Poradna očního lékaře
MUDr. Vladimír Korda Ph.D.
Je super, že si uvědomuješ problém, ale tady ho nevyřešíš. Ty už potřebuješ odborníky.
@Anonymní píše:
S jídlem. A váhou. Ale naopak než nadváhou a že bych byla tlustá. Vlivem stresu a deprese jsem za posledních pár měsíců zhubla několik kg. Napřed jsem z toho byla nešťastná. Nebyla jsem nikdy tlustá, normální, ani bych neřekla že při těle. Ale pak se mi to začalo líbit. Vlastně jíst jen oběd a pak jen třeba rohlík a toť vše za den? Proč ne. Zvládnu to. Ze začátku to pro mě byla forma “trestu” a teď taková “motivace” že každý den stoupám na váhu a chci míň a míň. Ale už to nejde. Váha se drží a já už bez alespoň jednoho jídla denně nevydržím a jsem na sebe naštvaná a začínám vnímat, že to začíná být pěkný průšvih. Chvíli si říkám, že takhle ne. Že začnu zas normálně. A pak se pristihnu, jako bych nevěděla co dělám, že na internetu googlím přípravky které by mohly pomáhat s hubnutím…a zas ne. Nevážím 40kg. Mám ještě normální váhu. Vážím 55. Ale jak jsem “mimo” (ano vím ze mám problém) jsem si stanovila cíl alespoň 50. Začalo se mi líbit, ze hubnu.. co s tím? Hrozně se stydím.
A kolik měříš?
Pokud jíš oběd + rohlík a nehubneš z toho, tak ten oběd musí být pořádná porce. Nauč se jíst menší obědy a přidej si zdravější snídaně a večeře.
Tohle hladovění povede jenom k jojo efektu, až začneš jíst „normálně“. Musíš se naučit jíst zdravě a přiměřeně svému metabolismu.
@Bábrdl píše:
A kolik měříš?Pokud jíš oběd + rohlík a nehubneš z toho, tak ten oběd musí být pořádná porce. Nauč se jíst menší obědy a přidej si zdravější snídaně a večeře.
Tohle hladovění povede jenom k jojo efektu, až začneš jíst „normálně“. Musíš se naučit jíst zdravě a přiměřeně svému metabolismu.
Měřím 168 cca. Obědy jím podle rodiny, musím se přizpůsobit tomu, co chtějí, to uvařím. Včera chtěl přítel vepřo knedlo zelo. To jsem měla dva knedlíky, maso a zelí, žádná velká porce. Porce jsou tak normální.
Jenže já mám strach že jakékoliv jídlo navíc přidám tak z nej přiberu.
@Anonymní píše:
Měřím 168 cca. Obědy jím podle rodiny, musím se přizpůsobit tomu, co chtějí, to uvařím. Včera chtěl přítel vepřo knedlo zelo. To jsem měla dva knedlíky, maso a zelí, žádná velká porce. Porce jsou tak normální.
Jenže já mám strach že jakékoliv jídlo navíc přidám tak z nej přiberu.
Tak to už je na léčení.
Tak zkus přidávat pomalinku a vždycky to můžeš znovu přehodnotit, pokud by šla váha rychle nahoru. A uvidíš, že bude v pohodě najíst se víckrát za den. Stanov si nový cíl.
V tuhle chvíli „je jedno“ kolik vážíš, ale je důležité, že si uvědomujeś svůj problém s jídlem. Uvědomila sis to včas, ještě nejsi na kriticky nízké váze s těžkou podvýživou. Odtamtud se vrací zpět mnohem hůř.
Jdi na stránky Centra Anabell , pročti si to tam a kontaktuj je. Oni poradí, kam se obrátit, jestli přímo k nim nebo dají kontakt na odborníky ve tvém okolí.
Nezůstávej s tím sama ![]()
@Anonymní píše:
Měřím 168 cca. Obědy jím podle rodiny, musím se přizpůsobit tomu, co chtějí, to uvařím. Včera chtěl přítel vepřo knedlo zelo. To jsem měla dva knedlíky, maso a zelí, žádná velká porce. Porce jsou tak normální.
Jenže já mám strach že jakékoliv jídlo navíc přidám tak z nej přiberu.
Chápu, že se ti to líbí, konečně máš k té výšce ideální váhu a ve štíhlém těle se žije krásně. Zřejmě ti, ale chybi plno živin, jist jen oběd a rohlik, je dost nezdravé. Chtělo by to lepší jídelníček a nějaký pohyb k tomu. A nemusíš se bát trošku přibrat, se 3kilama navíc, budeš možná vypadat lépe ![]()
@Alušáček píše:
Chápu, že se ti to líbí, konečně máš k té výšce ideální váhu a ve štíhlém těle se žije krásně. Zřejmě ti, ale chybi plno živin, jist jen oběd a rohlik, je dost nezdravé. Chtělo by to lepší jídelníček a nějaký pohyb k tomu. A nemusíš se bát trošku přibrat, se 3kilama navíc, budeš možná vypadat lépe
To jsem se taky snažila napsat. Kalorie zachovat (pokud nepřibírá, ani nehubne, je to správný příjem), ale změnit složení jídla.
Problém je, že žena vysoká 168 cm potřebuje vlastně velmi málo kalorií, ale musí s nimi dostat do sebe živiny. Nemůže jíst jako chlap (knedlo, vepřo, zelo). Občas jasně, ale ne pravidelně.
@JancaS84 píše:
Tak to už je na léčení.
@Murka píše:
V tuhle chvíli „je jedno“ kolik vážíš, ale je důležité, že si uvědomujeś svůj problém s jídlem. Uvědomila sis to včas, ještě nejsi na kriticky nízké váze s těžkou podvýživou. Odtamtud se vrací zpět mnohem hůř.
Jdi na stránky Centra Anabell , pročti si to tam a kontaktuj je. Oni poradí, kam se obrátit, jestli přímo k nim nebo dají kontakt na odborníky ve tvém okolí.
Nezůstávej s tím sama
Správná cesta
@Anonymní píše:
S jídlem. A váhou. Ale naopak než nadváhou a že bych byla tlustá. Vlivem stresu a deprese jsem za posledních pár měsíců zhubla několik kg. Napřed jsem z toho byla nešťastná. Nebyla jsem nikdy tlustá, normální, ani bych neřekla že při těle. Ale pak se mi to začalo líbit. Vlastně jíst jen oběd a pak jen třeba rohlík a toť vše za den? Proč ne. Zvládnu to. Ze začátku to pro mě byla forma “trestu” a teď taková “motivace” že každý den stoupám na váhu a chci míň a míň. Ale už to nejde. Váha se drží a já už bez alespoň jednoho jídla denně nevydržím a jsem na sebe naštvaná a začínám vnímat, že to začíná být pěkný průšvih. Chvíli si říkám, že takhle ne. Že začnu zas normálně. A pak se pristihnu, jako bych nevěděla co dělám, že na internetu googlím přípravky které by mohly pomáhat s hubnutím…a zas ne. Nevážím 40kg. Mám ještě normální váhu. Vážím 55. Ale jak jsem “mimo” (ano vím ze mám problém) jsem si stanovila cíl alespoň 50. Začalo se mi líbit, ze hubnu.. co s tím? Hrozně se stydím.
Ahoj, byla jsem na tom podobně, tedy ve 14ti jsem měla anorexii, pak jsem se z toho dostala, ale ve 22 letech jsem onemocněla - deprese, úzkosti… taky jsem začala nechtěně hubnout, ale pak se mi to zalíbilo, až jsem přestala jíst úplně a třeba 3 dny jsem vůbec nic nesnědla. Dostala jsem se na 44 kg na 171 cm a díky jiným věcem jsem skončila v Bohnicích, kde samozřejmě moji podváhu řešili a skončila jsem se sondou. Vykrmili mě a když mě pustili, tak jsem doma začala zvracet. Pak jsem se dostala do Anabell (www.anabell.cz), kterou tady někdy zmiňuje. Tam jsem chodila na svépomocné skupiny. Docela mi to pomohlo. Bohužel se u mě pak objevila schizofrenie a díky antipsychotikům jsem nabrala až cca na 80 kg, což je hrůza, jsem z toho totálně zoufalá. Jsou dny, kdy nejím a pak dny, kdy to nevydržím a přejím se. Pro mě bylo lepší období podváhy, než nadváhy, ale každý na to má jiný názor, já zažila obojí a teď se cítím daleko hůř. Jinak pokud jsi z Prahy, tak je možnost denního stacionáře pro pacienty s PPP ve VFN Ke Karlovu. Tam zas chodila moje ségra s anorexií. Jinak ta Anabell sídlí v Praze, Brně a Ostravě. Každopádně to určitě řeš, dokud to ještě netrvá tak dlouho. Držím palce.
Řešte to, dokud na tom s váhou nejste tak, že to kromě psychického problému představuje i problém fyzický. Máte poruchu příjmu potravy a čím dřív ji budete řešit, tím lépe pro vás…
@Bábrdl píše:
To jsem se taky snažila napsat. Kalorie zachovat (pokud nepřibírá, ani nehubne, je to správný příjem), ale změnit složení jídla.Problém je, že žena vysoká 168 cm potřebuje vlastně velmi málo kalorií, ale musí s nimi dostat do sebe živiny. Nemůže jíst jako chlap (knedlo, vepřo, zelo). Občas jasně, ale ne pravidelně.
Ja vim, ze se snazis drzet vydej X prijem, to je samozrejme spravne. Ale prosimte netvrd, ze to co tady vypsala je pro ni kaloricky v poradku. I kdyby snedla 300g ( coz asi ani nesnedla, kdyz je posedla ) knedlo vepro zela + rohlik. Tak je to nejakych 850kcal ( a to i prehanim ). To opravdu NENI vhodny kaloricky prijem pro zenu vysokou temer 170cm v produktivnim veku.
S zivinami souhlasim.
@Šarlota4 píše:
Ja vim, ze se snazis drzet vydej X prijem, to je samozrejme spravne. Ale prosimte netvrd, ze to co tady vypsala je pro ni kaloricky v poradku. I kdyby snedla 300g ( coz asi ani nesnedla, kdyz je posedla ) knedlo vepro zela + rohlik. Tak je to nejakych 850kcal ( a to i prehanim ). To opravdu NENI vhodny kaloricky prijem pro zenu vysokou temer 170cm v produktivnim veku.
S zivinami souhlasim.
Pokud nehubne ani nepřibírá, tak má kaloricky vyrovnaný příjem.
Asi nejí každý den oběd + rohlík.
S jídlem. A váhou. Ale naopak než nadváhou a že bych byla tlustá. Vlivem stresu a deprese jsem za posledních pár měsíců zhubla několik kg. Napřed jsem z toho byla nešťastná. Nebyla jsem nikdy tlustá, normální, ani bych neřekla že při těle. Ale pak se mi to začalo líbit. Vlastně jíst jen oběd a pak jen třeba rohlík a toť vše za den? Proč ne. Zvládnu to. Ze začátku to pro mě byla forma “trestu” a teď taková “motivace” že každý den stoupám na váhu a chci míň a míň. Ale už to nejde. Váha se drží a já už bez alespoň jednoho jídla denně nevydržím a jsem na sebe naštvaná a začínám vnímat, že to začíná být pěkný průšvih. Chvíli si říkám, že takhle ne. Že začnu zas normálně. A pak se pristihnu, jako bych nevěděla co dělám, že na internetu googlím přípravky které by mohly pomáhat s hubnutím…
a zas ne. Nevážím 40kg. Mám ještě normální váhu. Vážím 55. Ale jak jsem “mimo” (ano vím ze mám problém) jsem si stanovila cíl alespoň 50. Začalo se mi líbit, ze hubnu.. co s tím? Hrozně se stydím.