Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
Bude někdy ta správná chvíle na dítě?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
26.9.16 18:56
Bude někdy ta správná chvíle na dítě?
Ahoj všem,
název diskuze je spíše taková řečnická otázka, takže rozhodně nečekám nějakou jasnou odpověď (vím, že to ani nejde). Potřebovala bych se spíš trochu vypovídat a slyšet názor někoho nezaujatého. Žiji už nějakou dobu v zahraničí, našla jsem si zde partnera, se kterým jsme spolu cca dva roky a téměř od úplného počátku spolu bydlíme. Za ty dva roky jsme se myslím stihli dost poznat, občas to byla pěkná Itálie (hlavně zpočátku), ale řekla bych že poslední rok je velmi klidný a harmonický, prostě si to všechno nějak sedlo. Jsme šťastni, konfliktů je minimálně a většinou se jedná o takové ty běžné věci. V prosinci se budeme brát.
Mně je skoro 28, příteli 29, on má stálou práci (poměrně slušně placenou), já dodělávám vysokou školu a přivydělávám si na brigádách. Poslední dobou jsem začala pociťovat tikající biologické hodiny. Přítel by dítě chtěl, není pro něj problém začít se snažit ihned po svatbě. 
Já jsem si jistá tak na půl, občas mě to strašně popadne, občas mám pocit, že bych ještě chtěla víc cestovat, najít si stabilní práci atd… Co mě ale opravdu překvapilo, byla reakce okolí. Jedna známá nám například dítě vehementně rozmlouvala s tím, že ona měla první v 37 a druhé ve 40 letech. Že jsme moc mladí, máme si nejdřív užívat manželského života, jelikož se s příchodem dětí začneme určitě hádat atd. Mimo jiné si prý nejdřív máme koupit vlastní byt. Bydlíme v nájmu, v místě kde žijeme, se byty pohybují v řádech milionů Kč a předražené 2+1 prostě nehodláme kupovat už z principu. 
Celkově jsem měla pocit, že se mnoho lidí k našemu plánování dítěte staví docela odmítavě, jako by nám bylo oběma 15 let a byli jsme stále závislí na rodičích. Moc to nechápu.
Další věc je ta, že v zemi, kde žiju neexistuje nic jako mateřská dovolená nebo rodičovský příspěvek, což znamená, že pokud bych chtěla zůstat s dítětem doma, musel by nás nějakou dobu živit výhradně muž. Pro něj by to problém nebyl, já mám něco málo našetřeno, ale stejně mi to přijde poměrně stresující.
Jedna část mě mi říká, ať ještě počkám, ta druhá se zase bojí, abych nečekala moc dlouho a pak nelitovala, až třeba nebudu moct otěhotnět.
Je mi jasné, že mi nikdo neposkytne nějaké univerzální řešení, ale jak už jsem říkala, zajímal by mě nezaujatý názor někoho zvenčí na mou situaci. 
Popřípadě si moc ráda přečtu vaše zkušenosti atd.
Všichni se nás snaží varovat před těmi ohromnými změnami, které dítě do vztahu a celkově do života přinese. Přítel je věčný optimista, děti miluje, já se snažím dívat na věc trochu víc realisticky, ale můj mozek se momentálně víc soustředí na ta pozitiva, která dítě přináší. Jsem opravdu tak naivní, když se neděsím probděných nocí a když si představuji, že spousta aktivit (třeba cestování) se dá zvládnout i s dítětem? 
Omlouvám se, jestli je můj příspěvek trochu zmatený, už tu máme noc. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
26.9.16 19:02
Španělsko? Itálie?
Já nevím, většinou slýchávám od starších lidí, co měli po jednom dítěti, že vždycky chtěli mít dvě, ale tak dlouho plánovali, až to přeplánovali. Stejně tak bezdětní kolem 40 Jestli jste schopní dítě uživit, což jste, vztha vám klape, udělala bych, co chci sama a nedala na katastrofické škarohlídy. V životě většinou litujeme toho, co jsme neudělali, než udělali.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.9.16 19:03
Ano, změnu dítě přineslo, obrovskou velikou krásnou, dítě je to nejlepší, co ten vztah mohl vyplodit. Na dítěti není nic, absolutně nic negativního, nic. Všechno se dá přizpůsobit dítěti, všechno.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.9.16 19:04
A nikdy jsem neslyšela, že by někdo litoval, že má dítě, vždycky vidím zoufalství a lítost, že děti nemá.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.9.16 19:06
@terinka4444 píše:
Ano, změnu dítě přineslo, obrovskou velikou krásnou, dítě je to nejlepší, co ten vztah mohl vyplodit. Na dítěti není nic, absolutně nic negativního, nic. Všechno se dá přizpůsobit dítěti, všechno.
no tak je pravda, že jako matka 6m mimina můžu říct, že po několikanásobném nočním pochodu do dětského pokoje se mi občas zastekne po starém životě, kdy jsem spala, jak dlouho jsem chtěla, vydělávala jsem normální peníze, chodila si kam chtěla a kdy chtěla, netahala s sebou kočár. Ale nevrátila bych to nikdy a za nic. Ono to „omezení“ je stejně prd oproti kladům
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.9.16 19:11
Můj názor je, že „správný čas“ neexistuje. Vždy se budeš muset něčeho vzdát a něco obětovat. Spíš dospět do fáze, kdy ti to za to stojí. U nás byla větší touha na straně přítele, já si po pěti letech vztahu řekla, že teda asi jo a nakonec jsem moc šťastná a každý den těhu jsem víc a víc vděčná a natěšená. Je mi jasné, že to nebude procházka růžovým sadem, ale nelituju…je mi 29, přítel má 36 a je pravda, že jsme ve svém a bez dluhů. To se taky na té psychické pohodě odrazí. Ale čekat na „pravý čas“ je hloupost… Pokud si myslíte, že to finančně i jinak zvládnete, že spolu ustojíte i krizovky atd., tak bych nečekala
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.9.16 19:12
@PaníBovaryová Nene já jsem právě hodně daleko… Asie.
Tady je asi problém, že místní kultura je hodně založená na financích, takže hlavně podle starší generace by měl mít člověk vlastní byt (nemáme), auto (máme ) a na kontě aspoň milion, aby nebyl považován za úplného chudáka. Nejsou takoví všichni, jen mě to nějak rozhodilo a připadala jsem si chvíli vyloženě jako puberťák, který nemá páru o „dospěláckém“ životě…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.9.16 19:14
@terinka4444 píše:
Ano, změnu dítě přineslo, obrovskou velikou krásnou, dítě je to nejlepší, co ten vztah mohl vyplodit. Na dítěti není nic, absolutně nic negativního, nic. Všechno se dá přizpůsobit dítěti, všechno.
To si snad zarámuju… 
jak se mnou ty hormony cloumají, tak jsem se málem rozbrečela.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.9.16 19:20
No, ono to neni jakože teď budete mít dítě a hned otěhotníš, může vám to trvat jeden cyklus, půl roku, rok, dva, takže asi tak.. Mysli na to tak, že takhle budeš mít puberťáka doma ve 45, kdybys pět let ještě třeba čekala, tak přemýšlej, jestli budeš mít dost energie bavit se s nim v 50 Chceš mít dětí víc? Tak ještě přidej Tělo se ti bude taky líp přizpůsobovat teď, nehledě na pravděpodobnost různých komplikací a vad, která bude ve vyšším věku vyšší. Pokud bych byla tebou, jdu do toho. Cestování je to poslední, co bych řešila. To jde i s prckem, když si to dobře zařídíš, plus irčitě už ses i někam podívala do teď, toho se člověk asi nikdy dostatečně nenabaží Hele, jestli ti to pomůže, mně je 22, v pátek mám termín a i tak mi to přijde pozdě. Odešla jsem z vš za chlapem, studuju dálkově, otěhotněla jsem, odpracovala si rok a taky jsem si řekla - ale vždyť se nikam nepodívám (všechny peníze šly do bydlení). A teď - na cestování nemám ani pomyšlení, s těhotenstvím odešla i ta touha lítat po světě, a vůbec mi to nechybí. A kdyby se mi zastesklo, prolítnu si někam, až budou děti větší. Kdyby mi někdo v 18 řekl, že ve 22 budu mít dítě, tak se mu vysměju, ale teď jsem teprve pochopila, že odložit se dá všechno (škola, práce, cestování, kariéra), ale u dětí to jen tak nejde. Ten čas hrozně letí, ale strašně. Jenom 9 měsíců jsi těhotná, to je skoro celej rok. Kdyby jsme s chlapem dítě nechtěli, nikdy si na něj nepříjdu dost připravená. A to ani teď, když se mi má narodit. A myslím, že bych nebyla dle vlastního uvážení připravená ani za deset let. Takže za mě, jdi do toho, uvidíš, že tě ten prcek naplní víc než cestování 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.9.16 19:21
Máme barák na hypotéku a tak nějak vyplynulo ze situace, že dítě by nevadilo, tak jsme si nějak přestali dávat pozor a teď máme ročního sviště. Heleď: z objektivního hlediska není nikdy ten správný čas. Kdyby všichni čekali, tak tu většina z nás není. Asi bych se snažila před dítětem najít si práci a i během mateřské si nějak udržovat kontakt. Takhle hned ze školy je pak složitejší tu práci najít, když potenciální zaměstnavatel nevidí praxi… jsem pro alespoň rok pracovat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.9.16 19:22
Co se týče financí, tak předpokládám, že bychom to zvládli, i když upřímně si ty pravé náklady asi ještě nedokážu představit. Přítel sice dost vydělává, ale taky dost platí - splácí auto, půjčku na školné na studium VŠ a ještě byt, ve kterém momentálně bydlí jeho maminka (každopádně až ho doplatí, tak bude říkat pane jemu a jelikož je dost velký předpokládáme, že se dříve nebo později prodá a bude po starostech + ještě peníze navíc). Ale je pravda, že teď příteli cca polovinu příjmu spolknou tyhle výdaje. Proto máme v plánu, že bych zůstala doma nejspíš jen půl roku a pak šla třeba na pár hodin týdně zase někam na brigádu… ale pořád se bojím, že si to maluju moc narůžovo. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.9.16 19:25
Jak se to vezme. Vhodná doba nebude nikdy, podle tohoto se člověk rozhodovat nemůže. Vaše bydlení bych jako problém neviděla, v ostatním mají možná trochu pravdu. Dítě je obrovská zkouška pro vztah, vy jste spolu 2 roky což opravdu není moc. Ještě bych si užila tak 2 roky manželství a pak bych do toho šla, zda se mi to akorát.
Pro mě bylo materstvi docela šok, i když plánované, ale nevrátila bych nic, jsem za dceru šťastná. Ale narodila se po 5 letech vztahu. Mít ji driv, asi bysme měli mezi sebou problém 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.9.16 19:28
Všechno jde, s tou prací by asi chtělo popřemejšlet, ale vzhledem k tomu, že nevím, jak se k tomuhle staví v Asii, tak těžko radit. Kdybys byla v čr, určitě bych si odmakala nárok na mateřskou, ale jak je to tam…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.9.16 19:30
@Ifar Jojo to je mi jasné, že se taky můžeme další tři roky snažit a nic z toho. A přesně chlap vždycky říká, že čím dřív to dítě mít budeme, tím dřív se ho taky zbavíme.
Nacestováno mám dost, to je pravda. A taky je pravda, že toho nikdy nebude dost. A stejně se to nedá za jeden život ani všechno stihnout…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.9.16 19:30
Rozhodla bych se dle sebe a partnera-vy budete to dite mit spolu, ne vasi znami a rodina a kolegove a ja nevim kdo 
Osobne mi odkladani materstvi kvuli financim prijde jako ten nejhloupejsi duvod-pokud samozrejme neziju pod mostem a prvni dite po 35je pro me jednoduse pozde, vim, jak funguje fyzilogie reprodukcniho systemu a v zivote bych materstvi neodkladala kvuli kariere nebo zabave.Neni mi jeste ani tricet, stihla jsem vystudovat, pracovat, parit, cestovat, lehce nasetrit, vdat se a porodit dve skvele deti.Ja ti rikam ANO, jdete do toho!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Těhotenství i přes krvácení ?
- 06.06.26
- Jadwiga7
Objeví se ještě srdíčko?
- 02.06.26
- Linkoping142
Farmakologické ukončení těhotenství a menstruace
- 29.05.26
- Anonymní
Nevim jestli jsem nebo nejsem těhotná
- 07.05.26
- Anonymní
