Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Alfa a omega jídlo
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
Anonymní
17.2.18 15:17
Ahoj, mluvíš mi z duše… U nás úplně to samé!!! Respektive tchyně nám taky dělá ve výchově zle. Jen syn je nevlastní (partner ho má z předchozího vztahu), tchyně bydlí přes dvůr asi 10m vedle nás.
Když jsem se k příteli pristehovala, syn me od začátku dobře přijal, bylo vidět že mě má rád. Jenom se mi nelíbilo, že nemá žádný řád, že je nevychovany a na svůj věk nesamostatny. Začala jsem tedy s úpravou výchovy a režimu, což se mu samozřejmě nelíbilo. Partner byl na mě straně a uvítal to. U nás toho bylo více, syn nesnidal, jedl strašně moc sladkého, pil kolu, kofolu, necistil si zuby, neposlouchal… Dokud bylo po jeho vše ok ale jak měl něco udělat nebo naopak nedělat bylo zle… Pochopila jsem, že přítel je od rána do večera v práci a když je syn u něho prakticky se stará tchyně. K tomu jídlu… Vůbec nechtěl jíst normální věci, maso, přílohy, polévky. Jediné co snědl bez řečí byli palačinky s nutelou nebo špagety s kakaem… Jinak jen sladkosti, max jogurt… Když jsme ho nutili tak brečel a dělal scény, ukázalo se že u babičky nemusí, nedojida a pije kofolu a pod. Často mi na oběd utekl k ní a vrátil se, že už je pojidle. Když jsem se rozlobila a poslala tam přítele at ji vysvětlí že máme jídlo na stole a syn má objedvat doma s námi, jen na něj koukala a nabídla mu taky oběd… No coment…nakonec z ní vylezlo, že já nevarim a doma není jídlo tak mu dala oběd…u nás nejde jen o jídlo, zjistila jsem že mu například utíra zadek, vše mu podává, chystá, nechá ho ječet, lítat po celém domě apod. Já se snažím aby byl samostatný aby se hezky pohrál a furt jen nerval a do všeho nebouchal a podobně… Ze začátku k ní utíkal a ona pak přítele bombardovala s tím, že ho tyram a bůhví co, že je furt u ní a ona chce mít klid… Dnes už je to lepší, syn pochopil že to s ním myslím dobře, víc poslouchá a už k tchýni tolik nechodí, což je zase špatně. Teď zase tvrdí že to synovi zakazuji a stvu ho proti ní… S jídlem je to pořád blbý, svačiny nosí domů, pokud nemá rohlík s nutelou… U tchyně může sladký kolik chce a v 6letech má 32kg!!! Donutit ho sníst maso s bramborem nebo rýži je nad naše síly…
Anonymní II
- Citovat
- Upravit
17.2.18 15:28
No, to je asi na tobe, potažmo na manželovi, abyste se s tchyni domluvili, i když si myslím, že teď je pozdě.
Neboj, žádný dítě u plného talíře hlady neumrelo. Jinak rozumím tomu dobře, že i když nejí, může kdykoli jít a vzít si ovoce nebo zeleninu?? To se mi nezdá dobré, naučila bych ho na to, že jsou určité časové rozestupy mezi jidly a nic mezi není, on ti nemusí jíst i právě proto, že ví, že si případně da.
To že chce krmit, opravdu může být tím mladším bráchou, mám holky 2,5 roku od sebe a přestože vím, že se starší dokáže sama obléct, tak jí ráno dost pomaham, právě kvůli mladší, má pocit, že nemá tolik pozornosti. Zkuz mu takto pomoct, vyjít vstříc a treba se situace zlepší.
Chce to důslednost od všech zúčastněných dospělých, domluvte se všichni dospělí na stejném postupu, mluvila jsi s tchyni jak by to řešila ona??
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.2.18 15:49
Měli jsme s klukem to samy, už jsem z toho byla na prášky. On teda do třech let jedl ukázkově a najednou zlom a přesně jak píšeš. Nakonec jsme po dvou letech utrpení, stagnaci na váze, zjistili, ze má celiakii a pravděpodobně mu z jídla nebylo kolikrát dobře a proto takové scény. Po zavedení diety během dvou měsíců přibral 4 kila. Scény přestal dělat, ale pořad je z něho trochu ďouba. Ve škole třeba sabotuje Bezlepkove obedy( na jeho obhajobu, jsou fakt hnusny), ale doma sní už všechno a bez scén
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Ariadne
17.2.18 16:34
Nedávno jsme to doma řešili s 2,5letým synem, který zase u jídla nevydrží a odbíhá a chce krmit. Zatrhla jsem to a babi samozřejmě ho bylo líto, ptž on plakal a plakal, takže ho přes můj zákaz dokrmila. Udělali jsme s manželem čoro. Taky s nimi bydlíme a ty babičky to jídlo prostě hodně řeší a jsou naměkko, že děťátka trápíme.
Navíc vím, že náš mladej se umí najíst sám a dělá jen cavyky. Takže doporučuju promluvit, vysvětlit, případně zakázat vysloveně a k synovi přistupovat, jak jste zvyklý. Chápu, že to je těžký, ale opakuj si, že jsi dobrá matka, že to děláš dobře a vydrž. Taky jsem se už obrnila. Když náš nechce, tak nechce, sní další jídlo a jinak má smolíka. Chápe to i ve 2,5letech, ten váš tomu tutově ve 3 letech rozumí taky. Vaše domácnost, vaše děti, vaše pravidla.
Ale je to o nervy, já jsem na pokraji stěhování
- Citovat
- Upravit
17.2.18 16:39
Měla jsem to stejné se synem když byl malý v každém jídle se patlal a děda ho často krmil aby chudáček nebyl hladem. Udělala jsem rázný konec dědovi jsem to vysvětlila a syn prostě když nechtěl musel jít od stolu nechala jsem ho až měl hlad tak si řekl. A žádné sladkosti dokud nesnědl jídlo, které měl jíst.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
17.2.18 21:09
Zakladatelaka - jsem celkem překvapená, že v tom nejsem sama. Já fakt začínám mít dojem, že co udělám, to je špatně…
add dostupné ovoce a zelenina. Já jsem o tom přemýšlela a zpočátku jsem mu nedala opravdu NIC, jenže on je schopen ráno sníst 1/4 rohlíku a pak vážně NIC. Takže, aby měl alespoň nějaké vitamíny, nechávám mu tu zeleninu a ovoce.
Tchýně moc dobře ví, že čkoládu, bombonky apod. nevidím ráda… Ale bohužel je to milovaný vnouček a nerespektuje to a potají mu vždy něco dá - třeba málo, ale dá.
Zda jsem o tom s ní mluvila: Včera jsem zrovna v důsledku nějkaké komunikace mluvila o tom, že proč sladké a proč by ho měl někdo krmit, když to umí sám? On chce pomoct i s rohlíkem, prostě, abych mu držela rohlík a dávala k puse 
.A je to tak, že ona mi vždy jen odkývá, „jo jo to je v pořádku máš pravdu“. Takže to je k ničemu, když pak za zavřenými dveřmi pindá - nevim co všechno (naštěstí 
)
On je jinak hodný zlatý dítě, ale to jídlo 
- Citovat
- Upravit
Anonymní
17.2.18 22:21
No my to taky řešíme stylem nechceš? Ok nejez ale v tom případě žádný sladkosti, nic… Jenže to bych ho musela fakt zamknout doma, vím že tchyně to nerespektuje a cpe ho sladkým… Kupuje takový ty gumový hady, bonbóny a sušenky po 2-5kg balení, a má doma velkou mísu kterou mu vždy vrazí do ruky a klidně ho nechá celé to sníst… Už jsem to s ní řešila 100×, bez efektu…navíc teď každéj týden přijde s něčím novým co „nejí“, přitom rok zpět jedl více méně vše…
Anonymní II
- Citovat
- Upravit
18.2.18 14:08
@Anonymní píše:
Zakladatelaka - jsem celkem překvapená, že v tom nejsem sama. Já fakt začínám mít dojem, že co udělám, to je špatně…add dostupné ovoce a zelenina. Já jsem o tom přemýšlela a zpočátku jsem mu nedala opravdu NIC, jenže on je schopen ráno sníst 1/4 rohlíku a pak vážně NIC. Takže, aby měl alespoň nějaké vitamíny, nechávám mu tu zeleninu a ovoce.
Tchýně moc dobře ví, že čkoládu, bombonky apod. nevidím ráda… Ale bohužel je to milovaný vnouček a nerespektuje to a potají mu vždy něco dá - třeba málo, ale dá.
Zda jsem o tom s ní mluvila: Včera jsem zrovna v důsledku nějkaké komunikace mluvila o tom, že proč sladké a proč by ho měl někdo krmit, když to umí sám? On chce pomoct i s rohlíkem, prostě, abych mu držela rohlík a dávala k puse
On je jinak hodný zlatý dítě, ale to jídlo
tak to je už na tobě, pokud má rád ovoce a zeleninu, dala bych mu to jako svačinu, ale pokud mu budeš dávat v průběhu dne jakékoli jídlo, tak opravdu režim nenastolis, ale tvoje dítě, tvoje věc. Jinak neboj, jakmile nastoupí do školky, tak tam ho pravdu nikdo krmit nebude a věř, že bude jíst v klidu. Ono neboj, dlouho nevydrží o čtvrtce rohlíku, jakmile bude mít výdej, bude jíst.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Je to možná výlev, ale ráda si přečtu názory ostatních. Třeba zjistím, jak jsem špatná a přeháním
…
Synovi jsou 3 roky, vypadá pěkně, baculaté tváře - žádný vižle (má cca 15 kg, prospívá dobře).
Jenže…
(mám ještě jedno 19 měsíční, kterému s jídlem pomáhám). Chci říct, že bydlíme s tchýní a ta se k němu chová jako k mimminu, někdy mi připadá, že ho „degraduje“. Ona ho nakrmí, ona ho dá na nočník (chodí sám na WC). Takže to, že by si nejak vynucoval pozornost kvůli menšímu to není…
Problém je jídlo, on dostane na stůl jídlo a kolikrát začne ječet, že to jíst nebude, že mu to nechutná. Jo, kdyby to řekl normálně, nebo alespoň ochutnal, tak to beru, jenže on prostě spustí opravdu ječák. Když už je to v poho a jí, tak tak si po chvíli vzpomene, že chce krmit
No, já to mám tak, že mu řeknu ať neječí a pokud to nechce, ať jde od stolu (taky je schopen se v tom 15 min jen nimrat a šťourat). Občas mu řeknu, že mu to s bráchou sníme (to začne hulákat a ječet, ale stejně to nesní). Chci to mít v klidu, nenutit, jenže on jak tady dělá kolem toho takový scény, tak si tchýně ASI myslí (bydlíme v jednom domě, my horní patro), že mu snad cpu lžíci do krku, držim mu u toho nos a cpu to do něj jak do husy…
Ona ho k jídlu u sebe přemlouvá, 20× se ho ptá, zda chce, on 20× odpoví, že ne tak se zeptá pok jednadvacáté
- mě osobně se to nelíbí. Mám to tak, že je oběd pojď. Chceš - SUPÉÉÉR, nechceš- ok, nejez.
Občas chce jíst (naše) jídlo u ní, ale bych chtěla, aby si nediktoval. Jde jen o to se v klidu najíst doma - nic víc
On je schopen celý den nejíst. Ráno má sladkou snídani, to jsem zrušila a dám mu pečivo s něčím (ne na sladko), někdy se ani nenasnídá. Pak se nenaobědvá a k večeři, pokud je tedy pečivo s něčím -tak si dá, ale pokud je nesnězený oběd, tak si raději nedá nic. Ovoce/zelenina neomezeně.
No te´d k tomu jak mě štve ta tchýně, ona naznačuje, že má z toho všeho blok, ale já mu nic nedělám, jen nabídnu oběd a nenutím. Což pochopitelně znamená žádné mlsání. No a jak to tak s babičkami bývá, tak ta to do něj futruje horem dolem. Bonbony, lízátka, čokolády… Nechce pochopit, že když normálně nejí, nepřeju si, aby měl tyhle mlsky. Občas zaslechnu jak se baví se švagrovkou (její dcera - jezdí na návštěvy) jak drbou, včera jsem slyšela jak říká „já se nebudu rozčilovat“
Ale já nevim proč??? Co jí je do toho. Je v pořádku, když dítě dělá scény, řve, nejí, že dostane čokoládu, proč do do něj rve???
Se omlouvám za román, je toho víc a jsem toho zrovna plná, tak to ze mně lítá