Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Neustále stát za zadkem a vždy zarazit dřív, než stihne bouchnout. Zároveň říct, jak jinak má reagovat. L tomu je potřeba zjistit, proč to dělá. Chce si hrát? Chce ublížit? Chce získat pozornost? Vasi nebo těch dětí?… syn to dělal taky, trvalo rok, než jsem si mohla dovolit ho nechat na hřišti dál než metr ode mě. Pak rok nic a teď začíná zas. Netuším, proč. Np tak já začínám zase výše zmíněná opatření. Snad už budou účinná dřív než za rok a dýl než na rok.
Ja bych z toho nedelala tragedii, prostě ma takove obdobi. Zasahovat po a vysvetlovat takovemu diteti slozite nejake nasledky a hypoteticke co kdyby se to delalo ji stejne ten mozecek moc nepobere. Proste na ni ted davejte extra pozor a stopnete ji nez se ji neco takoveho povede udělat, casem pochopi, ze nema cenu to ani zkouset. Vubec bych neresila, jestli ostatni koukaj divne, je to male dite tak se proste obcas nezachova podle spackovy etikety no, kasli na ne
Příspěvek upraven 16.12.20 v 19:36
Není to nic tragického, je to vývojová fáze - prostě chce nějak navázat kontakt, ale neví jak. A takhle ho dosáhne.
Časem ji to přejde.
V tuhle chvíli to od tebe vyžaduje opravdu velkou pozornost v přítomnosti jiných dětí a fyzicky ji zamezit tomu, aby se rozeběhla a bouchla. Misto toho je potřeba aktivně ji nabízet jak jinak se může s dětmi propojit. S tím, že samozřejmě je úplněna houby jakékoliv vysvětlování - takhle malé dítě chápe jen velmi jednoduché věci.
potřebuje se naučit - tedy aby ji to někdo opakovaně ukazoval, než to pochopí, jak s dětmi navazovat kontakt tak, aby to vedlo k dobrým věcem, ne jenom k pozornosti za to, že provedla něco co nemá.
Ale rozhodně to nejde vysvětlit tím, že ji budete bít taky - tím se naopak naučí, že násilí je něco přijatelného, protože to rodiče dělají taky.
Spolupracujete s nějakou organizací co doprovází rodiče v náhradní rodinné péči - jestlil jo, tak se ozvěte své klíčové pracovnici, fakt to není žádné vaše selhání anebo projev poruchy.
pokud ne, tak vřele doporčuju si někoho najít.
No, naše německá doktorka i učitelka v jeslích se shodly na tom, že to dělají děti v době, kdy se chtějí kamarádit, ale ještě si to neumí říct. Jak je na tom s mluvením? Je to jejich, pro nás nepochopitelný, způsob komunikace a potřeba zaujmout. Stát pořád za zadkem a opakovat a opakovat. Bude to trvat, ale přejde to. Kamaradcin syn takhle řezal děti skoro 2 roky, než ho to přešlo. Moje ségra zase v jeslích děti kousala. Každý den přišla stížnost od jiné maminky
![]()
Představila jsem si jak vlítne na tu školku. Pardon. Zkušenost s jinými dětmi nemám, spíše se snažil uhodit nás, pokud se mu něco nelíbilo. Hold prostě zabránit, aby neuhodila. V klidu. A vysvětlovat, vysvětlovat, vysvětlovat… Teď už to nedělá, občas si ještě troufne na bráchu. Ale ten ho taky pořád provokuje a dělá naschvály ![]()
@Villanelle píše:
Ja bych z toho nedelala tragedii, prostě ma takove obdobi. Zasahovat po a vysvetlovat takovemu diteti slozite nejake nasledky a hypoteticke co kdyby se to delalo ji stejne ten mozecek moc nepobere. Proste na ni ted davejte extra pozor a stopnete ji nez se ji neco takoveho povede udělat, casem pochopi, ze nema cenu to ani zkouset. Vubec bych neresila, jestli ostatni koukaj divne, je to male dite tak se proste obcas nezachova podle spackovy etikety no, kasli na nePříspěvek upraven 16.12.20 v 19:36
Jak kašli na ně? Je dobře že chce zakladatelka situaci řešit, rady jsou tu dobré, prostě hlídat, předejít ataku atd, netrestat, vysvětlovat, ale upřímně i když mám ráda děti, tak kdyby nějaké cizí dítě odněkud přiběhlo k mému a jen tak zničehonic mu jednu fláklo, tak se teda budu koukat divně taky a ne že ne.
@Anna766 píše:
Jak kašli na ně? Je dobře že chce zakladatelka situaci řešit, rady jsou tu dobré, prostě hlídat, předejít ataku atd, netrestat, vysvětlovat, ale upřímně i když mám ráda děti, tak kdyby nějaké cizí dítě odněkud přiběhlo k mému a jen tak zničehonic mu jednu fláklo, tak se teda budu koukat divně taky a ne že ne.
Jezis a tvoje andelske dite nikdy ve spolecnosti neudelalo nic, co by nekoho obtezovalo?
nikdy sebou nelisklo o zem a nervalo na cele kolo, nikdy nevriskalo, nikdy nikoho nekouslo? To, co zakladatelka popisuje je normalni faze, to dite se snazi jen navazat kontakt a ona ocividne nervozni a vyklepana co dela spatne, no urcite bych se na ni jako matka na matku nedivala jako na nejhorsi matku na svete a jaka je neschopna. A kdyz uz, chapu, ze nekdy ten reflex ochranit sve dite zafunguje prudceji, tak ano, radim ji, at si z těch pohledu ci poznamek nic nedělá, ona to decko za to nechvali, ani tomu necinne neprihlizi, snazi se a nema cenu se nervovat, jestli je s ni nebo ditetem neco spatne. Neni.
Edit: A přečti si znovu muj prispevek. Sama jsem ji poradila, at to resi a stopuje, nez se k tomu bouchnuti vubec dostane. Nepisu ani carku o tom, ze by nad tim mela mavnout rukou. Nad cim ale mavnout rukou muze, jsou odsuzujici pohledy, protože verim, ze vetsine rodicu se někdy stane, ze dite udela nejakou „ostudu“.
Příspěvek upraven 16.12.20 v 19:51
@Villanelle ty možná ne, ale je spousta matek, které se do tebe ještě pustí, jakého máš nevychovaného spratka. A neznám mámu, které by bylo jedno, kdyby její dítě někomu ublizovalo. Moje kamarádka se rozbrečela, když její syn mého kousl. Jednoduše proto, že už nevěděla, jak dál. Kdyby na ní v tu chvíli někdo houkl nebo se blbě podíval, tak nevím, jak zareaguje.
@Villanelle píše:
Jezis a tvoje andelske dite nikdy ve spolecnosti neudelalo nic, co by nekoho obtezovalo?nikdy sebou nelisklo o zem a nervalo na cele kolo, nikdy nevriskalo, nikdy nikoho nekouslo? To, co zakladatelka popisuje je normalni faze, to dite se snazi jen navazat kontakt a ona ocividne nervozni a vyklepana co dela spatne, no urcite bych se na ni jako matka na matku nedivala jako na nejhorsi matku na svete a jaka je neschopna. A kdyz uz, chapu, ze nekdy ten reflex ochranit sve dite zafunguje prudceji, tak ano, radim ji, at si z těch pohledu ci poznamek nic nedělá, ona to decko za to nechvali, ani tomu necinne neprihlizi, snazi se a nema cenu se nervovat, jestli je s ni nebo ditetem neco spatne. Neni.
Edit: A přečti si znovu muj prispevek. Sama jsem ji poradila, at to resi a stopuje, nez se k tomu bouchnuti vubec dostane. Nepisu ani carku o tom, ze by nad tim mela mavnout rukou. Nad cim ale mavnout rukou muze, jsou odsuzujici pohledy, protože verim, ze vetsine rodicu se někdy stane, ze dite udela nejakou „ostudu“.Příspěvek upraven 16.12.20 v 19:51
Ne, tys napsala kašli na ně…to ti přijde správné? Kdyby moje dítě ublížilo druhému, tak se budu snažit se omluvit, ne abych byla ještě naštvaná, že se někdo blbě divá.
Ten hysterický příspěvek o andělských dětech jsem jako neviděla, tudíž to nechám být.
Dcera měla také takové období. Celkem brzy to přešlo, ale také jsem celkem dobře poznala „nebezpečné“ situace a snažila se jim předcházet. Pokud se nepodařilo, nutila jsem ji se omluvit - „udělat malá“.
@Villanelle píše:
Ja bych z toho nedelala tragedii, prostě ma takove obdobi. Zasahovat po a vysvetlovat takovemu diteti slozite nejake nasledky a hypoteticke co kdyby se to delalo ji stejne ten mozecek moc nepobere. Proste na ni ted davejte extra pozor a stopnete ji nez se ji neco takoveho povede udělat, casem pochopi, ze nema cenu to ani zkouset. Vubec bych neresila, jestli ostatni koukaj divne, je to male dite tak se proste obcas nezachova podle spackovy etikety no, kasli na nePříspěvek upraven 16.12.20 v 19:36
Jsi normální?
Jak by se líbilo tobě kdyby ti někdo bil dítě.
Já bych si to líbit nenechala. A je dobře, že to zakladatelka chce řešit. Některé matky to řešit nechtějí.
@Anna766 píše:
Ne, tys napsala kašli na ně…to ti přijde správné? Kdyby moje dítě ublížilo druhému, tak se budu snažit se omluvit, ne abych byla ještě naštvaná, že se někdo blbě divá.
Ten hysterický příspěvek o andělských dětech jsem jako neviděla, tudíž to nechám být.
Znám jednu holku, která kousala jiné děti. Její matka říkala, že je osobnost. Nebyla to osobnost, ale zlý spratek.
Budu moc ráda za radu ostatních maminek. Jsem už s manželem docela zoufalá, co dělat. Malá má 21 měsíců a začala bít cizí děti. V menším provedení to dělala už dříve a přestala. Ale teď začala zase. Prostě uvidí nějaké dítě venku a je schopná rychle běžet i pořádný kus, aby jim vrazila facku nebo je pořádně bouchla
Je jí jedno, že jsou s někým dospělým nebo je těch dětí klidně 20 (procházející školka). Je mi hrozně, ráda bych ji hezky vychovala a ty pohledy nebo komentáře mamin taky nejsou příjemné a stydím se a je mi líto i těch dětí. Nikde to snad nemohla vidět. Je jedináček a my se doma nebijeme ani třeba náznakem z legrace. Pohádky jí agresivní taky nepouštíme. Snažíme se jí vysvětlovat, že se to nedělá, že to druhé bolí, že je to škaredé, zkusili jsme jí dát i přes ručku nebo po zadečku, ale nic nezabírá. Navíc nechceme řešit její agresivitu naší agresivitou. Říkáme si, jak by chápala, že je bití špatné, když bychom jí bili taky. Zároveň si říkáme, jestli to není třeba nějaký postraumatický stres (adoptovali jsme ji v necelém půl roce). Vážně nevíme, co s tím a je to pro mě dost citlivé téma 