Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
Dobry den, chci se zeptat kdyz je nekdo zhruba 10hodin v komatu a pak se probere vsechno jen si par veci nepamatuje…tak muze potom normalne zit zivot jako driv? nebude mit treba nejake omezeni? treba ze nemuze sportovat nebo jaka jsou všechna omezeni?
![]()
To nejde takhle říct, závisí na příčině - proč byl v komatu.
Hrozně moc záleží na tom co koma způsobilo a jestli a jak je poškozený mozek. Počkala bych na verdikt doktorů. A jak se to bude vyvíjet, ukáže následující rok. Po roce je stav brán jako definitivní.
To nejde takhle obecně říct. Záleží proč do komatu upadnul. Zda bezvědomí a následné kóma proběhlo v nemocnici, kde byl po celou dobu napojen na přístroje nebo někde venku/doma apod. a byla nejprve zahájena resuscitace. Dál je potřeba zohlednit věk nemocného, obecně (velmi obecně) lze říct, že mladý organismus se s čímkoliv vyrovnává snáz, než starší člověk. A záleží na spoustě dalščích okolností.
Myslim ze to je individualni. Muj sef byl po nehode deset dni v komatu a funguje uplne normalne jako pred tim: jak fyzicky tam mentalne.
Ona spadla spatne na hlavu a tim upadla do komatu…hned byla odvezena do nemocnice a je ji 18
Záleží jaká část mozku byla poškozena, zda došlo „jen“ ke krvácení nebo došlo ke zlomenině nějaké lebeční kosti. zda se vytvořil hematom a následný otok mozku. Těch aspektů je opravdu spousta a záleží na konkrétních vyšetřeních (CT, MMR…), případně zákrocích (odsátí hematomu, zástava krvácení atd). To vše by měl říct lékař, který se o danou dívku staral.
Co se týče obecně mozku a traumat s ním spojených je důležitá i následná rekonvalescence a rehabilitace. Někomu trvá určitě činnosti delší dobu, někdo se „oklepe“ v podstatě hned.
Znám člověka, který byl 2 měsíce v komatu po nehodě, učil se znovu mluvit a chodit.Dnes po dvaceti letech pracuje a řídí auto. Zůstala mu drobná vada řeči, sluchu a hybnosti ruky, kdyby se to stalo dnes a hned by ho operovali dnešními postupy, pravděpodobně by ty trvalé následky neměl(říkali lékaři).Teď dodatečně to už odstranit nejde.
Nejde to obecně soudit.
Mamka byla 3 týdny po první mrtvici v kómatu. Ona si pamatuje hodne, když jsme byly malé se segrou.
Dokonce i když my si mysleli, že nevnímá, tak moc dobre vnímala, že byla schopná otci vyčíst, že jednou za ní na to ARO dosel, že tam byl jen chvilku a takové situace nebo že něco říkal.
Ale pak jsou věci, kdy má okno a ty už si asi nikdy nevzpomene.
Taky se učila mluvit, chodit, dobre to teda není, má zasaženou celou pravou stranu a je praváka, takže se snaží psát levou. Život jak dřív nemá a mít nebude, ale na to, že ji dávali asi 30℅ na přežití tak je to celkem dobre, základní věci že chodí, nějaké lehčí věci doma udělá.
Musí se cvičit, rozcvicovat.