Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Dobrý den. Jdu se asi jen asi podělit o můj život s dvojčaty. Za chvíli (19.12.) to bude rok, co mám na světě své dva chlapečky. Kluky miluji a nedala bych je za nic na světě, ale…ale holky, já už jsem tak strašně utahaná. Kluci jako miminka byli suproví. Ale teď? Kluci začínají obcházet nábytek. Jenže oni ještě nesedí, sami se prostě neposadí. Lítám za nima celý den. Padají rovně na hlavu. Věčně brečí, utišuji. To jsou rány do hlavy den co den (mame dlažbu, vyjma pokojicku a hraci plochy v obyvaku) a já si připadám dost špatně. Boli mě záda, mam vyhrezlou plotenku už 4 mesice. Na operaci prý musím, cviky nepomohou. Jenze hlidani zadne. Hlavne si na ně nikdo netroufne. Mam skvelou kamarádku, ale sama mi řekla, že na pár dní jen jednoho.
A co s druhým chlapečkem? Chlap je pořád v práci, mam pocit, že je tam raději, kdyz vidí jaka je to doma pak makačka. Prijizdi az když děti spí, vidí je spise o vikendu. Kdyz se zminim o operaci zad, tak mi rekne, ze teda nevi kam dame děti
Kluci neumí de facto nic, asi mají jeste i cas, ale pripadam si strasne neschopna. Venuji se jim, ale potrebuji udělat i jiné věci. Pripravit jim jídlo apod. Oni nesedí, nejedí skoro žádna jidla jen mleko chteji. A na mě vsichni už spatne koukaji. U doktoru jsme byli u kvuli predcasnemu narozeni a ti neshledali nic spatneho. Jsem vyčerpaná, celý den beham, zada v haji, pomoc zadna
I kdyby treba jen navsteva…ted ti dva raraši spinkají a za chvili zase znovu
Omlouvám se, jen mě nikdo nikdy nevyslyší… ![]()
To je jednoduchý, manžel si prostě vezme ošetřovačku a ty půjdeš na operaci. Taky můžeš zůstat ochrnutá na vozíčku a to bude jistě spokojenější…
Další věc je, že kloučci už nejsou malinkatí, takže se byť na blbý odpoledne sbal, řekni manželovi kde co najde a vylez třeba do lesa…
@lleennttiillkkaa píše:
To je jednoduchý, manžel si prostě vezme ošetřovačku a ty půjdeš na operaci. Taky můžeš zůstat ochrnutá na vozíčku a to bude jistě spokojenější…
On je osvc, takze bohuzel osetrovacku nemuze…i kdyby chtel zustat doma, tak to nezvladne…i kdyz je to tata ja vim ![]()
@didinka123 píše:
@lleennttiillkkaaOn je osvc, takze bohuzel osetrovacku nemuze…i kdyby chtel zustat doma, tak to nezvladne…i kdyz je to tata ja vim
Hele OSVČ je jedna věc, ale tvoje zdraví druhá. Když skončíš v nemocnici akutně tak co? Děti prodá? Vyhřezlá plotýnka není sranda a čím víc to oddálíš, tím dýl se pak budeš léčit.
@didinka123 nejsi špatná máma, proboha.. Je to šílené období o s jedním svistem, natož se dvěma.. Dej je občas chlapovi a hod nohy nahoru, nedivím se, že toho máš plné kecky.. Co jim pořídit helmicky?
@didinka123 píše:
@lleennttiillkkaaOn je osvc, takze bohuzel osetrovacku nemuze…i kdyby chtel zustat doma, tak to nezvladne…i kdyz je to tata ja vim
Bude muset.. Ochrnuta jim budeš platná jak mrtvému zimník
Co rodice? jako tvoje nebo manzela? nepohlidali by nastridacku s manzelem a treba si zaridt i castecne hlidani nejakou chuvou ci dat deti na tu dobu co budes v nemocnici do soukromnych jesli a ten zbytek viz vys?
@lleennttiillkkaa
Sama uz pocituji, ze to sranda neni. Jenze vsichni vidi, ze se normalne pohybuji a smeju se, jen obcas prohodim par slov o tom, ze me to boli. On se o ty deti proste nepostara, ja to vim. Mozna par hodin, ale kdy? Neresi, kdyz upadnou. Rekne, ze jsou to kluci a musi si zvykat. Malej pak lezi na zemi s bouli, ani se nezveda. Ja aspon jdu a utisim ho, kontroluji ho. On ho prejde…prej se to musi naucit. Ja bych trnula hruzou, kde vsude je necha lezet a co jim bude
Da jim najist atd, ale tyhle veci? Necha je v jedne pline cely den a porad rika jak je to dobre
( to jednou vyjimecne ted nedavno hlidal na den, byla jsem ale po ruce a koukala co se bude dit). Sam mi rekne, ze to neda… ![]()
Synovi bude rok, a řeknu ti jedno, představa, že to mám doma 2×, tak jsem v Bohnicích
On je teda supermegahyper… 1000% pozornosti, všude vleze, všechno musí zkusit, je hodně ukňouraný a náladový, v noci 10× vzhůru, ale je náš ![]()
Pokus se opravdu zapojit víc chlapa. Já po tom roce mám pocit, že po rodičovské půjdu rovnou do nějakýho rehabilitačního ústavu, jak jsem zlámaná. (jsem teda stará matka) A to docela pomáhají prarodiče, 2× za týden vozí tak 2 hodinky v kočáru, chlap chodí o víkendech třeba na celé odpoledne ven s ním a stejně mám pocit občas, že jsem v posledním tažení.
Btw. v lednu jdu na vyšetření s hospitalizací a na jaře na operaci s rukou. Nejsou to záda, ale nosit dítě a tahat kočár atd nebudu moct dlouho. Chlap se k tomu staví čelem, že se postará. /teda ano, bude to boj, ti dva 24hodin spolu, ale dají to, radím přestat být jakoby úzkostlivá k těm pádům a boulím, jinak se zblázníš/. A je taky podnikatel, jede sám na sebe, nikdo mu nic nedá.
Příspěvek upraven 11.12.20 v 15:51
@martina.se nad helmickama uz vazne premyslim. Tohle opravdu psychicky ani fyzicky nedavam. Staci opravdu se jen otocit a uz jeden pada v jedne mistnosti a druhy zase jinde
Nemuzu se rozpulit, i kdyz bych chtela tak moc ![]()
To padani na hlavu brzy prestane. Nauci se padat lip. Na tu operaci to nejak nakombinovat manzel+kamaradka+pani na hlidani nebo babicka. Manzela zapoj hned, at si zvyka.
Mám 2 kamaárdky, které mají dvojčata. Obě v tomto věku dětí se s nimi snažily být v jedné místnosti, aby je měly pod kontrolou.
@Oriseka mě by tedy zajímalo, kde se berou kamarádky, které ti pohlídají x dní dítě, v tomto případě děti. Mám výborné kamarádky, opravdu se na sebe můžeme vzájemně spolehnout, ale každá má svoje děti a kdybych jí přidala ještě jedno až dvě roční batolata, tak nevím. Jasně pohlídat hodinku, když si dojdu k doktorovi, ale celé dny?
@didinka123 píše:
@martina.se nad helmickama uz vazne premyslim. Tohle opravdu psychicky ani fyzicky nedavam. Staci opravdu se jen otocit a uz jeden pada v jedne mistnosti a druhy zase jindeNemuzu se rozpulit, i kdyz bych chtela tak moc
Hele děti nejsou z porcelánu, pokud máš dvě, takto se zblázníš.
Helmičky dost zatracují ortopedi, ono totiž sice ochrání hlavu, jenže je pak větší pravděpodobnost poranění třeba krční páteře, protože to dítě prostě má „něco“ na hlavě. Pošlu odkaz na článek, pokud najdu. Psala jsem před chvílí, chápu tě, mám syna 11,5m a mít to dvakrát, tak to nevim nevim…
My už měli i nalitý oko, monokla, jak kdyby vylezl z ringu. A byl to mžik, u kterého jsme byli s mužem oba. Nedá se všechno spasit. Já fakt úzkostlivě hlídám chemikálie, léky a kuchyň (horká voda, olej atd). Pády ze stoje, i když občas šel i naznak, jsem prostě občas chytla a občas ne,
ale zdraví máš jedno, opravdu odpoj se od toho přílišnýho pečování a zapoj chlapa, prostě to je hotová věc, potřebuješ pomoct, potřebuješ na operaci.