Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Co zajít na imunologii a resit svuj zdravotní stav? Hlavní je podle mě na imunitu sport, je dokazane, ze lidi, co sportují venku maji vice imunitnich bunek na sliznicich a tudiz se viry a bakterie casteji zlikvidují uz na zacatku. Tzv. sliznicni imunita. 3× tydne jedte na kolo nebo běhat, dcera rovněž a verim, ze se to zlepší.
Častá nemocnost bývá i ze stresu, takže i dcera muže byt v nepohodě, protože nějak cítí, ze té z nejakeho důvodu jakoby “obtěžuje” s ni byt doma ![]()
A krom toho dětský kolektiv je na nemoci děs a hrůza, strávila jsem v takove práci rok a stačilo mi, tak nemocná jsem nikdy nebyla jako tam. Otázkou je, jak moc to souviselo s tím stresem, protože horší a více stresující práci jsem nikdy nezažila, a ze jsem jich už par vystřídala ![]()
Ten stres „nesmim byz nemocna“ muze ty nemoci docela slusne vyvolavat.
Kazdopadne res s imunologem.
Podle dětské doktorky je to normální nemocnost a není to potřeba řešit dál a ptala jsem se jí několikrát ![]()
Já za sebe s tím nic neudělám, rok jsem marodila a nebyla jsem na tom zdravotně dobře takže já si tu imunitu musím zase vytvořit, spíš řeším tu nemocnost dcery než tu svou
Jak já ti rozumím, akorát u nás to je tři až pět dní zdráv, čtrnáct dní až čtyři týdny nemocen a takto od začátku října do začátku května. A to ani nechodí do školky. Takže já už vlastně nemám ani žádnou konstruktivní radu, jen nám oběma přeji prosté přežití.
A vyskúšaj ešte imunoglukan, trvá i mesiac kým začne účinkovať, ale mal by zlepšiť imunitu. Je i pre dospelých.
Řešila bych to už na imunologii.. Měla jsem ve škole spolužačku a ta byla vždycky max. týden ve škole a pak nemocná několik týdnů a takhle to šlo celou základku.. Pak šla na krční a nosní mandle a žádná změna… Ono je nejhorší že pak už vám čím dál tím méně zabírají i léky… Určitě zkus tu imunologii jinak asi žádná jiná šance není… Já svoji zkušenost nemám, nebývam nemocná vůbec. Já mám zas problém neustálý stres, lítání, málo spánku a několik minerálních rozvratu- kolapsy.
Zažívala jsem s dcerou. U nás to byl opravdu ale extrém, takže jsem zůstala mimo plán několik let doma. U nás taky manžel živitel, moje práce sic, řekla bych, dost slušně placena, ale přesto bylo jasné, že doma zůstanu já. Bylo to pro mě peklo. Ne čas trávený s dcerou, ale celá ta situace. Já opravdu ráda chodila do práce, mezi lidi, měla svůj příjem atd. Dcera je teda do dneška hlídaná na imunologii, ale nikdy se u ní nenašel žádný imunodeficit, který by byl příčinou toho, že byla schopna chytit snad i zaražené větry. Neuvěřitelné bylo, že mi všichni tvrdili (i lékaři), že z toho určitě vyroste a že se to určitě změní nástupem do školy. A opravdu. Nastoupila do školy a nemocnost téměř žádná (ťukám a zároveň děkuju bohu). ![]()
Musím souhlasit s anonymem výše, že nástupem do školy se to hodně zlepšilo… od třetí třídy není nemocný vůbec. První ještě nic moc, ale už tam bylo sem tam období, že 2 měsíce chodil v kuse do školy…
a taky jsme byli v léčebně, když mu bylo 5. Poté se to taky o něco zlepšilo…
Taky mi každý říká že s nástupem do školy se hodně změní, takže v to doufám.
Ale pořád mi to neřeší momentální situaci, ve školce nás čekají ještě dva roky. Asi s tím bohužel nic neudělám, vše co je výše popsané děláme, ona není nemocná jakože by měla hned atb, ale klasika chytí každou rýmu a kašel a s tím do školky pochopitelně nemůže a já mám nervy pak zavolat šéfové že opět marodíme achjo je to holt asi koloběh
@Anonymní píše:
Taky mi každý říká že s nástupem do školy se hodně změní, takže v to doufám.
Ale pořád mi to neřeší momentální situaci, ve školce nás čekají ještě dva roky. Asi s tím bohužel nic neudělám, vše co je výše popsané děláme, ona není nemocná jakože by měla hned atb, ale klasika chytí každou rýmu a kašel a s tím do školky pochopitelně nemůže a já mám nervy pak zavolat šéfové že opět marodíme achjo je to holt asi koloběh
Jo, je to koloběh. A z této doby bych nevrátila ani den. Na jednu stranu je mi chvílemi líto, že to hrozně letí, na druhou stranu jsem si po přečtení tvého příspěvky živě vybavila, jak to celé bylo, jak bývala chudinka nemocná, já zoufalá a stále dokola. Líp bude. Ale opravdu to moc nemáš šanci ovlivnit. BTW žádné vitamíny, podpůrné prostředky na imunitu (ty nakonec stejně ani nesmí), nikdy nic nepomohlo. Stravu měla vždy pestrou, ven chodi/la pořád, 2-3× týdně sportovní kroužek od necelých 5. let a stejně z toho musela vyrůst. Ale zkus se tím neužírat a nemyslet negativně. To jsem se naučila taky v průběhu. Vím, že je to těžké, ale čím víc budeš myslet na to, abyste nebyly náhodou nemocné, tím víc budete(byť se to zdá neuvěřitelné).
Nenapsala jsi cos dělala pro imunitu, ať už tebe před těhotenstvím nebo tvé dcery. Jestli všechno hned řešíš léky tak se nediv, musíš mít imunitu. Jinak vždycky chytneš každou nemoc.
Blíží se září, nástup do školky, dcera i já jsme často nemocné, já jsem prodělala loňský rok zdravotní kolaps, takže moje imunita je nulová, chytnu kdeco, dcera též, často rýma, kašel, v měsíci je ve školce max 14 dní. Já též pracuji v kolektivu děti, takže to chytám že všech stran, hodně toho nosím domů já, u nás jsou věcné onudlené děti ( šéfová to neřeší).
Obě s dcerou bereme vitamíny, jsme často venku, jíme hodně ovoce, zeleniny, vím že dítě ve školkovém věku si tím musí projít, ale problém je s hlídáním, my jsme v práci jen dvě, já když odpadnu s dcerou, musí za mě chodit šéfová, dává mi to docela sežrat, už jen z představy že ji mám volat že mám opět nastydlé dítě mě bolí břicho. Tatínek s dcerou být doma také nemůže, nebo jen vážně když je nejhůř, vydělává podstatně více peněz než já, takže finančně se nám to nevyplatí, na konci měsíce když je pak doma on je to dost znát. Nikoho jiného na hlídání nemáme a paní neuplatime.
Jsem z toho dost ve stresu, že změnou práce si moc nepomůžu, v každé práci bude problém když tak často vypadavam vůči dceři a samozřejmě zaměstnavatele chápu, že je to problém o tom žádná, nevím jak z toho ven, asi mi nikdo přesně neporadí co mám dělat, zajímá mě zda se dá sehnat nějaká rozumná práce která by šla na home office? Kancelářskou práci jsem dělala, přemýšlím zda nějakou rekvalifikaci, nebo co vlastně dál, jakým způsobem to řešit a jaké jsou vlastně možností..
Díky