Breno poradna - podlahové krytiny
Jiří Novotný
Ahoj, já bydlím na Jižním Městě a jsem spokojená. Všude jsou dětská hřiště, jsou tu lesy, lesoparky a rybníky a protože bydlíme na okraji, byl tu relativně klid, ale teď tu staví Skanska, takže neznám nikoho, kdo by nebyl naštvaný. Zastavěli poslední zelenou plochu, ale to je jedno… Prostě i přes to se mi tu líbí, je tu hodně zeleně, MC a školky ( i když nás nevzali, protože je hodně dětí a já zase na MD), ale našla jsem jinou alternativu. Jezdíme hodně na kole a bruslích, metro je blízko a krámy taky. Někdo na JM nadává, že to je králíkárna, ale mě se tady líbí a i když byty v paneláku jsou děsně předražené, tak bych sem šla znovu.. ![]()
Ahoj,
sice jsem nikdy na velkém sídliště typu JM nebydlela, v Praze jsem žila ve staré zástavbě a na malém sídlišti. A tchánovci bydlí v domku za Prahou, takže mám představu, co to obnáší.
Na podzim jsme kupovali byt a velmi jsme toužili po domečku nebo bytu se zahrádkou. Ale abychom to finančně utáhli ( a to si oba dva vyděláváme nadprůměrně), tak bychom museli žít min 30 km od Prahy nebo v satelitním městečku, denně stát v kolonách a během pár let se stát taxikářem pro vlastní děti. Proto jsme se rozhodli pro byt v Praze a vůbec toho nelituju. Vidím, jak kamarádky z „venkova“ stejně pořád jezdí do Prahy, vozí sem děti do škol a školek, čekají na ně… Tady si taky můžu vybrat, do jaké školky dítě dám, k jaké doktorce budeme chodit, na jaké hřiště půjdeme, za kterou kamarádkou se vydáme…
Navíc vy byt nekupujete, a když by to pro vás byl nepřekonatelný problém, asi se můžete vrátit.
Ahoj,
jak už tady někdo psal,nejdůležitější je si to asi obhlídnou,kde ten byt konkrétně bude.Já jako holka z baráku jsem v paneláku ze začátku trpěla hodně,ale je to o zvyku,samozřejmě tak dobře jako na baráčku v paneláku rozhodně nebude
Ale každý si vždycky bude stejně chválit to svoje bydlení
![]()
Ahoj,
tak ja pochazim z vesnice, z baracku. Prestehovali jsme se do mesta, na sidliste - a trpim!! Chybi mi strasne soukromi, zahrada. A to bydlim na velmi malem sidlisti s docela hezkym okolim, hristem za barakem - kam chodi vsichni ti pejskari vecit sve psy a deti si potom hraji a my brouzdame travou jentak bosky v zabkach v te pochcane na prvni pohled pekne travicce, nehlede na to, ze nemuzes vybehout jen tak v kalhotkach, ze ![]()
Ja bych do mestskeho byt u nesla a setrila si spise na lepsi bydleni. Hlavne do velkych sidlist, o kterych se tu bavime- se bude stehovat spise nemajetnejsi cast obyvatelstva a dejme tomu za 15 let to tam bude vypadat uplne jinak (treba jako v „ghetech“ v USA nebo Francii). Tam bych teda deti vychovavat nechtela......
Radka
Tak nevím, Radko, jestli se nemám trošku urazit
Bydlím na sídlišti pět let, s tříletou dcerou, a míním tam dožít. Nemajetná víceméně asi jsem, na svůj byt ani baráček nemám, hypotéku by mi možná taky nedali,,,,,, no ale zas až tak hrozný to není. A to bys koukala, co bydlí v paneláku za „honoru“. Pokud jsi měla na mysli třeba naše romské spoluobčany apod., tak třeba naše radnice si je do městských bytů nepouští,,,, většinou nejsou schopni dodat potvrzení o zaměstnání, o pravidelném výdělku, což je, aspoň v Brně, jedna z podmínek získání městského bytu. Pro tyto „nepřizpůsobivé“ občany je vyhrazena prakticky jedna či dve městské části, byty možná taky obecní, ale jsou spíš blíž centru, rozhodně ne okrajová „zelená“ sídliště. Takovéto pohrdání sídlištními byty mi hodně vadí. Dřív, když jsem bydlela po podnájmech, tak jsem celý den poslouchala od kolegyň spokojeně bydlících v paneláku jaké je to strašné, fuj, v životě už by tam nešly. Na to jsem jim vždycky říkala, tak se odstěhujte, vypadněte na vesnici, kam vás srdce táhne, a byty uvolněte těm, co o ně stojí. Pak už se přede mnou radši krotily a v paneláku bydlí samozřejmě dál ![]()
Tohleto není proti nikomu, ani to není myšleno zle, ač to tak mohlo vyznít, byl to jen pokus o obranu sídlištních bytů, na které já, rodačka z vesnice, opravdu nedám dopustit ![]()
Nepřihlášená Anik
Já se ještě jednou přidám k obhajobě sídlišť. Když jsem četla, co napsala Radka.....
Tady u nás v baráku bydlí lidi většinou střední či vyšší vrstvy. Stačí se podívat před dům na jejich auta, abych vytušila, že to žádní chudáci nebudou. My máme jedno z horších aut a to mám pocit, že si žijeme dost nadstandardně.
Hlídala jsem chlapečka lidem, kteří si každý rok kupovali nové auto, manžel byl ředitelem významné společnosti a taky bydlí v paneláku. Taky jsem učila slečnu z paneláku a byt měli zařízený tak, že jsem absolutně nechápala, proč si někdo dělá tak luxusní byt na sídlišti, když má na domeček. A znám spoustu dalších příkladů. Jasně, že tu bydlí i méně majetní lidi, ale házení do jednoho pytle se mi opravdu nelíbí.
Někdo prachy má a na sídlišti se mu prostě líbí a nepotřebuje se stěhovat někam na lukrativnější adresu. Všude kolem našeho sídliště se staví nové domy, kde jsou byty drahé jako prase, různě se dostavují domy do proluk, takže ti lidi pak bydlí na stejném sídlišti, jen v trochu novějším domě. A co jsem slyšela od ségry, která v jednom z takových nových zděných domů bydlí, tak prý slyší všechny sousedy kolem a na patře maj třeba deset bytů v dlouhé chodbě, takže když jde kdokoli domů, slyší to celé patro… My tu máme tři byty a ještě jsme tak šikovně zastrčení za rohem, že žádné sousedy neslyším.
M.
Ahoj:
Tak my bydlíme s našima (jako vy) a moje sestra na sídlišti (jako byste bydleli) a fakt nevím, co bych si vybrala. Hodně by záleželo na výši nájmu. Je ale fakt, že já doma, i když mi nic zjevného nechybí a konflikty nejsou, moc spokojená nejsem - řekla bych, že mi chybí pocit osamostatnění, pro rodiče je člověk přece jen třicetileté dítě, tak nějak očekávají, že se budeme přizpůsobovat zavedeným pořádkům,které my bysme si zavedli jinak, pomáhat s věcmi, které my bychom nedělali… Zase děti mají neomezenou lásku babičky a dědy, králíky, krmí slepice, sází na zahrádce, bazén… Mno, sami venku také být nemohou, děda má sklenářství, dvůr obložený odřezky…není tu bezpečno pro menší dítě. Sestra si život na sídlišti nemůže vynachválit - do školky 2 minuty, do školy 3 minuty bez silnice - holku může sledovat z okna, dokud nevejde do budovy - o tom se mi může jenom zdát, já tím voděním strávila snad rok života- do supermarketu 5 minut, na zastávku autobusu, odkud jezdí spoje k metru snad po 2 minutách (mě autobus do práce po 1h) dtto, do přírody (Modřanská rokle) přes silnici, a (zdaleka ne na posledním místě) výborné mateřské centrum s každodenním programem atd. atd. V dnešní době bych se tolik nebála ani „sídlištního prostředí“ a jeho negativního vlivu na děti - řekla bych, že skladba obyvatel se hodně změnila, není problém vyhledat maminky, které vedou svoje děti nám blízkým způsobem a stýkat se s nimi, vyhledat mezi jejich dětmi těm svým kamarády.
Tož tak. Eva