Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Tak to je tedy hrozna situace. Doufam, ze se mu to rozlezi v hlave - mozna, ze jeden den je na rozlezeni malo. Preji ti hodne sil.
Myslím si totéž, že jeden den je dost málo. Záleží taky hodně na tobě, pokud jsi rozhodnutá si dítě nechat, tak mu dej mnohem víc času.
Souhlasím s hkac, i přestože v podobné situaci jako ty jsem se nikdy neocitla. Na takovéhle důležité rozhodnutí by opravdu měl mít více času …
držím ti palce, ať si to on v hlavě srovná a nevěš hlavu, ještě to může dobře dopadnout. Resp. pro tebe to už dobře dopadlo, čekáš přeci miminko!
Tak přeju pohodové těhu, klidný porod a pohodové vztahy, drž se, teď už žiješ za dva ![]()
Callamaika - chce to opravdu víc času - chlapy jsou holt ještě takový děti v těhle věcech a dost jim všechno trvá. Prostě ženská hned ví co a jak, ale oni na to musí mít času víc. V tom jsem za jedno s holkama.
Kdyby mi chlap řekl, že mam jít na potrat, tak bych mu řekla, že to dítě jsme splodili oba (on i já) a bylo to z lásky (při jeho dělání jsme se přeci milovali) a tak, že pokud své dítě nechce, pak je to jen jeho věc, ale že já si ho prostě nechám, protože je to jeho i moje půlka. A pokud chce čas na rozmyšlenou (a že někteří si dávají opravdu na čas), tak že mu ho můžu dát kolik jen chce.
A většinou pokud tě miluje, tak se rozmyslí a bude z vás rodina a pokud ne a vy se třeba dohodnete na tom, že prostě ty uvedeš v rodném listě „otec neznámý“, tak pak už se nemusíte vidět.
A i tak většina „normálních“ chlapů se jistě bude chtít se svým dítětem setkat (jak sama píšeš- špatné svědomí, že mu po světě běhá jeho dítě). A třeba si to pak uvidí (třeba hned jak toho tvorečka uvidí poprvé), že udělal chybu a zůstane s vámi.
A někdy na to fakt přijde chlap až třeba když má žena už po porodu.
No chlapy a ženský nejsou stejný.
Ale taky je to někdy obráceně- že se chlap opravdu rozmyslí jinak. A prostě s vámi opravdu nebude (i když mu určitě někdy přijde na mysli, že mu někde pobíhá jeho dítě). I takový jsou chlapy.
Přeji ti, aby jste se domluvili na co nejlepším pro vás všechny.
A pokud si budoucí miminko ponecháš, pak ať jste oba zdravý a v pořádku.
Budu ti držet pěstí pro to, abys měla štěstí a vyšlo to tak jak si ty přeješ a jak bychom si asi v tvé situaci přáli i my všichni (nebo aspoň většina)
Ale musíte spolu opravdu komunikovat a vzít v úvahu všechny věci (kde budete bydlet pokud budete spolu, nebo i kde by jsi bydlela ty s dítětem, kdyby jste se rozešli, co práce.......).
Víš ono je to bohužel dnes všechno taky hodně o penězích.
Prostě někdy i lidé (pár…) kteří třeba chtějí mít miminko, tak z finančních důvodů nemůžou a zase naopak lidé, kteří by mohli svému dítěti dopřát cokoli, tak zase nemůžou mít děti, i když už pro to udělali cokoli a dali nemalé peníze za IVF.
Je to hrozné, ale je to tak.
Tak se dobře rozhodněte a přeji vám hodně štěstí.
A Zdravím Pudloslavu
![]()
Martina a spol ![]()
predevsims e rozhodni TY jestli prcka chces nebo ne a jestli to eventuelne zvladnes sama nebo ne- on se muze rozhodnout tak nebo tak zitra nebo za mesic. chlapi jsou na tohle divni… my se na mimco tesili a stejne ve finale odesel za jinou slecnou- nevidis jim do hlavy- zitra muze rict ze vas nechce a terba pak za pul roku prijde ze se chce vratit- proste zalezi na TOBE jak se rozhodnes- ja sjem to zvladla a jde to- a je nam dobre- obcas trosku smutno ale tak to nekdy kazdemu
on se nezajima a nechybi nam- ON ne- chybi nam obcas chlap do tria ale poradnej - ne jeji tata co se ani jako tata nechova- tohle za Tebe nikdo nerozhodne.. preju kazdopadne moc sily a stesti- v nejlepsim pripade i spoustu lasky a pochopeni- G
ahojki, byla jsem na tom plus minus podobně, akorát že já měla absolutní jasno, dítě chci, za každou cenu, i bez partnera. A také můj partner byl starší, bylo mu cca 50, taky mě posílal na potrat, prý z toho důvodu, že on to dítě možná ani neuvidí maturovat a promovat,,, což mi ale přišlo jako divnej důvod, i když z jeho strany je to asi pochopitelné, nevím....... No prostě dítko jsem si nechala, řekla jsem mu, že po něm nic nechci, že si jen myslím, že by to měl vědět. potřeboval asi měsíc na vydýchání, nakonec byl i u porodu a z holky je úplně paf /4 roky/. My spolu nežijeme, on je Pražák, já v Brně, vidíme se jeden víkend v měsíci /my se mezitím rozešli z jiných důvodů než je dítě, jsme něco jako rozvedení manželé/.
Takže hlavně si ujasni jestli dítě chceš ty, všechno ostatní je teď „nepodstatné“, a příteli dej určitě víc času, netlač na něj.
A.
Ahoj, neda mi to nereagovat. Mam velmi dobrou kamaradku, ktera velmi neplanovane otehotnela s milencem (cizincem, do ktereho byla zblaznena). V momente, kdy mu to oznamila, on rekl potrat, „zmanipuloval“ ji tak, ze se objednala. Vzhledem k tomu, ze jsme skutecne velke kamaradky a ja vedela co citi, jsem ji rekla, ze na zadny potrat nesmi jit, protoze by si to vycitala cely zivot a ze ji s miminem pomuzu. Rano oneho dne mi zavolala z nemocnice, ze se vraci domu a ze zustava balicek 2v1. Prosla si tehotenstvim s nervama, protoze psychicky tlak otce ditete nebyl zadnou prochazkou rajem. V den porodu byl ovsem otec tam kde mel byt, u ni a u ditete. Od te doby dite melo 2 plnohodnotne rodice, kteri po nejake dobe zacali zit spolu, vzali se - byli ( a vypada to, ze skutecne jsou) stastni i ted a po 2 letech od narozeni prvniho potomka si poridili i druhe mimco. Tento pribeh se odehral pred cca 8 lety. Vim, ze vsechny pribehy nemohou koncit stejne, ale pokud muzes a chces, dej mu trochu casu a nech vse plynout svym prirozenym zpusobem, ono se to samo v ten spravny cas vyresi. Ted jsi ty a miminko na prvnim miste, tak si to uzivej… Drzim ti palce.
Taky nakukuju,jak to dopadlo ![]()
Callamaiko těžko říct a těžko radit.Ale nejvíc asi souhlasím s gabinkou ,nejspíš proto,že jsem v podobné situaci.Vzali jsme se,dítě plánovali a dnes?Jsme od sebe rok a „tatínek“ si vzpomene jednou měsíčně,kdy donese alimenty (díkybohu za ně),koukne na dceru a letí,protože nemá čas.Takže bez táty to jde.Těžko,ale jde,jsem strašně šťastná,že jí mám
Tím jsem hlavně chtěla říct,rozhoduj se hlavně sama za sebe!!!!Přeju ti hodně štěstí.
Ahoj všem,
děkuji moc za odpovědi.....
Dopadlo to tak, že jsem se definitivně rozhodla si dítě nechat a otec se definitivně rozhodl, že jedinou přípustnou variantou je potrat. Takže budeme BEZ TÁTY a určitě to zvládneme.
Jako otci mu dveře nezavírám, změní-li svůj názor, jako partnerovi asi ano. Ale jak to nakonec dopadne, to nikdo neví. Máte pravdu, že to pořebuje čas!
Krásný den
preju moc stesti a zdrave miminko… a hodne pratel kolem sebe- budou potreba ![]()
G
tak gratuluji ke správnému a velmi odvážnému rozhodnutí… Budeš jistě skvělá máma…
Dnes mi od něho dorazil e-mail, kterým mě zcela paralyzoval..... Myslím, že u něho čas nesehraje žádnou roli. Ty případy, které jste tu zmiňovaly, bohužel nebudou případem mým a mého dítěte.
Nazval mě něco jako absolutním sobcem a diletantem. Tím veškerá komunikace končí do doby, než získá jiný přístup.
Paradoxně se mi trochu ulevilo. Alespoň vím, na čem jsem nebo nejsem.
Přeji všem hodně štěstí.