Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Brečíte před mužem?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
Anonymní
25.1.18 09:09
- Citovat
- Upravit
25.1.18 09:09
@Anonymní píše:
@růžový achát no ono taky záleží jestli ta mateřská trvá 2 nebo 9 let…
Presne.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
25.1.18 09:12
@růžový achát asi tak dva roky ještě. Zažili jsme s mužem hroznou krizi a teď už je snad dobře. Pracuji na sobě, ale jak je člověk furt doma tak najednou ztrácím na sebe objektivní pohled a když mě neocení muž, tak vlastně nikdo…
- Citovat
- Upravit
25.1.18 09:15
Já ne že bych řvala jak tur, to ne, ale slzy mi občas ukápnou i před mužem..naposledy to bylo před měsíci, kdy jsem byla v porodnici a nechtěli nás pustit domů, tekla mi stále jizva, tak mi bylo do breku.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.1.18 09:22
@Anonymní píše:
@Zdendula82 když pominu, ze nemám hlídání, pravé gró toho ze je mi smutno je, ze ač jsem vzdělaná tak žádná práce na doma moc není - všude jen max úklid nebo dělat někde hospodyni- a jak tak bilancuji, říkám si k čemu mám ty školy a bude mě někdo vůbec chtít po mateřské? Proste jako kdybych byla k ničemu a mám strach ze už nemám šanci ničeho dosáhnout. Vím ze je to hloupé, ale přepadlo mě to nějak:(
Tak ono taky záleží, jaké vzdělání máš a jestli jsi ochotná se dál vzdělávat. Já třeba uvažuji o tom, že bych se po rodičovské nevrátila do práce a dělala něco jiného. Práce mně nenaplňovala, takže bych klidně zkusila něco jiného. Sice mám vysokou školu, ale stejně bude nezbytné se povzdělat. Zatím je tedy naše miminko moc malé na to, aby ho někdo hlídal déle než hodinu, ale až mu bude tak rok, tak už se na nějaké to vzdělávání chystám.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.1.18 09:27
@růžový achát Já furt trnula, kdy zase bude dcera nemocná. Byla první rok ve školce a nemocná byla každý měsíc. I když naši i tchánovci občas pohlídali, tak to nešlo pořád a práce mi tam stála. Já z toho byla děsně na nervy, že nestíhám termíny. Teď jsem mnohem víc v klidu. I když mám občas pocit, že mi s mlíkem ubývá mozkových buněk 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.1.18 09:27
Pláču před mužem obvykle když je mi ze zdravotních důvodů špatně, ale nemyslím tím chřipku, jinak ne ale to že mi z mateřské občas hrabe to muž ví a ani mu to nemusím říkat, chápe že je to občas na budku být doma s dětmi
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Verun83
25.1.18 09:28
Já teda nekňourám, nebrečím. spíš nadávám a jsem vzteklá. jak už toho mám plný zuby atd… za těch 10 let jsem brečela většinou v době snažení o první dítě, když přišla menstruace a po porodu v šestinedělí. dohromady asi tak 5×. pak už ne. teď už jen nadávám 
- Citovat
- Upravit
Anonymní
25.1.18 09:28
@růžový achát a to je to, nevím jak si sebeuctu vybudovat - abych nebyla jen egoistická kra.va
- Citovat
- Upravit
25.1.18 09:42
Ja si teda jednou za čas taky pofnukam nebo pobrecim, když je toho na me moc, nemyslim fyzicky moc, ale psychicky. Manžel stejně vždy už čeká kdy to přijde, protože je na me vidět velky pokles, vždy me obejme a rekne at to pustim ven, tak mu brecim na raminku, tsky se v tom chudak nevyziva, ale sám říká, že sem to potom zase ja a chape to. Mam v nem velkou oporu a i za to, ho moc miluju. Jako neumim se představit se schovavat pred vlastním manželem nekam do komurky aby mě nevidel plakat, nevidim duvod. Snad v dobrem i zlem ne?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
25.1.18 09:57
@růžový achát právě, měla jsem něco na doma ale byla jsem začátečník a oni chtěli pokročilého a tak jsme se rozloučili. Najednou se mi ulevilo. Tři malé děti a ještě do toho práce… pak mi nabídli ještě cosi od 6-10 večer… ale já spis potřebuji dělat něco přes den, ne skončit uložením děti jednu směnu a jít do druhé - zvlášť když peníze nepotřebujeme nutné a 1000 Kč za měsíc už nás nevytrhne… ale je mi líto rok a půl leteho chlapečka dat do školicky. Ale je to proste tak, ze jsem odříznutá. Nevím proste jak to popsat. Chci se proste taky hezky obléci, povídat o kolegach a o profesionálních věcech. Musím působit před mužem přímo antisexy, věcně v legínách a " děti děti jdeme" a vyprávění mám jen o dětech.
- Citovat
- Upravit
25.1.18 10:02
Ne že bych to dělala pořád. Ale když mám špatné období, pobrečím si i před ním. Nebo mě prostě vidí se zarudlýma očima, zeptá se, co se děje, já to vykopím a bulím…Obejme me, vyslechne. Je to úleva 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.1.18 10:10
Nefňukám vůbec Když se mi něco nelíbí, tak to změním. Fňukáním bych si fakt pomohla 
Nebrečím vůbec, za deset let tak dvakrát, v podstatě v obou případech kvůli zdraví dětí (nemocnice). Před mužem bych brečela kdyby nebylo zbytí, ve výšše zmíněných případech mě vždy podpořil a utěšil, byl dost špatný z toho že jsem byla nešťastná, není na to zvyklý
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.1.18 10:13
Brečení sama nesnáším, ale když to přijde, tak co s tím? Jasně, že brečím před manželem. Je to manžel, říkáme si všechno a k tomu holt patří city a emoce. Zvlášť teď, protože jsem těhotná a ty hormony… 
Manžel je super, obejme mě nebo co uzná, že je potřeba udělat, uklidní… A je po problému.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
25.1.18 10:33
Tak to mate dobré. Můj muž je takový drsňák. Dřív utesoval, ale teď nějak vedle sebe potřebuje abych byla silná a veselá a tak jsem z toho špatná, ze jak jsem nemocná mám nějakou depku a fňukám.
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
@Zdendula82 když pominu, ze nemám hlídání, pravé gró toho ze je mi smutno je, ze ač jsem vzdělaná tak žádná práce na doma moc není - všude jen max úklid nebo dělat někde hospodyni- a jak tak bilancuji, říkám si k čemu mám ty školy a bude mě někdo vůbec chtít po mateřské? Proste jako kdybych byla k ničemu a mám strach ze už nemám šanci ničeho dosáhnout. Vím ze je to hloupé, ale přepadlo mě to nějak:(