Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Ahoj, má prosím někdo zkušenost? Poradí někdo?
Syn má 4 roky.. chodí druhým rokem do školky.. od prvního roka svého věku se více méně jen vztekal.. avsak jsme to svým způsobem zvládli a čekali až to přejde.. nastoupil do školky a už to nebyl takový extrém a dalo se na všem domluvit.. ale přišel nový rok ve školce… Září vše v pořádku a najednou jakoby se nám změnil…absolutně v ničem neposlouchá..začne se vztekat a mlátit sebou.. snažila jsem se vysvětlit že tohle dělat nemůže protože si ubližuje..jenže to nepomohlo..když má vztek mlátí si silou do nohy kde má pak samozřejmě modřiny
dnes už to vygradovalo tak že se naštval kleknul si na zem a mlátil hlavou o parkety.. tak že tam má rýhu
už vůbec nevím co s ním mám dělat..neposlechne když ho poprosím..neposlechne když zvýšim hlas..neposlouchá už ani tatinka.. je to zase jen nějaké období? K psychologovi jdeme až na konci listopadu a já už si vázne nevim rady a připadám si že jsme úplně selhali
No počkat na toho psychologa… Maximálně můžete syna držet v náručí než se uklidní aby si neublížil.
Mně to dělal syn taky. U nás pomohlo, že jsem si toho nevšímala. On zjistil, že si tím zajistí pozornost. Takže jsem jen v klidu řekla, že neubližujeme nikomu, ani sobě. Naprosto bez emocí a odešla jsem. Jak neměl diváky, nechal toho.
Syn se mlátil o kovová futra. Jednu dobu měl úplně modré čelo. Často měl boule.
Proč jdete k psychologovi?
@Anonymní píše:
Mně to dělal syn taky. U nás pomohlo, že jsem si toho nevšímala. On zjistil, že si tím zajistí pozornost. Takže jsem jen v klidu řekla, že neubližujeme nikomu, ani sobě. Naprosto bez emocí a odešla jsem. Jak neměl diváky, nechal toho.
Syn se mlátil o kovová futra. Jednu dobu měl úplně modré čelo. Často měl boule.
Proč jdete k psychologovi?
Bohužel toho nenechá ani když ví že se nedívám…
A už mám obavu z toho že mi doma přistane sociálka že má tolik modřin..
Psychologické vyšetření potřebujeme vůči logopedie protože teprve začíná mluvit..-spoji 3 slova..žádná dlouhá věta…a znepojuje nás to brzké vztekani…
Přešlo u vás tohle období?
Ve stejném věku jsem to řešila u syna. U něj to bylo šílené. Vzal si obvaz, omotal palandu a pak se málem oběsil. Nebo si kousal do prstů tak, že mu slejzal jeden nehet za druhým. Byla jsem s ním u psychologa. Když ubližoval sobě, tak jsem ho měla jen pevně chytit, aby se z toho nedostal a v klidu na něj mluvit, dokud se neuklidní. Časem to přešlo.
@Vejull píše:
Bohužel toho nenechá ani když ví že se nedívám…A už mám obavu z toho že mi doma přistane sociálka že má tolik modřin..
Psychologické vyšetření potřebujeme vůči logopedie protože teprve začíná mluvit..-spoji 3 slova..žádná dlouhá věta…a znepojuje nás to brzké vztekani…Přešlo u vás tohle období?
Je mu 8 a už si neubližuje. U nás to trvalo od roka a půl a nejvíc tak do těch 4 let. Od 5 už minimálně.
Naučit ho ventilovat vztek jinak? Dupat, kopat do polštáře…
Syn taky dlouho nemluvil. O to to bylo horší. On je dodnes náročnější. Ale už si většinou neubližuje.
Já to dělala taky
Snad ještě na prvním stupni a dělala jsem to jen kvůli tomu, že jsem věděla, že to naštve mámu. Chtěla jsem ublížit jí a ne sobě. Ona z toho byla vždy hotová a přesvědčovala mě, že to nemám dělat, že mě bude bolet hlava. Já se tím vyloženě mstila. Plus to je takové to, že je to dítě nešťastné, neumí to zpracovat, tak to posune do bolesti, kterou chápe a které rozumí, což je fyzická bolest.
Chce to pak v klidu rozebrat emoce. Ale až se uklidní. Řešit něco se vzteklým dítětem nese jen víc vzteku.
Ta ignorace u nás taky nevyšla hned. Jak jsem ho naučila, že kolem něj budu skákat, tak na začátku by se snad zabil. Takže jsem ho zalehla, aby nemohl nic dělat a jen jsem mu řekla, že si nebude ubližovat. Žádné vysvětlování.
Dcera se kolem 7 let začala ve vzteku kousat do ruk. Vzalo mě to hodně, protože moje sestra se rezala od puberty. Nevím, zda u dcery jde o pozornost, dělala to jen párkrát ve vypjaté chvíli, kdy byla hystericka, labilní, asi podle mě obrátila vztek (co cítila) vůči sobě.
U psychologa jsme nebyli, řeším to tak, že do tak vypjaté situace nezachazim (už nechci hrát „kdo s koho“, ona je silně dominantní, takže fakt bojuje za svoji pravdu), snažím se domluvit, zohledňuje únavu, hlad apod., prostě jak s tříletý dítětem.
Beru to tak, že je emočně labilní (má být po kom) a snažím se mluvit o emocich, děláme různá cvičení na emoce, vykladame si těle, že o sebe pecujeme… Nevim, zda to má smysl, doufám, že jo.
Ještě dodám, že to kolem 7 dělala taky, nevím proč, prostě že zoufalství jsem si rvala vlasy. Zoufalství bylo, že musím vstávat do školy, byla jsem úplně strašná, blbě jsem spala a pak prostě od rána labil. Přešlo to. V pubertě bych si ale už neublížila, rozum nakonec vyhrál.
Podle mě jsme prostě jen nezvládla emoce.
@Vejull píše:
Ahoj, má prosím někdo zkušenost? Poradí někdo?
Syn má 4 roky.. chodí druhým rokem do školky.. od prvního roka svého věku se více méně jen vztekal.. avsak jsme to svým způsobem zvládli a čekali až to přejde.. nastoupil do školky a už to nebyl takový extrém a dalo se na všem domluvit.. ale přišel nový rok ve školce… Září vše v pořádku a najednou jakoby se nám změnil…absolutně v ničem neposlouchá..začne se vztekat a mlátit sebou.. snažila jsem se vysvětlit že tohle dělat nemůže protože si ubližuje..jenže to nepomohlo..když má vztek mlátí si silou do nohy kde má pak samozřejmě modřinydnes už to vygradovalo tak že se naštval kleknul si na zem a mlátil hlavou o parkety.. tak že tam má rýhu
už vůbec nevím co s ním mám dělat..neposlechne když ho poprosím..neposlechne když zvýšim hlas..neposlouchá už ani tatinka.. je to zase jen nějaké období? K psychologovi jdeme až na konci listopadu a já už si vázne nevim rady a připadám si že jsme úplně selhali
Syn 4,5 roku se škrábal v obličeji při vzteku. Začal někdy před 4 rokem. Byli jsme s ním u psycholožky - verdikt: je rozmazlený a dělá to demonstrativně. Nechat ho, nevšímat si ho…moc to nezabíralo. Dále řekla, že kolem 4 roku nastupuje další období vzdoru a že to teprve bývá mazec. Pedopsychiatr mi zase řekl, že je pravděpodobně ADHD, ale že počkáme do 5 let, že nervová soustava ještě zraje. Ve školce se škrábnul pouze 1× a odůvodnil to tím, že se sám potrestal, že udělal něco, co neměl. Jinak s ním nikdy neměli problém (chodí už druhým rokem). Už delší dobu to neudělal, i když jeho impulzivita je stále šílená. Takže věřím, že to bylo období. Držím palce, ať Vám psycholožka pomůže více, než nám.