Poradna očního lékaře
MUDr. Vladimír Korda Ph.D.
Ahoj.
Chci se tak poptat. Už 4 roky nejsem na mateřské, takže tím to nebude. V práci toho mam dost a je to hektické… A protože pořád učím nové a nové věci (střední škola), tak mám plnou hlavu „nějakých vědomostí“ a pořád si ji plním a plním…
Ale v kontrastu s tím mám poslední dobou stále větší problém uvědomit si, co je za den, kolikátého je, začínám mít problém i s měsícem.
O krátkodobé paměti radši ani nemluvím. co jsem kam položila, to je trochu problém.
Nebo se na něco zeptám, a za chvíli se na to zeptám znova, nebo nevím, jestli jsem se už zeptala či jsem to měla pouze v plánu.
Připadam si jako pacient s Alzheimerem. Což ve věku kolem třiceti snad nepřichází v úvahu (???).
Vím,že člověk občas blbne, uloží peněženku do ledničky a mobil do botníku.
ale já každé ráno několik minut hledám třeba brejle.
Upozorňuju, že mám hodně splašené myšlenky. Chodívám na jógu, a tam nám cvičitelka káže vyprázdnit mysl. A to mi dělá velké potíže. Myšlenky se honí jedna přes druhou.
Může to být tím…???
Fakt jsem z toho nešťastná! Zeptat se mě na datum je zaručený neúspěch.
Já zas nepoznám vpravo a vlevo…
A jinak jo, může to být tím „náporem“, stresem… Zkus zagooglit „autogenní trénink“, zabere pár minutek a třeba pomůže.
autogenní trénink…
o tom jsem už něco slyšela.. tak já to zkusím!
Tak já raději anonymně,nebavím se o tom.Je mi 33 let.Před 3 lety jsem zažívala to samé pár měsíců a když jsem jednou místo vypnutí sporák jen stáhla na minimum a všude zapáchal plyn,řekla jsem si dost.Následovala praktická,poté neurologie,odkud mě poslali všude možně včetně magnetické rezonance mozku.Tam zjistili atrofii,což mi laicky popsali,že mi část mozku stárne příliš rychle,ani náhodou neodpovídá mému věku.Na léky to zatím nebylo,ale prý na ně dojde,za pár týdnů jdu na kontrolu.Může se stát,že přijde demence.Takže být tebou,zajdu si na vyšetření,může to být banalita,ale není pravda,že ve třiceti nemůžeš onemocnět těmito nemocemi.Držím pěsti,ať je to v pořádku,ale určitě bych to řešila.
já někdy nevím, co je za rok
fakt třeba jak jsem na úřadě, tak jak mám napsat datum, tak sem tam mám zásek, že fakt nevím a ztratím se
někdy to mám tak i se svým věkem
![]()
prostě mám dvě malé děti a v hlavě toho tolik, že kolikrát jsem fakt mimo mísu…
![]()
j.s. píše:
já někdy nevím, co je za rok![]()
![]()
![]()
fakt třeba jak jsem na úřadě, tak jak mám napsat datum, tak sem tam mám zásek, že fakt nevím a ztratím se
![]()
![]()
![]()
někdy to mám tak i se svým věkem
![]()
![]()
![]()
prostě mám dvě malé děti a v hlavě toho tolik, že kolikrát jsem fakt mimo mísu…![]()
![]()
jsem MIMO MÍSU, a místo hlavy mám jednu obrovskou přeplněnou salátovou mísu.
k tomu, co píše Karolínečka.
Jestli to bude časem horší a ten autogenní trénink nepomůže, tak to možná řešit budu muset…
u nás nebyl tedy alzheimer v rodině nikdy… zato tohle blbnutí jo.
Moje mamka to má taky. Je strašně splašená (pardon mami) a často jsme se vraceli třeba z dovolené, protože údajně nevypnula papiňák (samozřejmě vypnula).
BUDU TRÉNOVAT.
On totiž ten mozek prej potřebuje trénink, teď to tady řešim.
a nebo uklidnit… tušim že to souvisí se stavem mé mysli - ale je to ŠÍLENÝ.
a gingko biloba je uplně k ničemu.
j.s. píše:
já někdy nevím, co je za rok![]()
![]()
![]()
fakt třeba jak jsem na úřadě, tak jak mám napsat datum, tak sem tam mám zásek, že fakt nevím a ztratím se
![]()
![]()
![]()
někdy to mám tak i se svým věkem
![]()
![]()
![]()
prostě mám dvě malé děti a v hlavě toho tolik, že kolikrát jsem fakt mimo mísu…![]()
![]()
Jj, to presne mam taky. Neustale se musim dopocitavat, co je za rok- nekolikrat se mi stalo, ze jsem malem napsala 2012 ![]()
já myslím, že je to tím, že je ten život čím dál tím rychlejší, hektičtější a myslíme na 150 věcí a prostě ne na datum a roky a prkotiny a utíká to tak rychle…
a jako kolikrát když něco krájím, výsledný produkt hážu do koše, ze šlupek bych vařila
místo oleje ocet a mohla bych pokračovat
myslím, že je to normální, pokud to fakt není extrém
![]()
Zakladatelko, jsem na tom podobně.
Kolikrát si nemůžu např. vzpomenout, co je za oknem (u mě doma), nevím uprostřed věty, o čem mluvím, nemůžu si vzpomenout na základní slova (přitom hodně čtu, zásobu mám). U nás v rodině se Alzheimer vyskytuje, já bych se tak otipovala do budoucna…u tebe bych to spíš viděla, že máš mozek přehršlý myšlenkama a on vypouští, co mu přijde nepodstatné… ![]()
Taky to mám. A nejen já… Třeba známá žehlila kapesníky a spokojeně je dala do mrazáku, místo do skříně (pak chlapi hledali kapesník a ona je sprdla, že kdyby jich tolik nevytahovali, ještě by čistý měli… Přišla na to pak náhodou, když vytahovala maso).
Naše maminka pravidelně aspoň 6× za měsíc „nevypne sporák“ (vypne).
Já si nevzpomínám na roky (kdy se kdo narodil) a když se mě ptají kolik je bráchovi, odpovídám kdy se narodil.
Jak idiot.
Vyplňit na úřadu kolonku datum je pro mě stres jak prase, pravidelně ve čtvrtek mám pátek… Prostě to pletu.
Takže jsem si koupila diář a VŠECHNO si píšu - co nenapíšu, to prostě není. Řídím se heslem „Když seš blbej, kup si notes. Když jseš jó blbej, kup si dva - a do druhýho si piš, kde ten první máš“.
Zlatuš i já mám mozek přeplněný, pořád se mi tam něco motá a mám podobný problém. Někdy aspoň zhruba tuším, kolikátého je, většinou když vím, že ve čtvrtek byl poslední den školy, tak si to dopočítám, ale někdy nevím ani co je za den. Jsem teda na MD, ale není to ta příčina, měla jsem to i dřív, ale teď to graduje. A dědičnost za tím vidím taky, táta je stejný mimoň i mamka, tak abych byla jiná ![]()
A taky si k tomu pletu i tu levou a pravou ![]()
Jediné řešení, jak se vyhnout neustálému hledání, je, že se snažím mít pro tu kterou věc jen pár míst, kde se může nacházet - klíče mám buď v tašce nebo ještě líp je zastrčím hned zevnitř do dveří. Peněženka je vždycky v kabelce nebo ještě jí tak zapomenu na stole a tak. Ale zas nepatřím k těm důsledným, tak ani já se nevyhnu hledání, ale je to nulanulaprd proti minulosti, to jsem pravidelně nemohla najít peněženku a klíče ![]()
kadlina píše:
Jediné řešení, jak se vyhnout neustálému hledání, je, že se snažím mít pro tu kterou věc jen pár míst, kde se může nacházet - klíče mám buď v tašce nebo ještě líp je zastrčím hned zevnitř do dveří. Peněženka je vždycky v kabelce nebo ještě jí tak zapomenu na stole a tak. Ale zas nepatřím k těm důsledným, tak ani já se nevyhnu hledání, ale je to nulanulaprd proti minulosti, to jsem pravidelně nemohla najít peněženku a klíče
Klíče a peněženku mám taky na max. dvou místech, bohužel jsem zvyklá vše nahlas komentovat a jak není peněženka na stole, nahlas říkám „tady není“ a manžel pokaždé „zase hledáš peněženku???“ - nehledám, jen nahlas komentuju, kde není. ![]()
No a pro dítě to mám skoro jak básničku - jídlo, pití, křupky, lžička, náhradní oblečení příp.opal.krém a stejně někdy zapomenu ![]()
Zlatuško, četla jsem to tu manželovi a ten doporučuje totéž, co Karolínečka.
Vyrazit fofrem k Dr. a nechat se poslat na neurologii.
To abys měla jistotu, že za tím není nějaý problém, jako třeba i roztroušená skleroza… Čím dřív, tím líp.
Myslím si, že je něco jinýho, když my na rodičáku část mozku prostě nepoužíváme (taky kolikrát nevím, co je za den) a něco jinýho, když ty ho dost používáš a halvně máš problémy až poslední dobou…