Poradna očního lékaře
MUDr. Vladimír Korda Ph.D.
Anorexie, bulimie a neschopenka
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
1.1.14 20:53
Já mám ségru, která se léčila na mentální anorexii. Bylo to několik let, po svatbě se zlepšila a od té doby je na mateřské. Je to lepší, ale normálně jíst už nebude nikdy.
Nevím, jestli se to dá takhle léčit neschopenkou, spíš mi to přijde na několik let…toto jsem ještě neslyšela.
Drž se!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.1.14 20:54
Tím že budeš sedět doma si moc nepomůžeš. Když už jdeš na nemocenskou tak rovnou do léčebny nebo aspoň do stacionáře (jsi tam přes den, na noc jdeš domů)
klasická léčebná kůra má 6 týdnů, ale to je intenzivní, pokud budeš doma tak nevím
Příspěvek upraven 01.01.14 v 20:55
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.1.14 20:54
Já jsem se tedy neléčila…ale znám nějaké případy a prý to je jako závislost. už navždy budeš mít sklony a musíš si to trochu hlídat. opravte mě, jestli se pletu.
jinak přeji hodně štěstí a zdraví, ať se zadaří.
a neboj…to, že to chceš řešit, už je půlka úspěchu 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
1.1.14 20:59
Ja pravě budu muset buď na neschopenku nebo skončit s tou praci… protože ta prace mě strašně stresuje. 
nebo zkusit najít jinou práci..
Zítra to proberu s doktorem.. obvodní mě asi pošle za psychologem? nebo na psychiatrii?
- Citovat
- Upravit
1.1.14 21:50
Ahoj,
hlavně dej pozor, aby ti neschopenka nesloužila jako možnost se doma v klidu přejídat a zvracet.. 
Měla jsem anorexii 11-13 let. Dostala jsem se z toho z části za pomoci terapie, ale hlavně kvůli tomu, že mi začaly padat hodně vlasy a já měla anorexii proto, že jsem chtěla být PANÍ DOKONALÁ. No a s padajícími vlasy, i když budu hubená, přeci nebudu dokonalá!!! Přečetla jsem si, že vlasy chtějí..no co jiného..kvalitní stravu 
Tak jsem, světe div se, začala jíst, anděl strážný mi asi pomohl, jinak si to nedovedu vysvětlit 
Jenže - happy end se nekoná…nedostavují se měsíčky a je mi nasazena Provera a já úporně přibírám - v 15 letech na 72!!! 
Následovalo 2 leté období diety podle Lenky Kořínkové, ale ta mi nevyhovovala, měla jsem hlady..
A tím začalo moje trápení s bulimií..já blbec jsem si přečetla jednou článek o nějaké bulimičce, mělo to být asi psáno jako odstrašující příklad, ale já si z toho vzala příklad „kladný“ a začla to praktikovat, já husa
Bylo z toho 5-leté trápení. Dostala jsem se z toho, ale bylo to složitější, než tehdy z anorexie. Když už jsem chrndala kvůli poleptanému krku, neměla jsem sílu ani náladu na běžné denní úkony atd., tak jsem si řekla DOST!!! Nějak se s tím musím poprat. Terapie nyní již nezabíraly, plácala jsem se v tom furt, připadá mi, že anorexie je závislost jakoby pouze psychická, ale bulimie je zároveň psychická i fyzická = tělo má roztažený žaludek a prostě se musí znovu přecpat…
No..řekla jsem si, že zkusím 1 jediný den, i když se přecpu, NEJÍT ZVRACET. Musím to vydržet!!! Z 1 dne snad tolik nepřiberu.. 
No a já se přecpala příšerně - bylo mi zle, žaludek napnutý, až bolel, sotva jsem dokázala jít..ale dovalila jsem se do postele a to přežrání zaspala. Po dlouhém spánku až do rána jsem se vzbudila stále ještě sytá, takže jsem ani nesnídala…stouplo mi raketově sebevědomí - já to dokázala!!! 
Zkusím druhý den…a zase to šlo, přestože jsem se opět odpoledne přecpala…tak to šlo den za dnem a asi po týdnu a něco začly ustupovat vlčí hlady a začly mi stačit menší porce. Ale zas tak jednoduché to nebylo - byly dny, kdy jsem se ze stresu zase přecpala a zvracet šla - ale druhý den pak jsem už zase nešla - šlo to už ukočírovat. Měla jsem též dny, kdy jsem se přecpávala a bez zvracení. No..něco jsem přibrala, ale ne nějak dramaticky. A všechny excesy byly vždy pak způsobeny nějakým stresem a to HLAVNĚ V PRÁCI. Takže - pokud ti můžu poradit - stresující zaměstnání ti v léčbě bulimie rozhodně nepřidá, naopak. Pokud můžeš a máš na výběr, měň. Zkus si najít takovou práci, kdy by jsi dělala něco, co tě naplňuje, baví nebo v čem aspoň vidíš smysl (pro tebe, lidstvo, planetu..). Nyní je mi necelých 34 let a můžu říct, že od cca 25 let jsem už úplně zdravá - bez zvracení, přejídání, prostě je to za mnou. Musím říct, že opravdu cítím do morku kostí, že už mi tohle nehrozí - otočily se mi dost hodnoty v životě a váhu neřeším a ona, kupodivu mrška, drží se v docela dobrém rozmezí . Věnuju se rodině, zahradě, hospodářství, jsem šťastná, jím jen když mám hlad (nenutím do sebe jídlo jen proto, že je čas na snídani, přesnídávku, oběd, svačinu nebo večeři) - prostě jsem se osvobodila a poslouchám intuitivně hlas svého těla a ono - překvapivě - takto bezvadně funguje
Je důležité najít cestu a vztah k sobě samé jako jedinečnému a úžasnému stvoření a mít to stvoření ráda, milovat ho, jako miluješ své dítě, svého muže. Tvoje mysl i tělo jsou jen tvoje, milé a krásné tělo i dušička..pomůže představovat si samu sebe zvenčí, jako někoho druhého, z pozice pozorovatele - protože člověk trpící neláskou k sobě většinou má ostatní lidi kolem raději než sebe…a ta protivná bulimie - to je jen taková baba, která ti otravuje život - ale jen když jí to dovolíš - kuš babo, já s tebou zatočím!!! 
Když tohle opravdu přijmeš, porozumíš a stane se tenhle pohled součástí tebe samé, uzdravíš se. Opravdu není pravda, že se z toho nedá dostat, jde to, tělesně i duševně.
Držím ti moc palce!!! 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
1.1.14 22:00
@Evulina píše:
Ahoj,
hlavně dej pozor, aby ti neschopenka nesloužila jako možnost se doma v klidu přejídat a zvracet..
Měla jsem anorexii 11-13 let. Dostala jsem se z toho z části za pomoci terapie, ale hlavně kvůli tomu, že mi začaly padat hodně vlasy a já měla anorexii proto, že jsem chtěla být PANÍ DOKONALÁ. No a s padajícími vlasy, i když budu hubená, přeci nebudu dokonalá!!! Přečetla jsem si, že vlasy chtějí..no co jiného..kvalitní stravu
Tak jsem, světe div se, začala jíst, anděl strážný mi asi pomohl, jinak si to nedovedu vysvětlit
Jenže - happy end se nekoná…nedostavují se měsíčky a je mi nasazena Provera a já úporně přibírám - v 15 letech na 72!!!
A tím začalo moje trápení s bulimií..já blbec jsem si přečetla jednou článek o nějaké bulimičce, mělo to být asi psáno jako odstrašující příklad, ale já si z toho vzala příklad „kladný“ a začla to praktikovat, já husa
Bylo z toho 5-leté trápení. Dostala jsem se z toho, ale bylo to složitější, než tehdy z anorexie. Když už jsem chrndala kvůli poleptanému krku, neměla jsem sílu ani náladu na běžné denní úkony atd., tak jsem si řekla DOST!!! Nějak se s tím musím poprat. Terapie nyní již nezabíraly, plácala jsem se v tom furt, připadá mi, že anorexie je závislost jakoby pouze psychická, ale bulimie je zároveň psychická i fyzická = tělo má roztažený žaludek a prostě se musí znovu přecpat…
No..řekla jsem si, že zkusím 1 jediný den, i když se přecpu, NEJÍT ZVRACET. Musím to vydržet!!! Z 1 dne snad tolik nepřiberu..
No a já se přecpala příšerně - bylo mi zle, žaludek napnutý, až bolel, sotva jsem dokázala jít..ale dovalila jsem se do postele a to přežrání zaspala. Po dlouhém spánku až do rána jsem se vzbudila stále ještě sytá, takže jsem ani nesnídala…stouplo mi raketově sebevědomí - já to dokázala!!!
Zkusím druhý den…a zase to šlo, přestože jsem se opět odpoledne přecpala…tak to šlo den za dnem a asi po týdnu a něco začly ustupovat vlčí hlady a začly mi stačit menší porce. Ale zas tak jednoduché to nebylo - byly dny, kdy jsem se ze stresu zase přecpala a zvracet šla - ale druhý den pak jsem už zase nešla - šlo to už ukočírovat. Měla jsem též dny, kdy jsem se přecpávala a bez zvracení. No..něco jsem přibrala, ale ne nějak dramaticky. A všechny excesy byly vždy pak způsobeny nějakým stresem a to HLAVNĚ V PRÁCI. Takže - pokud ti můžu poradit - stresující zaměstnání ti v léčbě bulimie rozhodně nepřidá, naopak. Pokud můžeš a máš na výběr, měň. Zkus si najít takovou práci, kdy by jsi dělala něco, co tě naplňuje, baví nebo v čem aspoň vidíš smysl (pro tebe, lidstvo, planetu..). Nyní je mi necelých 34 let a můžu říct, že od cca 25 let jsem už úplně zdravá - bez zvracení, přejídání, prostě je to za mnou. Musím říct, že opravdu cítím do morku kostí, že už mi tohle nehrozí - otočily se mi dost hodnoty v životě a váhu neřeším a ona, kupodivu mrška, drží se v docela dobrém rozmezí
Je důležité najít cestu a vztah k sobě samé jako jedinečnému a úžasnému stvoření a mít to stvoření ráda, milovat ho, jako miluješ své dítě, svého muže. Tvoje mysl i tělo jsou jen tvoje, milé a krásné tělo i dušička..pomůže představovat si samu sebe zvenčí, jako někoho druhého, z pozice pozorovatele - protože člověk trpící neláskou k sobě většinou má ostatní lidi kolem raději než sebe…a ta protivná bulimie - to je jen taková baba, která ti otravuje život - ale jen když jí to dovolíš - kuš babo, já s tebou zatočím!!!
Držím ti moc palce!!!
Děkuji moc za příspěvek 
máš pravdu, že boj s anorexii mi připadal taky snažší než teď s tímto.. a ano práce mě hodně stresuje právě proto chci na tu neschopenku, a pak se uvidí.. je mi jasné, že je to boj na dlouhou trať..! ale už ano doma to nezvládám jak jsem z toho zvracený vyštavena nemám sílů uklízet.. nechce se mi nebaví mě to! tak doufám, že se to srovná aspoň takto.. každý den si říkám dneska to zvládnu.. dopoledne to ještě jde.. ale když přijde oběd.. už to nezvládám.. taky si říkám ikdyž se najím vydržím to vydržím to… ale nejde to.. začnou se mi třepat ruce.. jsem z toho děsně nervozni.. závislost..
- Citovat
- Upravit
2.1.14 06:15
Neschopenka je pitomost, to jako chceš mít čas na zvracení? Navíc si uvědom, že obíhat psychologi - jednak se stejně musíš objednat, jednat možná nebudeš mít vycházky.
Být tebou se nejdřív nějak objednám, stačí telefonicky a až po návštěvě tam řeším. Oni ti poradí.
POkud tě stresuje zaměstnání, neschopenka taky nic neřeší. Dej výpověď, zvládneš-li to finančně. Neboj hledej jiné.
Ale upřímně - ty máš bulimii jen po dobu, co děláš v této práci? Nemáš, že ne. Takže prací to nebude.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.11.14 16:28
anorexie
Ahoj,
já osobně jsem anorexii neměla, ale kamarádka ano. V tu dobu jsme s ní trávila dost času a byla jsem její psychická podpora.
O poruchách příjmu potravy vím hodně informací. kdyby jste měla která koliv jaké koliv dotazy, klidně mi napiště do zpráv
Držím všem pěsti!
Mary
Příspěvek upraven administrátorem 9.11.2014 10:12 - kontaktní údaje
Příspěvek upraven 09.11.14 v 16:03
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.11.14 14:00
Ahoj měla jsem anorexii. myslím si, že neschopenka to nezachrání chce to najít jádro problému. Já se léčila ještě na SŠ a měla jsem celý rok přerušený. Nejlepší by bylo aby jsi byla hlídaná dokud nezískáš alespoň nějakou vlastní vůli. Asi tě pošlou k psychologovi a ten ti pomůže najít to jádro problému. Nejlepší léčba je změna životního stylu nemyslím tím začít nezvracet, ale změnit v okolí, třeba partu přátel, bydlení… Já můžu říct, že jsem vyléčená a stojím si za tím. Dnes na jídlo nemyslím vůbec a beru ho jako normální věc dám si špek i sušenku, večer skleničku a jsem krásně normální (v tomhle 
). Jak jsem se vyléčila rozepisovat nebudu bylo by to na dlouho a není to zrovna vzorové.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.11.14 14:13
@Anonymní píše:
Ahoj všem,je tady někdo kdo se léčil na anorexii nebo bulimii? jak dlouho trvala léčba? jak dlouho jste se léčili?
Měla jsem anorexii pak jsem byla nucena přibírat.. takže jsem si vypěstovala bulimii.. ta u mě trvala asi 4 roky.. pak jsem poznala manžela zlepšovalo se to.. v těhotenství jsem se držela.. ale po porodu jsem zase začla občas zvracet.. ale ve 2 letech dcery jsem musela do práce.. a to se to rapidně zhoršilo..
Rozhodla jsem se, že to chci nějak vyřešit zítra jdu k dr at mi napíše nemocenskou a budu to nějak řešit..
Prosím Ty, které se léčily? jak dlouho jste byly doma?
Díky
Nemá smysl to lečit doma bud to je člověk na psychiatrii nebo chodit aspon k psychiatrovi a psychologovi nebo můžeš chodit do práce. Sedět doma a koukat do zdi ti nepomuže.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Zánět spojivek kapky nepomáhají
- 25.08.23
- Lucy01O
Tlak v oku a záškuby
- 23.08.23
- Anonymní
Flek před okem
- 13.07.23
- MartinaKindl333
Vysoká krátkozrakost a porod
- 06.07.23
- Anonymní
Ahoj všem,
je tady někdo kdo se léčil na anorexii nebo bulimii? jak dlouho trvala léčba? jak dlouho jste se léčili?
Měla jsem anorexii pak jsem byla nucena přibírat.. takže jsem si vypěstovala bulimii.. ta u mě trvala asi 4 roky.. pak jsem poznala manžela zlepšovalo se to.. v těhotenství jsem se držela.. ale po porodu jsem zase začla občas zvracet.. ale ve 2 letech dcery jsem musela do práce.. a to se to rapidně zhoršilo..
snažím se, ale teď už nemám tu silnou vůli co jsem měla..
Rozhodla jsem se, že to chci nějak vyřešit zítra jdu k dr at mi napíše nemocenskou a budu to nějak řešit..
Prosím Ty, které se léčily? jak dlouho jste byly doma?
Díky