Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Bije cizí děti
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
16.12.20 20:03
@Villanelle píše:
Jezis a tvoje andelske dite nikdy ve spolecnosti neudelalo nic, co by nekoho obtezovalo?nikdy sebou nelisklo o zem a nervalo na cele kolo, nikdy nevriskalo, nikdy nikoho nekouslo? To, co zakladatelka popisuje je normalni faze, to dite se snazi jen navazat kontakt a ona ocividne nervozni a vyklepana co dela spatne, no urcite bych se na ni jako matka na matku nedivala jako na nejhorsi matku na svete a jaka je neschopna. A kdyz uz, chapu, ze nekdy ten reflex ochranit sve dite zafunguje prudceji, tak ano, radim ji, at si z těch pohledu ci poznamek nic nedělá, ona to decko za to nechvali, ani tomu necinne neprihlizi, snazi se a nema cenu se nervovat, jestli je s ni nebo ditetem neco spatne. Neni.
Edit: A přečti si znovu muj prispevek. Sama jsem ji poradila, at to resi a stopuje, nez se k tomu bouchnuti vubec dostane. Nepisu ani carku o tom, ze by nad tim mela mavnout rukou. Nad cim ale mavnout rukou muze, jsou odsuzujici pohledy, protože verim, ze vetsine rodicu se někdy stane, ze dite udela nejakou „ostudu“.Příspěvek upraven 16.12.20 v 19:51
Normální fáze? 
To že bije jiné děti? Ty nejsi normální, tvoje dítě asi taky bije jiné děti. A co sem pleteš jiné věci? To jak se dítě kde chová.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
16.12.20 20:10
Moc děkuju za podporu a rady. Snažím se tomu jejímu bití zabránit, i když je někdy teda náročné ji doběhnout s kočárem. Běhá fakt rychle. A nechci ji zasahovat úplně do jakéhokoli kontaktu s dětmi, např. když potkáme někoho na hřišti a chvíli si hrají, a pak zase to dítě nečekaně praští. Ale je pravda, že většinou je to někdo náhodně procházející a dost možná se chce kamarádit a neví jak a používá k tomu nejhorší způsob. Teď při tom covidu nemáme už ani plavání a cvičení s dětmi a kamarádky mají o dost starší děti, tak má toho kontaktu s dětmi míň a přitom je hodně společenská. Zkusím vás poslechnout a tolik se tím netrápit a pracovat na tom a mít ještě rychlejší reakce a zabránit tomu. Teď se snažíme, když vidíme v dálce nějaké dítě říkat, že má třeba zamávat, že to je pěkné a bude z toho mít radost. Pozitivní je, že občas se zadaří.
„Ou“ - nemáme žádnou organizaci, ta skončila po ukončení adopce, ale pokud by byly dál problémy, možná se na někoho obrátíme. Jen si říkám, že bych nerada malé znepříjemňovala život taháním ji po doktorech, za psychology apod., pokud by to byla jen normální dětská etapa života. Zažila si toho už dost.
- Citovat
- Upravit
16.12.20 20:20
Ostatní mámy mají právo, být naštvané,, zase to napíšu narovinu, a je to tak, že cizí děti ten druhý vidí trochu víc, přísněj, takže asi se s tím budeš setkávat hodně..
At se někdo zlobí nebo ne, jednou příběhne dítě, kousne, řeknu si stane se, třeba, nebo bouchne, lískne, ale pokud by mi tak běhalo nejednou, tak mi to normální nepřijde..
Komu to přijde normální, a myslí si, že je to běžné, je to jeho věc, ale zase chápu zakladatelku, že to chce řešit..
Neni nic příjemného, když se vám na hřišti maminky s dětmi vyhýbají..ono to dělat pořád nebude, ale asi bych se nestavilam, že je to,, normální, ale myslím, že když dokola budeš vysvětlvoat, že tak ne, že se se děti nebijí, atd, že k tomu dozraje
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.12.20 20:28
@topazio že okolo mám dvě maminky, co se k tomu taky tak stavili a ze školkových dětí, jsou školáci první třídy a pořád, ještě se to omlouvá, že se,,hledají nebo co.. a děti okolo z nich mají strach, takže já bych toto enbrala na lehkou váhu, i když myslím, že to neni případ zakladatelky,.. jenom okolo co vidím..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.12.20 20:33
Ona to je vcelku normální věc, spousta dětí to dělá. Ale to neznamená, že není potřeba to řešit. Naopak. Je potřeba to řešit velmi důsledně. Chytit ruku, říct důrazně NE a jednoduchou krátkou větou říct, co místo bouchnuti může udělat. Třeba „rekni ahoj“, „udelej mala“, „zamavej“… ale jak říkám, u nás trvalo rok, než to nějak pobral a přestal to dělat. A teď se to vrátilo, absolutně netuším, proč. Řeším to stejně, jako před těmi 2 lety, ale doufám, že budu tedy úspěšnější.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.12.20 20:40
Když moje dítě někdo flakne, tak mě to nechá v klidu pouze tehdy, když vidím, že matka provinilce nějak zasahuje („Nemůžeš bouchat děti, to bolí! To je au! Udělej malá!“). Pokud nedělá nic, tak mě to teda nenadchne.
Pokud se tomu bouchnutí snažíš předcházet a pokud už se to stane, uděláš něco (jako nahoře), tak za mě v pohodě. Myslím, že z toho vyroste.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.12.20 20:53
Zakladatelko, necit se kvuli tomu blbe, je to obdobi. Stava se to. Musis ji dusledne hlidat a zabranovat tomu.
Pokud se nekdo blbe kouka, tak to normalne vysvetli, ze s tim mate problem, ale resite to.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.12.20 21:01
Tak jeste jednou. Ani jednou jsem nenapsala, ze to resit nema, ci ma delat, jak se nic nedeje. A ne, moje dite deti nebije, ale je mladsi a jakymi fazemi jak hladce projde jeste netusim. Ale stojim si za tim, ze zakladatelcina holcicka nedela nic takoveho, aby na ni okoli hazelo pohledy jaka je strasna matka. Ja nevim, ale vy, kdyz vidite, jak nekomu udela batole totalni rvaci scenu v obchodaku, tak ji jeste vynervovanou z ostudy pocastujete odsuzujicim pohledem? Tak jsme matky vsechny a všechny snad chapeme, ze ne vzdy ty nasi andilci jednají perfektne. Nebo ok, ja to tak aspon mam. A samozrejme, ze kdyby dite litalo po piskovisti, kousalo jednoho za druhym a mama sedela na lavicce hrde jakou to ma osobnost, jak tu nekdo psal, tak ji taky reknu, at si jde svou osobnost uplatnovat nekam jinam. Ale fakt vam zakladatelka z toho co napsala pripada, ze to tak ma? Vzdyt je chudák vystresovana, jeste s adoptovanym ditkem a stydi se az na pudu. Proto jsem ji napsala, at si to. nevycita, neni to jeji chyba, snazi se tomu zabranit a pokud ji tolik trapi, jak na ni ostatni hazej pohledy, at na ne kasle. Protože dela co muze, hleda pomoc jak situaci resit a za me si zadne odsuzovani, jakeho ma spratka, nezaslouzi. Howgh.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.12.20 21:26
@Villanelle ty to moc prožíváš, je vidět, že máš malé dítě, že to moc všechno přehrocuješ.. Ono možná až budeš mít statrší dítě, tak pochopíš, že tady nejde o maminku, že ne někdo na ni divá, a nebo si myslí, že má spratka a nebo, že je vykulená a nebo co všechno píšeš, ale oto, že to jsou vztahy, tkeré se budují mezi dětmi..
I děti si později tvoří kolektiv, a prostě -,, škodíci, v něm nejsou oblíbeni.. To neni nic proti zakldatelce, ale, o tom, že opravdu nemá nechat dítět,,a by si na to zvyklo, že je to normální, je školka, jedne, druhý, třetí rok a prostě v tom kolektivu to nedělá dobrotu..
O spratkovi si nikdo nic nemyslía myslet, nebude, pokud maminka bude reagovat, takové ty mámy, co to omlouvají a vymýšoí všechono okoo, proč je to normální, tak jenom dělají zle dítěti..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
16.12.20 21:29
Pokud jste ji adoptovali tak mohla zazit neco predtim.. Vazne nevim.. Treba az vyroste bude v pohodě, nebo pak jedině psycholog nebo tak 
- Citovat
- Upravit
16.12.20 23:24
@Anonymní píše:
Moc děkuju za podporu a rady. Snažím se tomu jejímu bití zabránit, i když je někdy teda náročné ji doběhnout s kočárem. Běhá fakt rychle. A nechci ji zasahovat úplně do jakéhokoli kontaktu s dětmi, např. když potkáme někoho na hřišti a chvíli si hrají, a pak zase to dítě nečekaně praští. Ale je pravda, že většinou je to někdo náhodně procházející a dost možná se chce kamarádit a neví jak a používá k tomu nejhorší způsob. Teď při tom covidu nemáme už ani plavání a cvičení s dětmi a kamarádky mají o dost starší děti, tak má toho kontaktu s dětmi míň a přitom je hodně společenská. Zkusím vás poslechnout a tolik se tím netrápit a pracovat na tom a mít ještě rychlejší reakce a zabránit tomu. Teď se snažíme, když vidíme v dálce nějaké dítě říkat, že má třeba zamávat, že to je pěkné a bude z toho mít radost. Pozitivní je, že občas se zadaří.
„Ou“ - nemáme žádnou organizaci, ta skončila po ukončení adopce, ale pokud by byly dál problémy, možná se na někoho obrátíme. Jen si říkám, že bych nerada malé znepříjemňovala život taháním ji po doktorech, za psychology apod., pokud by to byla jen normální dětská etapa života. Zažila si toho už dost.
Ten kocarek je preci prazdny, tak ho zaparkujte a jednejte rychleji. Predvidejte potencionalne nebezpecne situace a nasmerujte ji rovnou jinam. Chytit ruku nez prasti. Snazit se, aby dite nebylo unavene nebo hladove. Ukazovat, jak jinak lze navazovat kontakt s detmi. Z hriste proste odejit, kdyz se to opakuje. Na psychologa je cas pokud by se to dlouhodobe i pres vasi snahu nelepsilo a mela jste i jine indicie, ze vse neni, jak ma byt. Urcite se zivot nezneprijemnuje navstevou psychologa. Naopak.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
Můj syn 6 let se za vsechno omlouva
- 25.03.26
- Anonymní
