Poradna pro neplodnost, reprodukční medicínu a genetiku
MUDr. Kateřina Veselá Ph.D.
Ahoj,
ráda bych se poradila s někám kdo má podobné či stejné zkušenosti.
Jsme již po 4. IUI a 3. IVF (jedno z toho byl nulný pokus, z kterého nebylo vůbec nic a tedy se nepočítal) a stále nic. Stimulace v porádku, hodně foliklů, ale vždy po odsátí jen jedno čí žádné vajíčko. To se oplodní, ale bohužel se nevyvíjí. Doktorka nám řekla, že mám syndrom prázdných foliklů. Prostě se mi do nich nespustí vajíčka
Máme prý uvažovat o darovaných vajíčkách.......má někdo podobné zkušenosti? genetika a imunologie v pořádku. snažíme se již 7 let a nic ![]()
Ahoj,
vím jak je těžké tohle rozhodnutí - jít či nejít do darovaných vajíček. Sama jsem to zažila, ikdyž z jiného důvodu (genetika). Taky jsme se snažili spoustu let. Vystřídali jsme tři centra a až teď se nám zadařilo. Aktuálně jsem v 24tt.
Moc gratuluji
Doufám, že budu taky jednou v takové situaci a přeji Ti, aby vše dobře dopadlo.
Monty, to je zlý.. ![]()
Asi hodně bude záležet na tom, kolik ti je let, jestli ještě máš čas čekat a zkoušet. Darované vajíčko není špatný nápad. I když jako všechno to má své výhody a nevýhody.
Držím palce ať máš brzo pupík…
Já jsem měla již několik neúspěšných IVF (konkrétně dohormady už 5) ale mezitím jsem absolvovala IVF s minimální stimulací tedy Clostilbegyt+jedna ampule Menopuru a z toho se zadařilo a jsem mámou 2,5 letého kluka (teď se ještě snažíme o sourozence, ale bohužel i vyzkoušená cesta teď nezabírá
), takže vidíš, univerzální návod opravdu neexisuje.
Já jen jsem při normální stimulaci Gonal+ Luveris měla taky krásné folikuly (tenkrát jednou 13 a jedno vajíčko a podruhé 14 a opět jedno) a prázdné. Po minimálce jsem měla 5folikulů a z toho 4 vajíčka. Dvě mi zaváděli a je z toho jedno mládě ![]()
Moc držím pěsti, a´t to už brzo vyjde.
Děkuj za odpověď. odsátí jsem podstoupila v pondělí a tak jsem z toho všeho ještě hotová, ale svitla mi díky tobě naděje
doktorka říkala něco o tom, že by jsme mohli zkusit Clostyl, ale nějak jsem tomu zatím nevěnovala pozornost. Sebralo mě to, že tolik obalů a zase žádné vajíčko… je mi 30 let, tak snad to ještě není konečné a toho prcka se dočkám ![]()
Neboj, určitě bych tohle vyzkoušela. Za to nic nedáš. Já jsem ve 30 teprve s tímhle martiriem začínala.
Neboj hlavu vzhůru, vím, že je to těžký, moc těžký. ![]()
Byli jsme na tom prakticky stejně - 4 IUI, 3 IVF (jedno bez transferu) a 6 let snažení a o dárkyni jsme uvažovali opravdu hodně, dokonce už jsem vystoupala i na seznamu čekatelek na první místo… Nakonec jsme tedy ještě zkusili poslední hrazený pokus s vlastníma, po plné stimulaci jediné embryo, ale chytlo se
Každopádně jsme byli pevně rozhodnutí, že to bude opravdu naposledy, kvalita mých vajíček byla pokaždé tristní. Ve vašem případě bych asi tu minimálku zkusila, to není tak peněženku zatěžující a uvidíš, třeba to zafunguje. Kdyby ne, i dárkyně je taky řešením, jen si to pořádně porovnat v hlavě, nám to rozhodnutí trvalo asi rok a půl, ale pak už jsme nepochybovali, že je správné. Ať se rozhodnete jakkoliv, držím palce!
Teda, tak to je opravdu úplně stejné. Moc gratujuji, že to takto dopadlo. Jak to tady čtu, tak začínám myslet pozitivně. Určitě všechno dobře dopadne a vyjde to. Člověk tomu musí věřit. Jen ty hroné prachy za další pokusy mě děsí, ale.....
A nesmí na to být sám..
peggy.sl píše:
Monty, to je zlý..
Asi hodně bude záležet na tom, kolik ti je let, jestli ještě máš čas čekat a zkoušet. Darované vajíčko není špatný nápad. I když jako všechno to má své výhody a nevýhody.
Držím palce ať máš brzo pupík…
můžu se zeptat,jaké nevýhody má darované vajíčko?
Anonymní píše:peggy.sl píše:můžu se zeptat,jaké nevýhody má darované vajíčko?
Monty, to je zlý..
Asi hodně bude záležet na tom, kolik ti je let, jestli ještě máš čas čekat a zkoušet. Darované vajíčko není špatný nápad. I když jako všechno to má své výhody a nevýhody.
Držím palce ať máš brzo pupík…
Já nevím jak se to v reálu dělá, nemám s tím zkušenosti, ale mám dvě kamarádky, které chodí vajíčka darovat pravidelně každé tři měsíce a od nich bych vajíčko opravdu nechtěla. Jedna má za sebou drogovou závislost. ![]()
Nevýhody - no, musíš si najít spolehlivé a ověřené centrum (někde, kde nechají darovat víc jak 2×, popř. vezmou člověka drogově závislého, tam bych teda ani omylem nešla), pak je nevýhodama samozřejmě o dost vyšší cena, na dárkyni pojišťovna ani nepřispěje a někde se to vyšplhá třeba na 20-25 000 k celému IVF navíc. Dále čekačky, obzvlášť ve státních centrech, já čekala rok a půl. V soukromých to obvykle bývá o dost kratší (vykoupeno tou vyšší cenou).
Taky anonymita - na jednu stranu výhoda, na druhou dítěti v životě bude chybět polovina rodinné anamnézy, byť teda kdyby bylo v rodině něco opravdu závažného, nikdy by ji neměli nechat darovat, takže dost často jsou dárkyně mnohem zdravější než příjemkyně.
Morální hledisko. Jednak se umět zcela oprostit od toho, když se u dítěte projeví nějaká špatná vlastnost, svádět to na případnou dárkyni a mít pocit, že s vlastním vajíčkem byses tomu vyhnula (samozřejmě není pravda, genetika je mocná a i vlastní dítko může podědit něco třeba po vzdálené prababičce). Druhak si rozmyslet, zda a jak to dítěti (velcí odvážlivci i okolí) vůbec kdy sdělovat a co to může pozitivního i negativního přinést.
Během těhotenství i později u lékařů s doktorama jednat buď tak, že nic neprozradím (a potom budou všecky těhotenské testy mylně počítat např. s věkem těhotné a nikoliv věkem dárkyně, což má na genetiku značný vliv), nebo to prásknout každému doktorovi, co se bude pídit, zda je ta a ta choroba někde v rodině.
Teď to možná vypadá děsivě, ale jen jsem sepsala, co se mi během čekání na darovaná vajíčka honilo hlavou, nakonec jsem byla opravdu ráda, že ta čekačka byla tak dlouhá a já měla dost času si to všecko porovnat a ujasnit si, že to opravdu chci. Ale v tomhle to každý máme jinak.
Osobně jsem nakonec dospěla k názoru, že já děti přece chci a pokud je tohle jediná možnost, nemám moc nad čím váhat. A i když jsem se nakonec nechala ukecat do posledního pokusu s vlastníma (což bylo ale dané i tím, že bychom na následující pokus s darovanými měli finance i čas, bylo mi jednatřicet), moc dobře si všecky tyhle úvahy pamatuju a vím, že kdyby to teď naposledy neklaplo, věděla bych, že jsem sama udělala maximum a volba jít do darovaných by pro mě byla jediná správná.
děkuji za vyčerpávající odpovědi.já sice nemám děti z DV ,ale dokonce z DE a nikdy jsem v tom žádnou nevýhodu nepocitovala (proto jsem se ptala)chtěla jsem znát názor ostatních,takže dík a všem hodně štěstí…