Poradna očního lékaře
MUDr. Vladimír Korda Ph.D.
Vyhledej odbornou pomoc, tohle sama nemusíš zvládnout. Jestliže si uvědomuješ, že máš problém, chceš to řešit, bude to snažší.. a čím dřív, tím líp.. vím o čem mluvím.. zkus třeba online sdružení jako anabell ![]()
Já mám taky, ale bez zvracení.. takže se vlastně o bulimii nejedná, ale to ostatní mám stejné. Je mi 27, vdaná, dvě děti, 172cm/63kg, nesnáším své břicho a zadek, přejídám se, pak zase hladovím, pak se zase přejím a tak dokola. Zvracení mě už taky napadlo, ale ještě jsem k tomu nedošla a protože zvracení nesnáším, ani nedojdu. Trvá to u mě už spoustu let a nijak se to nemění. Těším se na dobu, kdy to bude za mnou.
Myslim, ze nejdulezitejsi neni zhubnout nejaky spicek na brise, ale prijmout se jaka jsi a mit se rada. Jsem o malinko starsi, po detech jsem vzdycky zhubla, ale posledni dobou mam to brisko taky trochu do kulata. Par tydnu jsem to resila, ale mam se rada. I se spickem. ![]()
Zamysli se nad tim, jestli bricho neni jen zastupny problem pro neco, co prozivas, poruchy prijmu potravy casto poukazuji na nejaky potlaceny problem. Zkus konkretne pojmenovat vsechny problemy, co ti vadi, napsat vsechny krivdy, ktere te hryzou, treba se ti ulevi a nebudes k sobe tak prehnane kriticka.
Ahoj, nestyď se a skoč si za psychologem. Sestra si prošla tím samým..začíná to nenápadně a plíživě, následky jsou pak ale fatalní a tělo se dává dost dlouho do kupy.. (ona pak přibrala naopak o dost víc, než původně stabilně vážívala - tělo se pak trochu zblázní) Ale pokud to zavčasu utneš, snad budeš brzy ok. Tenhle problém má asi víc lidí, než si myslíme. Držím palce ať to brzo pořešíš -už jen v zájmu dětí: potřebují přece, aby jejich máma byla vpohodě a dokázala se o ně dál starat
(mimochodem, máme skoro stejné míry, jen já mám 63kg
jsem se sebou moc spokojená a řekla bych o sobě s klidem, že jsem štíhlá)
@Karleon to je typické zachvatovite přejídání - jedna z poruch příjmu potravy. Chce to psychologa, protože se to časem může zvrhnout v anorexii, bulimii ![]()
Vím o čem mluvím…
@J3nie Já vím, ale po tolika letech si myslím, že se to nikam nezvrtne Jen mě to otravuje.. koukám na film a hodnotím ženský, která má větší/menší zade, stehna, břicho.. jdu po ulici, hodnotím, v okolí… obtěžuje mě spíš tenhle psychický dyskomfort než ten samotný stav přejídání versus hladovění a hubnutí versus nabírání.
Musíš být hlavně přesvědčená s tím opravdu přestat. A díky tomu, že si to uvědomuješ, jsi na dobré cestě ![]()
Sama jsem se plácala v anorexii a bulimii x let a vlastně ani nevím, jestli už jsem z tohho fakt venku. A můžu ti napsat, co mi to zanechalo a třeba si uvědomíš, že ti to za to nestojí ![]()
Díky bulimii jsem si odrovnala zuby. Sklovina je v háji, studený, teplý, sladký, kyselý = bolest.
Trápí mě nespavost. I když jsem unavená, až bych brečela, prostě nespím. Když jsem chodila do práce, nespala jsem klidně celou noc, do půl 5, kdy jsem vstávala. A druhý den klidně zase ![]()
Ledový nohy a ruce jsou jen maličkost. Chlupatý ponožky nosím i v létě ![]()
Další hubnutí pro mě prakticky neexistuje, vždycky do toho spadnu zase i když jsem přesvědčená, že už přeci nejsem bl. bá, mám děti a musím se chovat zodpovědně
Posledně jsem nejedla 3 dny, dokud se mi nezačala motat hlava tak, že jsem nebyla schopná si ani pochovat dceru ![]()
Přečti si na internetu následky bulimie, fakt to za to nestojí. Už jen když si vezmeš, že já jsem chtěla být hubená, ale teď už nejsem schopná normálně zhubnout. A nevím, jestli kdy budu, takže svůj účel to dlouhodobě fakt nesplnilo.
(165cm a 65kg, není to hezký
)
A já tě prosím, kvůli tvým dětem, nedělej to. Už nikdy to nedělej ![]()
Ja bych se spise bala zkazenych zubu, jelikoz maximalne ty se zacnou menit ne tva postava ![]()
@Karleon Ano, to znám! Ale psycholog, popř. psychiatr pomůže právě v tomto. Až se zklidníš v tomto ohledu, tak přestanou i ty záchvaty. Fakt to znám osobně, takže vím proč to říkám.
@Karleon Jestli chceš napiš mi spíše SZ, nechci to probírat veřejně.
No nechci tě zklamat, ale myslím, že to sama nezvládneš. Já tím trpím už 11 let a je to jako na houpačce. Chvíli jsi v pohodě, pak zase do toho spadneš, ale hlavně jsi na začátku a nevím, jestli tušíš, jak se ta nemoc rozvíjí dál. Taky jsem první tři roky ´jen´ chodila zvracet a všechno bylo v pohodě, jen jsem se vyzvracela a bylo mi líp… Ale potom jsem se začala doslova nenávidět, za to, že jsem se najedla, za to že jsem zvracela, za to že jsem si dala projímadlo, za to, že jsem si ho nedala…za všechno. Je to opravdu zlá nemoc a ty začátky zas tak zle nevypadají. Ale měla by sis uvědomit, že tahle nemoc může mít časem strašný dopad na psychiku a můžeš se změnit v osobu úplně jinou, než jsi teď. Můžeš začít upadat do depresí a zničit si vše co máš, vztahy, přátelství a hlavně sebe, hlavně, když jsi máma od dětí. Vůbec bych to nepodceňovala, hlavně, když sama vím, co ti tahle nemoc může udělat. Strašně mi pomohlo, když jsem vyhledala odborníka-psychiatra a chodila k němu na sezení, jen si popovídat s někým, kdo tě nezná, nemá předsudky, nesoudí..ale vyslechne a racionálně poradí, třeba i zjistíš, proč vlastně chodíš zvracet, třeba to není stehnama a bříškem. Hlavně bych to nebagatelizovala a třeba si zkus o anorexii a bulimii něco nastudovat, víc se píše o anorexii, o bulimii toho tolik nenajdeš. Ale ony se ty nemoci spolu prolínají a mají hodně společného, ale i zjistíš, že to fakt není sranda. Řešila bych to určitě hned, dokud ti nebude hůř…
Ahoj všichni, nevim jak začít.. Jsem holka 18 let. Všichni mi říkají jak mám krásnou postavu, hubenou… Měřím 164cm a mám 55kg.. Už když mi bylo 13 jsem se sama sobě nelíbila a snažila se zhubnout.
Když jsem si začala s přítelem v 17 letech, tak jsem se sama sobě líbila nejvíc. No jenže ve vztahu každý přibere, že? To byl samý mcdonald a smažené jídla. O Vánocích 2020 mi váha ukázala 60kg a udělala se mi celuditida..To byl zlom a od nového roku sportuji, stravuji se zdravěji a zhubla jsem 5kg. No jenže se pořád sama sobě nelíbím. Snažím se jíst v kalorickém deficitu a dělat hodně kardia.
No a když si dám něco nezdravé, vyzvracím to. Po zdravém jídle nemám takové výčitky, ale i normální oběd, který mě hodně zasytí vyzvracím… Bojím se jídla a bojím se, že zase přiberu.. Nedokážu říct, jestli mám problém, ale asi na tom něco bude. Nemyslím si, že bych do toho spadla a bulimie mě ovládla. Chci vědět váš názor. Jestli to začít řešit.
Děkuji..:(
@Anonymní píše:
Ahoj všichni, nevim jak začít.. Jsem holka 18 let. Všichni mi říkají jak mám krásnou postavu, hubenou… Měřím 164cm a mám 55kg.. Už když mi bylo 13 jsem se sama sobě nelíbila a snažila se zhubnout.
Když jsem si začala s přítelem v 17 letech, tak jsem se sama sobě líbila nejvíc. No jenže ve vztahu každý přibere, že? To byl samý mcdonald a smažené jídla. O Vánocích 2020 mi váha ukázala 60kg a udělala se mi celuditida..To byl zlom a od nového roku sportuji, stravuji se zdravěji a zhubla jsem 5kg. No jenže se pořád sama sobě nelíbím. Snažím se jíst v kalorickém deficitu a dělat hodně kardia.
No a když si dám něco nezdravé, vyzvracím to. Po zdravém jídle nemám takové výčitky, ale i normální oběd, který mě hodně zasytí vyzvracím… Bojím se jídla a bojím se, že zase přiberu.. Nedokážu říct, jestli mám problém, ale asi na tom něco bude. Nemyslím si, že bych do toho spadla a bulimie mě ovládla. Chci vědět váš názor. Jestli to začít řešit.
Děkuji..:(
Ahoj, tak problém evidentně máš, zvracet po jídle schválně normální není a na bulimii to vypadá. Taky jsem si jí prošla před několika lety (před ní anorexií). Pomohlo mi sdružení Anabell (www.anabell.cz) mají tam psychology a nutriční terapeuty atd. a sídlí Praha, Brno, Ostrava, nevím, odkud jsi. Na ně se můžeš obrátit. Já tam chodila na svépomocnou skupinu a nakopla mě. Jinak mrkni na stránky o PPP www.idealni.cz tam jsou jednotlivé PPP rozvedené včetně následků. Já zvracela asi 3 roky a mám zkažené skoro všechny zuby a to ještě můžu být ráda, že to dopadlo „jen“ takhle. Držím palce a opravdu se neboj vyhledat odbornou pomoc - psycholog…
Ahoj holky, asi mám problém..Zatím jsem to moc neřešila, ale vím, že to co dělám, není moc normální.


Tak kde bych začla. Je mi 28,vdaná jsem už dlouho, mám děti. Podle okolí jsem štíhlá(168/61 kg),já si to o sobě nemyslím. Nemám ráda svoje břicho a stehna a snažím se zhubnout, ideálně na 58.No ale nejde mi to.
V poslední době, je to tak měsíc-možná už dýl, jsem začla zvracet jídlo. Nedělám to denně, ale tak 3-4 týdnně ano. Někdy mi stačí se trochu víc najíst, začne mě tlačit plný žaludek a jdu to vyzvracet a pak mám aspoň dobrý pocit, že nepřiberu, když to jídlo šlo ven. Někdy jdu zvracet jen když sním třeba něco nezdravého, třeba piškoty, čokoládu..
Zdravý jídelníček mi nepomáhá. Snažím se jíst zdravě, celkem se mi to i daří, ale jak se začnu doma nudit, vymetám ledničku a pak to už jede..Když mám cvičící den, tak jsem většinou v pohodě, nejím kraviny a tudíž ani nechodím zvracet. Jenže cvičit každý den nemůžu, manžel chodí pozdě z práce.
Ráda bych s tím přestala, protože si uvědomuju, že to asi normální není, tak se jdu zeptat na rady.
Manžel o tom neví, nikdo mě u toho neviděl a ani mu o tom nemíním říkat. Vím, že to zvládnu sama, akorát potřebuju nějak přepnout myšlení
Prosím o zachování anonymity, za tohle se opravdu stydím