Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
@Mama87 píše: Více
Přijde mi, že to popisuješ tak, že se to nedá zvládnout, protože chceš, abychom ti tu schválily potrat. No, to se asi nestane. Volba je to tvoje. Za mě se to dá úplně v pohodě zvládnout, zvlášť, když je partner na tvojí strašně a děti jsou malé. Do žádné školky je vodit nemusíš, můžeš s nimi být doma, když to nepůjde. A říkám to jako někdo, kdo má děti tři a třetí těhotenství jsem proležela dva měsíce v kuse. A zvládlo se to a rozhodně to za to stálo.
Hele, my to tady za vas nerozhodneme. Ale pokud i tvuj muz je ti oporou a sam rika, ze to zvladnete, tak bych si mimco nechala. … co ja bych za nej ted dala..
takze se neboj, vzdy se to da nejak udela.
@Mama87 píše: Více
Tohle je těžké no. Až by se dítě případně narodilo, tak už se to prostě nějak pořeší a zajede. Jestli se rozhodneš pro přerušení, tak život půde prostě dál. Řeš ale do budoucna ochranu, chlap říkal že půjde na vasektomii, ale počítám že spěchat nebude.
Rozhodnutí je na tobě, ještě máš čas to všechno promyslet.
@boball píše: Více
Ale v době, kdy tvoje tchyně dostala tělísko, je asi trochu vzdálenější. Osobně ho mám skoro pět let a nechtěné těhotenství se nekoná
Podle toho co píšeš mám pocit, že bys potratu litovala. Hlavní je zvládnout to finančně a organizačně, což píšeš, že byste zvládli a taky máš podporujícího partnera. Chápu obavy z nevolností a o zdraví, ale každé těhotenství je jiné, třeba to teď tak hrozné nebude. Samozřejmě si to musíte rozhodnout sami s mužem, ale já bych ve vašem případě na ukončení nešla ![]()
Osobně si myslím, že je potřeba přemýšlet dál než nad těhotenstvím a školkou. Náročné to teprve bude, až budou děti ve škole, a to pak stojí fakt dost. Jste v situaci, kdy jsou děti nejméně náročné a nepotřebují skoro „nic“. Já jsem teda dost realista, mám kolem sebe dost rodin se třemi dětmi jako schody, tj. po sobě, a ti dospělí padají na hubu. Honička a peníze jen tečou.
Musíte si to rozhodnout samozřejmě sami. Bydlení, finance, auto? Fyzické i psychické síly? Jestli jste dobře zajištění, 2 děti zvládáš levou zadní a jsi takový ten maminkovský typ, který si většinu času užívá..proč ne.
@Klávesa289 píše: Více
Pochopitelně, že je to dávno. Ale, vypadnout nebo se posunout může i dnes, i když je to tedy fakt skoro minimální pravděpodobnost.
Taky mám tři děti během 4,5 let. Třetí neplánované, kdybych ho zjistila včas, možná bych sem nebo jinam psala stejně jako ty.. A dnes - denně děkuji tam nahoru za „dítě za odměnu“, jsem nevýslovně šťastná, že osud rozhodl za mě a já se nemusím celý život trápit myšlenkou, že jsem vzala život svému dítěti a jaké by asi bylo.. Nemám radu pro tebe, píšu svou zkušenost.
Tak nepoletíš každé ráno nutně do školky, ale v klidu si poležíte a přispíte si všichni tři. ![]()
Navíc: třeba ještě stihneš první třídu s nejstarší doma na rodičáku a to už si budeš super užívat.
![]()
@truelly píše: Více
Já neznám ani jednoho člověka, kterému by to tělístko neselhalo. To nehormonální.
Máme také jedno dítě mimo plán. Místo třetího dítěte přišla dvojčata v době, kdy starší děti chodily do školky. Ale nejhorší byly ty obavy, jak to zvládnem, když ještě dvojčata nebyla na světě. Jak ty “neřešitelné” situace nastaly, tak se to řešení najít muselo a ono to kupodivu šlo:-).
My mame tri plánovaně, do 4,5 roku. To období, kdy byli vsichni malí, bylo super. Zadne povinnosti, zadny časový pres. Do skolky se da dojit az na pul 9, coz je s dítětem, co vstává v 5, utopie. Ja jsem naopak deti rano musela zabavit, abychom nebyli ve skolce první. Mimino by i spalo déle, ale rychle si zvyklo, ze je rano vzbuzeno. Usnulo mi potom po odvedeni starších do skolky a ja jsem mela klid. Tohoto období bych se fakt nebala. Jo, únava, málo casu na sebe…no ja jsem to zazila za covidu, takze se stejne nedalo nikam chodit… ted jsou vsechny deti ve skole, nejstarsi jde do puberty a to je teprve sranda. Hodně povinnosti, hodne časového presu, krouzky, kamarádi… vsechno to zorganizovat, pohlídat všem školu, aby vsichni vsechno meli a uměli… navíc mame dve z deti s různými diagnozami… je to mazec. Zvládáme, je mnohem vic tech chvil, kdy si to užíváme, ale jsou i chvíle, kdy podáme na usta. A prvně proto jsem neplanovane čtvrté těhotenství ukončila. Psychicky mi z togo nebylo dobre, nikdy nebude. Ale trpěla by tim cela rodina, bylo by to nad nas limit časový, psychicky, fyzicky… bylo to spravne rozhodnutí, jsem o tom presvedcena. Nekdo tuto stopku ma u druhého ditete, jiny u desátého. To musite vedet vy dva, kde to mate.
Jestli do toho jít nebo ne je na vás, ale jestli je partner pro a je takový, že opravdu pomůže, je to určitě zásadní argument.
Pokud se bojíš nízkého tlaku, vřele doporučuju silnější kávu. V posledním těhotenství mě náhlé pády tlaku dost potrápily, ale kafe vždy pomohlo ten tlak nahodit zpět do hodnot, se kterými se dalo fungovat. ![]()