Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
Ne, za mě je moc mít třetí dítě před 40, natož čtvrté po čtyřicítce… mám kolegyni, co má 55, doma 13 letou holku, jako sorry ![]()
@kve-tinka píše:
Ne, za mě je moc mít třetí dítě před 40, natož čtvrté po čtyřicítce… mám kolegyni, co má 55, doma 13 letou holku, jako sorry
Proc jako sorry? Vadi ti to? ![]()
No, my se rozhodli mít 5.společné dítě, původně mělo být do mých 40ti, ale nějak to trvalo, pár nezdarů a nakonec se po té 40.ce.narodilo.. S batoletem je to náročné, ostatně jako vždy, ale neplanovaně jsem pak ještě otěhotněla během kojení a s tím jsem fakt kvůli věku nepočítala, jenže když se nechce, tak to jde prostě vše samo, hezky na první dobrou, takže to nakonec vyšlo tak, že 3 děti do 30ti, 1 dítko do 40ti a 2 po 40
Zase kdyby to příroda považovala za blbost, tak to přece neumožní a já bych do dítěte po 40. nešla, kdybych to musela řešit přes doktory a tak (ale samozřejmě s tím, že už jsem děti měla, jinak je situace složitější). Každopádně nenormálně si možná trochu připadám počtem dětí, ale ne věkem, kdy jsem je rodila, nejsem vůbec žádná výjimka a nebyla jsem, ani když jsem rodila mladá, kolem mě byly vždy matky v tom věku s podobně starým dítětem ![]()
@Funnymonkey píše:
Ahoj všem, rada bych znala váš názor - mám 3 děti, nejmladší 1,5 roku, manzel nadhodil, ze bychom si ještě jedno pořídili. Ale. Je mi 40. Budu rada za vaše pro a proti.
Asi záleží, kolik je starším dětem. Mně je 40, mám dítě 1,5 roku a dva puberťáky, co končí povinnou školní docházku. Odpadá tím pádem jejich logistika. Ráno spíme, když starší odchazí do školy, na kroužky už je taky nevozím, pohoda. Ale další už neplánuji. Jsem vděčná za ty tři zázraky a nechci nic pokoušet, spíš si užít prcka. Jeho pořízení bylo nejlepší nápad. Ne, fakt se necítím stará a rozhodně je vše víc na pohodu, než v těch 25 dvě malé děti blízko po sobě. A vůbec nevidím problém v tom, že v 55 budu mít doma 17 leté dítě. Naopak a to vím jistě, by mi bylo smutno, kdybych teď to prtě neměla, protože starší už prostě žijí do jisté míry svůj život.
Mám kamarádku, co měla taky 3.dítě ve 38 a ta dodnes lituje, že si k němu nepořídila i to čtvrté, protože první dvě vyrůstaly spolu a třetí jakoby sám…Takže je to fakt na vás.
Spíš pokud jste i na třetí čekali dva roky, tak to bych asi viděla jako problém..
@Anonymní píše:
No, my se rozhodli mít 5.společné dítě, původně mělo být do mých 40ti, ale nějak to trvalo, pár nezdarů a nakonec se po té 40.ce.narodilo.. S batoletem je to náročné, ostatně jako vždy, ale neplanovaně jsem pak ještě otěhotněla během kojení a s tím jsem fakt kvůli věku nepočítala, jenže když se nechce, tak to jde prostě vše samo, hezky na první dobrou, takže to nakonec vyšlo tak, že 3 děti do 30ti, 1 dítko do 40ti a 2 po 40Zase kdyby to příroda považovala za blbost, tak to přece neumožní a já bych do dítěte po 40. nešla, kdybych to musela řešit přes doktory a tak (ale samozřejmě s tím, že už jsem děti měla, jinak je situace složitější). Každopádně nenormálně si možná trochu připadám počtem dětí, ale ne věkem, kdy jsem je rodila, nejsem vůbec žádná výjimka a nebyla jsem, ani když jsem rodila mladá, kolem mě byly vždy matky v tom věku s podobně starým dítětem
FANDÍM ![]()
@hanka.br. píše:
Ne - je ti 40. Máš malinké dítě, budeš ráda, když se mu zvládneš plně věnovat. Nasekat si děti není umění.
Kolem 40 už to umění být může ![]()
Máme 5 dětí. 2 x na VŠ, 1× na střední a 1× v 9 třídě a batole k tomu. Organizačně je to pohoda. Tam není problém už vůbec. Samozřejmě něco je těžší s miminem za zadkem, ale hrozně moc záleží jaké dítě se narodí a na jeho povaze. Rodila jsem po 40. a v porodnici jsem nebyla nejstarší.
A mít v 55 puberťáka. Každá puberta je jiná, může to být v pohodě a nemusí. Když jsem přežila 4, přežili i pátou.
Určitě mám mín elánu a energie někdy. Po noční je člověk dýl Ko. Zase se většinou má kam vracet do práce, má něco vybudovaného, neřeší krav.iny, atd… Pokud zdraví dovolí proč ne. ![]()
Záleží na tom, jak se cítíš. Mně je 38, děti máme tři, 8-16 let. Čím jsou starší, tím jsou finančně náročnější. Čím jsem já starší, tím víc potřebuji svůj klid, abych zregenerovala. Nedávno jsem řešila možnou rakovinu prsu, biopsie, operace, naštěstí nezhoubný útvar. Uvědomuji si od té doby svou „smrtelnost“, že zdraví není samozřejmostí. Bála bych se, že další těhotenství v tomto věku tělo zatíží víc, než v 25, že bych možná nebyla schopná se plně postarat, pak chodit do práce a finančně zajišťovat. Taky vzhledem k dětem, chci aby měli matku, co jim může pomoct, poradit, ne se točit kolem miminka. Ty začátky totiž bývaly vždy náročné. Takže za mě čtvrté dítě plánovaně ne. Pokud by však přišlo naší chybou, tak pravděpodobně by se narodilo a přizpůsobili bychom se.
@Anonymní píše:
Asi záleží, kolik je starším dětem. Mně je 40, mám dítě 1,5 roku a dva puberťáky, co končí povinnou školní docházku. Odpadá tím pádem jejich logistika. Ráno spíme, když starší odchazí do školy, na kroužky už je taky nevozím, pohoda. Ale další už neplánuji. Jsem vděčná za ty tři zázraky a nechci nic pokoušet, spíš si užít prcka. Jeho pořízení bylo nejlepší nápad. Ne, fakt se necítím stará a rozhodně je vše víc na pohodu, než v těch 25 dvě malé děti blízko po sobě. A vůbec nevidím problém v tom, že v 55 budu mít doma 17 leté dítě. Naopak a to vím jistě, by mi bylo smutno, kdybych teď to prtě neměla, protože starší už prostě žijí do jisté míry svůj život.
Mám kamarádku, co měla taky 3.dítě ve 38 a ta dodnes lituje, že si k němu nepořídila i to čtvrté, protože první dvě vyrůstaly spolu a třetí jakoby sám…Takže je to fakt na vás.Spíš pokud jste i na třetí čekali dva roky, tak to bych asi viděla jako problém..
Mám to podobně, starší už odrůstají, jsou vcelku už samostatní, doma pomužou. Máme třetí které budou brzy dva a chtěli jsme k ní sourozence, aby měla k sobě parťaka, jenže jsem o miminko teď v osmém měsíci těhotenství přišla ![]()
Taky máme 3, 7let, 6 let a 1,5. Všechno proti
ne vážně, jediný pro u nás by bylo že by ten nejmladší měl parťáka…
Proti: už nechci být těhotná, rodit, nespat, prostě já toho mám momentálně plný kecky, ale někdo to třeba zbožňuje. Já už se těším na trochu svobody…
To přece nejde takhle osobní věc si musíte rozhodnout jen vy 2
No já mám ve 41 holčičku po ivf a jsem spoko.
A jelikož mi na mrazáku zůstala ještě školka, tak si tam ještě zajdu.
@Fonty píše:
Taky máme 3, 7let, 6 let a 1,5. Všechno protine vážně, jediný pro u nás by bylo že by ten nejmladší měl parťáka…
Proti: už nechci být těhotná, rodit, nespat, prostě já toho mám momentálně plný kecky, ale někdo to třeba zbožňuje. Já už se těším na trochu svobody…To přece nejde takhle osobní věc si musíte rozhodnout jen vy píše: Více
Asi přesně tak - nechce se mi už být těhotná, rodit, nespat, jediné pro je, ze by malý měl sourozence věkem blízko. Vím, ze to nakonec musíme rozhodnout my, ale večer u vinka mě napadlo zjistit, jak by se rozhodovaly/i jiné/i ![]()
Holky, hlavně kvůli sourozenci věkové blízko bych do toho fakt nešla. (To píše ta s 5. a 6. po 40.) Naopak jsem si říkala (po porodu 5.), že bych klidně i do toho 6. ještě šla, ale aby to bylo na pohodu, tak to už nestíhám věkově, takže se ta otázka ve mě začala úplně poprvé v životě uzavírat, protože rodit třeba po 45., 46., to už je i pro mě moc (na vědomé rozhodnutí), ale ono si přišlo.. 4. a 5. (které se narodilo po 40.) mají od sebe skoro 5 let, kvůli věku jsme onehdy plánovali alespoň tak ty 4r (pro mě takové minimum), ale začali se snažit ještě na necelé 4r, kdyby to trvalo a trvalo to…No, už děti 2 roky od sebe mám a právě, že to parťáci nikdy nebyli, jedině v tom, jak mě - flegmatika, totálně rozžhavit a vytočit a rozčílit, takže už si nedělám žádné iluze
Volila bych raději vymazlit si to nejmladší, než mít další, teda pokud nedorazí samo…Jinak souhlasím naprosto s tím, že je úplně jiné mít více dětí rozprostřeno do většího časového úseku, než jich mít více více u sebe, protože o to je to náročnější na úplně všechno a mohu jen napsat, že třeba „jen“ 3 děti do 6ti-7mi let, je stále dost masakr, ne že by se to nedalo dát, ale brnkačka to není, i když samozřejmě i ten masakr má své pozitivní stránky ![]()