Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Dceřině kamarádce umřela maminka
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
24.10.22 10:55
@Anonymní píše:
Ahoj, jdu si asi jen vylít srdce. Právě jsem se dozvěděla, že holčičce že školky, se kterou kamarádí moje dcerka, o víkendu tragicky umřela maminka. Osobně jsem ji neznala, ale silně mě to zasáhlo. Je mi strašně líto toho děvčátka. Milá, hodná, citlivá holčička. Je to na nic… Jen mě napadá, jak byste reagovali na holčičku, až zas přijde do školky? Přikláním se k variantě „dělat jakože nic“. Pokud se o tom sama nezmíní, o čemž spíš pochybuji. Úplně mi puká srdce. Prosím anonym.
No určitě bych se o tom nezmiňovala. Ale ani neodváděla třeba pozornost jinak jako třeba hele Maruško o víkendu teď sme byli tam a tam, nechceš jít příště s námi.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.10.22 10:56
Teď to bude moc citlivé téma. Chce to čas a citlivě s ní mluvit. Cíleně bych to téma neotevírala.
Mám takové dítě ve skupině od září. Je to 3-4r. zpět. Bála jsem se, když nějaké dítě zmínilo úmrtí rodiče.
Tohle dítě to bere statečně. Přijde mi smířené a samo se chce o mamince bavit. Ale nezažila jsem, když to bylo velmi čerstvé.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.10.22 11:00
@Anonymní píše:
Ahoj, jdu si asi jen vylít srdce. Právě jsem se dozvěděla, že holčičce že školky, se kterou kamarádí moje dcerka, o víkendu tragicky umřela maminka. Osobně jsem ji neznala, ale silně mě to zasáhlo. Je mi strašně líto toho děvčátka. Milá, hodná, citlivá holčička. Je to na nic… Jen mě napadá, jak byste reagovali na holčičku, až zas přijde do školky? Přikláním se k variantě „dělat jakože nic“. Pokud se o tom sama nezmíní, o čemž spíš pochybuji. Úplně mi puká srdce. Prosím anonym.
Pukalo by mi taky, ale asi bych počkala, až co ona. Ne se k ní vrhat se slovy „ty můj chudáčku“. Holčička nejspíš tento týden do školky nepřijde
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.10.22 11:02
@Anonymní píše:
Ahoj, jdu si asi jen vylít srdce. Právě jsem se dozvěděla, že holčičce že školky, se kterou kamarádí moje dcerka, o víkendu tragicky umřela maminka. Osobně jsem ji neznala, ale silně mě to zasáhlo. Je mi strašně líto toho děvčátka. Milá, hodná, citlivá holčička. Je to na nic… Jen mě napadá, jak byste reagovali na holčičku, až zas přijde do školky? Přikláním se k variantě „dělat jakože nic“. Pokud se o tom sama nezmíní, o čemž spíš pochybuji. Úplně mi puká srdce. Prosím anonym.
V žádném případě se nepouštěj do nějakých výlevů jakože „citová podpora“ (i když je jasné, že jako dospělé ženské a mámě je ti to moc líto)… ta holčička je pro tebe úplně cizí a pokud ona sama nepřijde konkrétně k tobě a nebude si chtít povídat, mazlit se nebo cokoli podobného, tak by ses neměla chovat nijak neobvykle.
Takhle malé děti ještě neocení žádná zdvořilostní gesta a v podstatě nejhorší věcí jsou pro ně projevy resp. výlevy emocí cizích lidí, kterým vůbec nerozumějí a které v nich jen rozviřují duševní zmatek.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
24.10.22 11:03
Děkuji, doufám, že to paní učitelky ve školce zvládnou. Je to fakt strašné. Jak se teď asi ten drobeček cítí. Ach jo. Brečím tady jako želva.
- Citovat
- Upravit
24.10.22 11:03
nemluvit o tom sama, pořád je to cizí dítě. Jako školou povinná jsem to zažila 2× kdy slouzakum tragicky zemřel někdo z rodiny. Ani pro spolužáky to není příjemné. Taky jsem nevěděla jak se k nim mám chovat . Možná by bylo fan mluvit o tom s vlastní dcerou. Tak aby to pochopila … 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.10.22 11:12
Když si vzpomenu na sebe, když mi v 5 umřel táta…přesně jak tu někdo říkal, že děti nerozumí výlevům emocí cizích lidí. Když se nikdo nezmiňoval, bylo to snesitelnější, než když mi pořád chtěli říkat,,chudinko moje malá apod a pořád se starali, jak mi je.'' Nechala bych ji být. Jen pokud by sama nepřišla a nechtěla o tom mluvit sama od sebe. Naopak, pokud by přišla sama, že si chce o tom povídat, vyslechla bych ji.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.10.22 11:17
Je tu jeden uživatel, nebudu ho jmenovat, co s tím má osobní zkušenost. Třeba si tu diskuzi otevře. Každopádně děti to „napořád“ vnímají jinak než my. Potýkat se s tím bude dlouho, jak bude vyrůstat. Je to smutné a nemělo by se to stávat. Je to ještě mláďátko.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
24.10.22 11:18
Díky moc, určitě nechystám „výlevy“, je mi jasné, že to by opravdu nepomohlo. Budu se chovat jako obvykle. Tohle by se stávat nemělo…
- Citovat
- Upravit
24.10.22 11:26
No dělat jakože nic podle mě taky není v pohodě. Ta maminka ji umřela a tvářit se že se nic nestalo může uvést dítě ve zmatek, jakože ta maminka nebyla důležitá?
Já bych volil přístup, že já jako rodič bych dělal, že nic. Ale dítě bych poučil a pokud jsou opravdu kamarádky, měla by dcera tu holku obejmout a třeba i nic neříkat. Nebo říct, že ji to mrzí, ale dát najevo že to vnímá.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.10.22 12:21
@gabrriel píše:
No dělat jakože nic podle mě taky není v pohodě. Ta maminka ji umřela a tvářit se že se nic nestalo může uvést dítě ve zmatek, jakože ta maminka nebyla důležitá?
Já bych volil přístup, že já jako rodič bych dělal, že nic. Ale dítě bych poučil a pokud jsou opravdu kamarádky, měla by dcera tu holku obejmout a třeba i nic neříkat. Nebo říct, že ji to mrzí, ale dát najevo že to vnímá.
Je to školkové přátelství dětí na takové úrovni, že se maminky ani osobně neznaly děti se tudíž zřejmě nenavštěvují… Takže tam opravdu nějaká angažovanost ze strany zakladatelky může napáchat víc škod, než užitku.
Promluvit s dítětem o situaci (což už možná udělaly učitelky), aby bylo v obraze a třeba naopak nebylo překvapené z reakcí a emocí toho druhého dítěte, která může být opravdu velmi pestrá (od zhrouceného dítěte po dítě, které se bude tvářit, že se nic neděje). Myslíš to dobře, ale ono ne každý truchlící natož pak třeba dítě ve věku 3-6 let stojí objímání od kámošky ebo projevy soustrasti (ty fakt neocení).
A taky se zaměřit na reakci vlastního dítěte - některé děti pak mohou začít mít strach o vlastní rodiče a podobně.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.10.22 12:23
@gabrriel píše:
No dělat jakože nic podle mě taky není v pohodě. Ta maminka ji umřela a tvářit se že se nic nestalo může uvést dítě ve zmatek, jakože ta maminka nebyla důležitá?
Já bych volil přístup, že já jako rodič bych dělal, že nic. Ale dítě bych poučil a pokud jsou opravdu kamarádky, měla by dcera tu holku obejmout a třeba i nic neříkat. Nebo říct, že ji to mrzí, ale dát najevo že to vnímá.
Pokud by to udělala bez návodu, spontánně a čistě ze své vůle, tak je to v pořádku - ale pokud by k tomu byla navedena maminkou, tak je to přesně o tom, co jsem psala výše. Vylévání emocí dospělých, jen (a o to hůř) formou jejich podsouvání malým dětem.
Na tvém příspěvku je krásně vidět, jak se úvahy dospělého míjejí s myšlenkovými pochody malých dětí. Tu holčičku chování spolužáků rozhodně neuvede v žádný „zmatek, že maminka nebyla důležitá“ . Její maminka opravdu nebyla důležitá pro její spolužáky ze školky - byla důležitá pro ni, pro tatínka, pro brášku nebo ségru, pro babičku a dědu… Myšlenkové pochody takhle malých dětí jsou jednoduché a čisté, nepotřebují žádné zdvořilostní projevy, žádná od rodičů naučená „já-to-vnímám-gesta“, vyjadřování soustrasti ani nic podobného… naopak, potřebují co možná největší klid a zdání normálnosti, aby jim alespoň jedna část světa zůstala jako nezměněná jistota, ve které všechno běží jako dosud.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.10.22 12:30
Dělala bych jakoby nic, ono je spíš hodně pravděpodobné, že holčička nějakou dobu do školky ani nepřijde, ale kdyby jo, tak hlavně nedělat žádné dojemné scény. Svoje dítě bych obeznámila se situací, že si kamarádka prochází těžkým obdobím, ale nenavadela bych k nějakým činům, ať si to holky vykomunikuji mezi sebou. Holčičce bych věnovala max tak úsměv a tatínkovi popřála upřímnou soustrast.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.10.22 12:36
@Kriss Tina píše:
Dělala bych jakoby nic, ono je spíš hodně pravděpodobné, že holčička nějakou dobu do školky ani nepřijde, ale kdyby jo, tak hlavně nedělat žádné dojemné scény. Svoje dítě bych obeznámila se situací, že si kamarádka prochází těžkým obdobím, ale nenavadela bych k nějakým činům, ať si to holky vykomunikuji mezi sebou. Holčičce bych věnovala max tak úsměv a tatínkovi popřála upřímnou soustrast.
Soustrast se nikomu nepřeje - soustrast se vyjadřuje.
Promiň opravu, ale tohle jsem musela, byť to běžně nedělám, zrovna tenhle obrat mi vysloveně týrá zrak 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Pláč ze spaní
- 05.02.25
- Natalusaa
Plavání po nemoci (tříleté dítě)
- 03.02.25
- Scamp
Léky na kašel
- 02.02.25
- Simčes
Ahoj, jdu si asi jen vylít srdce. Právě jsem se dozvěděla, že holčičce že školky, se kterou kamarádí moje dcerka, o víkendu tragicky umřela maminka. Osobně jsem ji neznala, ale silně mě to zasáhlo. Je mi strašně líto toho děvčátka. Milá, hodná, citlivá holčička. Je to na nic… Jen mě napadá, jak byste reagovali na holčičku, až zas přijde do školky? Přikláním se k variantě „dělat jakože nic“. Pokud se o tom sama nezmíní, o čemž spíš pochybuji. Úplně mi puká srdce. Prosím anonym.