Bolest břicha (vymýšlí si?)

  • Fotoalbum (0)
  • Sledovat e-mailem
  • Přidat k oblíbeným
  • Zapnout podpisy
  • Hledání v tématu
901
13.2.22 00:38

Bolest břicha (vymýšlí si?)

Ahoj, píšu sem, protože jsem hotová a teď tu bulím, protože nejsem schopná rozpoznat, co se děje.
Od začátku:
Předevčírem si syn (v dubnu 4 roky) večer stěžoval na bolest břicha. Proto jsem nahřála takový ten polštářek z DM v mikrovlnce a dala na břicho. Ok. Další den ten polštářek nechtěl nechat uklidit, ok, neřešila jsem, měl ho u sebe a mazlil se s ním. Včera večer opět. Že bolí bříško a chce nahřát polštářek. Nahřála jsem. No a dnes večer znovu. Říkám, že ne, že nevěřím, že ho zas bolí bříško. Začal brečet. Že bolí a chce polštářek. Vyhrožovala jsem, že tedy pokud opravdu bolí a půjdu nahřát, nebude mít už žádné sladké. S tím kupodivu souhlasil. Jen co jsem dala polštář na břicho, byl samý úsměv, povídal si. Usnul. No, jenže po 22. hodině přišel pro mě do ložnice (to už je ale takový evergreen), šla jsem s ním a začal se dožadovat polštářku. Rezolutně jsem to odmítla (prostě nebudu nahřívat polštářek už i každou noc, je mi jasné, že by se to stupňovalo a nakonec bych v noci nic jiného nedělala). Nechala jsem ho prostě brečet s tím, že má smůlu. Pak jsem řekla, že teda jdu pro sirup, pokud ho to bolí. Nechtěl. Pak jsem řekla, že teda jdeme oblict a jedeme do nemocnice, následoval hysterak, že ne, nejede, ale břicho bolí a chce polštářek. No, abych to zkrátila…nakonec si sedl obkročmo na mě, houpala jsem a vnímala, jestli se nějak nesviji v nějakých intervalech, což by asi při bolestech břicha měl, nic se nedělo, začal si se mnou normální povídat, pak řekl, že chce ležet. Opět au au au, bříško. Říkám, že teda volám tátovi, že teda nemůže v neděli nikam jít, když ho to tak bolí. Otočil, že ne, že nebolí. Ptám se,,Proč mi lžeš " odpověď,,já to nevím". Poté jsem si k němu lehla, usnul. Teď spí. Ale já jsem KO a nevím, kde je sakra chyba. Opravdu je možné, aby si takhle malé dítě tohle vymýšlelo? Já opravdu nechci dospět do bodu, že on si bude vymýšlet bolesti a já celý noci lítat s polštářkem po bytě a nahřívat. Zároveň si říkám, jestli nejsem moc tvrdá. Ale přece by normálně neusnul, ne? Přijdu si úplně nemožná :zed: :? :? :?

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
Anonymní
13.2.22 00:44

Mě takhle máma furt nevěřila furt nevěřila… A pak mě vezl taťka po dozadovani na operaci slepáku. Maminku jsem za to dlouho neměla v oblibě jak mě nechala trpět. :) mamka to dělala i u jiných věci takové ošklivé že lžu atd… Mamce jsem říkala že nebolí radši ze strachu ze mě dá snad facku když jsem viděla jak je vzteklá a nervní a zlá. Doteď mám V pomoci s něčím radši taťku.

  • Citovat
  • Upravit
529
13.2.22 00:51

Jakoukoliv bolest u dítěte bych nepodceňovala… Nějaký důvod to mít jistě bude, ať už fyzicky nebo psychicky.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
3459
13.2.22 00:57

Mě přijde, že tvrdá jsi. Ale každý jsme nějaký, takže to neber nějak zle. Mě spíš zaráží, že zkusíš něco dvakrát a pak hned na něj"vyjedes", že lže. Proč mu neřekneš, že raději pojedete k doktorovi, aby zjistil co a jak a právě kvůli tomu, abyste věděli jestli může v neděli ven. Celé to úplně zbytečně hazes do negativa a boje. Přitom ho břicho opravdu bolet může a klidně i jen v určitých polohách. Nepodceňovala bych to.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
3958
13.2.22 05:35

Jsou dvě možnosti. Buď ho to břicho bolí nebo ne.
S žádným polštářkem bych po bytě taky neběhala - pokud má dlouhodobější problém s břichem, je potřeba to řešit. Zajdi k pediatrovi, pokud nic nezjistí, dožaduj se, ať vás pošle na utz břicha. Pokud by si dítě v noci stěžovalo, že ho bolí břicho a brečelo, jela bych na pohotovost a určitě bych s ním o tom nediskutovala - ikdyby začalo tvrdit, že už ho nic nebolí.

Pokud bude břicho ok, vymýšlí si - to je asi taky potřeba řešit - ale s tím neporadím. Asi bych se opět zeptala pediatra - zda je dobré vyhledat nějakou psychologickou pomoc :nevim:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
776
13.2.22 06:12

Je mu prostě příjemné si dát na břicho nahřívací polštářek. Naše děti to taky milují. Jinak bych zvolila trochu jiný postup. Zmyňuješ sladké, takže bych určitě nastavila šetřící dietu a zamyslela se, jestli neměl k jídlu něco nadýmavého. Kup Espumisan kapky a až bude tvrdit že ho bolí bříško, tak mu dej tyto kapky, u nás byly do teď všechny bolesti břicha zařazené prdy, takže po kapkách a nahřátí byla úleva. Pokud tvrdí, že ho to bolí, ať si lehne na záda a ty mu to břicho prosahej, má ho měkké, tvrdé, když někde zmačkneslš tak to zabolí? Zameř se i na to zda chodí pravidelně na velkou atd. Určitě bych s tímto nejela na pohotovost. A ano děti si vymýšlí. Ale zbytečně to hrotíš.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
18577
13.2.22 06:56

@Innocence mám stejne starého. U
nás je to zas pichani v boku, bolí nozicky, bolí zada… ze začátku jsme si povídali, ze jestli bolí tak budeme muset k panu doktorovi až se koukne jestli ty nozicky nejsou nemocne. To říkal ze nebolí, tak jsme si vysvětlovali, ze kdyz nebolí, ze mi to ale musí říct. Ze klidně nohy namasiruju, pomazlim, nahrejem polstar, ale kdyby opravdu bolely, tak to proste musíme řešit. Teď už stačí se zeptat jestli opravdu nebo jen jako. Vždycky je to jen jako. Pokud je to večer a přes den si nestezuje, tak předpokládám, ze chce pozornost, pomazlit a libi se mu to teplo polstarku. Taky občas nahrivam jen tak. Máme teda velké polštáře, takže to má třeba na zahřátí nohou. Kdyz měl růstové bolesti tak ten projev, ze ho to bolí byl rozhodne jiný. A ze jsi drsná? Sama tušíš, ze to zkouší, tak se ani nedivim ze to chceš utnout v začátku. Taky to u napovídá to, ze je to vždy vecer než jde spát, děla si z toho rituál. U nás nozicky bolí kdyz má jít do/ ze školky pěšky, ale jakmile potkáme po cestě spolužáka nebo kamose na hřišti, tak zapomene, ze ho co kdy bolelo.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
5117
13.2.22 07:55

Asi mu je ten polstarek prijemny. Proc by to nemohlo byt soucasti uspavaciho ritualu, nahrat polstarek. Zeptala ses ho primo? ‘Opravdu te boli brisko, nebo bys chtel polstarek jen tak? Dobre, nahrejeme ti ho, nez pujdes spat, ale jen vecer. Pokud se vzbudis v noci, uz nahrivat nebudeme. Ale zitra vecer zase klidne muzeme’. Vzdyt o nic nejde. A pokud rekne ze fakt boli a nechce polstarek jen tak, vem ho k doktorovi.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
6795
13.2.22 08:10

Vyhrozovsni, straseni lekarem, totalni lenost - jakoby hodit polstar do mikrovlnky byla nejaka prace. Je silene, jak se nektere „mamy“ chovaji k detem.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
13.2.22 08:31

Naprosto tě chápu. U nás to vypadá podobně. Jednu dobu kašlal, protože mu chutnal sirup. Teď ho denně bolí hlava a překvapivě jen, když něco musí dělat. Začalo to tím, že jsem mu dovolila nedělat úkoly. Od té doby denně, že ho bolí hlava.
K tomu teď přidal záda a chce taky nahřívací polštářek a promazat krémem a promasírovat zubatým míčkem. Chce to i 10× denně.
Lékařem jsem taky vyhrožovala. Taky mu už nevěřím. My kvůli kašli obehali celé kolečko.
Pokud mu jde o polštářek, zkusila bych se domluvit, že nahřeju každý večer do postýlky.

@VitaminC a co poradíš, když víš, že si dítě vymýšlí? Nahrivala bys 10× za noc polštářek? Máma není otrok.

  • Citovat
  • Upravit
5913
13.2.22 09:00

Tak děti mají různá údobí. Asi je mu smutno samotnýmu v pokojíčku a když zjistil že si ho máma takhle všímá tak toho využívá. Stačí i když je dítě nervózní nebo se bojí tak se to většinou promítne do bolesti břicha. Dceři bylo každý ráno špatně, byla prvňáček a chodila každý ráno s pláčem do školy, pak jsme změnili školu a je klid. Snaží se asi něco tím říct, a neumí se vyjádřit. Já bych dítě sledovala celkově, vzala bych ho k sobě do ložnice, nenápadně prohmatala bříško, dala nahřívací polštářek, a asi bych ho nechala pár nocí spát u sebe abych viděla jak se chová.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
6417
13.2.22 09:21

No, chováš se k němu teda hrozně, chudák kluk. Samozřejmě nevím, jestli ho to bříško bolí nebo jen cítí od tebe málo zájmu a lásky, ale takhle bych se teda nechovala. Už jen z toho tvého vyhrožování doktorem a nemocnicí bude mít trauma a strach z lékařů na celý život. Naopak bych si s ním promluvila, že jít k doktorovi, když ho něco bolí, je normální, ty taky chodíš, že mu jen zkontroluje bříško, že ho to nebude bolet. Pediatrovi bych to řekla, došla na sono a aspoň budeš vědět, jestli to fakt nic není. Pokud to nic nebude, tak bych zavedla nějaký příjemný večerní rituál, přečíst pohádku, pomazlit, pohladit bříško a spát.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
901
13.2.22 09:37

Díky za reakce. Je mi vážně líto, ze teď vypadám jak nějaká saň, která snad nemá ráda svoje dítě. Ujišťuji vás, že tak to fakt není. Večerní rituály samozřejmě máme, děláme to, co zrovna chce. Buď pohádku vypravím, nebo si prohlížíme knížky. Pak spát, má postel s pristylkou, jsem tam, dokud neusne a držím za ruku. Pokud se v noci vzbudí a jde pro mě, tak jdu a jsem tam s ním. Má vše, co potřebuje, nestrádá. Jen prostě odmítám dělat něco v případě, že to není potřeba. Abych pak několikrát za noc nahrivala polštář a pak byla nepoužitelná v práci, to vážně moc nejde dohromady. Ráno opět začal s au au bříško, tak jsem mu říkala znovu, že tedy když bříško bolí, tak nebude sladké a teda zajedeme k paní doktorce, aby se na bříško podívala a řekla nám, zda je vše v pořádku a proč to bolí. Obrat, bříško už nebolí, poté normálně vstal a dělal blbiny, normálně si vypil mléko, dal si chleba k snídani. A žádný bříško nebolelo. Ano, možná usiluje o mou pozornost, mám prostě na starosti celou domácnost, jsou dny, kdy se mu nemůžu věnovat úplně tak, jak by chtěl nebo jak bych chtěla já. Když chce a v noci za mnou dojde, jdu k němu. Ale odmítám dělat tanečky s polštářkem v noci, když vím, že to prostě není tak, jak se zdá. K pediatrovi zajdu, pokud to bude dnes a další dny pokračovat.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
3459
13.2.22 10:12
@Innocence píše:
Díky za reakce. Je mi vážně líto, ze teď vypadám jak nějaká saň, která snad nemá ráda svoje dítě. Ujišťuji vás, že tak to fakt není. Večerní rituály samozřejmě máme, děláme to, co zrovna chce. Buď pohádku vypravím, nebo si prohlížíme knížky. Pak spát, má postel s pristylkou, jsem tam, dokud neusne a držím za ruku. Pokud se v noci vzbudí a jde pro mě, tak jdu a jsem tam s ním. Má vše, co potřebuje, nestrádá. Jen prostě odmítám dělat něco v případě, že to není potřeba. Abych pak několikrát za noc nahrivala polštář a pak byla nepoužitelná v práci, to vážně moc nejde dohromady. Ráno opět začal s au au bříško, tak jsem mu říkala znovu, že tedy když bříško bolí, tak nebude sladké a teda zajedeme k paní doktorce, aby se na bříško podívala a řekla nám, zda je vše v pořádku a proč to bolí. Obrat, bříško už nebolí, poté normálně vstal a dělal blbiny, normálně si vypil mléko, dal si chleba k snídani. A žádný bříško nebolelo. Ano, možná usiluje o mou pozornost, mám prostě na starosti celou domácnost, jsou dny, kdy se mu nemůžu věnovat úplně tak, jak by chtěl nebo jak bych chtěla já. Když chce a v noci za mnou dojde, jdu k němu. Ale odmítám dělat tanečky s polštářkem v noci, když vím, že to prostě není tak, jak se zdá. K pediatrovi zajdu, pokud to bude dnes a další dny pokračovat.

Neber to špatně. Z toho co jsi napsala, vyznívá, že s ním komunikuješ drsně. Ale nikdo z nás u vás nebyl, takže těžko soudit. Moc se mi líbil příspěvek, kde se píšeš to vysvětlení proč, dát polštářek před usnutim a vysvětlit že v noci už ne. To je rozhodně příjemnější než říkat 4 letému dítěti, že lže. :nevim:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
13.2.22 10:40
@Innocence píše:
Ahoj, píšu sem, protože jsem hotová a teď tu bulím, protože nejsem schopná rozpoznat, co se děje.
Od začátku:
Předevčírem si syn (v dubnu 4 roky) večer stěžoval na bolest břicha. Proto jsem nahřála takový ten polštářek z DM v mikrovlnce a dala na břicho. Ok. Další den ten polštářek nechtěl nechat uklidit, ok, neřešila jsem, měl ho u sebe a mazlil se s ním. Včera večer opět. Že bolí bříško a chce nahřát polštářek. Nahřála jsem. No a dnes večer znovu. Říkám, že ne, že nevěřím, že ho zas bolí bříško. Začal brečet. Že bolí a chce polštářek. Vyhrožovala jsem, že tedy pokud opravdu bolí a půjdu nahřát, nebude mít už žádné sladké. S tím kupodivu souhlasil. Jen co jsem dala polštář na břicho, byl samý úsměv, povídal si. Usnul. No, jenže po 22. hodině přišel pro mě do ložnice (to už je ale takový evergreen), šla jsem s ním a začal se dožadovat polštářku. Rezolutně jsem to odmítla (prostě nebudu nahřívat polštářek už i každou noc, je mi jasné, že by se to stupňovalo a nakonec bych v noci nic jiného nedělala). Nechala jsem ho prostě brečet s tím, že má smůlu. Pak jsem řekla, že teda jdu pro sirup, pokud ho to bolí. Nechtěl. Pak jsem řekla, že teda jdeme oblict a jedeme do nemocnice, následoval hysterak, že ne, nejede, ale břicho bolí a chce polštářek. No, abych to zkrátila…nakonec si sedl obkročmo na mě, houpala jsem a vnímala, jestli se nějak nesviji v nějakých intervalech, což by asi při bolestech břicha měl, nic se nedělo, začal si se mnou normální povídat, pak řekl, že chce ležet. Opět au au au, bříško. Říkám, že teda volám tátovi, že teda nemůže v neděli nikam jít, když ho to tak bolí. Otočil, že ne, že nebolí. Ptám se,,Proč mi lžeš " odpověď,,já to nevím". Poté jsem si k němu lehla, usnul. Teď spí. Ale já jsem KO a nevím, kde je sakra chyba. Opravdu je možné, aby si takhle malé dítě tohle vymýšlelo? Já opravdu nechci dospět do bodu, že on si bude vymýšlet bolesti a já celý noci lítat s polštářkem po bytě a nahřívat. Zároveň si říkám, jestli nejsem moc tvrdá. Ale přece by normálně neusnul, ne? Přijdu si úplně nemožná :zed: :? :? :?

Já nevím, nechci tě odsuzovat. Může to být výmysl syna, který chce pouze pozornost, ale 2× jsi mu polštářek dala, potřetí ne protože mu nevěříš.
Já lítala jako dítě po doktorech, taky s bolesti břicha. Jestli mi věřili nebo ne nevím, ale mysleli si, že mám slepák, pak vředy apod…Ale nikdy se nic nepotvrdilo. Bolelo mě pouze břicho několik let bez dalších příznaku, pak se přidali i další příznaky a nikdy nic nezjištěno.
No nakonec jsem měla bolesti břicha 30 let a až poté zjištěná potravinová alergie, kterou jsem měla už jako dítě… Teprve pak mi uvěřili, že ty křeče a dlouhé minuty na wc, které trvali poslední 3 roky (nesnesitelné) nebyl výmysl
Sice extrém u mě, ale aspoň vím, že jakoukoliv bolest už bych jsem nebrala na lehkou váhu

  • Citovat
  • Upravit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Zkušenosti a hodnocení

Chrastítko Špendlík

  • (4.6) + 67 recenzí

Dudlík Perfect

  • (4.7) + 53 recenzí

BABY NA UCPANÝ NOS 50 ML

  • (4.9) + 41 recenzí

Dudlík Space 0–6m

  • (4.9) + 41 recenzí

Poradna pediatra

Ikona - Jiří Havránek

Mudr. Jiří Havránek