutí auta a dopravení auta zpět do Bystřice. Napětí opadá. Naštěstí se nikomu „nic“ nestalo. Tentokrát.

Je to přeci jen Igor. Má výbornou náladu. Je plný energie a hlavou se mu honí tisíce nápadů. Ví přesně, co chce. Má tolik skvělých plánů, které teď všechny uskuteční. Dokončí svůj projekt. Firmy se budou předhánět v tom, aby ho ulovili pro sebe. Tenhle projekt totiž změní svět. Má obrovský potenciál. Tím si je jist. Taky bude psát texty písní. Už si objednal spoustu knih o tom, jak psát básně. Poslechne si současné hity. Pozná, které jsou dobré a které ne. Ty jeho tam ale stoprocentně chybí. Má toho tolik co sdělit. Lidé čekají na jeho příběh. Už to měl udělat dávno. Kdyby mu jen pořád všichni neházeli klacky pod nohy. Taky bude denně cvičit. Už si koupil nový rotoped, naplánoval si trasy, které bude denně běhat. Zvládne denně 15 kilometrů. Za měsíc shodí 6 kilo. Na konci září už bude slavný, bohatý, štíhlý a s Jitkou.

Jo. Přesně takhle to bude…

Přečtěte si také

Přidat deníček

Vložení odkazu

Vložení odkazu na obrázek

Zde můžete vožit obrázek/ fotku, který je umístěn na internetu a znáte jeho adresu.

Pro vložení vlastních fotek, které máte ve svém počítači, klikněte na tlačítko “Přidat obrázky” pod příspěvkem.

Velikost písma:
Térouš
8743
1.9.13 00:23

Je to jistě velmi nepříjemná situace, ale ten člověk za to opravdu nemůže. :? do hlavy jim vidět není, každý je osobnost, medicína se řídí pouze většinovými empirickými zkušenostmi. :? setkala jsem se v praxi s mnoha. hodne z nich si svuj problem i dost vycita a prirozene nevi, co delat. musi to byt velmi narocne. chapu, ze i pro okoli.
hodně sil, pokud je potřebujete :kytka:

  • načítám...
  • Zmínit
Lemuska
5342
1.9.13 03:24

Musi to byt narocne. Psychicka onemocneni jsou kolikrat narocnejsi nez,,fyzicka". Snad se vam podari leky schizu zkompenzovat, pokud to je vubec mozne.

  • načítám...
  • Zmínit
Denpry
4263
1.9.13 03:55
:roll: :roll: :roll:
  • načítám...
  • Zmínit
Maripossa
272
1.9.13 04:07

NO tohle si clovek neumi ani predstavit dokud si to sam nezazije :,(…preji hodne stesti, urcite ti to jedno neni :hug: jinak skvele napsane, slovosloh super cetla jsem jednim dechem :kytka:

Příspěvek upraven 01.09.13 v 04:08

  • načítám...
  • Zmínit
Slečna Ferka
11565
1.9.13 08:15

Myslím, že to je moc pěkně popsané, co to znamená, když má člověk v rodině člověka s psychickou nemocí. Jen mi tam chybí zpráva o tom, jak je možné, že je švagr v takovém stavu - pokud by užíval medikaci, neměl by mít tyhle akutní stavy… Držím palec, ať to zvládáte :)

  • načítám...
  • Zmínit
Tiger-lily
35438
1.9.13 08:39

:? Nezávidím, to musíte být pořád na trní, co zase provede. Ptám se stejně jako @Slečna Ferka - on nebere stále léky?

  • načítám...
  • Zmínit
panenka87
13770
1.9.13 09:54

Hezky si to popsala, o tom žádná. Ale z Tvého deníčku mám pocit, jako by za každým odstavcem měl být tenhle smajlík ( :roll: )

Jenže jak jsi psala, je vážně nemocný! Nemůže za to. Je to šílená nemoc. A samozřejmě i pro vás to je neméně náročný.

Držte se :kytka:

  • načítám...
  • Zmínit
Blue2
2688
1.9.13 10:04

Nevyjádřim se k příběhu, ale ty jo, mě teda zaujalo, jak bezvadně píšeš. Neživíš se náhodou psaním? Jestli ne, tak bys měla :)

  • načítám...
  • Zmínit
Allons-y
1654
1.9.13 10:38

Doufám, že si všichni uvědomujete jak vážná nemoc to je, je mi ho moc líto, musí to být hrozný život, přeju mu hodně sil :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
Rivushka
139
1.9.13 10:51

@Térouš Presne jak rikas, je to neuchopitelne. Clovek by se naucil i s takovouto nemoci bojovat (teda pokud by neslo o partnera, to bych opravdu nedala), ale kdyby ten dotycny sam chtel… On je presvedceny o sve pravde, o tom, ze ON je rozhodne zdrav a lecbu tudiz potrebujeme my ostatni. To, ze neni schopen vykonavat normalni bezne cinnosti, jako jit si nakoupit, to mu divne neprijde.
Ale bojujeme.

  • načítám...
  • Zmínit
Rivushka
139
1.9.13 10:58

@Lemuska To mas pravdu, ze nekdy muze byt bolest na dusi jeste horsi nez bolest na tele. Vlastne zcela urcite bude. Fyzickou nemoc cloveku vetsinou vysvetlis, psychickou uz mnohem hur. Nekdy to dokonce vubec nejde.
Ja vzdycky rikam, ze je to jako zivot s postizenym ditetem. Pozornost vyzaduje 24 hodin presne jako male dite, ale s tim rozdilem, ze tomu se da ledacos vysvetlit. A kdyz hodne zlobi, tak dostane na zadek a je to. Prehnout pres koleno dospeleho cloveka s vlastnim nazorem, at uz zlobi sebevic, jednoduse nelze.

  • načítám...
  • Zmínit
Rivushka
139
1.9.13 10:59

@Maripossa Dekuju :*

  • načítám...
  • Zmínit
Rivushka
139
1.9.13 11:07

@Tiger-lily @Slečna Ferka To je prave ten kamen urazu. On je presvedceny, ze on nemocny neni a tudiz neni preci duvod brat nejake leky. Takze to „funguje“ tak, ze pri pobytu v lecebne je nasilym dopovan (i kdyz i to ma sva uskali, ale o tom treba zese jindy) a po propusteni je to ciste na jeho prislibu doktorum, ze bude pravidelne brat predepsanou lecbu. Realita je ale takova, ze ji bere velmi sporadicky. V podtstate pouze v pripade, kdyz uz ma ale opravdu silne deprese. Jinak nechce o lecich ani slyset. A stokiloveho 33leteho chlapa nedonutis. Ten se namichnout a jednu me natahnout, tak skoncim okamzite na ARU - v tom lepsim pripade…

  • načítám...
  • Zmínit
Rivushka
139
1.9.13 11:13

@panenka87 To mas pravdu, ze je to muze pusobit az usmevne. Takova tragikomedie v realnem zivote. Ona je ale otazka, jak dlouho to bude „jen“ tragikomedie, a kdy uz to prejde v cistou tragedii.
Nebudu ale predstirat, ze obcas se svagrovym excesum uprimne nezasmejeme. Ona je to taky jedina obrana, kterou mame.

  • načítám...
  • Zmínit
Rivushka
139
1.9.13 11:19

@zuzukobylka Moc dekuju za pochvalu, opravdu moc me moc potesila.
Psanim se nezivim. Po tom, co me ucitel na gymplu naparil z maturitni prace z cestiny cistou 5, jsem tak nejak pojala podezreni, ze bych mozna radeji psat nemela. Ale vzdycky me to bavilo a mas pravdu, ze ohlasy kamaradu jsou vzdy kladne - ale jeste aby si kamaradi stezovali, ze? :-)

  • načítám...
  • Zmínit
Rivushka
139
1.9.13 11:21

@Allons-y Ono si to clovek dost tezko predstavuje. Ani ja jsem netusila, do ceho jdu. Hold pribuzne si nevybirame…
Dekuju za podporu.

  • načítám...
  • Zmínit
brisco
8437
1.9.13 12:02

Hluboce soucítím. Já mám v rodině alkoholika, také se najdou jedinci, co mi připomenou, že je to nemoc a ta osoba za to vlastně nemůže :roll:. Zvláštní, každý ochotně poradí, co dělat nemám, ale ještě nikdo mi neřekl, co dělat mám.
Nicméně po té, co jsem dotyčnou osobu načapala, jak namlouvá mé staré babičce, že jí (babičce) určitě schováváme věci, aby ji brzo kleplo, tak jsem se rozhodla hodit tu osobu přes palubu. Nenechám si od ní zničit rodinu. Někdy se člověk musí postarat nejdřív o sebe a až pak někoho zachraňovat.

  • načítám...
  • Zmínit
Tiger-lily
35438
1.9.13 12:17

@Rivushka :( To je blbé. Mám zkušenost s jednou kamarádkou schizofreničkou. Taky nechtěla nic brát a tak kdo mohl, tak jí udělal kafe a nacpal jí tam prášky. :? Bylo to jediné řešení, jinak taky neskutečně vyváděla.

  • načítám...
  • Zmínit
Rivushka
139
1.9.13 13:27

@Tiger-lily Jojo, to je reseni, ktere se primo nabizi a i nas nekolikrat napadlo mu to, jak se rika, „osladit“. V praxi to ale aplikovat moc nejde. Jednak tech leku ma tolik, ze by to potrebovalo nejmin litr kafe, aby se vsechny rozpustily :-) (o vlivu na chut nemluve) a jednak by mu velmi rychle doslo, ze se neco deje, kdyz porad spi a ji (vedlejsi efekt leku). Takze by ho to nakonec jen utvrdilo v jeho hypoteze, ze jsme proti nemu vsichni spiknuti a nedam se nam tedy duverovat stejne jako vsem ostatnim. Uz ted se snazi svoje pocity a nazory hodne skryvat. Nastesti mu nemoc nedovoli rozumnemu usudku co je „normalni“ preentovat a co uz ne, takze se stejne nakonec ukaze, jak na tom je - tedy porad stejne nebo hur.

  • načítám...
  • Zmínit
Tiger-lily
35438
1.9.13 13:34

@Rivushka To je fakt, po těch prášcích vždycky byla jak po flámu. To chce najít někoho v rodině, z koho má nemocný respekt a nechá si ty prášky nacpat, jinak nevím. Držte se, snad se podaří ho nějak léčit. :kytka:

  • načítám...
  • Zmínit
Rivushka
139
1.9.13 13:36

@brisco
Neodsuzuji lidi s nazorem, ze je to preci nemoc a oni byt v te situaci, tak by byli jiste chapavejsi a napomocni pacientovi. Ono se to da opravdu jen velmi stezi predstavit, kdyz v tom clovek sam nezije. Vim o tom sve. Pro me je to take „pouze“ 3 roky stare a stale jeste si zvykam a snazim se tu situaci nejak uchopit.

Stejne tak ale neodsuzuju ty, kteri se rozhodnout zavrit ty pomyslne dvere a zahodit klic. To ze 90% rodin se nakonec k tomuto radikalnimu kroku rozhodnou, je jiste dost vymluvne samo o sobe…

Mas naprostou pravdu v tom, ze rady o tom, co nedelat clovek slychava ze vsech stran, ale radu o tom, jak s tim zit, to aby clovek pohledal.

  • načítám...
  • Zmínit
panenka87
13770
1.9.13 13:44

@Rivushka
To máš pravdu, opravdu začínám tě chápat. Ale asi takovou situaci nedokážu stejně pořádně představit.
A bere nějaké léky?

  • načítám...
  • Zmínit
panenka87
13770
1.9.13 13:47

@Rivushka Aha už dočítám že léky nebere:-( To je na houby. A nemohl by je dostávat tajně? v jídle nebo v pití?

  • načítám...
  • Zmínit
panenka87
13770
1.9.13 13:49

@Rivushka Ježíš, tak teď čtu, že i tohle vás napadlo:-D promiň

  • načítám...
  • Zmínit
Rivushka
139
1.9.13 14:02

@panenka87 je videt, ze vsechny napadaji podobne veci :-) I nas :-)
No zatim se to da zvladat. Nemame jeste deti, takze je relativne cas a energie. Ale az prijdou, tak uprimne nevim, co bude. Nedokazu si to predstavit a mozna si to ani radeji predstavovat nechci. Kazdopadne to nebude lehke…
Uz ted nevime, jak reagovat na jeho neustale opakujici se prosbu, aby jsme se nastehovali s pritelem k nemu a jeho mame do domu. A co teprve az budem muset vymyslet, proc nemuze hlidat nase deti sam. To teprve bude orisek…

  • načítám...
  • Zmínit
panenka87
13770
1.9.13 14:13

@Rivushka
Já nevím ale asi bych na vmá po nějaké době neměla nervy, a možná někdy plácla něco v tom smyslu že má pravdu. Takže nemůže přece hlídat malé dítě, když po něm všichni jdou, ne? Přece by nechtěl vystavit dítě nebezpečí. To musí pochopit!
Prostě a jednoduše bych řekla „podívej, když si myslíš, že je to tak, jak říkáš, nemůžeš po nás chtít, aby jsme ti svěřili naše dítě na hlídání!“

  • načítám...
  • Zmínit
Rivushka
139
1.9.13 14:15

@panenka87 To je dobry napad. Budu si ho pamatovat az ta situace nastane :-)

  • načítám...
  • Zmínit
panenka87
13770
1.9.13 14:16

A nebo „proč chceš, aby jsme s tebou bydleli, když víš, že ti nevěříme. Ty k nám nemůžeš mít důvěru přece?!“

  • načítám...
  • Zmínit
panenka87
13770
1.9.13 14:19

Prostě hrát trošku jeho hru ale nedávat najevo, že má určitě pravdu. Spíš začínat s ním komunikaci ve stylu „Když je to teda tak, jak mi říkáš, tak v tom případě…“
Víš jak:-D

  • načítám...
  • Zmínit
Rivushka
139
1.9.13 15:10

@panenka87 Za zkousku to rozhodne stoji. Samozrejme vzdy zalezi na situaci. Ono totiz nikdy nevis, jak dotycny zareaguje. „Normalni“ reakce to pravdepodobne nebude. On je nanestesti (tezko rict, zda je to povahou ci tou nemoci)i hodne impulzivni a dalo by se rici i precitlively, takze kdyz zacne mit pocit, ze je neco jeho vina (ci dela-li neco spatne), tak se hned zacne palit cigaretou, bodat lzici a vyhrozovat sebevrazdou. Proste se kolem nej musi jako po spickach.
Kolikrat si rikam, ze by se mi ted hodil titul z psychologie :-) Mozna se nakonec do toho studia i pustim :-)

  • načítám...
  • Zmínit
Muchnička
3
1.9.13 15:46

Pakli-že člověk se schizofrenikem nežije, tak se to dá ještě zvládnout. Znám to z vlastní zkušenosti. Můj bývalý přítel byl schizofrenik, objevilo se to u něj zhruba poslední měsíc, co jsme spolu byli a ten měsíc bylo utrpení. Nesměla jsem nikam vyjít sama, jelikož jsem údajně všechny chlapy sváděla a s ním jsem taky nemohla, protože mě neustále někdo sledoval. Léky nechtěl užívat, přestože jsem mu sdělila, že se s ním jinak rozejdu. To vše bylo završeno tím, že byl přesvědčen, o tom, že máme v pokoji nějaký přístroj, který nás odposlouchává, proto jsem si měla sundat použitou vložku a ukázat ji na zrcadlo. Od té doby jsem nemohla v klidu vedle něj spát, byl to hrozný pocit. Nakonec jsem se s ním rozešla ale předcházelo tomu přiznání k jeho několika nevěrám, jsem neskutečně ráda, že s ním nejsem, protože bych dopadla špatně, doteď kvůli tomu bojuji s psychickými problémy. Schizofrenie je hrozná nemoc, v rámci svého zaměstnání chodím ke schizofrenikům a vždy z toho mám špatný pocit :|

  • načítám...
  • Zmínit
Tiger-lily
35438
1.9.13 15:50

@panenka87 Myslím, že v případě skutečně duševně chorého nemá smysl hrát jeho hru. On totiž žádnou hru nehraje. Ty bludy vnímá smrtelně vážně. :nevim: Kdbyby jakoby šli proti němu, že nemůže hlídat dítě atd., tak by se ještě spíš zabejčil a začal hledat ty nepřátele v řadě svých blízkých. Nevím, neznám ho, píšu ze zkušenosti s někým jiným se stejnou nemocí.

  • načítám...
  • Zmínit
BohunkaP
22026
1.9.13 15:52

Moc hezky napsaný deníček - ze života.

Přeji hodně síly - budete ji ještě potřebovat velkou spoustu. Psychická nemoc je strašlivě náročná pro všechny kolem nemocného - v určitém smyslu vlastně úplně stejně, než pro něj samotného.

  • načítám...
  • Zmínit
Rivushka
139
1.9.13 15:56

@Muchnička To mas u me velky obdiv, ze jsi to vydrzela cely mesic. Ja osobne nechapu jak mohla s Igorem ta jeho slecna zustat tak dlouho. I kdyz je pravda, ze on byl minimalne polovinu te doby v ustavu. Ale stejne. Mne staci spolecny vikend a jsem zrala tez na ustavni lecbu.

  • načítám...
  • Zmínit
Rivushka
139
1.9.13 16:04

@Tiger-lily
Ono je to opravdu slovo do pranice. On vidi nepratele uplne ve vsech - rodina nerodina. Musi byt neskutecne osamely, kdyz nikomu neveri.
Mluvila jsem s lekarem a ten rikal, ze mu ty jeho predstavy nemame vyvracet, ale v zadnem pripade ani nepovolit a nedej boze s nim souhlasit, jen aby uz byl zticha.
Jak rikas. Pro nej je to vse realne. Jak jednou rekl psychiatr Cyril Höschl, to je jako kdyby Vas se nekdo snazil presvedcit, ze je rok 2050…

Kazdopadne si myslim, ze v pripade hlidani deti apod. se nejake te konfrontaci v souvislosti s jeho nemoci nevyhneme. Jak jinak mu objektivne vysvetlis, ze mu dite nesveris? V jeho ocich totiz jiste zadny objektivni duvod neexistuje. No ale to je otazka budoucnosti a do te doby muze byt vsechno uplne jinak…

  • načítám...
  • Zmínit
Rivushka
139
1.9.13 16:05

@BohunkaP Dekuju za podporu!

  • načítám...
  • Zmínit
brisco
8437
1.9.13 16:16

@Rivushka Kristepane, rozhodně se tam nestěhujte. Něco si vymyslete, cokoliv…až bude na mateřské, tak bys v tom byla 24 hodin denně :zed:

  • načítám...
  • Zmínit
mamkyjáryk
3525
1.9.13 16:24

Me se toto docela dotklo, sousedky dcera mela tuto nemoc, a ve 22letech se obesila na pude svy mamy. Jsou to 3 mesice, a kazdy s tim jeste bojujeme. :(

  • načítám...
  • Zmínit
Tiger-lily
35438
1.9.13 16:51

@Rivushka To je právě ten kámen úrazu. Dokud nemocný nepochopí, že je nemocný, tak je s ním těžký boj. To by na něm měli psychiatři pracovat při jeho pobytech. Nějak ho obrátit - aby pochopil, že se mu děly takové ošklivé věci, ale teď bere prášky, které ty škaredé věci odvrátily a už je fajn.

Že mu nenechám dítě bych mu zdůvodnila tak, že mám obavy, aby zrovna nepřišli nepřátelé, když tam s ním bude. :nevim:

  • načítám...
  • Zmínit
bobina5
1.9.13 18:33

Nezlobte se, ale z toho deníčku je cítit sarkasmus, posměch a pohrdání takto nemocným člověkem. Zakladatelko nechci tě kritizovat nebo soudit, ale nezní to jako text od někoho kdo o této nemoci trošku ví. Co takhle si o tom něco nastudovat? Jasně říkáš si že v tom přece žiješ tak co, ale pokud tu nemoc poznáš i z jiné stránky budeš na toho člověka koukat jinak. Člověk by neměl odsuzovat nic čemu nerozumí. Mám velmi bohaté zkušenosti s psychicky nemocnými lidmi, je důležité si uvědomit že oni si to nevybrali, nemůžou za to, okolí je nechápe a odsuzuje blízcí se k nim chovají jako by to byla jejich vina, jako by to snad dělali schválně. Jsou vězni svého vlastního já(rozumu, mozku duše- říkejte tomu jak chcete), které nemůžou ovlivnit. Zkuste se někdy vžít do situace že vám váš mozek něco přikazuje, děláte něco intuitivně jako vždycky a pak se najednou probudíte a zjistíte že to nebyla pravda. Tento příspěvek nemá sloužit k něčí kritice, ale spíše k pochopení. Psychiatrie je pořád tabuizována, lidé se jí bojí, dělají si z ní legraci, protože mají strach a nerozumí tomu.

  • Upravit
Slečna Ferka
11565
1.9.13 18:58

Bobino myslim, ze jsi to nepochopila. Je to psane s nadsazkou, ale myslim, ze autorka naopak PRESNE vi, s cim ma tu cest… Ale nic jineho, nez to popsat s nadsazkou, nebo plakat nahlas (pokud doporuceni na lecbu nebo terapii nezabiraji), se s tim asi delat neda.

Meli jsme v rodine podobny stav (i kdyz ne tak akutni), ale nastesti teda se podarilo namotivovat k medikaci. Pravda je, ze i po dvou letech nemocny spi 20h denne a po pribrani zhubl az v poslednich mesicich, kdy je dost fit na to, aby obcas jezdil na kole. A kdybych to umela, popisu to podobne jako autorka ;)

  • načítám...
  • Zmínit
BohunkaP
22026
1.9.13 19:12

Bobina5- :roll: :roll:

Tady je úplně vedlejší nějaké vciťování se do onoho člověka. Tenhle deníček je - alespoň já ho tak chápu - určité vypsání se z každodenní reality… z neustálého stavu poloviční připravenosti, co zase přijde… z bezmoci.

Nemá nikoho shazovat, hodnotit, urážet nebo se dokonce posmívat. Jakkoli je to zdánlivě „o Igorovi“, není to ve skutečnosti vůbec o tom, co cítí on. Je to o tom, co cítí ona - stačí trochu číst mezi řádky.

Radit autorce, aby si „o tom něco nastudovala“, je v tomto kontextu dost nevhodný blábol. A na rovinu řečeno - nevěřím, že máš příliš společného s psychicky nemocnými. Kdybys měla, nemohla bys nikomu radit stylem „zkuste si představit, že vám mozek něco přikazuje“. Takové věci si nelze představit - stejně jako si člověk neumí představit bolest prasklého slepého střeva, dokud ji nezažije, nemůže si představit nemoc psychickou. To je mimo lidské schopnosti a chápání.

  • načítám...
  • Zmínit
svycarka
7626
1.9.13 19:19

Preji hodne sil a uprimne, mas muj obdiv za odvahu..ja bych se bala byt se jen priblizit natoztak s ditetem.Bala bych se ze mu rupne v Kuli a neco mi udela…bude to jiste jeste beh na dlouhou trat a moc cele vasi rodine a Igorovi preji at se to zlepsi. Bojujte :palec:

  • načítám...
  • Zmínit
Ally80
2711
1.9.13 19:22

Je to těžké život s takovou diagnosou a určitě to chce velkou trpělivost! Držte se :-)

  • načítám...
  • Zmínit
Anonymní
1.9.13 19:30

Držím palce, ale vůbec nevím co poradit…
to samé měla moje extchýně a ano i to je jeden z důvodů proč je ex, zasáhne to celou rodinu a každý to zvládá jinak…
Ona ještě ke všemu byla agresivní a ubližovala sama sobě, donutit jí k léčbě nebylo možné.
Dále měla pocit, že jí všichni závidí, tak si brala různé půjčky kontokorenty a podobně. :zed: zbavit jí alespoň částečně svéprávnosti bylo nemožné, protože když brala prášky bylo to v pořádku, pak přišlo horší období a bylo zle…

kdo nezažil, nemůže pochopit a vůbec ne radit… :|

  • Upravit
Rivushka
139
1.9.13 20:33

Bobina5 @Slečna Ferka @BohunkaP
Krasa psaneho slova byla a vzdy bude prave v tom, ze co clovek to jiny vyklad a pochopeni textu. Proto take nemuze film nikdy dostihnout knihu. Pokud tedy citis z meho denicku sarkasmus, posmech a pohrdani, tak je to naprosto v poradku. Je to tvuj pohled na vec, tvuj nazor.
Pokud by te ale zajimalo, jak byl denicek skutecne minen, co je za pozadim napsanim tohoto pribehu, tak se pokusim se moje pohnutky a pocity vysvetlit.
Posledni tri roky jsem nedelala nic jineho nez cetla odborne clanky, knihy a diskuze, abych se snazila pochopit tuto nemoc a byt vice tolerantni vuci „svagrovi“. Uprimne se priznam, ze me to ale vubec neslo. Misto toho, aby se nas vztah s Igorem zlepsoval, slo to spis cim dal vic z kopce. Zasla jsem tedy opet za jeho lekarem, ale tentokrat se neptala na nej a jeho nemoc, ale na sebe. Na to jak JA se mam naucit s tim zit. A hle ono to najednou zacalo fungovat. Jednou z casti me „terapie“, kterou uz nejaky ten mesic uspesne prochazim je napsanim tohoto denicku. Doufala jsem, ze zverejnenim se to, co jsem si nechtela dlouhou dobu pripustit stane skutecnosti a ja tez dostanu nejakou zpetnou vazbu od lidi, co si prosli necim podobnym, nebo proste maji jakykoli nazor.

Příspěvek upraven 01.09.13 v 20:43

  • načítám...
  • Zmínit
lemyk
408
1.9.13 20:33

Opravdu velmi, velmi presne a vystizne napsane. Tak to presne, presne je. Preji hodne sil.

  • načítám...
  • Zmínit
Rivushka
139
1.9.13 20:35

@mamkyjáryk Je mi opravdu lito, pokud se te muj denicek jakkoliv dotkl. Rozhodne nebyl minen, aby nekomu ublizoval nebo jej delal smutnym. Snazila jsem se pouze poprsat svuj zivot ze sve perspektivy a ziskat zpetnou vazbu.

  • načítám...
  • Zmínit
Rivushka
139
1.9.13 20:37

@Ally80 @svycarka
Dekuju /dekujeme za podporu.

  • načítám...
  • Zmínit
mamkyjáryk
3525
1.9.13 20:45

@Rivushka nemyslim jako ze dotkl spatne, jen mi pripomel co se naproti stalo. Je to dost smutne. :(

  • načítám...
  • Zmínit
Vložit nový komentář

Všechny deníčky uživatele

Malinký kousek ničeho