Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
2,5 letý bije mladšího sourozence
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
23.9.17 10:41
2,5letý bije mladšího sourozence
Dobré dopoledne, syn (2,5r) poslední měsíc ubližuje své sestře (9měs).Fackuje ji, pije pěstí do hlavy, rozběhne se a strčí do ní (malá spadne na hlavu, včera udělala i kotrmelec dopředu), rozjede se s Tatrou a najede do ní (malá spadne na hlavu).Nejsou to tahanice o hračky, každý je v jiném pokoji, ale najednou se syn rozběhne za dcerou (nehraje si s jeho hračkami, ale třeba jen sedí a kouká) a ublíží jí. Máte podobnou zkušenost? Jak reagovat? Vysvětlování a domluvy nepomáhají…(je vůbec v jeho věku schopen pochopit, že se to nedělá??)Trestat ho? Plácnout ho? Děkuji za reakce
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
23.9.17 10:49
Věnovat mu dostatek pozornosti v době, kdy „nezlobí“, umožnit mu daleko více pohybu venku, aby měl kde vybít energii. Ideálně aby alespoń dvakrát, třikrát týdně trávil čas jen s otcem nějakou „mužskou“ činností, při které se budou hodně hýbat.
A podobné chování skutečně trestat. Vysvětlování batoleti je ztráta času. Nemá dostatečné kapacity myšlení na to, aby porozuměl a aby dokázal rozumem regulovat to, že se mu začínají do krve vylévat neurochemické látky spojené s negativními emocemi v rámci období vzdoru.
Průměrné, ani ne tříleté batole, je na tom se schopností pochopení pokynů zhruba jako chytrej pes. (samozřejmě že existují daleko chytřejší děti) Takže je nejspolehlivější důsledně odměňovat žádoucí chování, ignorovat nežádoucí chování (naučit dítě že vaši pozornost získá zlobením je cesta do pekla) a jednozačně a i za použití síly zabránit tomu aby dítě ubližovalo sobě, nebo druhým.
Potřbeuje jasné hranice a váš klid a důslednost. A pozornost za pozitivní věci, ne negativní,
Projděte tyhle články https://blog.linkabezpeci.cz/…mila-bokova/
Příspěvek upraven 23.09.17 v 11:00
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.9.17 10:51
To je divné, že domluvy nepomáhají. 
Plácnout hned co to zkusil po druhé.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.9.17 11:02
Takhle žárlil bratránek, když se narodila sestřenice. Ona seděla a na něco koukala a on proběhl kolem ní a kopl ji nebo shodil na zem. Vždycky dostal na zadek, protože vysvětlování na něj nemělo vliv.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.9.17 11:04
Tvrdě potrestat kdykoli to zkusí, domlouvat batoleti, které má vztek, je většinou ztráta času.
Takže sebrat hračky, odeslat dítě na jiné místo, kde nejsou hračky, fyzicky potrestat.
Záleží na tom, co bude fungovat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.9.17 11:16
No, ja proste hlidam jak ostriz a delam vse pro to, aby nebyla prilezitost. Mam 3 deti 5r, 3r a skoro 5m, nejvetsi agresor je 3lety kluk (cca od 2 let, kdy si zacal budovat osobnost). Asi nechce ublizit, ale ma takove „zkraty“. Nektere konkretni veci jsem oplacela (kdyz mi dal jednou facku, dostal primerenou zpet - to zabralo hned), ale nemohu oplatit vse. Nejcasteji ho posilam nekam si sednout a „premyslet“, bez hracek, do klidu. Taky jsem placla pres ruku, co „hodila ten klacek“, ale nejake vetsi agresi za agresi se vyhybam, to se mi nezda vhodne 
.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.9.17 11:30
Mám dvě dcery, starší 3,5 a mladší 2. Starší tak rok napadá mladší, ale vždy to teda důvod má (malá si umí hrát a vymýšlet si zábavu, starší je dítě, kterému musím zábavu přidělovat). Převážně je to o kousnutí, strčení, kopnutí. Malá je naprosto neagresivní, ta řeší spíš hlavou, vezme hračku a jde se někam zašít. Vcelku pomohlo vysvětlování s názornou ukázkou (taky jsem ji „kousla“, „kopla“, vzala hračku)… a zvýšené mazlení, když „neubližuje“. Teď chodí měsíc do školky, asi jí to někdo vrátil a je klid 
Teď to máme spíš tak, že se o malou stará…
Takže bych odhadla, že problém bude v „nedostatku pozornosti“. (Úvozovky, protože to nemusí být pravda, ale dítko ten pocit má)… Zaměstnat, aby se cítil důležitý a mazlit, mazlit a mazlit.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.9.17 11:45
Syn ma rok, starší tři. Tohle zkusil parkrat. Ze zacatku jsem vysvětlovala, domlouvala, chápala… a nic. Pak mi ruply nervy a dostal na zadek. A je klid
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.9.17 12:08
Na zadek už taky dostal (více než jednou), ale to taky nepomáhá. Zákaz hraček, odeslání do kouta..nic. Zkusím víc času s tatínkem a ještě víc pozornosti (ale dle mého jí má dost, jak ode mě, tak od manžela, prarodiče si prvotně všímají jeho, ne sestřičky, atd.).
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Verun83
23.9.17 12:25
Taky jsme resili, zhruba od 6m dcery do jejiho 1,5r. Strasny obdobi, kdy to ublizovani syna mladsi, bylo pro me jak rozbuska. Domlouvani a vysvetlovani nepomohlo. Nepomohlo ani placani, moje rvani atd pomohlo az kdyz dcera povyrostla a stala se mu partakem. Strasny.
- Citovat
- Upravit
23.9.17 12:30
@mystiq pokud reakce na nežádoucí chování nejsou dloudobě konzistentní - tedy za každé ubližování sestře nenásleduje okamžitě trest, tak je to zcela neúčinná.
Pokud už člověk používá tresty (a v případě ubližování sestře jsou imho na místě), tak je potřeba to dělat důsledně. Prostě si musí vypěstovat reflex, že pokaždé když bude ubližovat sestře, tak přijde trest. To trvá dlouho, než se to naučí.
Batole se holt snaží zbavit toho, kdo mu sebral výsadní postavení. Aby se tak nedělo, tak je potřeba ne chtít aby byl ten rozumný a chápal, že se musíte věnovat miminu - to je mimo možnosti jakéhokoliv předškolního dítěte, pokud tedy nevyužíváte drsnou psychickou manipulaci - což zjevně neděláte. Naopak potřebuje ujistit, a opakovaně oceňovat, že on je váš prvorozený, následník a podobně. Ne pořád, ale na tu dobu, než se srovná období vzdoru a „veřelec“ v podobě mimina.
řekla bych, že když půjde do školky a zejména pokud se bude pracovat s tím, že to bude privilegium pro velký kluky, co si tam budou moci hrát s jinejma velkejma, tak pak se to srovná úplně.
Ta paralela se psama dost pomáhá - teď se váš syn snaží vybojovat si místo ve smečce, protože se cítí, že ho narození sestřičky odsunulo z výsluní na okraj hierarchie. Je tedy potřeba ho ujišťovat (ne slovně, tomu nerozumí) že je pořád důležitej a že mu věnujete pozornost. Ovšem protože není šéfem smečky, tak z pozice alfa samice a alfa samce jednozačně trestat když dělá něco co je hodně přes čáru -třeba ubližování sestře.
Za dva, tři roky už to půjde sofistikovaněji, už bude snazší se rozumně domluvit (a naopak, kdo se k předškolákům či školákům chová furt jako k batoleti, tak se najednou diví že to nefunguje), ale zatím je to fakt mrně, které nemá rozum, zato má spoustu emocí, se kterými si ještě neumí poradit.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.9.17 15:10
Tohle doma řeším už tři roky, ale můžu se třeba na hlavu stavět a odrážet ušima, stejně to do pár minut udělá zas 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.9.17 19:25
@mystiq Já jsem teda dvou a půl letého se sedmiměsíční a pak ještě později (když zahájila samopohon a byla schopná škodit) samotné nenechávala.
Necháváme je postupně spolu samotné až tak od dceřiného roku a půl. Kdy mladší chápe, snaží se zapojovat, komunikuje, škodí minimálně, začala mít víc pudu sebezáchovy a ustojí nějakou tu inzultaci.
Takže jsem případným střetům aktivně předcházela, děti prostě nebyly spolu samotné. Učila jsem je spolu si hrát, aby starší pochopil, že malá nění jen opruz, ale může třeba něco nosit a podívat, jde s ní hrát na schovávanou (samozřejmě za 100% asistence maminky) apod.
A zavedla jsem, že pokud budě starší ubližovat, budu ubližovat i já. Při incidentech jem trvala na omluvě, případně zákaz pohádek (nebo něčeho, na čem díítěti záleží).
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.9.17 08:43
Dostal by tak na zadek, že by to příště už neudělal. Já měla kluky po roce a když začal mladší lézt a více si všímat okolí, také mu starší syn zkoušel ubližovat. Dostal ale takový výprask, že se stačilo na něj potom jen zamračit a už si to nedovolil. Tohle prostě nemohl. Když praštil mě, mohli jsme vysvětlovat, ale ubližovat mladšímu bráchovi jsem mu netolerovala vůbec. Teď je synům 28 měsíců a 16 měsíců. Pošťuchují se pořád, ale jen tak, aby si něco neudělali. I tak, je musím mít pořád na očích a usměrňovat je. Nenechávejte malou samotnou, když je na zemi, sedte u ní, když ji nemůžete nosit, dejte ji do postýlky. Nemůžete dát staršímu příležitost tohle dělat, vždyť může 9 měsíční vážně ublížit! 2,5 leté dítě už je dost velké, aby pochopilo, že se tohle prostě nedělá.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.5.18 06:47
Bohuzel ale ted resime to same. Jen u nas je to horsi. Starsi 3lety je v peci maminky a ted spplecny syn 10mesicu. Starsi ho mlati jak nezrale zito. Porad mu neco dela. Vsechno mu bere. Nejde se s nim domluvit po dobrym, po zlym, domluvou ani placnutim. Jde a stejne jakmile zajdeme oba tak ho baci. Jsem uz zrala do blazince.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Aktuálně na Instagramu
Podle rozsáhlé norské studie mají nejstarší děti v rodině v průměru vyšší IQ než jejich mladší sourozenci. Důvod? Najdete na Instagramu.
Můj syn 6 let se za vsechno omlouva
- 25.03.26
- Anonymní
Jak znovu naučit na nočník
- 23.09.24
- Simona2121
