Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
Bojím se, že nebudu mít ráda holčičku
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
18.2.15 21:35
@kacka52 no sousedky pes se jmenuje izina tak me to tak napadlo 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
18.2.15 21:40
Pro všechny co mě tu odsuzují jaké jsem špatná, opravdu nevím co na to říct. Řekla bych že se celkem ztotožňuji s tím co píše Sojka2014. Podle mě lepší tedy to umělé oplodnění s výběrem pohlaví, než mít dítě o které nestojím. Pak by tím akorát trpělo, ale je mi jasné že mě tady většina nepochopí.
- Citovat
- Upravit
18.2.15 21:40
@Anonymní píše:
Ahoj, radši taky anonymně. Já zakladatelce velmi rozumím. Máma mě vychovávala sama, byla takový „mámotáta“, tedy ne zrovna dobrý vzor ženství a mateřství. Bohužel se to na mně odrazilo, taky jsem aspoň myšlením a chováním napůl kluk. S mámou nemáme nijak excelentní vztah, nemám k ní důvěru, asi právě proto že ke mně v dětství nebyla dostatečně „žensky“ citlivá a i částečně proto že jí svoje „neženství“ se kterým celý život bojuji, tak trochu dávám za vinu. V širší rodině máme samé kluky a jedno děvče. Je to nejméně snesitelné dítě, jaké jsem v životě viděla, i vlastní rodiče mají problém jí mít rádi..
Po tomhle všem jsem si moc přála syny, z narození dívky jsem měla doslova panickou hrůzu. Mám dva syny a čekám třetí dítě. Vypadá to na holku.. Od té doby co mi to řekli mám depku. Co si počnu. Co když to bude nesnesitelná malá sv*ně jako její malá příbuzná? Co když jí budu předávat stejně špatný model ženství jako předala moje máma mě? Bude taky nešťastná že je napůl kluk a bude mi to zazlívat? Nebo z ní vyroste víc ženský typ a nebudeme si rozumět proto? Říká se, „hlavně ať je to zdravé“, vím že je to pravda, ale někdy je smiřování s pohlavím dítěte neuvěřitelně těžké..
Chápu, tvoji obavu, ale nazývat dítě sv. ně, tak to promiň. Pokud jí rodiče neumí určit mantinely a vychovat, není to problém dítěte, ale rodiče.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.2.15 21:42
@Anonymní píše:
Pro všechny co mě tu odsuzují jaké jsem špatná, opravdu nevím co na to říct. Řekla bych že se celkem ztotožňuji s tím co píše Sojka2014. Podle mě lepší tedy to umělé oplodnění s výběrem pohlaví, než mít dítě o které nestojím. Pak by tím akorát trpělo, ale je mi jasné že mě tady většina nepochopí. [/citace
Promiň, ale na mne to působí, že jsi byla obět sexuálního zneužívání, týrání, jinak si neumím moc vysvělit tvůj postoj.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.2.15 21:43
@a12 To je dobrý Ještě, že v okolí žádnou psí izinu nemáme, tady je to spíš samá Bára, Sára, Amy a takový. Bych měla depky, že má dcera psí jméno Sousedi, co bydlí naproti rodičům, mají psa Tobiho, dost jsem váhala, zda dát na kluka Tobiáše. Zavolala bych Tobi a přiběhl by pes místo dítěte
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Mango_Lassi
18.2.15 21:45
@Anonymní píše:
Ahoj, radši taky anonymně. Já zakladatelce velmi rozumím. Máma mě vychovávala sama, byla takový „mámotáta“, tedy ne zrovna dobrý vzor ženství a mateřství. Bohužel se to na mně odrazilo, taky jsem aspoň myšlením a chováním napůl kluk. S mámou nemáme nijak excelentní vztah, nemám k ní důvěru, asi právě proto že ke mně v dětství nebyla dostatečně „žensky“ citlivá a i částečně proto že jí svoje „neženství“ se kterým celý život bojuji, tak trochu dávám za vinu. V širší rodině máme samé kluky a jedno děvče. Je to nejméně snesitelné dítě, jaké jsem v životě viděla, i vlastní rodiče mají problém jí mít rádi..
Po tomhle všem jsem si moc přála syny, z narození dívky jsem měla doslova panickou hrůzu. Mám dva syny a čekám třetí dítě. Vypadá to na holku.. Od té doby co mi to řekli mám depku. Co si počnu. Co když to bude nesnesitelná malá sv*ně jako její malá příbuzná? Co když jí budu předávat stejně špatný model ženství jako předala moje máma mě? Bude taky nešťastná že je napůl kluk a bude mi to zazlívat? Nebo z ní vyroste víc ženský typ a nebudeme si rozumět proto? Říká se, „hlavně ať je to zdravé“, vím že je to pravda, ale někdy je smiřování s pohlavím dítěte neuvěřitelně těžké..
Myslim, ze bys to mela resit s psychologem. aspon kvuli sobe. Promin, ale kdyz cekas treti, tak uz je slusna pravdepodobnost, ze uz to nemusi byt stejne pohlavi. Radim teda tu psychoterapii.
- Citovat
- Upravit
18.2.15 21:46
@Anonymní píše:
Pro všechny co mě tu odsuzují jaké jsem špatná, opravdu nevím co na to říct. Řekla bych že se celkem ztotožňuji s tím co píše Sojka2014. Podle mě lepší tedy to umělé oplodnění s výběrem pohlaví, než mít dítě o které nestojím. Pak by tím akorát trpělo, ale je mi jasné že mě tady většina nepochopí.
Já určitě nikoho neodsuzuju, každý ať si dělá co chce, pokud to bude legální. Ale prostě to vůbec nemůžu pochopit. Proč je holka něco méně? Proč je tak hrozně nechtěná? Vždyť sama jsi ženská 
To sexuální násilí, jak zmiňuje někdo nade mnou, by se dalo pochopit, ale pořád to podle mě nemůže být tak radikální odmítání 
V případě přenosné choroby je to jasné, ale takhle jen proto, že to ‚chceš‘ to prostě nechápu, sorry
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.2.15 21:51
@Anonymní píše:
Ahoj, radši taky anonymně. Já zakladatelce velmi rozumím. Máma mě vychovávala sama, byla takový „mámotáta“, tedy ne zrovna dobrý vzor ženství a mateřství. Bohužel se to na mně odrazilo, taky jsem aspoň myšlením a chováním napůl kluk. S mámou nemáme nijak excelentní vztah, nemám k ní důvěru, asi právě proto že ke mně v dětství nebyla dostatečně „žensky“ citlivá a i částečně proto že jí svoje „neženství“ se kterým celý život bojuji, tak trochu dávám za vinu. V širší rodině máme samé kluky a jedno děvče. Je to nejméně snesitelné dítě, jaké jsem v životě viděla, i vlastní rodiče mají problém jí mít rádi..
Po tomhle všem jsem si moc přála syny, z narození dívky jsem měla doslova panickou hrůzu. Mám dva syny a čekám třetí dítě. Vypadá to na holku.. Od té doby co mi to řekli mám depku. Co si počnu. Co když to bude nesnesitelná malá sv*ně jako její malá příbuzná? Co když jí budu předávat stejně špatný model ženství jako předala moje máma mě? Bude taky nešťastná že je napůl kluk a bude mi to zazlívat? Nebo z ní vyroste víc ženský typ a nebudeme si rozumět proto? Říká se, „hlavně ať je to zdravé“, vím že je to pravda, ale někdy je smiřování s pohlavím dítěte neuvěřitelně těžké..
To se všichni ti anonymové zbláznili nebo co? 
Nazývat svojí vlastní dceru sv..ě? Bude taková, jakou si ji snad vychováte ne? Vztahy se nedají předem odhadnout, ale snad budeš dělat vše pro to, abyste je měli pěkné a hlavně pevné. Sama jsem jako malá toužila být kluk, hrála si s klukama, klučičí hry. Teď jsem normální ženská, co vychovává v pohodě dceru V růžové se nijak nevyžívám, klučičí hadry se mi mnohdy líbí více, ale na ty holky je většina růžová a dceři to prostě sluší 
Takže má růžové oblečení, růžový dokonce i pokojíček (nikdy neříkej nikdy 
). A bude taková, jakou si jí vychováme
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Mango_Lassi
18.2.15 22:00
@kacka52 píše:
To se všichni ti anonymové zbláznili nebo co?
holt nekdo musi resit svoje mindraky skrze vlastni deti. Bohuzel.
- Citovat
- Upravit
18.2.15 22:06
@Mango_Lassi píše:
holt nekdo musi resit svoje mindraky skrze vlastni deti. Bohuzel.
A tak poznamena dalsi generaci…
Ja tohle nechapu, taky jsem si prala o trosku vic jedno pohlavi, ale, ze bych nazyvala sve nenarozene dite svini nebo uvazovala nad potratem nechteneho pohlavi, to teda vazne NE… to je vazne hnus 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.2.15 22:08
@SIMONA1234 píše:
Já měla opačný problém…co s pindíkem, pokud tam bude…bože
Dívám se na svoji dceru a vidím sebe, má tolik mých vlastností…zlozvyků…gest…ale má i moje rty, úsměvS ní jsem se naučila mít ráda sama sebe. Ona je já a já jsem ona…moje dcera.
To je krásné, úplně jsem zaslzela
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.2.15 22:10
@Gorlami píše:
A tak poznamena dalsi generaci…Ja tohle nechapu, taky jsem si prala o trosku vic jedno pohlavi, ale, ze bych nazyvala sve nenarozene dite svini nebo uvazovala nad potratem nechteneho pohlavi, to teda vazne NE… to je vazne hnus
Ano, také jsme si přáli kluka víc, na tom nic špatného nevidím. Ale nenapadlo mě řešit, zda jí budu mít ráda (vždyť je moje…), nebo dokonce jestli kvůli tomu, že nemá mezi nohama pinďoura nejít na potrat 
Myslím, že jsem celkem tolerantní a chápavý člověk, ale tohle pochopit prostě nemůžu Nikoho nechci odsuzovat, ale chápat to prostě nemůžu
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.2.15 22:11
@Anonymní píše:
Ahoj, radši taky anonymně. Já zakladatelce velmi rozumím. Máma mě vychovávala sama, byla takový „mámotáta“, tedy ne zrovna dobrý vzor ženství a mateřství. Bohužel se to na mně odrazilo, taky jsem aspoň myšlením a chováním napůl kluk. S mámou nemáme nijak excelentní vztah, nemám k ní důvěru, asi právě proto že ke mně v dětství nebyla dostatečně „žensky“ citlivá a i částečně proto že jí svoje „neženství“ se kterým celý život bojuji, tak trochu dávám za vinu. V širší rodině máme samé kluky a jedno děvče. Je to nejméně snesitelné dítě, jaké jsem v životě viděla, i vlastní rodiče mají problém jí mít rádi..
Po tomhle všem jsem si moc přála syny, z narození dívky jsem měla doslova panickou hrůzu. Mám dva syny a čekám třetí dítě. Vypadá to na holku.. Od té doby co mi to řekli mám depku. Co si počnu. Co když to bude nesnesitelná malá sv*ně jako její malá příbuzná? Co když jí budu předávat stejně špatný model ženství jako předala moje máma mě? Bude taky nešťastná že je napůl kluk a bude mi to zazlívat? Nebo z ní vyroste víc ženský typ a nebudeme si rozumět proto? Říká se, „hlavně ať je to zdravé“, vím že je to pravda, ale někdy je smiřování s pohlavím dítěte neuvěřitelně těžké..
a k psychiatrovi! a alou! ale fofrem..b ez legrace..dokud je čas
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.2.15 22:12
@a12 píše:
Me teda taky prijdou holky fajnale mozna jsem jen naivni
to máš opravdu jen pocit 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.2.15 22:16
Kdyz jsem otehotnela, vzdy jsem si prala kluka… Uz od puberty jsem mela vysneneho chlapecka, a strasne jsem se na nej tesila. Pritel si byl take jist klukem, ma uz jednoho syna a v jeho rodine se po 200 let do minulosti nikomu nenarodila dcera, proste samy kluci, ze holky nikdo delat neumi.. Chystala jsem se na chlapecka a byla stastna.. Po jednom ultrazvuku jsem si to chtela overit a jake bylo prekvapeni, ze cekame holcicku.. Kdyz nam to potvrdili asi po 3, porad jsme tomu nemohli uverit, preci nikdo z jejich rodiny nikdy nemel holku!!! Presto to tak bylo… Tak jsem pomalu zacala okukovat holcici veci, zmenila barvu objednaneho kocarku a predstavovala si, jake to asi bude… Kdyz se ten drobecek narodil, kazda mamimnka asi vi, byl to neuveritelny pocit stesti a ja mela princeznu…
Najednou vsechny me predstavy o chlapeckovi byly pryc, vnimala jsem jen ji a rekla si, at ja jsem vyrostla jakkoli, oba to bude mit jine, takove, jake by mit mela, jake jsem chtela mit i ja…
Dnes? Je to moje slunce! Jsem nevyslovne stastna, je to uzasna bytost, a neni nic krasnejsiho, kdyz se na me podiva tema obrovskyma ocima s culickama na hlave a rika: maminko, ja se chci taky namalovat!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Gynekologické problémy
- 20.06.26
- Verunza
Adekvátnost nálezu UTZ (těhotenství)
- 18.06.26
- Anonymní
Nadměrná menstruace v 48 letech
- 15.06.26
- misicka77
Menstruace u 14leté dcery
- 11.06.26
- PavlaJ12
