106 let starý dům

Napsat příspěvek
Velikost písma:
4885
6.10.12 09:23
@Anonymní píše:
Ahoj holky,
co by jste řekli na to kdyby jste měli přestěhovat do 106 let starého domu, na kterém je dost práce? Šly by jste do toho?

Manžel přišel s tím, že má pro nás domeček. Jo je pravda, že jsem kolikrát básnila o tom jak by bylo fajn mít svoje. Ale najednou mě zarazilo to, že bych se měla stěhovat.
Jsem holka z vesnice, když jsme se z manželem vzali, přestěhovali jsme se do malého městečka do paneláku, byl to pro mě horor, než jsem si zvykla. Teď už tu bydlíme 5 let, a já si tak zvykla, že se mi odsaď vůůbec nechce.
Všechno mám pod nosem, obchody, nemocnice, školku, hřiště no prostě vše na co si vzpomenete a zalíbilo se mi to.
Byteček máme krásně zařízený a nechce se mi ho vzdát pro starou chalupu, do které se budou cpát peníze, aby byla k obrazu mému. Navíc se mi nelíbí ani lokalita, kde baráček stojí. Jediné pozitivum je to, že má velký pozemek.
Mám i strach, že přestěhováním na vesnici nějak tak zakrním. Mám dvě malé děti, a pořád doma sama. Nikdo nepohlídá a kolikrát nemám ani jak k doktorovi. Ale přece jen když vyjdem ven na procházku tak jsme mezi lidma. Víte jak to myslím? Na baráčku budu na své zahradě, to je fajn, ale už úplně odříznutá od společnosti.
Navíc když jsme se byli na domek podívat, tak starší syn tam vůbec nechtěl být a plakal. I kvůli němu tam nechci.
No a když to shrnu, manžel je na mě naštvaný, že do toho nechci jit.
On se rozhodl, že se stěhuje a já se nechci stěhovat.
Co by jste dělali vy?

Omlouvám se za anonymitu, ale musím.

Nikdy, to bych nepřežila.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
8071
6.10.12 09:27

Máme přes sto let starý dům, ale ve městě, skoro v centru, na klidné jednosměrné ulici. Naprosto super je ten prostor - obrovské sklepy, prádelna, půda, všude samé komůrky, veliké pokoje, terasa, samozřejmě zahrada, není moc velká, ale na jaře a v létě je to prostě kouzelné, bazén a tak. Zvykla jsem si rychle na staré vysoké dveře, mosazné kliky atd., je to jako na zámku. Nic moc jsme neopravovali, protože dům je v perfektně udržovaném stavu, v devadesátých letech proběhla velká rekonstrukce a všecko dělali poctivě. Jako jediní v ulici jsme napojení na kanalizaci, elektrika je v mědi, okna už sice nejsou krásná původní, ale jsou dřevěná lakovaná a pěkná. Zatím jsme investovali minimum, vybrousili před stěhováním parkety a natřeli dveře a vymalovali. Pořídili jsme solární ohřev vody a dřevokotel na ohřev vody v zimě a přitápění. Hodně lidí na staré domy nadává, ale já jsem zatím moc spokojená.
Jedna nevýhoda je - děti na sídlišti měly lepší možnost být s vrstevníky. Bylo to malé sídliště a oni pobíhali po okolí a to mi tu trošku chybí. Člověk je takový víc uzavřený.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
ŠáruušN
6.10.12 09:27

My jsme přesně tohle udělali. Taky se mi nechtělo do staré barabizny, ale manžel mě přesvědčil, že to jde spravit a když máš trochu štěstí, nemusíš být ani milionář aby sis to udělala hezké. Opravdu i já jsem překvapená, že teď zevnitř není poznat, že je to starý barák, zato z venku :oops: No, fasáda je až to poslední, berme to tak :) Ale jsem tu spokojenější než v bytě. já jsem tedy od malička žila pořád na vesnici, po svatbě opět na vesnici, ale v bytě, takže jsem zvyklá na takový život a vymoženosti města mi nechybí. Jsem teda závislá na manželovi, kam nás autem odveze (k doktorovi, na nákupy - všude daleko), ale budu si konečně dělat řidičák a navíc se snažíme být soběstační, takže vlastní zahrada, vejce od vlastních slepic atd. A na naší vesnici je i dost zemědělců, takže když nejsi líná projít se po vesnici a nakoupit od každého něco, máš v podstatě všechno. Jen ne tolik lidí kolem sebe, ale já osobně jsem spíš člověk, který má rád svůj klid, a to já tady mám. Dělám si všechno podle svého tempa a je to sice mnohem víc práce než v paneláku, ale právě to mě baví. Buduji si něco svého, jak si co udělám, tak to mám. Jsme v kontaktu s přírodou, nevadí když vyběhnu ještě v pyžamu ven, na vlastním dvoře si můžu dělat co chci, sousedé daleko, už bych prostě neměnila! Práce na baráku je a bude ještě dost, ale to se dá dělat postupně, nemusí být všechno hned a člověk má radost i z malých pokroků které se tu udělají, a stojí to za to. A děti - to snad ani nemusím komentovat. Ráno nazují boty a celý den o nich nevím :lol: Do paneláku bych se nevrátila ani za nic! Ale každý má svoje představy a na tom se musíš dohodnout s manželem, co chcete. Já jsem taky z toho pohodlí moc nespěchala, teď už to nechápu. Navrátila bych se tam!

  • Citovat
  • Upravit
8071
6.10.12 09:29
@ŠáruušN píše:
My jsme přesně tohle udělali. Taky se mi nechtělo do staré barabizny, ale manžel mě přesvědčil, že to jde spravit a když máš trochu štěstí, nemusíš být ani milionář aby sis to udělala hezké. Opravdu i já jsem překvapená, že teď zevnitř není poznat, že je to starý barák, zato z venku :oops: No, fasáda je až to poslední, berme to tak :) Ale jsem tu spokojenější než v bytě. já jsem tedy od malička žila pořád na vesnici, po svatbě opět na vesnici, ale v bytě, takže jsem zvyklá na takový život a vymoženosti města mi nechybí. Jsem teda závislá na manželovi, kam nás autem odveze (k doktorovi, na nákupy - všude daleko), ale budu si konečně dělat řidičák a navíc se snažíme být soběstační, takže vlastní zahrada, vejce od vlastních slepic atd. A na naší vesnici je i dost zemědělců, takže když nejsi líná projít se po vesnici a nakoupit od každého něco, máš v podstatě všechno. Jen ne tolik lidí kolem sebe, ale já osobně jsem spíš člověk, který má rád svůj klid, a to já tady mám. Dělám si všechno podle svého tempa a je to sice mnohem víc práce než v paneláku, ale právě to mě baví. Buduji si něco svého, jak si co udělám, tak to mám. Jsme v kontaktu s přírodou, nevadí když vyběhnu ještě v pyžamu ven, na vlastním dvoře si můžu dělat co chci, sousedé daleko, už bych prostě neměnila! Práce na baráku je a bude ještě dost, ale to se dá dělat postupně, nemusí být všechno hned a člověk má radost i z malých pokroků které se tu udělají, a stojí to za to. A děti - to snad ani nemusím komentovat. Ráno nazují boty a celý den o nich nevím :lol: Do paneláku bych se nevrátila ani za nic! Ale každý má svoje představy a na tom se musíš dohodnout s manželem, co chcete. Já jsem taky z toho pohodlí moc nespěchala, teď už to nechápu. Navrátila bych se tam!

Taky bych se nevrátila ani za prase. Měli jsme docela pěkný cihlový byt ve čtyřbytovce, ale i tak je to prostorově velký rozdíl. A ještě - my to máme naopak, všude teď máme o hodně blíž, protože jsme šli z okrajového sídliště do středu městečka.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
6.10.12 09:37

Jo holky, já znám všechny ty výhody a nevýhody baráčku. Jsem holka z vesnice a nikdy v životě bych neřekla, že si zvyknu v městečku tak moc.
Nevím čím to je, ale ten dům se mi už hnusil když tam bydleli bývalí majitele. Když jsem šla kolem něj, tak jsem si pomyslela, tady bych nikdy nebydlela.
A osud mi přichystal takové překvapení.

  • Citovat
  • Upravit
8071
6.10.12 09:39
@Anonymní píše:
Jo holky, já znám všechny ty výhody a nevýhody baráčku. Jsem holka z vesnice a nikdy v životě bych neřekla, že si zvyknu v městečku tak moc.
Nevím čím to je, ale ten dům se mi už hnusil když tam bydleli bývalí majitele. Když jsem šla kolem něj, tak jsem si pomyslela, tady bych nikdy nebydlela.
A osud mi přichystal takové překvapení.

Tak to nevím. Na nás ten dům působil vyloženě pozitivně. Příjemně. Rodiče třeba měli starý dům po babičce, byl už opuštěný, ale s velkou zahradou. Pár let jsme tu zahradu obdělávali, ale manžel se tam cítil stísněně i děti se tam bály. Tatínek mi ten dům nabízel, byl to teda starý dům na zboření, ale veliký pozemek, ale nakonec jsme odmítli, prostě jsme se tam necítili.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
74217
6.10.12 09:44
@Anonymní píše:
Jo holky, já znám všechny ty výhody a nevýhody baráčku. Jsem holka z vesnice a nikdy v životě bych neřekla, že si zvyknu v městečku tak moc.
Nevím čím to je, ale ten dům se mi už hnusil když tam bydleli bývalí majitele. Když jsem šla kolem něj, tak jsem si pomyslela, tady bych nikdy nebydlela.
A osud mi přichystal takové překvapení.

nemáš nějaké fotky?

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
8071
6.10.12 09:47

Jo a jinak jsem taky pátrala po historii domu, mám původní plány, kamarád historik slíbil ještě dohledat další věci v archívech, našel už stavební rozhodnutí a tak. Dům byl postaven jako podnikatelský záměr místního stavitele, na svou dobu moderní a luxusní bydlení pro střední vrstvu. Nevím, kdo tu bydlel prvně, ale tak od druhé světové války mám přehled od pamětníků. Čekala jsem, že tu potkám nějaké „duchy“ nebo podobně, ale nic takového, řekla bych, že dům je k nám vyloženě přátelský a „má nás rád“. :lol:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
6.10.12 09:54

Ještě k tomu babiččinu domu, jak tu pode mnou někdo popisuje ty jevy před rekonstrukcí, tak ten babičky dům taky nebyl nic moc. Jo… zapomněla jsem, dědu téměř nepamatuju, ten umřel náhle krátce po nastěhování :?
ale jednou jsme tam přespávali a už si nepamatuju, CO se dělo ale dodnes mám v sobě ty pocity děsu, nikdy jsem se tak hrozně nebála, jako tam. Jako by mě chtělo něco pozřít, nikde nic nebylo, ale hrozný hluk, temno, tak nějak si představuju peklo. Byla jsem hysterická, když mě tam chtěli nechat přespat.

Takže na tohle bych si dávala pozor a určitě bych dala na pocity. Ženy a děti mají tuhle intiuci nejsilnější. Může být dům starý, prastarý a může v něm klidně i někdo umřít, ale musí potom všem být klid. Druhá babička měla taky starý dům, i tam prý pár dnů ležel mrtvý prastrýc na márech, protože byl sníh a pohřebák by nedojel a NIKDY se tam nic zlýho nestalo, bylo mi tam dobře, krásně. Neotisklo se tam nic zlýho.
Dům je pozitivní, i to ta paní, co ho kupovala poté, cítila a snad tam budou šťastní.
no a abych nebyla jen ezoterická, tak já bych do starého domu šla jen tehdy, když by mě ten dům chtěl v dobrém…a měla jsem dost peněz. A to myslím jako OPRAVDU HODNĚ. :roll:

  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
6.10.12 09:56

Holky jste moc hodné, že tady semnou diskutujete. Moc si cením Vašich názorů.
Nějaké fotky vložím večer a ozvu se. Ted jedu s dětmi k mamce na barák. Užít si krásného dne. zatím pa

  • Citovat
  • Upravit
8071
6.10.12 09:58
@Anonymní píše:
Ještě k tomu babiččinu domu, jak tu pode mnou někdo popisuje ty jevy před rekonstrukcí, tak ten babičky dům taky nebyl nic moc. Jo… zapomněla jsem, dědu téměř nepamatuju, ten umřel náhle krátce po nastěhování :?
ale jednou jsme tam přespávali a už si nepamatuju, CO se dělo ale dodnes mám v sobě ty pocity děsu, nikdy jsem se tak hrozně nebála, jako tam. Jako by mě chtělo něco pozřít, nikde nic nebylo, ale hrozný hluk, temno, tak nějak si představuju peklo. Byla jsem hysterická, když mě tam chtěli nechat přespat.Takže na tohle bych si dávala pozor a určitě bych dala na pocity. Ženy a děti mají tuhle intiuci nejsilnější. Může být dům starý, prastarý a může v něm klidně i někdo umřít, ale musí potom všem být klid. Druhá babička měla taky starý dům, i tam prý pár dnů ležel mrtvý prastrýc na márech, protože byl sníh a pohřebák by nedojel a NIKDY se tam nic zlýho nestalo, bylo mi tam dobře, krásně. Neotisklo se tam nic zlýho.
Dům je pozitivní, i to ta paní, co ho kupovala poté, cítila a snad tam budou šťastní.
no a abych nebyla jen ezoterická, tak já bych do starého domu šla jen tehdy, když by mě ten dům chtěl v dobrém…a měla jsem dost peněz. A to myslím jako OPRAVDU HODNĚ. :roll:

Dřív lidi před pohřbem leželi doma několik dní, bylo to naprosto normální. Příbuzní u nich bděli a známí se s nimi chodili loučit. V létě samozřejmě pohřbívali rychleji, v zimě mohli být v nějaké chladné místnosti i několik dním. Taky si myslím, že smrt v domě není nic špatného, je to přirozená součást života. Taky se v takovém starém domě určitě někdo narodil. :) Ale je pravda, že bych asi nechtěla do domu, kde se stala vražda, kde probíhalo nějaké týrání atd. Jsem veskrze racionální člověk, ale stejně…

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
1586
6.10.12 09:59

Myslím, že se starým domem si musíš padnout do oka, jinak to moc nefunguje, protože rozumově to většinou nevychází(práce, peníze, čas s přestavbou, bydlení na stavbě) Mě původně pokukování po domě přišlo jako hloupost, ale pak jsme přišli do toho našeho-a bylo rozhodnuto. Tak bych se to snažila vysvětlit manželovi, že dům, jo, starý klidně, ale ne tenhle.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
1183
6.10.12 10:19

Tak v tvé situaci do toho rozhodně nechoď. Pokud intuitivně cítíš, že se ti tam nechce a i synek to svou reakcí jen potvrdil, věř tomu, něco tam nebude v pořádku. I já to znám, žila jsem v bytě a i teď v domku, starém přes 100 let, tento má ale dobré energie a to nejsme žádní ezoterici, ale vycítit to dokážeme. Když jsme obhlíželi nemovitosti, než jsme koupili tu, v které teď žijeme, tak z některých až mrazilo a kolikrát jsem už nešla se podívat ani dovnitř, takže naprosto přesně chápu o čem píšeš:-)jinak jak byt tak i dům mají svá pro i proti, na domku a kór tak starém, nekonečná práce a investice, ale zas soukromí a je-li i zahrada tak super, v bytě zase pohodlí, no však sama píšeš, že to znáš, takže nebudu se tu rozepisovat. Já radím dej na intuici. A co zůstat v bytě a pořídit si někde poblíž pozemek, jakože zahradu, můžete tam prckovi vybudovat třeba houpačku, pískoviště, skluzavku nebo tak něco a ty si tam můžeš pěstovat kytky, ovoce a zeleninu. A bude to takový kompromis. Má kamarádka to takto má a je spokojená. ono dnes když jsou děti, tak mít vše po ruce jako doktory, školu, obchod je velká výhoda, my musíme všude dojíždět 10 km, v zimě docela opruz, jsme navíc v podhůří, takže když tu napadne přes noc půl metru sněhu…Je tu teda krásná čistá příroda, dá se tak žít, ale je to někdy pro praktický život složitější, no. Já sama občas zase koketuju s myšlenkou jít raději do bytu, tady s tou chalupou už 6 let neznáme co je volná chvíle a o financíh nemluvě…Tak ať dobře rozhodnete :kytka:Já jdu zrovna natírat okap :lol:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
ŠáruušN
6.10.12 12:23

Pokud se tam necítíš dobře, tak to řekni manželovi a udělejte nějaký kompromis. Když bych se někde vyloženě necítila, taky bych do toho nešla. I když, je pravda, že tento náš dům mi také ze začátku sympatický nebyl. Často jsme jezdili okolo a já jsem nechtěla ani slyšet, když se manžel zmiňoval, že si na něj dělá zálusk. A u mě byl hlavně také problém si představit, že tu budu žít po cizích lidech, kteří navíc nebyli zrovna čistotní, a při pouhém pohledu do pokoje, kde byla na zemi místo podlahy hlína a smrdělo to tam, mi stály vlasy hrůzou. Dnes je tam krásný dětský pokojíček. Inspirovala jsem se známými, kteří se taky pustili do rekonstrukce barabizny, všichni je odrazovali, a přesto do toho šli a dnes to tam mají nádherné. Všechno jde. Já jsem v tom našem baráku našla spoustu starých fotek, dopisů a dokumentů a tak mám trošku představu o tom, kdo a jak tady kdysi žil a z těch dopisů přímo vyzařuje láska a rodinná pohoda. To mě trochu uklidnilo a cítím se tady konečně dobře. Už jak tady probíhaly všechny ty proměny, cítila jsem se tu čím dál lépe. Tak ať se s manželem dobře rozhodnete!

  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
8.10.12 12:02

dům

Ahoj holky, tak se ozývám až dnes. Přes víkend jsem nestíhala.
A manželem jsme si v klidu promluvili. Je mu to lito, že tam nechci jit, protože mi pry chtěl splnit přání bydlet v domečku se zahradou. Jenže ja měla předstvu o jinem baračku a v jiné lokalitě. Tak pořád přemýšlím a přemýšlím jestli do toho jit nebo ne. Každopádně se tam chci ještě jednou jít podívat.
Přikládám fotku jak to vypadá uvnitř.

  • Citovat
  • Upravit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Zkušenosti a hodnocení

1.2 Spray Max mop box

  • (4.8) + 25 recenzí

Turbo 3v1

  • (4.8) + 10 recenzí

Roborock S5 Max

  • (5) + 1 recenze

Breno poradna - podlahové krytiny

Ikona - Jiří Novotný

Jiří Novotný