Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
2-leté dítě a usínání
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
12.1.11 11:35
No, jedna věc je miminko, které bych plakat nenechala…
Druhá věc je dvouleté dítě vynucující si uspávání. To už je o něčem jiném. Takhle staré dítě chápe prakticky všechno a s rodiči už dokáže hodně slušně manipulovat… a je otázkou, nakolik se rodiče nechají. Komu vyhovuje každovečerní uspávání, proč ne - komu nevyhovuje, musí to řešit. A to bez pláče a vztekání nepůjde.
Já bych v téhle situaci prostě nepovolila - uložila do postýlky, z té ať si vylézá a běhá po pokojíčku, jak chce, jen přijde-li do obýváku, vracela bych do postele. Třeba stokrát za večer, třeba do půlnoci. Ale důsledně, důsledně, důsledně. Holčička za několik večerů pochopí, že tentokrát maminka nepovolí.
To spaní přes den bych asi také zkusila zrušit s tím, že večer půjde v sedm do postýlky.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.1.11 12:05
Cappy píše:Anduli píše:Přeháníš
Však jo, pokud někomu nevadí, že mu dítě sebere všechen jeho čas, že nevidí žádný pořad večer v telce, že dítě vyžaduje i v 5ti a více letech, aby ho mamka nebo tatka uspávali, nebo spí s nimi v posteli,
Nevím, co je na tom přehánění. 
Pokud někdo uspává dítě až do 22 hodin nebo i víc, tak z toho večera asi moc nemá, nehledě na manželský život. Zkrátka já jsem ráda za to, jak to mám zařízené a že to moje děti okamžitě pochopily. 
A pokud někomu vyhovuje to, co jsem popsala výše, je to jen jeho věc.
A hádat se opravdu nechci, jen říkám svou osobní zkušenost, jak to máme doma udělané my, od toho diskuze je. A přesně jak psala Bohunka - je rozdíl uspávat miminečko a 2-3 leté dítě, v tom s ní naprosto souhlasím.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.1.11 12:34
Tak usínání u nás.. v posteli s námi nespíma spát doufám ani nebude. Je to snad to nejhorší, co jen může být. Míša též v posteli s námi nespí, jednou jsem to zkusila, když byla opravdu marod a dělala takové kraviny, že to prostě nešlo.
Má svůj pokoj, svou postýlku, tam ji večer dám řeknu dobrou noc, dáme si pusu, rozsvítím ji noční světýlko a odcházím, ona si tam povypráví a usne.
Dříve jsem ji zkoušela číst pohádky,ale rušilo ji to, byla doba,kdy je chtěla alespon poslouchat z cd a pak se to zlomilo a chce klid.. takže jsem štastná jak blecha, že nemám díte v posteli.. ono se to pak totiž hodně špatně odnaučuje
jinak do postýlky chodí pravidelně okolo 18.30-19 hodin… chceme se s manželem v klidu podívat na televizi, popovídat si a mít také chvilku klidu
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.1.11 13:33
Nečetla jsem diskuzi..
Vypadá to, že spaní po O už je pasé a akorát zvyšuje nároky na večerní spaní..
Můžete zkusit vynechat spánek přes den, co to udělá..Třeba budete překvapeni. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.1.11 13:35
Tak u nás to bylo do dvou let v pohodě. Krásně chodila spát odpoledne i večer. Teď už trochu bojujeme. Dávám jí spát do pytle, ze kterého když chce, tak se dostane. Odpolední usínání jí někdy trvá i dvě hodiny (nebrečí, jen si zpívá a povídá), bohužel je pak těžké něco naplánovat na odpoledne. Večerní usínání už netrvá tak dlouho, do hodiny většinou usne. Bojím se, když jí nebudu dávat po obědě spát, že pak s ní bude problém ve školce. Nevím, jak vám stávají ráno děti, možná to je tím, že Valča spí minimálně do osmi, ale většinou dýl. Pak možná není dostatečně utahaná na to odpolední spaní.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.1.11 13:59
Já bych taky zatím ráda to odpolední spaní zachovala, ale nevím teda… Každé ráno jí budím kolem 8, protože jinak spí i do půl desáté. Po obědě jde spát ve 13h a spí přibližně do 15h. No a večer usíná kolem té 23h 
Někdy po obědě neusne, ale to je protivná celý den a už kolem 17h je vyřízená. Fakt nevím co s tím.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.1.11 14:13
Asi je lepší zachovat to odpolední spaní už kvůli školce,tam taky budou chodit spát odpoledne,i když nevím jak hodně se to teď dodržuje,nebo aby bylo dítě v klidu a prohlíželo si knížku nebo jen tak leželo(ale to asi těžko) 
Já se snažím to spaní zachovat i když vidím že se mu spát nechce tak ho dám spát okolo 13 hod nejpozději,chvilku si povídá a usne.Když jsem ho zkoušela nedát spát tak okolo 17 hodiny už byl protivný,takže ten spánek odpoledne potřebuje.
Spí tak maximálně do 15 hod a večer chodí spát ve 21 hod.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.1.11 14:43
Kamilenka píše:
Já bych taky zatím ráda to odpolední spaní zachovala, ale nevím teda… Každé ráno jí budím kolem 8, protože jinak spí i do půl desáté. Po obědě jde spát ve 13h a spí přibližně do 15h. No a večer usíná kolem té 23h
Těžko s tím něco naděláš… už holt nemá potřebu denního spánku, prostě povyrostla. Buď budeš mít klidný večer nebo dvě hodiny přes den…
U nás se ale osvědčil „polední klid“ - Helenka už nespí, ale po obědě je hodinu ve své postýlce. Nanosí si tam knížky, panenky a ví, že až bude ručička hodin na dvanáctce (nebo podle situace na jiném čísle), může vylézt z postýlky a přijít do obýváku. Vyhovuje nám to oběma - já mám chvíli klid, ona si odpočine a docela si to užívá. „Čte“ knížky panenkám, uspává je, zpívá jim… pohoda. Pak večer není přetažená, ale ani „přespalá“ - chodí spát v osm a v půl deváté je tuhá.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.1.11 15:04
Tak to máš dobrý, mně Valča odpoledne v postýlce skáče, takže si asi moc neodpočine. A to je docela klidné díťko.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.1.11 15:08
cisarka píše:
Tak to máš dobrý, mně Valča odpoledne v postýlce skáče, takže si asi moc neodpočine. A to je docela klidné díťko.
Ale tak - ono může být celkem jedno, co v té postýlce dělá, ne?
Ty můžeš mít hodinku klid a ona si zvykne, že i když se nespí, „nicnedělání“ po obědě je vždycky. Ve školce jako když to najdeš…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.1.11 15:16
Bohunko polední klid jí asi ještě „nevysvětlím“. Nevydrží v klidu ani chviličku. Když neusne po obědě, začně mě volat a ječet jako siréna. Bydlíme v domku - nahoře máme ložnice a její pokojík a dole obývák a kuchyň. Po schodech jí samotnou ještě nepouštím a nahoře jí úplně samotnou nechat taky ještě nemůžu. Sice jí mám samozřejmě na chůvičce když spí, ale stejně. Je to strašně živý dítě, který je schopný mi lézt na skříň. Sama tam prostě nebude a když tam budu s ní, tak takový „odpočinek“ nemá vlastně význam…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.1.11 16:16
První dcera již od roku nespala přes den ani minutu. Ve šklce to prostě proležela , občas vyjímečně zabrala. Takových dětí tam bylo více, určitě nebyla jediná kdo nutně spát nepotřeboval..
Problém je spíš v tom, že rodič se nerad vzdává podody při vyspávání dítěte..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.1.11 21:11
Ahoj, taky si myslím, že to záleží na dítěti.
Starší je od malička skřivánek, usíná brzy, odpoledne přestal spávat v roce a třičtvrtě, ve školce nespí, když je doma, žádný polední klid zavedený nemáme.
Nejpozději v 8 vyžaduje jít spát. Většinou s ním chodíme, on si lehne, za pár minut usne. V tomto směru je úzkostlivější, je to večerní rituál a nevidím nic špatného, když nemusí usínat sám. Těch pár minut nikoho nezničí 
Mladší je sova, má sklon k delšímu odpolednímu spánku, rannímu vyspávání, nočnímu ponocování. Režim se jí snažím úzkostlivě dodržovat, když máme „svůj“ zajetý režim, usne do 9 veče. Ale stačí nějaká změna - starší nejde do školky, jdeme k dr. v jinou dobu, než chodíme na procházky, jedeme někam autem, prší, nemůžeme jít ven,jedeme na výlet, prostě jakákoliv drobnost a jsme tam kde jsme byli.Nemůže večer usnout. Navíc je to umocněno i dvouhodinovým vzteklým pláčem naší malé. Je prostě „režimové dítě“. Jeden z mých sourozenců byl prý taky takový a nešlo s tím nic dělat. Cokoliv neobvyklého vykolejilo. Byli jsme 4, tak má moje mamka lepší srovnání než já.
Ubezpečuju, že jsem vyzkoušela vše - budit ji odpoledne, budit ji ráno, úplně zrušit odpolední spaní - to mi u hraček z plného vědomí vytuhla, přenesla jsem ji do postýlky. Nic z toho nepomohlo, každé dítě nesnese, když mu uměle měníme režim.
Starší je jiný - ten vyžaduje jen večer jít spát ve svou obvyklou dobu - brzy. Co děláme celý den, jak si to upravíme, přizpůsobíme situaci, je mu jedno. Ani krátké usnutí v autě mu spaní neposune, nic ho nevykolejí.
V tomto směru byl jako mimino a batole pružnější než malá.
Já to nehrotím. Ideál je jedna věc, ale ne vždy to jde. Odmítám nechat takové dítě řvát do bezvědomí v postýlce. Nevadí mi, když si večer klidně hraje. Pokud neřve, hraje si sama a já už si taky dělám svoje. Až chce jít spát, jdeme a do pár minut usne.
Vyroste z toho - i můj sourozenec z toho vyrostl. Dnes je úplně normální. Denní spánek taky neruším, protože stejně vytuhne - později a tím se večerní usnutí ještě odsune.
A taky, starší dítě už v tu dobu spí, nechci, aby ho malá budila.
Zakladatelko, musíš sama vyzkoušet, co bude Tvému dítěti vyhovovat. Chtěla jsem tím hlavně napsat, že zde dobře míněné rady nemusí působit na Tvé dítě.
Anduli, závidím, taky bych si to tak přestavovala, ale u nás to prostě nejde
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.1.11 19:26
Souhlasím s Jana206, a my to měli tak nějak podobně, ale pak během jednoho týdne se mu nějak převrátil systém a ted je to celkem v klidu.Přes den jsem s ním začínala spát doma v posteli páč sám neusnul a ted ho dám do postýlky a on si tam povídá a do 15min usne ale musím mít otevřené dveře aby mě slyšel.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.9.14 07:17
2 roky a pláče při usínání i při vstávání
Ahoj, obnovuji diskuzi, ať nezakládám další. Syn 2 roky z ničeho nic má problém s usínáním jak večer, tak i odpoledne. Neměl s tím problémy - usínal po uložení do postýlky, nyní má už vlastní pokojík (3 mesíce), ale ještě spí v postýlce. Je to tedy teprve třetí den, ale odpoledne při usínání pláče tak cca 3-4 min. a pak usne. Večer je to horší. První dva večery pobrekával, ale usnul a včera teda hysterický pláč, volal furt mama, tata. Máme ještě 2měs. dceru, nejdřív se koupe syn, ukládá tatínek a já mezitím koupu dceru, nakojím a ukládám. No, a včera teda mazec. Nechali jsme ho tak s tím, že ho to přejde. Nepřešlo. Šla jsem tam po 15 min., uklidnil se mi v náručí, po uložení zpět do postýlky opět začal brečet, tak jsem zapla lampičku a hladila ho. když se zklidnil, tak jsem tam jen seděla. Syn se 3× posadil a podíval se, jestli tam jsem a pak zas ulehl. Když už jsem si myslela, že spí tvrdě, potichu jsem odcházela. ale asi mě slyšel, tak začal zas kňučet, ale už jsem se nevracela. Po 2min. přestal a spal. V noci sem tam párkrát zakňučel (mám ho na chůvičce). No a ráno se budí s pláčem a volá mama. Nevím, co se děje. Myslíte, že kolem 2 let má nějakou tu separační úzkost? díky za rady, tipy, kdo to zažil/zažívá? A kdy to asi tak přešlo?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Syn hodně vodí za ruku
- 16.09.26
- Anonymní
Dítě se bojí jít ven
- 08.09.26
- Kris308
strach z otce
- 23.08.26
- babča1950
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
