Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
A zase ta hyperaktivita
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
14.8.16 20:34
A zase ta hyperaktivita
Ahoj potrebovala bych radu ohledne me 4,5 lete dcery. Od malinka je to zive dite, orad v akci od rana do vecera, co se ale narodila druha dcera(ma 2 roky), tak se vse rapidne horsi a ted posledni mesice to zacina byt nad nase sily. Dcerla u niceho neposedi, co ji bavilo drive, uz ji nebavi, pokud uz si hraje vsede, tak poskakuje po zidliu toho nebo se vselijak krouti. Jeji nejoblibenejsi hra na honenou a klidne cely den. Od rana do vecera taky pusinu nezavre, nekdy i blaboli, ze ji neni rozumet, mluvi vpodstate porad, pokud nespi. Kdyz usne tak teda spi dobre celou noc, obcas i po obede. Ldyz ale nespi po obede, tak je to k nevydrzeni, cim vic je unavena, tim vic zlobi, lita od jednoho k druhemu a u niceho nevydrzi. Uz se bojim s ji nekam jit, protoze se vsude predvadi, ale takovym zpusobem, ze skace po lidech, neuposlechne jedineho slova. Teta ma znamou s klukem, co ma diagnostikovanou hyperaktivitu, ale toto, ze pry jeste nevidela. Korunu tomu nasazuje babicka, dcera k ni cim dal tim vic utika, hlavne kdyz ja jdu treba na zachod nebo pro zeleninu na zahradu(rodice bydli nad nami v patre) nevadi mi, ze tam je, ale ona utece a nic nerekne. Babicka vse dovoli, podryva autoritu a u dcery to nicemu neprispiva. Naucila jsem ji usinat se mnou, je teda ve sve posteli ale musim tam byt, ja vim, ze si za to muzu sama, ale jde o to, ze uz cca 3 mesice se snazime aby spala sama, stridame to a ona v nestrezenem okamsiku proklouzla z revem k babicce a ona iest3 pred dcerou rekla, at s ni tea jdu spat. No hruza, domluvy nepomahaji. Navic babicka je po operaci s kolenem, tak se staram o dve domacnosti o zvirata o zahradu a na deti nemam tolik casu jako pred tim. Ve skolce rikali, ze je to zatim v norme, ze u nejake cinnosti vydrzi sedet, ale co je doka, tak nevydrzi v klidu ani minutu. Jsem uz na pokraji zhrouceni z toho vseho. Poradi nekdo, jak s ni zachazet, co delat a ceho se vyvarovat? Myslite, ze se jedna o hyperaktivitu? Dekuju vsem za rady.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
14.8.16 20:50
Nastavit režim – na kterém se dohodnete s manželem a domluvíte se s babičkou, že bude tento režim respektovat. Umožnit ji dostatečně se vyběhat a věnovat ji dostatek pozornosti.
To se hezky řekne, realizovat je to už daleko složitější, ale v dlouhodobém měřítku je to ta snazší cesta…
Zeptat se pediatra ke kterému chodíte, jestli si myslí, že je potřeba vyšetření na neurologii a nebo psychiatrii a nebo jestli stačí výchovná opatření (je to velmi pravděpodobné)
Knihy co se hodí přečíst
http://obchod.portal.cz/…uji-hranice/
http://obchod.portal.cz/…uji-hranice/
http://obchod.portal.cz/…lidne-dite-/
Docela efektivní nástroj k tomu, jak najít ty správné postupy, jak zvládnou živé dítě, co není navyklé na režim a hranice je třeba videotréning interakcí
http://www.spin-vti.cz/…-vti-trenera
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.8.16 20:56
Uz me i napadlo stanovit presnou dobu, kdy bude dcera u babicky. Pomohloby to? nejhorsi, ze ona jak vidi sanci tak zdrha nahoru, je schopna se chytit babicky jak kliste a rvat a babicka ji pak lituje. Pomohlo by kdyby mela posudek od nejakeho odbornika, zda se mi, ze nam neveri a mysli si ze chybu ve gychove delame my a ne ona 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.8.16 21:04
Jeste jsem zapomnela napsat, ze kdyz se dceri neco nelibi, kdyz ji reknem neco co nechce, nebo kdyz neco nejde, tak chytne zachvat vzteku, rve na cely barak, nekdy vzteky utece se vsim triska a nekdy i se sebou a vubec si nenecha nic vysvetlit. Treba dnes nejcersctvejsi prihoda. Chtela konikoj zapjout plast, zapnula jsem a ona, ze to chce jinak a ja na to, at pocka, co navlecu mladsi pyzamo, nasledoval rev jak kdybych ji vrazdila 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.8.16 21:06
Nevidím to na diagnózu, spíš na nenastavené hranice, nulový režim a nedostatek vaší autority. Dcera si vás omotává, daří se jí to.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.8.16 21:15
No, ale pokud máte papír od odborníka, tak pořád jsou základem změny režimu a výchovného přístupu.
Jinak to co říkáte, tak spíš vypadá opravdu na poněkud volnější výchovu, se kterou si dcera neví rady a tak blomcá od extrému k extrému.
Stanovit čas u babičky- má to smysl jedině pokud se na tom dohodnete, najdete smysluplný čas a především to budete dodržovat. Ale pořád je to jen jedna dílčí věc, ať už dcera bude na diagnózu a nebo ne, tak to bude potřeba proměnit celkový přístup.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.8.16 21:35
Koukám že jste to samé řešila před půl rokem. Všichni vám radili najít si pomoc psychologů. U koho jste byla a co vám poradil?
U nikoho? Proč? Co se od té doby změnilo? Když budete i nadále pokračovat stejným způsobem, že se něco samo od sebe začne měnit a nebo že se ty špatné věci budou opakovaním upevňovat?
V profilu se píše, že jste z Dobrušky - v Novém Městě máte trenérku videointerakcí - pákrát tam zajít s celou rodinnou je nejefektivnější způsob, jak zjistit co pomáhá a co zhoršuje situaci. http://www.dobrevztahy.cz/…iti2/rodina/
A v Rychnově/Náchodě je velmi slušná poradna http://www.csps-hk.cz/…denstvi.html
Už to dál neodkládejte. Stejně budete čekat na volný termín spíš týdny. Čím déle se současné způsoby chování ve vaší rodině budou opakovat, tím hůře je půjde proměnit k něčemu lépe snesitelnému.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.8.16 21:42
@Renisek20 Podle toho, co ctu, tak bych rekla, ze nejvetsi problem bude v podryvani autority babickou. To dite se vylozene uci delat si, co chce. Dulezite je nastavit hranice a dusledne dodrzovat. Pokud utika k babicce a babicka neni schopna vam ji dovest zpet, pak musite male fyzicky zabranit k babicce utect; klidne bych tam namontovala nejaka dvirka, ktera by si ona sama nezvladla otevrit. Ve skolce zvlada rizenou cinnost, to by podle me hyperaktivni dite nezvladlo. Jinak co se tyce vzteku, tak proste ignorovat. Kdyz uvidi, ze nema obecentsvo, po case sama prestane. Samozrejme jeste k tomu problem s zarlivosti, kdy vi, ze zlobenim na sebe upozorni. Jakmile to bude trosku mozne, tak si na ni udelej chvilku cas. Treba pul hodinky denne, kdy tu budes jen pro tu starsi. Je to doba, kdy by se o mladsi mel starat nekdo jiny. To by mohlo pomoct taky. Drzim palce, ono je to fakt tezky, kort kdyz je to dite zivejsi. Mam doma taky „rapliky“, tak vim, o cem mluvim 
A ze umi pekne pozlobit, kdyz chteji moji pozornost (mam tri, rozkrajet se obvykle dost dobre nejde).
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.8.16 21:47
@Renisek20 to co popisuješ mi nepřijde tak strašné, vy máte problém spíš ten, že dcera jednak reaguje na narození sourozence a jednak na to, že jí nedáváš žádné mantinely. Děti tohle vycítí a pak jsou jak utržené z řetězu. Hodila bych vážnou řeč s babičkou.
Co s týče psychologa, tak třeba já sama byla se svým hyperaktivním dítětem u několika - od všech mám sálodlouhou zprávu a víceméně mi neporadil nic efektivního ani jeden 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.8.16 22:06
Změnila bych přístup, jak říkají holky, moc nesouhlasím s tím, když řve ji ignorovat - tím se spíš naučí, že na její pocity se nebere zřetel a bude jen víc frustrovaná 
Takže zrcadlit její pocity (pokud je tě slyšet )
My máme situaci s babičkou podobnou, též v domě a rozdíl je, že babička věe dovolí, nemá žádné hranice, ale pak do mně horem dolem reje, že jí děti vůbec neposlouchají a že jí udělali to a tamto - dává to za vinu mně.
Moje osvědčená rada na hyperaktivitu je - popřemýšlet o stravě. To je jediné, co výrazně změnilo chování syna. Ale u něj byly vlny hyperaktivity, chvílemi byl lepší, chvílemi horší, asi po dvou letech jsem byla už zoufalá a konečně mně trklo, že hodně dělá glykemický index, vyřadili jsme mouku, cukru měl po málu, ale i ten, taky hroznové víno jsme museli škrtnout. A kakao, čokoládu. A dítě jak vyměněné. U nás to stačilo na rok, pak nervy asi dozrály a dnes si jen dáváme bacha, aby nebyly výkyvy glykémie velké.
Pevné nervy přeju, zkus nakouknout do knihy Děti potřebují hranice.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.8.16 22:07
@Moise protože potřebujete buď rodinou terapii, abyste všichni společně hledali cesty jak fungovat a nebo třeba ten videotréning. Poradna, která obvykle diagnostikuje poruchy pozornosti, spolu s psychiatry a neurology může dát maximálně pár obecných rad, ale na konrétní práci potřebujete terapeuta. Některé ped.psy. poradny to nabízí, ale většinou tak zatížené jenom diagnostikami, že toho víc nestíhají. To už spíš bývá prostor v rodinných poradnách.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.8.16 22:17
Ahoj, často se radí návštěva psychologa, což si myslím, že asi není v Tvém případě moc prostoru, jak to popisuješ.
Starší dcerka po svém žárlí. Jak někdo psal, určitě je potřeba si na ni udělat čas, hladit ji, objímat, zajímat se o její nápady a myšlenky. Nám se to dlouhodobě osvědčilo, vztekání, škrábání, otloukání a vyhrožování ustupuje. Pomáhá nějaký vlastní úkol, který dostane na starost. I když je to „jen“ sebeobhospodařování. A pokaždé pochvala.
Syn také zlobil, neposlouchal, bylo těžké najít něco, zač bychom ho mohli pochválit, tak to byly drobnosti typu, jaké si vybral a oblékl pěkné triko, že se dobře nasvačil apod.
Přeju pevné nervy a snaž se vydolovat trpělivost na „metodu cukru“ 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.8.16 22:24
Ja prvne vubec nepochopila, jak je mozne, ze ctyrlete dite proste vyklouzne z bytu a nekam utece.To mi hlava nebere. Normalne bych dvere bytu zamykala pokud nepomaha domluva.Byla bych na prasky ze ji za chvili napadne utect treba ven na hriste
Jenze jak to tady ctu dal, tak je zjevne, ze mate s tou vychovou opravdu problem a to, co jednomu prijde jasne, vy musite googlit a resit v diskucich..Tady asi neni moc rady, pokud odmitate nejakou rodinnou poradnu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.8.16 23:06
@Ou píše:
@Moise protože potřebujete buď rodinou terapii, abyste všichni společně hledali cesty jak fungovat a nebo třeba ten videotréning. Poradna, která obvykle diagnostikuje poruchy pozornosti, spolu s psychiatry a neurology může dát maximálně pár obecných rad, ale na konrétní práci potřebujete terapeuta. Některé ped.psy. poradny to nabízí, ale většinou tak zatížené jenom diagnostikami, že toho víc nestíhají. To už spíš bývá prostor v rodinných poradnách.
ale my jsme si nebyli jen pro diagnozu, chodili jsme pravidelně a rozebírali konkrétní situace, chodili jsme i na takové pravidelné skupinové sezení pro děti s podobnými problémy i na sezení solo a jejich rady mi prostě fakt nepomohly
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.8.16 23:07
Naše zkušenost s hyperaktivitou… U syna v 3,5 letech propukla epi, která se podařila zaléčit. Krom toho jsme do papírů dostali napsanou hyperaktivitu.
Navštívili jsme PPP, kde nám psycholožka doporučila změnu ve výchovném přístupu. To měl syn 4 roky. Zavedli jsme více hranice, jednotnost ve výchově a jednoduchost toho, co se mu snažím sdělit.
Po nějaké době se syn více uklidnil, míň měl záchvaty vzteku, celkově se o sebe dokázal postarat líp.
Nyní 5,5 roku - pusa mu jede, kdyby mohl houpe se i na lustru. Ale kreslí, chodí do folklórního souboru, u činností vydrží. Prostě takový živý kluk.
Mimochodem k tomu zapnutí oblečku na koně… tohle by na mě zkusil jednou. Ať si ho teda laskavě zapne sám, když se mu můj způsob nelíbí. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Pláč ze spaní
- 05.02.25
- Natalusaa
Plavání po nemoci (tříleté dítě)
- 03.02.25
- Scamp
Léky na kašel
- 02.02.25
- Simčes
