Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
ADHD - aneb nervy máme jenom jedny
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
8.10.16 18:17
@Janasas Podle mě se to takhle rozlišit úplně nedá 
Ono třeba to, co dělá náš syn, teda šplašenej, afektivní a hysterickej (když není po jeho), zbrklej, neodpoví ani na pozdrav, restaurace nehrozí, to by nás asi vyhodili.. na první pohled nevychovaný, protoe tohle vychované děti nedělají.. ale když žádné výchovné metody nezabírají, tak co s tím? Navíc kvůli vývojové dysfázii syn nemluví, nám špatně rozumí, takže je i jakákoliv výchova o dost ztížená. Rozdíl, kdy za to může špatná výchova a kdy už je za tím nějaká diagnoza, musí stanovit lékař
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.10.16 18:44
No, protože se hodně setkávám s tím, že většina lidi-okoli nebo i cizí, prostě řeknou, že většina těchto dětí je jenom nevychovaná a rodiče to za to maskují- to nejsou moje slova, aby to hned nebylo..
Nedávno jsme se dívala na televizi slovenskou a byla tam nějaká doktorka a ta říkala, že pilíř rodina, je žena, máma, a že většina těchto problému je způsobena, nevšímavostí, nedostatkem nějakého zájmu, pochval atd, atd..
tak jsem nad tím přemýšlela, jestli fakt člověk nemá víc si dítěte hledět, jinak prostě změnit chování rodiny, jeslti opravdu vliv na to je a nebo neni..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.10.16 18:54
@Janasas píše:
No, protože se hodně setkávám s tím, že většina lidi-okoli nebo i cizí, prostě řeknou, že většina těchto dětí je jenom nevychovaná a rodiče to za to maskují- to nejsou moje slova, aby to hned nebylo..
Nedávno jsme se dívala na televizi slovenskou a byla tam nějaká doktorka a ta říkala, že pilíř rodina, je žena, máma, a že většina těchto problému je způsobena, nevšímavostí, nedostatkem nějakého zájmu, pochval atd, atd..
tak jsem nad tím přemýšlela, jestli fakt člověk nemá víc si dítěte hledět, jinak prostě změnit chování rodiny, jeslti opravdu vliv na to je a nebo neni..
Výchova vliv má, ale ADHD ti nevytvoří.
To je porucha, která je vrozená, odborníkem (doufám) jasně poznatelná z klinického obrazu, hlavně EEG, to neukecáš.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.10.16 18:57
@Janasas Nevlastní syn má také diagnostikovanou ADHD, ale u něj je to vyloženě porucha pozornosti a roztěkanost. Není agresivní, spíš klasická oběť šikany. Je hodný, citlivý, ale taky takový nervní, jako když do něj pustíš elektriku. Byl na vyšetření u psycholožky. Jen viděla jak tam sedí a pořád sebou mele, bere něco do ruky, tak jí byla ADHD jasné. Ne všichni jsou nevychovaní spratci.
Chodí do třetí třídy, má úlevy od PPP, ale je to dílo. Je podezření na dyslexii a dysgrafii, nebo je to prý tím, že nedokáže být v klidu a vnímat učitelku dýl jak 5 minut.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.10.16 19:01
@Janasas píše:
No, protože se hodně setkávám s tím, že většina lidi-okoli nebo i cizí, prostě řeknou, že většina těchto dětí je jenom nevychovaná a rodiče to za to maskují- to nejsou moje slova, aby to hned nebylo..
Nedávno jsme se dívala na televizi slovenskou a byla tam nějaká doktorka a ta říkala, že pilíř rodina, je žena, máma, a že většina těchto problému je způsobena, nevšímavostí, nedostatkem nějakého zájmu, pochval atd, atd..
tak jsem nad tím přemýšlela, jestli fakt člověk nemá víc si dítěte hledět, jinak prostě změnit chování rodiny, jeslti opravdu vliv na to je a nebo neni..
ADHD není způsobeno nevšímavostí matky - to fakt ne.. problém je, že spousta dětí na nepéči reaguje tak, že se dětem s ADHD svými projevy podobají a pak si to lidé prostě spojí - nerozliší.. bohužel..
za mě když odpovím za sebe - kdyby se všechny maminky věnovaly dětem tak jak já synovi, tak máme generaci vzorných dětí ale bohužel u nás ta moje dřina je vykoupená velmi malými pokroky.. denně znovu nacvičujeme že - papuče patří do botníku, bunda se věší na věšák, talířek po jídle uklízíme… pořád dokola připomínat důsledně trvat na tom že to tak je, že u jídla sedíme, nezvedáme se, že… prostě pořád dokola a dokola…a do toho chválit a chválit ale nespolehnout se, že to, co už jsme zafixovali vytrvá i za 14 dní…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.10.16 19:44
Jo.. to je dobrá otázka… Jak to poznat…
Já bych řekla, že vim kdy zkouší a už jede přes čáru (protože ví moc dobře, že některý věci se mu jako by „odpouštějí“. V jeho 8mi letech si moc dobře uvědomuje, že má oproti ostatním v tomhle trochu na vrch a proč by toho nevyužil, že jo…
A možná se pletu, ale podle mě to bude zkušet víc dětí.
Každopádně tady díru asi mám…protože nevím, jak to odstranit, když ví, že třeba ve škole se mu něco promíjí, protože…
Tak konkrétně u nás. Doma zas tak velký problémy nejsou. Jsem za generála a nprojde mu ani když se blbě podívá. To, že přicházim o nervy a opakuju věci do zblbnutí 50×, protože když mu řeknu ať se jde obléct, cestou do pokoje to zapomene, protože ho něco rozptýlí je věc druhá, ale s tim momentálně asi bohužel nic neudělám. Co mi vadí víc je, že když po něm něco chci, neobejde se to bez nějakýho afektu (on to udělá, ví, že musí.., ale předchází tomu: zalezení pod stůl - když mu řekne, ať vyleze, v klidu vyleze, nebo něco podobného..), nebo kňourání. Z toho šílim víc, než se všecho okolo…
A pak ta škola. Nevim jak vy, ale to je děs… Co já vim, co se tam děje? Co tomu předcházelo, nehledě na tom, že když neví po minutě, že se má jít obléct, tak chtít po něm popisovat, proč chytil Nikolku za nohu a nechtěl jí pustit a proč následoval „záchvat“(a co tomu předcházelo - jak to psychologové chtějí) se fááááááákt nedá… natož když mi učitelka řekne, že je agresivní, nebo mluví sprostě (ani jednoho jsem na živo nikdy svědkem nebyla).
Takže ať to schrnu - náš největší problém je afektované až hysterické chování se sklonem k přehnané sebelítosti…
Takže je otázka, co je nevychovanost a co porucha - podle mě je tady taa hranice strašně tenka :/
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.10.16 19:55
Koukám, že to je asi opravu všude dost podobný… Asi nezbývá, než se obrnit trpělivostí :/
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
8.10.16 20:01
Mám dvě děti, dcera 5,5 let a syn 3 roky. U syna od malička (prakticky od miminka) velmi uřvaný, špatné přechody mezi spánkem a bděním, velké scény ohledně všeho co mu není po chuti, spousta zdrav. problémů atd. - dle psycholožky a psychiatra to nasvědčuje ADHD, ze kterého by mohl ještě vyrůst. Dcera - podobně, ale daleko menší míra, ale ta je opět spíš taková hyper, horko těžko vydrží u pohádky, je zrychlená, pořád provádí nějaké lumpačiny, dodneška mi maluje po zdi a dokonce už i po koberci, hlučná, skáče, běhá, vše se jí opakuje snad milionkrát, ale stejně to neudělá, nepomáhá po dobrém, po zlém, vysvětlovat (to odsouhlasí a za 5 minut nejpozději jede jak kdybych nic neřekla). Ta teda na vyšetření nebyla. Nicméně pokud syn je ADHD, tak opravdu netuším co je dcera (ta mi přijde kolikrát stokrát horší). Půjde ted do PPP, páč je velice inteligentní a ve školce nám doporučili školu pro nadané děti, tak proto půjde do PPP, ale nevím, zda jsou schopni tam případně odhalit i ADHD.
- Citovat
- Upravit
8.10.16 20:38
@Lidym píše:
@Janasas Nevlastní syn má také diagnostikovanou ADHD, ale u něj je to vyloženě porucha pozornosti a roztěkanost. Není agresivní, spíš klasická oběť šikany. Je hodný, citlivý, ale taky takový nervní, jako když do něj pustíš elektriku. Byl na vyšetření u psycholožky. Jen viděla jak tam sedí a pořád sebou mele, bere něco do ruky, tak jí byla ADHD jasné. Ne všichni jsou nevychovaní spratci.
Chodí do třetí třídy, má úlevy od PPP, ale je to dílo. Je podezření na dyslexii a dysgrafii, nebo je to prý tím, že nedokáže být v klidu a vnímat učitelku dýl jak 5 minut.
Taky může mít mít pouze poruchu pozornosti, bez hyperaktivity. Nám říkali rovnou, že máme počítat s tím, že ve škole se objeví další poruchy dys…, nikdo neví kolik a jaké
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.10.16 20:41
@Anonymní píše:
Mám dvě děti, dcera 5,5 let a syn 3 roky. U syna od malička (prakticky od miminka) velmi uřvaný, špatné přechody mezi spánkem a bděním, velké scény ohledně všeho co mu není po chuti, spousta zdrav. problémů atd. - dle psycholožky a psychiatra to nasvědčuje ADHD, ze kterého by mohl ještě vyrůst. Dcera - podobně, ale daleko menší míra, ale ta je opět spíš taková hyper, horko těžko vydrží u pohádky, je zrychlená, pořád provádí nějaké lumpačiny, dodneška mi maluje po zdi a dokonce už i po koberci, hlučná, skáče, běhá, vše se jí opakuje snad milionkrát, ale stejně to neudělá, nepomáhá po dobrém, po zlém, vysvětlovat (to odsouhlasí a za 5 minut nejpozději jede jak kdybych nic neřekla). Ta teda na vyšetření nebyla. Nicméně pokud syn je ADHD, tak opravdu netuším co je dcera (ta mi přijde kolikrát stokrát horší). Půjde ted do PPP, páč je velice inteligentní a ve školce nám doporučili školu pro nadané děti, tak proto půjde do PPP, ale nevím, zda jsou schopni tam případně odhalit i ADHD.
Kluk byl taky jako miminko strašně uřvanej, první měsíce jsem neznala nic jiného, než řev, řev a řev, ticho bylo jenom ve chvíli, kdy se kojil, neuklidnil se v náručí, v šátku, v kočárku, nikde
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.10.16 20:45
@Janasas píše:
Holky, teď to nemyslím zle, ale jak oznáte co je jenom nevychovanost a co prostě důsledek poruchy??
Já se přiznám, že určité věci, nerozeznám, pak čtu že je to důsledek poruchy, ale v závěru, jsem třeba dokázala vypilovat výchovu, tak že to už nedělal.. Teď mě nic nenapadlo..
Ale např. jsme měli v první třídě taky takové, že se moc projevoval, nejdřív jsem byla vzteklá, to přiznám, pak jsem mu do hlavy hučela, proč se tak nemá chovat a pomohlo to.. pak si nás i učtielka volala, aže se chování hodně zlepšilo..
CO teda u vás ty děti dělají? Nebo je to u každého jiné..
Jinak nám ji taky napsali, ale já teda nevím, proto se ptám…
máme to uvedené v lékařské zprávě, že je o následek komplikací po porodu - neokysličený mozek, oživování.
Nějaký zázračný recept nemám. Snad jen to nějak přežít.
U nás problémy ve škole nejsou, spíš doma 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
8.10.16 20:52
@Janasas píše:
No, protože se hodně setkávám s tím, že většina lidi-okoli nebo i cizí, prostě řeknou, že většina těchto dětí je jenom nevychovaná a rodiče to za to maskují- to nejsou moje slova, aby to hned nebylo..
Nedávno jsme se dívala na televizi slovenskou a byla tam nějaká doktorka a ta říkala, že pilíř rodina, je žena, máma, a že většina těchto problému je způsobena, nevšímavostí, nedostatkem nějakého zájmu, pochval atd, atd..
tak jsem nad tím přemýšlela, jestli fakt člověk nemá víc si dítěte hledět, jinak prostě změnit chování rodiny, jeslti opravdu vliv na to je a nebo neni..
je to vrozené 
Ty děti mají spousta stejných nebo hodně podobných příznaků - v první třídě jsme chodili na skupinové terapie a cvičení - většina těch dětí měla problémy s mluvením, dlouho nemluvily, klidně do pěti let. Spousta z nich docházela na logopedii i ve škole.
Co jsem se tam setkala s rodiči, tak všichni chtěly problémy řešit, byly z dětí nešťastní - fakt by jim nepomohlo slyšet, že si mají dětí víc hledět 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.10.16 20:53
@Anonymní píše:
@ixule jj, přesně tak. A jak jste na tom ted?
Tak u nás je k tomu vývojová dysfázie, takže o to je všechno složitější. Až ve třech letech začal rozumět základním pokynům, které mi mladší chápe od 1,5 roka. Mluvení taky katastrofa, dvouleťák mluví skoro stejně a to na to taky není žádnej rychlík Je hodně afektivní, ale čím víc rozumí, tím je to lepší, ale jde to pomalu. Poslouchat neposlouchá, je schopný skočit pod auto, za ruku nechce, dělá si co chce Sama s oběma nemůžu nikam, to prostě nejde, vždy musíme oba Od září je ve školce v logopedické třídě, tak uvidíme, co to udělá.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.10.16 20:54
@monciisek píše:
Jo.. to je dobrá otázka… Jak to poznat…Já bych řekla, že vim kdy zkouší a už jede přes čáru (protože ví moc dobře, že některý věci se mu jako by „odpouštějí“. V jeho 8mi letech si moc dobře uvědomuje, že má oproti ostatním v tomhle trochu na vrch a proč by toho nevyužil, že jo…
A možná se pletu, ale podle mě to bude zkušet víc dětí.
Každopádně tady díru asi mám…protože nevím, jak to odstranit, když ví, že třeba ve škole se mu něco promíjí, protože…Tak konkrétně u nás. Doma zas tak velký problémy nejsou. Jsem za generála a nprojde mu ani když se blbě podívá. To, že přicházim o nervy a opakuju věci do zblbnutí 50×, protože když mu řeknu ať se jde obléct, cestou do pokoje to zapomene, protože ho něco rozptýlí je věc druhá, ale s tim momentálně asi bohužel nic neudělám. Co mi vadí víc je, že když po něm něco chci, neobejde se to bez nějakýho afektu (on to udělá, ví, že musí.., ale předchází tomu: zalezení pod stůl - když mu řekne, ať vyleze, v klidu vyleze, nebo něco podobného..), nebo kňourání. Z toho šílim víc, než se všecho okolo…
A pak ta škola. Nevim jak vy, ale to je děs… Co já vim, co se tam děje? Co tomu předcházelo, nehledě na tom, že když neví po minutě, že se má jít obléct, tak chtít po něm popisovat, proč chytil Nikolku za nohu a nechtěl jí pustit a proč následoval „záchvat“(a co tomu předcházelo - jak to psychologové chtějí) se fááááááákt nedá… natož když mi učitelka řekne, že je agresivní, nebo mluví sprostě (ani jednoho jsem na živo nikdy svědkem nebyla).Takže ať to schrnu - náš největší problém je afektované až hysterické chování se sklonem k přehnané sebelítosti…
Takže je otázka, co je nevychovanost a co porucha - podle mě je tady taa hranice strašně tenka :/
tak to je přesný, stejně jako u nás
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
Můj syn 6 let se za vsechno omlouva
- 25.03.26
- Anonymní
