Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Asi se upije
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
9.1.22 00:22
Ty neneseš zodpovědnost za jednání a rozhodování ostatních lidí. Je to čistě jeho volba. Samozřejmě se k němu nevracej. Pokud se tím hodně trápíš, můžeš nabídnout třeba pomoc s vyjednáním protialkoholní léčby nebo tak něco, ale víc nedělej. Máš svoje vlastní hranice.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.1.22 05:35
Je dospělý a svéprávný. Jestli máš nějaký ten spasitelský syndrom, můžeš mu koupit lístek na vlak do města, kde je psychiatrická léčebna s oddělením léčby závislostí.
Jinak bych se na tohle vykašlala a budovala bezstarostně vztah s novým partnerem. Docela riskuješ, že ti ho Tvé samaritánské snahy zničí. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.1.22 06:16
On prostě chce pít. Je to pro něj víc než cokoli. To nezměníš. Nechce vnímat realitu tohohle světa, nechce jí čelit. Je to jeho právo a volba. S partou opilých bezdomovců je mu líp než s tebou a ty by jsi se o něj starala? Proč? Věnuj se svému životu. On bude schovaný pod svou alkoholovou peřinkou asi až do smrti.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.1.22 06:34
Taky jich pár znám, nepomůže ani svěcená voda… Jen ta ohnivá.
Smiř se s tím.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.1.22 06:48
Když on to nechce řešit, tak je to jeho problém. On je dospělý, svéprávný. A neuděláš s tím nic, ani kdybys létala po stropě a nosila si modré z nebe. Vykašli se na to. Jen tě to brzdí ve tvém normálním životě.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
9.1.22 08:08
5 let jsem se snažila ho zachránit zbytečně. Jenže někdy byly takové chvilky, že říkal, že pít nebude atd a byl zlatý. Když nepil byl chvíli hodný, ale bylo vidět jak ho bez alkoholu nic nebaví a začal pak být náladový. Někdy i 4 dny se mnou nemluvil, bouchal dveřmi atd. Pak to přešlo byl zase OK. Pak se napil a byl zase veselý, jenže pak mu hrabe.
A to třeba tak jak mění názory, i teď. Jednou říká jak pít přestane, druhý den, že nikam nejede, že tady zůstane. Když se ho ptám proč nechce domů, on: co bych tam dělal?!
Jenže od alkoholu ho neodradilo ani to, že se pomočoval, zničehonic utíkal do tohoto města (150 km daleko od jeho vesnice), atd. Ani to, že má zvětšená játra ho nezajímá.
Prostě asi už je to beznadějné 
- Citovat
- Upravit
9.1.22 10:13
To co popisuješ se jmenuje spoluzávislost. Závislost tebe na toxickém vztahu. Ve skutečnosti si mu prodlužovala dobu, kdy chlastá bez následků - protože se najde „anděl“ co to za něj vyžehlí a on není nucený začít měnit to jak funguje. Takže je o pět let hlouběji v závislosti, než kdyby si nebyla spoluzávislá.
Před pěti lety by to možná byl schopný řešit snáz.
Jsou to jeho volby.
Tvoje volby jsou jinde a měla by si přestat utíkat před svými vlastními démony do masky obětavé záchránkyně… Protože jinak ten další vztah bude stejně katastrofický, jako ten, po kterém se ti teď stýská.
To co jste měli není láska, ale spoluzávislost. Respektive on na tebe dost kašlal, ale bylo pohodlné mít opatrovatelku. Něco mí říká že ani dobrý sex si od něj nedostala - to u takovýchle vypitých poruch osobnosti moc nejde.
První krok k tomu, aby si byla ve spokojeném a funkčním vztahu je přiznat si že problém máš ty.
Více viz http://codependentanonymous.cz/beta/
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
9.1.22 10:26
No ten sex, když nepil půl roku, měl menší zájem celkově o všechno i o ten sex to je pravda. Nic ho bez pití nezajímalo a nebavilo.
Současný ho zná, dřív byli kamarádi. Tajím mu, že chodím za tím člověkem, vím, že jsem ho hodně milovala a proto na něj žárlil.
- Citovat
- Upravit
9.1.22 14:43
@Anonymní píše:
No ten sex, když nepil půl roku, měl menší zájem celkově o všechno i o ten sex to je pravda. Nic ho bez pití nezajímalo a nebavilo.Současný ho zná, dřív byli kamarádi. Tajím mu, že chodím za tím člověkem, vím, že jsem ho hodně milovala a proto na něj žárlil.
zbytečně se v tom nimráš a vrtáš, už se od něho odpoutej a začni žít svůj život, ne ten promarněný jeho,
a každý den děkuj bohu, přírodě, sobě nebo osudu, že s ním nemáš dítě,
vzchop se a jdi dál
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.1.22 14:46
@stinga píše:
zbytečně se v tom nimráš a vrtáš, už se od něho odpoutej a začni žít svůj život, ne ten promarněný jeho,
a každý den děkuj bohu, přírodě, sobě nebo osudu, že s ním nemáš dítě,
vzchop se a jdi dál
Tak to chci podepsat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.1.22 15:15
Pokud si člověk nechce sám pomoct, tak mu nikdo zvenku pomoct nemůže, ani kdyby se na hlavu postavil. Věřte mi, mě se takhle upil blízký příbuzný. Mohli jsme dělat, co jsme chtěli, vyloženě jsme se stavěli na uši. A nebylo to k ničemu dobré. Prostě nemůžete někoho připoutat k topení a po zbytek života ho tam držet, aby se nechoval sebedestruktivně. Na to nikdo ani nemáme právo - nehledě na čistotu našich úmyslů…
Naším jediným úkolem potom je, smířit se tím, že jsme udělali, co jsme mohli a nevyčítat si to.
Opravdu nemáte šanci zastavit někoho, kdo zastavený být nechce. Takže neste odpovědnost za svůj život a ostatním nechte svobodnou volbu udělat to samé.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.1.22 19:49
Prestan resit ztracenou existenci a najdi si psychiatra, at ti pomuze v reseni toho strasneho samaritanstvi, co ve svem zivote predvadis. To te jednou privede na zebrotu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.1.22 06:57
Já bych chtěla mít tolik volného času co ty a taky peněz. Proč se nevěnuješ partnerovi, dětem, rodičům? Co máš z toho alkoholika, který o tebe evidentně nestojí?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.1.22 07:36
Buď ráda, že tě nestáhl k alkoholu. Raduj se ze života a nereš ztracenou existenci.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Člověk, se kterým jsem měla vztah nekolik let se chce upít a už je půl roku zpátky na ulici. A dost mě to trápí a nevím co dělat. Proč jsem si s ním začala? Asi nízké sebevědomí, lítost, touha ho spasit.
Když jsme se poznali, scházeli jsme se, prala jsem mu věci, dala najíst, pak se kvůli němu odstěhovala na tam odkud pochází. Od jeho rodiny měl velkou podporu.
Měli jsme kde bydlet a práci.
Jenže já jezdila zpátky k nám do města občas na víkend za rodiči a přáteli. Tehdy půl roku skutečně nepil. Předtím se opilí semtam když jsem odjela do města.
Jenže měl tendenci v létě vždy utéct zničehonic. Vypl si tel, utekl do města a spal v lese kde spí další alkoholici.
Já ho vždy hledala, přemlouvala, musela jsem ho vzít někam na hotel aby se prospal, umyl a hlavne vystřízlivěl. Pak se vrátil domů.
Pak jsem pochopila, že se asi nezmění. Jednu dobu lhal, že nepije a pil tajně alpu. Na půdě jsem nacházela prázdné lahve od vína a piva. Tvrdil, že je to tam dávno. Já si pamatovala, kdy se tam objevily. Potom u doktora zjistil, že má zvětšená játra, půl roku nepil vůbec. Myslela jsem si, že dostal rozum. Předloni však utekl zas. Přivezla jsem ho, za týden utekl znovu. Odešla jsem od něj. Začala jsem nový vztah, znají se dlouho. Ten můj nový partner pije jen výjimečně.
V létě loni však ten ex utekl z vesnice zpátky sem do města, kam jsem se odstěhovala. Ale ne kvůli me, kvůli pití.
Občas jsme se sešli. Sliboval, že se vrátí domů. Já, že mu klidně lístek na vlak koupím. Ale vykašlal se na vše. Když jsem se ho ptala co chce dělat. On, že ať tam jedu s ním a starám se o něj. Jenže kdybych se na současného vykašlala a odjela, vím, že by mě čekalo zase to stejné.
Je mi ho moc líto. Je to docela chytrý člověk a hodný, ale ten chlast ho ničí…je mi z toho smutno ho vidět jak je na tom špatně, přestal o sebe úplně dbát atd. Trápím se kvůli tomu celkem dost. Nevím jak dál…někdy si to vyčítám, že jsem ho opustila.