Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
@Anonymní píše:
Podle dětské doktorky je to normální nemocnost a není to potřeba řešit dál a ptala jsem se jí několikrát
Já za sebe s tím nic neudělám, rok jsem marodila a nebyla jsem na tom zdravotně dobře takže já si tu imunitu musím zase vytvořit, spíš řeším tu nemocnost dcery než tu svou
Pokud děláš s malejma dětma a tak ti nepomůže nic. To jsou chodící bacilonosiči.
Já taky trpím od dětství na častou nemocnost. Jsem štíhlá, žiju zdravě, nekouřím…
A stejně mě kde co složí, zatímco jiní párkrát zakašlou a jdou dá. S tím neuděláš nic, život není fér.
Mně se moje zdravotní problémy trochu zlepšily, kfdyž jsem začala žít sama a konečně si pořádně zatopila, přestala jezdit na hory, přestala v zimě courat „do přírody“. Do té doby se mě rodiče snažili „otužovat“, což mělo za následek, že jsem byla na hromadě furt.
To bohužel moje mamka a ségra, a vlastně i táta, kteří mohou chodit celoročně v krátkém rukávu a nic, nikdy nepochpopili.
Vždycky brali moje nachlazení jako svého druhu slabost charakteru.
Pomáhá leda držet se v teple a dál od lidí. Třeba teď ty respirátory jsou super vynález ![]()
Imunologem ale nic nezkazis. Maximalne „nic“ nezjisti.
Plus jeste ma podle me vliv jedna vec, a to srazeni horecky. Nesrazet leky, nechat to probehnout. Mam cim dal vetsi dojem, ze leky na horecku totalne podkopavaji imunitu, zvlast kdyz se pouzivaji kazdou chvili a ve velkem.
Zrovna jsem chtela zalozit podobne tema. Syn vydrzi ve skolce vzdy jen par dni (i v lete) a pak zas cca 10 dni nemoc. Jsem uz celkove nastvana na to, ze tam rodice davaji nemocne deti. Vzdy, kdyz jdu pro syna, nekdo tam kasle nebo smrka. Tak jsem ho tam po mesici dala, rikala jsem si, ze ted v horku by nic chytit nemusel a 4.den uz zacala ryma. Od nej to pak dostane i mladsi (10 mesicu). Jsem na materske tak neresim praci, ale i tak me to stve a kdovi jak to bude, az do prace pujdu. Jinak jsme taky venku casto, doktor poradil davat b komplex, davam a nepomohlo. Ze pry je to normalni v jeho veku, kdyz se to nezkomplikuje, ze by musel brat antibiotika. Vcera ho bolelo ucho, uz jsem myslela ze ma zanet a atb si projdem. Dnes pry neboli.. no proste furt dokola a clovek si ani nemuze nic naplanovat, pac nevim, kdy zas bude nemocny.
Moje děti jsou často nemocné. Máme toho za sebou hodně. Teď už chodí obě děti do školy, tudíž jsem doufala, že už to bude lepší - aspoň mě tím všichni uklidňovali. Ale není. Jedno díte od ledna 2 týdny karanténa, 3 týdny nemoc, 2 týdny nemoc, nyní zase nemoc. Po nemoci radši nějaké omezeni pohybových kroužku. Asi si dokážete spočítat, kolik má zameskano ve škole a kolik děláme úkolů doma. Momentálně nás čeká dohanet o víkendu uceni za 2 týdny, pokud bude dítě schopné (momentálně nejsou schopni ani jeden). U druhého to je něco podobného. Teď je to tak, že jedno dítě onemocnělo, do toho druhe dítě onemocnělo něčím jiným, pak onemocnělo první dítě pár dní po tom, co bylo vyléčené a zároveň i to druhé dítě onemocnělo. Na imunitu vyšetření máme. Nyní obě děti ještě spí!!! To taky není normální. A upřímně už z toho začínám docela být zoufalá. Ani nevíte, jak se mi sevře žaludek, když slyším dítě zakaslat. Dítě v noci zakasle a já už neusnu. Párkrát jsem to už obrecela. Diskuzi jsem chtěla založit už víckrát, ale čekala jsem týden, protože předtím bych to asi souvisle ani nenapsala. Musela jsem se s tím trochu smířit, protože tohle už opravdu není normální. A to můžu ještě čekat, že to opět chytnu já. A práce? To je průšvih nad průšvihy, protože momentálně jsem s nima opět na OČR - jsou na tom tak, že je ani nemůžu dát na hlídání.
![]()
@Anonymní píše:
Moje děti jsou často nemocné. Máme toho za sebou hodně. Teď už chodí obě děti do školy, tudíž jsem doufala, že už to bude lepší - aspoň mě tím všichni uklidňovali. Ale není. Jedno díte od ledna 2 týdny karanténa, 3 týdny nemoc, 2 týdny nemoc, nyní zase nemoc. Po nemoci radši nějaké omezeni pohybových kroužku. Asi si dokážete spočítat, kolik má zameskano ve škole a kolik děláme úkolů doma. Momentálně nás čeká dohanet o víkendu uceni za 2 týdny, pokud bude dítě schopné (momentálně nejsou schopni ani jeden). U druhého to je něco podobného. Teď je to tak, že jedno dítě onemocnělo, do toho druhe dítě onemocnělo něčím jiným, pak onemocnělo první dítě pár dní po tom, co bylo vyléčené a zároveň i to druhé dítě onemocnělo. Na imunitu vyšetření máme. Nyní obě děti ještě spí!!! To taky není normální. A upřímně už z toho začínám docela být zoufalá. Ani nevíte, jak se mi sevře žaludek, když slyším dítě zakaslat. Dítě v noci zakasle a já už neusnu. Párkrát jsem to už obrecela. Diskuzi jsem chtěla založit už víckrát, ale čekala jsem týden, protože předtím bych to asi souvisle ani nenapsala. Musela jsem se s tím trochu smířit, protože tohle už opravdu není normální. A to můžu ještě čekat, že to opět chytnu já. A práce? To je průšvih nad průšvihy, protože momentálně jsem s nima opět na OČR - jsou na tom tak, že je ani nemůžu dát na hlídání.![]()
![]()
@roba18 píše:Žijeme v rodinném domku na vesnici. Děti jsou alergici. To je asi ten hlavní duvod. Ale je toho už moc. Roky jsem to tak nejak lepe/hůře zvladala. Teď jsem s tím už trošku zase smířená, ale… Nemůžu naplánovat nic. Výlet, oslavu narozenin… A už vůbec ne dovolenou. Ani si nepamatuju, kdy se nám povedlo ve zdraví odjet, pokud jsme vůbec odjeli. Atmosféra doma jim přece nespustí rýmu, kašel.![]()
![]()
posílám velké objetí. Radu jinou než ty, které jsi slyšela už milionkrát, bohužel nemám.
Jen mě napadá, nemůže to být prostředím, ve kterém žijete? Nebo atmosféra doma?
Znám to víc než dobře. Kromě toho, že moje děti alergici nejsou. Ale podzim - zima - to je období, kdy bych se dostala do práce jen 4× za celou dobu. Vedu si na ty jejich nemoci tabulky, takže to vím docela přesně. Naše děti tedy netrpí nějakými zvláštními či závažnými nemocemi, ale vlastně se u nás točí kašel-rýma-horečky, někdy nějaká ta vyrážka nebo střevní záležitost a jako zpestření jsme naposledy absolvovali 4× neštovice. Když už se v těch nemocech točíme, tak to snáším docela dobře. Ale když je chvilinku klid (tzn. někdo je zdravý, další se doléčují…) a pak v noci zaslechnu takový ten pěkný laryngitický kašel, tak už neusnu ani náhodou. Jako co s tím? Fakt nevím.
@Masina píše:
Znám to víc než dobře. Kromě toho, že moje děti alergici nejsou. Ale podzim - zima - to je období, kdy bych se dostala do práce jen 4× za celou dobu. Vedu si na ty jejich nemoci tabulky, takže to vím docela přesně. Naše děti tedy netrpí nějakými zvláštními či závažnými nemocemi, ale vlastně se u nás točí kašel-rýma-horečky, někdy nějaká ta vyrážka nebo střevní záležitost a jako zpestření jsme naposledy absolvovali 4× neštovice. Když už se v těch nemocech točíme, tak to snáším docela dobře. Ale když je chvilinku klid (tzn. někdo je zdravý, další se doléčují…) a pak v noci zaslechnu takový ten pěkný laryngitický kašel, tak už neusnu ani náhodou. Jako co s tím? Fakt nevím.
4× neštovice = 4 děti? Mít moje děti ještě dvakrát, tak to nepřežiju. Už takhle mám pocit, že při každém zakaslani nespím, pak při jejich viroze taky ne, protože jim je špatně.
@Anonymní píše:
4× neštovice = 4 děti? Mít moje děti ještě dvakrát, tak to nepřežiju. Už takhle mám pocit, že při každém zakaslani nespím, pak při jejich viroze taky ne, protože jim je špatně.
My máme štěstí v tom, že máme všechny děti fakt hodné. A protože jim povětšinou nic vážného není, tak takové to nepohodlí, co při nemoci je (horečka, bolest v krku, rýma, kašel, popř. laryngitida) snášejí dobře. Ráno se předhánějí v tom, kdo si jak dlouho v noci kreslil, protože nemohl spát, kdo měl vyšší horečku a kdo seděl u otevřeného mrazáku, kdo spal s maminkou a kdo s tatínkem…prostě mi přijde, že se u všeho báječně baví. Zatímco my s manželem šedivíme… ![]()
@Masina píše:
My máme štěstí v tom, že máme všechny děti fakt hodné. A protože jim povětšinou nic vážného není, tak takové to nepohodlí, co při nemoci je (horečka, bolest v krku, rýma, kašel, popř. laryngitida) snášejí dobře. Ráno se předhánějí v tom, kdo si jak dlouho v noci kreslil, protože nemohl spát, kdo měl vyšší horečku a kdo seděl u otevřeného mrazáku, kdo spal s maminkou a kdo s tatínkem…prostě mi přijde, že se u všeho báječně baví. Zatímco my s manželem šedivíme…
Taky mam pocit, že jsem od února zešedivěla. Děti za mnou chodí, budí mě, teď na mě pořád kašlou (zatím se držím kupodivu), po pár dnech sotva koukám a jsem schopná usnout hned, jak na mě promluví a musí mě vzbudit znovu. Už jsem starší a je to těžší a těžší.
@Anonymní píše:
Taky mam pocit, že jsem od února zešedivěla. Děti za mnou chodí, budí mě, teď na mě pořád kašlou (zatím se držím kupodivu), po pár dnech sotva koukám a jsem schopná usnout hned, jak na mě promluví a musí mě vzbudit znovu. Už jsem starší a je to těžší a těžší.
No, já vlastně šedivím z toho, že jsem stará matka. Asi určitě bych šedivěla i bez dětí, ale teď to na ně svádím. Když jsem byla mladší, tak jsem velmi nelibě nesla, když mě někdo budil. Teď mi přijde, že nic z toho tak neprožívám. Dnes a zítra se prostě nespí, tak pozítří už to bude snad lepší… Ale těžko snáším to očekávání - že teď bylo pár dní dobře a jak někdo zakašle, tak ta vyhlídka toho, co mě čeká, mě úplně vystresuje. To dítě, co je nejčastěji nemocné, to jí zdravě, v rámci možností sportuje, po tátovi odkoukalo každodenní sprchování studenou vodou, ochotně se podrobuje všem léčebným procedůrám, alergie nemá, imunitu má v pořádku…a je nemocnější než všechny děti z okolí.
Dítě chodilo dva týdny do školy. A už mi zase hodinu kašle. Já už nemůžu. Tímto stylem bude opakovat třídu. Přijde o všechny ty akce. Říkala jsem si, jak je to krásný, když nekaslou a nesmrkaji - ale nějaké náznaky tam už byly. Jenže někdy to zasmrkani je alergické a tentokrát to nebylo jen alergické. Jelikož se objevil další zdravotní problém - nesouvisí s virózou - tak jsem z toho už psychicky, v háji. A to nemám na zítřek hlídání - a já musím k lékaři - je to důležité a odkládat to nemůžu. ![]()
@Anonymní píše:
Dítě chodilo dva týdny do školy. A už mi zase hodinu kašle. Já už nemůžu. Tímto stylem bude opakovat třídu. Přijde o všechny ty akce. Říkala jsem si, jak je to krásný, když nekaslou a nesmrkaji - ale nějaké náznaky tam už byly. Jenže někdy to zasmrkani je alergické a tentokrát to nebylo jen alergické. Jelikož se objevil další zdravotní problém - nesouvisí s virózou - tak jsem z toho už psychicky, v háji. A to nemám na zítřek hlídání - a já musím k lékaři - je to důležité a odkládat to nemůžu.
Kolik ti dítě chybí, že se bojíš opakování?
Syn byl ve škole týden a je zase doma. Předtím byl měsíc doma. Je taky prvňák. O opakovaní zatím učitelka nic neříkala.
Zatím doufám, že bude doma ještě týden a půjde.
Dcera v první třídě má skoro 50 procent absence. Měla dvakrát covid, mezitím nějaké záněty průdušek s ATB nebo virozu. V půlce června jede do ozdravovny ![]()
Má od mala dětské astma, záněty průdušek a uší. Opakovat ročník určitě nebude. Prostě to tak je. My to zvládáme.
Zdravá byla ty dva roky covidu, kdy nechodila do kolektivu.
@Anonymní píše:
Dítě chodilo dva týdny do školy. A už mi zase hodinu kašle. Já už nemůžu. Tímto stylem bude opakovat třídu. Přijde o všechny ty akce. Říkala jsem si, jak je to krásný, když nekaslou a nesmrkaji - ale nějaké náznaky tam už byly. Jenže někdy to zasmrkani je alergické a tentokrát to nebylo jen alergické. Jelikož se objevil další zdravotní problém - nesouvisí s virózou - tak jsem z toho už psychicky, v háji. A to nemám na zítřek hlídání - a já musím k lékaři - je to důležité a odkládat to nemůžu.
Co otec?
Moje dítě taky chrchla a to jsem se těšila, ze je květen a uz to bude dobrý. Teda az na ty blici virozy, ty tu pořad litaj ![]()