Poradna porodní asistence
Bc. Vladimíra Toplaková
A ja to mela presne naopak..silene jsem se bala normalniho porodu a prala si cisare…taky se mala neotocila..nijak specialne se nepostupuje…ceka se co nejdyl to jde..cca 39tt te prijmou..porodis CS…mimco hned uvidis..druhy den ho dostanes k sobe na pokoj…za pet dni jdes dom jako po normalnim porodu…pokud je vsechno v poradku.
Taky jsem to měla naopak a císaře jsem měla
neboj se, na plánovaného se můžeš připravit i psychicky což je plus a třeba se nakonec ještě otočí, mimčo mi ukázali hned s manželem nám ji nechali na pokoji, od druhého dne jsem ji měla u sebe už pořád, kojení se krásně rozjelo…at ti to dobře dopadne ![]()
Jj, já taky, přala jsem si císaře, ale rodila jsem 24 hod normálně
segra mela cisare a je to skoro stejny, akorat ti umrtvi spodek, nic neboli a mimco hned uvidis…
@luciee9 Já šla na vyvolání týden před termínem, s doktorem den předem jsem se domluvila na císaře, ale doktorka co mě přijímala měla jiný názor, takže jsem byla připravená na normál porod. Pohužel jsem se neotvírala, takže po 15hodinách kontrakcí jsme přece jen šla na císaře v celkové anestezii. Malý se narodil v 00:19, když mě převáželi na pokoj tak jsem trochu vnímala, ale pamatuju si jen na manžela a malého jsem poprvé viděla v 5 ráno při prvním kojení.
Kojení v porodnici nám šlo pěkně, malý měl žloutenku a mě nemohli srazit teplotu, takže jsme v nemocnici byli 7 dní.
Nejhorší bylo první vylézání z postele a chůze, pak to bylo lepší a lepší, já se snažila co nejvíce hýbat. První týden doma nic moc, ale za 14 dní už jsem o císaři nevěděla. Jizva se mi zahojila taky pěkně, teď je vidět jen slabá tenká čárka, ktreou schovám do kalhotek. Takže já na císaře žádnou špatnou vzpomínku nemám.
Bohužel ne každá žena má tak pohodový průběh… Je to prostě individuální ![]()
U mě to bylo jako u mikitaa, akorát domů jsem šla přesně týden po porodu, i když nebyl žádný problém. Zotavení v pohodě, akorát při vstávání mě vždycky zabolela jizva. Měla jsem spinální anestezii (něco jako epidurál), takže malou jsem viděla hned, dali mi ji poňuchňat, jeden den byla na novorozeneckým a pak už se mnou
Není se čeho bát a pokud ti doktor doporučuje císaře, určitě ví proč.
@luciee9 píše:
Ahoj, mám takový problém. Jsem ve 30.týdnu a gynekolog mi řekl, že se mi malá pořád neotočila. Takže ať se na to psychicky připravím, že bych mohla rodit císařem. Příští týden jdeme na kontrolu, a tam nám doktor řekne, zda-li se už otočila a nebo stále ne. Tak se chci jen zeptat, jaký to je? A po jaké době jste se zotavili a taky, kdy vám dali mimčo k sobě? Bojím, se že malou bych viděla až třeba pozdějc. Ikdybych si přála, abych vnímala. Ale vůbec nemám ani informace ani zkušenosti. Jak to tam funguje. A budu rodit normálně v termínu nebo mě gynekolog pošle do nemocnice dříve? A jak dlouho bych tam byla? Děkuji předem za informace ale fakt si nevím už rady..![]()
Mám podobný problém, na kontrole 31 plus 0 mimčo stále hlavou nahoře… podle doktora je ale pořád šance že se mimča otočí a nebudem na císaře muset ![]()
Ahoj, buď v klidu a doufej, že se mimčo otočí…
já čekala dvojčata jeden byl hlavičkou dolu, a druhý příčkou a taky nikdo z doktorů neveřil, že se ještě stihne otočit, že tam prej nemá už místo… a šup. v 37 týdnu se otočil… vím, tedy přesně kdy to bylo… jinak já si zas císaře přála a i se ho dočkala. neboj dá se to zvládnout…
Hele neboj ja byla ve 30 tydnu na kontrole a mimi porad kp, pak jsem prisla 33 tydnu a byla uz hlavou dolu, vubec se neboj casu jeste ma dost ![]()
Měla jsem CŘ dvakrát - co se „jaký to je“ týče, připrav se na to, že je to prostě operace, relativně velká, bezbolestná záležitost to určitě není. Na druhou stranu to není žádná hrůza (a to říkám jako člověk, který HODNĚ špatně snáší bolest). Možná za to můžou hormony:) Za mě - lepší byl CŘ s lokální narkózou (minimálně o to, že mě neintubovali, takže jsem po operaci neměla nutkání kašlat, to je nepříjemná věc). Ale možná to bylo tím, že už byl druhý, zhruba jsem věděla, co čekat.
Jinak to vcelku šlo, první den po operaci, když se vstává, je to blbý, to nemá smysl lhát;), ale to se do týdne spraví - naučíš se pohybovat tak, aby to bolelo co nejmíň, a po tom týdnu už to bylo vcelku v klidu.
Dítě mi nafurt poprvé dali třetí den, podruhé taky (tzn. operace + den jsem ho neměla u sebe). První jsem ho viděla na JIP druhý den ráno (to byla ta celková narkóza - já jsem ho teda viděla hned po porodu, ale to se moc nepodařilo mě probrat, takže to nepočítám:c) ), druhé hned na sále, pak je vozili cca po těch třech hodinách k přikládání.
Standardní doba hospitalizace je 5-7 dní, podle toho, jak budete v pořádku ty a dítě, každé oddělení (tzn. gynekologie a dětské) si propouštění řeší jakoby „zvlášť“.
Bát se vcelku není čeho, je to standardní zákrok. Pravda, já jsem si před porodem taky malovala děsivé varianty „zemřu“, „zemře dítě“, „zemřeme oba“ a posledních pár dní to, co jsem pracovně nazvala apokalyptickou verzí - „kvůli mému císaři zemřou VŠICHNI“, ale prostá statistika praví, že je VELMI nepravděpodobné, že by se vám stalo něco fatálního. Je to zkrátka nepříjemnost, tak to ber, neplaš a těš se na malý:)
@Nezalogovaná píše:
Pravda, já jsem si před porodem taky malovala děsivé varianty „zemřu“, „zemře dítě“, „zemřeme oba“ a posledních pár dní to, co jsem pracovně nazvala apokalyptickou verzí - „kvůli mému císaři zemřou VŠICHNI“
Na termín se u plánované sekce zpravidla nečeká. Jinak 30.tt je docela brzy hodnotit…často se mimino otočí i kolem 37.
A sekce je jediný mnou myslitelný porod, i když byla akutní. Těším se na plánovanou, vyhnu se všem těm mňamkám a radám o maliníku a stresu. Navíc jsem typ, co si radši nechá křížem krážem rozpárat břicho jak vlk v Karkulce, než jednou střihnout do „spodku“. Ne každý to tak má, ale celkově, neboj se ničeho, nebolí to skoro vůbec, druhý den dávají většinou čípek na bolest, když to přichází k sobě a když poprvé vstaneš, je skoro vyhráno. Jizvu jsem ukazovala zvědavé sestřenici(mmch ona má kompletní plastiku po přirozeném a sedí už dlouho jen na kruhu) a musela docela hledat…je to 6 měsíců. Kojení stejné jako po normálním, odchod domů 5. den. Měla jsem jít 4., ale čekala jsem na krevní výsledky malého, kvůli žloutence - nebyla. Zkrátka takhle bych rodila na kšeft.
Já měla taky ve 30tt hlavičku nahoře a strašně se císaře bála. Doufala jsem, že se malej otočí. Neotočil, nemohl, protože měl tak málo plodové vody, že ho museli ve 35tt vyndat, chtěl ven už sám. Ležela jsem od 31tt v nemocnici. Doufala jsem tedy aspoň v celkovou narkozu, ale paní anestezioložka měla náladu a chuť dělat epi o půl druhé v noci. Ale strašně se ji třepali ruce a tak mě píchla 2× špatně. Nakonec z toho byla celková, zaplaťpánbůh. Byla jsem pro ni i ráda, malej nedýchal, byl modrý a celkově měl špatné Apgar 2,6,7. U toho jsem online fakt nechtěla být
Jinak nejhorší je ta postel, jsou vysoké. Dostaneš čípek na bolest. Jizvy jsem se bála dotknout jak čert kříže, ale vůbec to nakonec nebolelo a dnes tam mám jen světlejší čárku-je to přes 2 roky ![]()
Příspěvek upraven 18.10.12 v 13:25
Tak já byla přesně opačný případ, chtěla jsem moc rodit přirozeně, ale nakonec jsem rodila císařem a dneska jsem zato ráda. Malej se nechtěl narodit, přenášela jsem, pak šla na vyvolání, nakonec jsem šla rodit normálně, ale malej se dusil a navíc se otočil temenem hlavy a už by nešlo rodit normálně, aby se malej neudusil, takže jsem měla celkovou anestezii, protože už jsem byla hodně otevřená a nešlo dát jen částečnou. Malej se narodil 0:27 a viděla jsem ho auž dopoledne, protože díky tomu, že byl přidušenej, tak mi ho nechtěli dát brzo, ale manžel ho viděl hned po porodu, byl u ošetření, vážení atd. Ještě další den mi ho nosili jen na kojení a pak už jsem ho měla u sebe. Po 4 dnech jsme šli domů, já jsem byla hezky zahojená a malej přibíral. Po císaři pro mě třeba byla zakašlat:-) Jak bylo v porodnici přetopeno a suchý vzduch, tak se mi chtělo kašlat:-) Jinak jsem ještě ten den šla do sprchy a pak jsem se snažila hodně chodit a bylo to v pohodě. Držím pěsti, aby se mimčo otočilo a porod proběhl v pořádku bez komplikací.
Ahoj, máš kupu času, že se mrně ještě otočí. Jinak se plánovaného císaře neboj, kdyby k tomu došlo, tak tam jdi s představou, že to holt pár dnů bolí, ale každý den je líp a domů jdeš vcelku fit. /5.den). Největší problém byl vstát z postele, chůze nevadila. Jinak druhý císař potom bolel víc než první, ale přežila jsem
(a lepší mít 2× operované břicho- ve stejném místě, než rozpárané břicho i spodek, toliko za mě)
Taky bych doporučila spinální anestesii, hned na sále vás dají oňufat a za 2hod nosí na kojení.
NEBOJ, bude to OK!
PS: A jizva už po půlroce nebyla vůbec vidět!!
Ahoj, mám takový problém. Jsem ve 30.týdnu a gynekolog mi řekl, že se mi malá pořád neotočila. Takže ať se na to psychicky připravím, že bych mohla rodit císařem. Příští týden jdeme na kontrolu, a tam nám doktor řekne, zda-li se už otočila a nebo stále ne. Tak se chci jen zeptat, jaký to je? A po jaké době jste se zotavili a taky, kdy vám dali mimčo k sobě? Bojím, se že malou bych viděla až třeba pozdějc. Ikdybych si přála, abych vnímala. Ale vůbec nemám ani informace ani zkušenosti. Jak to tam funguje. A budu rodit normálně v termínu nebo mě gynekolog pošle do nemocnice dříve? A jak dlouho bych tam byla? Děkuji předem za informace ale fakt si nevím už rady..
